三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 巴利语翻译标准中译
首页义注经藏义注增支部义注(12) 2. 凯西品义注

(12) 2. Kesivaggo · (12) 2. 凯西品义注

8 段 · CSCD 巴利原典
(12) 2. Kesivaggo(十二)二、克西品
1. Kesisuttavaṇṇanā一、克西经注释
§111
111. Dutiyassa paṭhame kesīti tassa nāmaṃ. Assadamme sāretīti assadammasārathi. Saṇhenapi vinetītiādīsu tassa anucchavikaṃ sakkāraṃ katvā subhojanaṃ bhojetvā madhurapānaṃ pāyetvā muduvacanena samudācaritvā damento saṇhena dameti nāma, jāṇubandhanamukhabandhanādīhi ceva patodavijjhanakasābhighātapharusavacanehi ca damento pharusena dameti nāma, kālena kālaṃ tadubhayaṃ karonto saṇhapharusena dameti nāma.
第一条名为「劫髻」。劫髻者,是指浇铄无间的引导者。在教义中,像“以威严调伏”等等,是指为使人安忍而用的训诂,表现出循序渐进的敬意;又例如恭敬供养美味佳肴,饮用甘醇饮品,用柔和言语行为来调伏。此称以温和手段调伏。还有以膝绑口绑等拘束手段,及以严厉恶言如咒骂侮词等激烈刺激方式,也称为调伏。再有随着时机的推移,或温和或严厉,交替并行,亦名以温严双法调伏。
2. Javasuttavaṇṇanā二、速疾经注释
§112
112. Dutiye ajjavenāti ujukabhāvena. Javenāti padavegena. Khantiyāti adhivāsanakkhantiyā. Soraccenāti sucibhāvasīlena. Puggalaguṇaṅgesu javenāti ñāṇajavena. Sesamettha uttānatthameva.
第二条名为「敏捷」。此「敏捷」指的是迅速的状态。敏捷者,以迅速步伐为义。宽容者,是指对侵害忍耐宽恕之意。清净者,谓具善好道德的行持。在诸人格美德方面,敏捷指的是智慧的迅速。此处及后皆为高尚的义。
3. Patodasuttavaṇṇanā三、刺棒经注释
§113
113. Tatiye patodacchāyanti vijjhanatthaṃ ukkhittassa patodassa chāyaṃ. Saṃvijjatīti ‘‘javo me gahetabbo’’ti sallakkhaṇavasena saṃvijjati. Saṃvegaṃ āpajjatīti saṃvegaṃ paṭipajjati lomavedhaviddhoti lomakūpe patodavedhena viddhamatto. Cammavedhaviddhoti chavicammaṃ chindantena patodavedhena viddho. Aṭṭhivedhaviddhoti aṭṭhiṃ bhindantena vedhena viddho. Kāyenāti nāmakāyena. Paramasaccanti nibbānaṃ. Sacchikarotīti passati. Paññāyāti sahavipassanāya maggapaññāya.
第三条释「拘束」。拘束是指因恐惧而起的束缚感,即抬起腿所投射的阴影。所谓投射,是指“我应当赶紧行动”的心理标记而生起。所谓忿怒,是依着毛发被拔起的感觉,如同被头发坑刺疼痛一般的状态。所谓皮肤被破坏的疼痛,是因皮肤被割断而觉痛。所谓骨骼受损的疼痛,是指骨头被折断而感到痛楚。身者,即名身。最高真实是涅槃。所谓见证,是指亲见。所谓智慧,是指通过伴随慧观证得之解脱之道。
4. Nāgasuttavaṇṇanā四、龙象经注释
§114
114. Catutthe aṭṭhiṃ katvāti aṭṭhiko hutvā. Tiṇavaninnādasaddānanti ettha tiṇavoti ḍiṇḍimo, ninnādasaddoti sabbesampi ekatomissito mahāsaddo. Ḍaṃsādīsu ḍaṃsāti piṅgalamakkhikā, makasā makasāva. Khippaññeva gantā hotīti sīlasamādhipaññāvimuttivimuttiñāṇadassanāni pūretvā sīghameva gantā hoti.
