(15) 5. Samāpattivaggo · (15) 5. 等至品义注
(15) 5. Samāpattivaggavaṇṇanā(十五)五、等至品注释
§164
164. Pañcamassa paṭhame samāpattikusalatāti āhārasappāyaṃ utusappāyaṃ pariggaṇhitvā samāpattisamāpajjane chekatā. Samāpattivuṭṭhānakusalatāti yathāparicchedena gate kāle viyatto hutvā uṭṭhahanto vuṭṭhānakusalo nāma hoti, evaṃ kusalatā.
第五品中,论第一项称为“到达善巧”,谓于饮食摄取、季节适应等方面,均计较周遍,遂得安住于到达,故称“到达的安住善巧”。所谓“到达起用善巧”,谓如其所分明分析,时至分别身心安定,能够起身行为,故名善巧。
§165
165. Dutiye ajjavanti ujubhāvo. Maddavanti mudubhāvo.
第二项谓“柔顺”,意为性情温和;“亲切”,意指情态柔媚。
§166
166. Tatiye khantīti adhivāsanakhanti. Soraccanti susīlyabhāvena suratabhāvo.
第三项谓“忍辱”,是指安忍疲劳和居处;“慈静”,指持守清净,拥有泰然之表情。
§167
167. Catutthe sākhalyanti saṇhavācāvasena sammodamānabhāvo. Paṭisanthāroti āmisena vā dhammena vā paṭisantharaṇaṃ.
第四项谓“谦逊”,乃以温和言语使人欢悦之性情;所谓“调和”,即用非我法或正法施以调理与安慰。
§168
168. Pañcame avihiṃsāti karuṇāpubbabhāgo. Soceyyanti sīlavasena sucibhāvo. Chaṭṭhasattamāni uttānatthāneva.
第五项谓“无害”,是慈悲的先行部分;“怜悯”,则依据戒律的纯净显现为美善之相。第六、第七项亦同理。
§171
171. Aṭṭhame paṭisaṅkhānabalanti paccavekkhaṇabalaṃ.
第八项谓“有反思力”,即检讨观察的力量。
§172
172. Navame muṭṭhassacce akampanena satiyeva satibalaṃ. Uddhacce akampanena samādhiyeva samādhibalaṃ.
第172条 作为第九者,『解脱真实』者,指的是由不动摇的正念力所成的正念。『觉醒』者,指的是由不动摇的正定力所成的正定。
§173
173. Dasame samathoti cittekaggatā. Vipassanāti saṅkhārapariggāhakaññāṇaṃ.
第173条 作为第十者,『止』者,指心的专注统一。『观』者,指断除行蕴的智慧。
§174
174. Ekādasame sīlavipattīti dussīlyaṃ. Diṭṭhivipattīti micchādiṭṭhi.
第174条 作为第十一者,『戒失』者,指恶戒。『见失』者,指错误见解。
§175
175. Dvādasame sīlasampadāti paripuṇṇasīlatā. Diṭṭhisampadāti sammādiṭṭhikabhāvo. Tena kammassakatasammādiṭṭhi, jhānasammādiṭṭhi, vipassanāsammādiṭṭhi, maggasammādiṭṭhi, phalasammādiṭṭhīti sabbāpi pañcavidhā sammādiṭṭhi saṅgahitā hoti.
第175条 作为第十二者,『戒具足』者,指满具的戒德。『见具足』者,指具足正见的品性。由此依行为具足正见、具足禅定正见、具足观照正见、具足道正见、具足果正见,所有这五种正见都被统摄在内。
§176
176. Terasame sīlavisuddhīti visuddhisampāpakaṃ sīlaṃ. Diṭṭhivisuddhīti visuddhisampāpikā catumaggasammādiṭṭhi, pañcavidhāpi vā sammādiṭṭhi.
第176条 作为第十三者,『戒净』者,指能成就净化的戒。『见净』者,指能成就净化的正见,包含四圣道中的正见,以及五种正见。
§177
177. Cuddasame diṭṭhivisuddhīti visuddhisampāpikā sammādiṭṭhiyeva. Yathādiṭṭhissa ca padhānanti heṭṭhimamaggasampayuttaṃ vīriyaṃ. Tañhi tassā diṭṭhiyā anurūpattā ‘‘yathādiṭṭhissa ca padhāna’’nti vuttaṃ.
第177条 作为第十四者,『见净』者,指能成就净化的正见本身。正如从见地而言,『勤精进』是与更下位的道相应的力量。对此有言『正如见地的勤精进』。
§178
178. Pannarasame asantuṭṭhitā ca kusalesu dhammesūti aññatra arahattamaggā kusalesu dhammesu asantuṭṭhibhāvo.
第178句:『烦恼不安』者,在善法中仅限于通向阿拉汉道的善法中,烦恼不安的状态存在。
§179
179. Soḷasame muṭṭhassaccanti muṭṭhassatibhāvo. Asampajaññanti aññāṇabhāvo.
第179句:『离欲』者就是离欲的状态。『不觉知』者即无知的状态。
§180
180. Sattarasame apilāpanalakkhaṇā sati. Sammā pajānanalakkhaṇaṃ sampajaññanti.
第180句:第七句『无胡言特征』是指念处。『正知解特征』是指正觉知。」
Samāpattivaggo pañcamo. Tatiyapaṇṇāsakaṃ niṭṭhitaṃ. · 等至品第五。第三五十集结束。