9. Asaṅkhatasaṃyuttaṃ · 9. 无为相应义注
9. Asaṅkhatasaṃyuttaṃ9. 无为相应
1. Paṭhamavaggo
1. 第一品
1-11. Kāyagatāsatisuttādivaṇṇanā1-11. 身至念经等之解释
§366-376
366-376. Asaṅkhatasaṃyutte asaṅkhatanti akataṃ. Hitesināti hitaṃ esantena. Anukampakenāti anukampamānena. Anukampaṃ upādāyāti anukampaṃ cittena pariggahetvā, paṭiccātipi vuttaṃ hoti. Kataṃ vo taṃ mayāti taṃ mayā imaṃ asaṅkhatañca asaṅkhatamaggañca desentena tumhākaṃ kataṃ. Ettakameva hi anukampakassa satthu kiccaṃ, yadidaṃ aviparītadhammadesanā. Ito paraṃ pana paṭipatti nāma sāvakānaṃ kiccaṃ. Tenāha etāni, bhikkhave, rukkhamūlāni…pe… amhākaṃ anusāsanīti iminā rukkhamūlasenāsanaṃ dasseti. Suññāgārānīti iminā janavivittaṃ ṭhānaṃ. Ubhayena ca yogānurūpaṃ senāsanaṃ ācikkhati, dāyajjaṃ niyyāteti.
366-376。在“无为相应部”中的“无为”指未作之意。『利益者』者,谓作利益者。『悲愍』者,谓以慈悲心。『以慈悲心摄受』者,谓以慈悲心摄取,且有依止之义。尔时已说所作义。云何为汝所作?我为汝而说此无为法与无为道。此乃慈悲之教师所当行者,无有反理之教示。此以后,修行乃为弟子所当行事。故曰:「比库们,此为树根……」及其余文,乃我等之教令,显示如以树根为军帐之喻。『空屋』者,示人民散居之处。且以两者相应之营帐为例,示达施舍与出离之义。
Jhāyathāti ārammaṇūpanijjhānena aṭṭhatiṃsārammaṇāni, lakkhaṇūpanijjhānena ca aniccādito khandhāyatanādīni upanijjhāyatha, samathañca vipassanañca vaḍḍhethāti vuttaṃ hoti. Mā pamādatthāti mā pamajjittha. Mā pacchā vippaṭisārino ahuvatthāti ye hi pubbe daharakāle arogakāle sattasappāyādisampattikāle satthu sammukhībhāvakāle ca yonisomanasikārarahitā rattindivaṃ maṅkulabhattaṃ hutvā seyyasukhaṃ middhasukhaṃ anubhontā pamajjanti, te pacchā jarākāle rogakāle maraṇakāle vipattikāle satthu parinibbutakāle ca taṃ pubbe pamādavihāraṃ anussarantā sappaṭisandhikālakiriyañca bhāriyaṃ sampassamānā vippaṭisārino honti. Tumhe pana tādisā mā ahuvatthāti dassento āha ‘‘mā pacchā vippaṭisārino ahuvatthā’’ti.
『禅定』者,指住禅心所摄受之三十三境界;『观相』者,指观无常等诸蕴、处等法门。由此禅定与观见,止观增长,乃有此义。『勿失念』者,戒令勿生散心。『勿为后悔者』者,言若童年时、身体健康时因不善修心,临终、老病、苦难及世尊临逝时忆其前者,则生悔恨。故劝戒勿后悔。由此语,示说此义:勿为后悔者。所以说「勿为后悔者」云云。
Ayaṃ vo amhākaṃ anusāsanīti ayaṃ amhākaṃ santikā ‘‘jhāyatha mā pamādatthā’’ti tumhākaṃ anusāsanī, ovādoti vuttaṃ hoti.
此即我等之教令,近在眼前之语「当禅修,勿失念」,是对尔等之劝诫教诲。
2. Dutiyavaggo
2. 第二品
1-33. Asaṅkhatasuttādivaṇṇanā1-33. 无为经等之解释
§377-409
377-409.Kāyekāyānupassītiādīsu yaṃ vattabbaṃ, taṃ parato vakkhāma.
377-409。有关“观身如身”等诸修法,后当详细宣说。
Anatantiādīsu taṇhānatiyā abhāvena anataṃ. Catunnaṃ āsavānaṃ abhāvena anāsavaṃ. Paramatthasaccatāya saccaṃ. Vaṭṭassa parabhāgaṭṭhena pāraṃ. Saṇhaṭṭhena nipuṇaṃ. Suṭṭhu duddasatāya sududdasaṃ. Jarāya ajaritattā ajajjaraṃ. Thiraṭṭhena dhuvaṃ. Apalujjanatāya apalokitaṃ. Cakkhuviññāṇena apassitabbattā anidassanaṃ. Taṇhāmānadiṭṭhipapañcānaṃ abhāvena nippapañcaṃ.
因无贪欲等欲望的本质,谓无贪。依四种净烦恼的无染,谓无染。以究竟真实为真实。越过轮回的彼岸。熟练于坚固不坏。于善不善皆能善知难治。以老为无老,不老也非老。恒稳不变。因不浊染,谓不浊。由眼识故不可见,谓无相。由于渴欲、存在、见解等五种烦恼的无故,烦恼亦无。
Santabhāvaṭṭhena santaṃ. Maraṇābhāvena amataṃ. Uttamaṭṭhena paṇītaṃ. Sassirikaṭṭhena sivaṃ. Nirupaddavatāya khemaṃ. Taṇhākkhayassa paccayattā taṇhakkhayaṃ.
以宁静的本性为宁静。以死亡无为为无死。以至善处为至善。以身体无常为美。以无灾难为安稳。因烦恼灭尽之因而烦恼灭尽。
Vimhāpanīyaṭṭhena accharaṃ paharitabbayuttakanti acchariyaṃ. Abhūtameva bhūtaṃ ajātaṃ hutvā atthīti vā abbhutaṃ. Niddukkhattā anītikaṃ. Niddukkhasabhāvattā anītikadhammaṃ. Vānābhāvena nibbānaṃ. Byābajjhābhāveneva abyābajjhaṃ. Virāgādhigamassa paccayato virāgaṃ. Paramatthasuddhitāya suddhi. Tīhi bhavehi muttatāya mutti. Kāmālayānaṃ abhāvena anālayaṃ. Patiṭṭhaṭṭhena dīpaṃ. Allīyitabbayuttaṭṭhena leṇaṃ. Tāyanaṭṭhena tāṇaṃ. Bhayasaraṇaṭṭhena saraṇaṃ, bhayanāsananti attho. Paraṃ ayanaṃ gati patiṭṭhāti parāyaṇaṃ. Sesamettha vuttanayamevāti.
以称赞为妙,应受称赞。超越凡俗,离生死称为妙不可思议。成彼所成,非有非无,未生未灭,谓妙。因无苦痛非恶。因无苦的本性而非恶法。以无肮脏为净。因无过失故无过失。因获得放逸而得放逸。依离欲证得放逸。以究竟净洁为清净。于三界之上得究竟解脱。因无欲行无染着。以坚持之明灯为灯。以应植之枝为枝。以依止为依止,所谓避难处。彼极乐归处即极乐归宿。此已毕知,唯有此处说矣。
Asaṅkhatasaṃyuttavaṇṇanā niṭṭhitā. · 无为相应之解释已毕。