第四条名为「断骨」。断骨者,谓骨折断。所谓苇草吹奏声,乃指此处的草名「迪狄摩」,而吹奏声即诸声合一而成的巨大响声。蚊虫等称为「皮夹蜂」,蚊蝇统称为蚊蝇。敏捷迅速者,乃具备戒、定、慧的解脱之智,迅速达到解脱境界。
5. Ṭhānasuttavaṇṇanā五、处经注释
§115
115. Pañcame ṭhānānīti kāraṇāni. Anatthāya saṃvattatīti ahitāya avaḍḍhiyā saṃvattati. Ettha ca paṭhamaṃ opātakkhaṇanamacchabandhanasandhicchedanādibhedaṃ sadukkhaṃ savighātaṃ pāpakammaṃ veditabbaṃ, dutiyaṃ samajīvikānaṃ gihīnaṃ pupphacchaḍḍakādikammaṃ sudhākoṭṭana-gehacchādanaasuciṭṭhānasammajjanādikammañca veditabbaṃ, tatiyaṃ surāpānagandhavilepanamālāpiḷandhanādikammañceva assādavasena pavattaṃ pāṇātipātādikammañca veditabbaṃ, catutthaṃ dhammassavanatthāya gamanakāle suddhavatthacchādana-mālāgandhādīnaṃ ādāya gamanaṃ cetiyavandanaṃ bodhivandanaṃ madhuradhammakathāsavanaṃ pañcasīlasamādānanti evamādīsu somanassasampayuttaṃ kusalakammaṃ veditabbaṃ. Purisathāmeti purisassa ñāṇathāmasmiṃ. Sesadvayepi eseva nayo.
第五条名为「根本」。根本即是原因。无益之事得以存在,是指坏事因而增长。在此,第一为导致痛苦与恶行的诸种原因,如触犯戒律、断绝关系、激烈不善行为等,应当知晓。第二则关于从事世俗生活者,包括家庭男众割花摘果、清扫房舍污秽等行为应知晓。第三为饮酒、涂抹香水、佩戴华丽装饰等行为,皆为贪欲烦恼所流转之恶业,应当了知。第四为为了听闻法义所作的净衣净盖、佩戴花香以及朝拜佛塔菩提等行为,听闻佛法、持五戒等善行可得快乐,这些皆应知晓。所谓「是男子者」,即指男子所具智慧之所归处。其余两者亦同理。
6. Appamādasuttavaṇṇanā6. 不放逸经注释
§116
116. Chaṭṭhe yato khoti yadā kho. Samparāyikassāti desanāmattametaṃ, khīṇāsavo pana neva samparāyikassa, na diṭṭhadhammikassa maraṇassa bhāyati. Sova idha adhippeto. Keci pana ‘‘sammādiṭṭhi bhāvitāti vacanato sotāpannaṃ ādiṃ katvā sabbepi ariyā adhippetā’’ti vadanti.
第六条曰「时何」。所谓时,是指时间之现象。当时,指讲法的场合,即针对世俗人所作的说法。已断尽烦恼者则非世俗人,不畏惧所属时代的死亡。此处以“统治者”为比喻。有些人称“正见已生者,故取初果第一个圣徒,乃说诸圣皆已归顺”之说法。
7. Ārakkhasuttavaṇṇanā7. 守护经注释
§117
117. Sattame attarūpenāti attano anurūpena anucchavikena, hitakāmenāti attho. Rajanīyesūti rāgassa paccayabhūtesu. Dhammesūti sabhāvesu, iṭṭhārammaṇesūti attho. Evaṃ sabbattha nayo veditabbo. Na rajjatīti diṭṭhivasena na rajjati. Sesapadesupi eseva nayo. Na ca pana samaṇavacanahetupi gacchatīti samaṇānaṃ paravādīnaṃ vacanahetupi attano diṭṭhiṃ pahāya tesaṃ diṭṭhivasena na gacchatīti attho. Idhāpi khīṇāsavova adhippeto.
第117。『自性相称』者,谓依自身所具之相称而行;『顺己者』谓依自身所契合之分位而行;『利益所欲』者,义即利益之所包含。『可恼者』者,在怒爱等情念之因缘境中。『法』者,谓一切法性;『所乐境』者,谓所心之所乐依。于此,汝应知此法理适用诸处。所谓『非可恼』,就观察而言,非谓可恼也。即使于未尽语中,亦是同此道理。且非谓依沙门言语缘故而行;亦非谓因沙门等他人非议之言,舍自身所执见而随从他见。此义犹如已断漏故为主宰者。
8-10. Saṃvejanīyādisuttattayavaṇṇanā8-10. 当惊惧等三经注释
§118-120
118-120. Aṭṭhame dassanīyānīti passitabbayuttakāni. Saṃvejanīyānīti saṃvegajanakāni. Navame jātibhayanti jātiṃ ārabbha uppajjanakabhayaṃ. Sesapadesupi eseva nayo. Dasame aggibhayanti aggiṃ paṭicca uppajjanakabhayaṃ. Sesapadesupi eseva nayo.
第118至120。『第八,应观察者』者,当观察已具如观之力之法。『感发者』者,能生发精进感受之事。『第九,生死怖者』者,自生死起始而言,生死生起之畏惧。于未尽语中亦是同理。『第十,火怖者』者,火之起缘所生之怖惧。于未尽语中亦是同此义理。
Kesivaggo dutiyo. · 凯西品第二。