1. Devatāsaṃyuttaṃ · 1. 天人相应义注
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa · 礼敬彼世尊、阿拉汉、正自觉者
Saṃyuttanikāye · 在《相应部》中
Sagāthāvagga-aṭṭhakathā · 《有偈品注释》
Ganthārambhakathā
结集起始说
Karuṇāsītalahadayaṃ , paññāpajjotavihatamohatamaṃ;
具悲悯柔和清净之心,智慧之灯驱除最甚之无明;
Sanarāmaralokagaruṃ, vande sugataṃ gativimuttaṃ.
敬礼慈祥悦人世间而庄严殊胜之如来,解脱自在者。
Buddhopi buddhabhāvaṃ, bhāvetvā ceva sacchikatvā ca;
佛陀虽为觉者,亦修习并证实佛陀果位;
Yaṃ upagato gatamalaṃ, vande tamanuttaraṃ dhammaṃ.
我敬礼其所证得之无上净法,远离污秽。
Sugatassa orasānaṃ, puttānaṃ mārasenamathanānaṃ;
如来的诸弟子,为断灭魔王及其蛊惑者。
Aṭṭhannampi samūhaṃ, sirasā vande ariyasaṅghaṃ.
八项聚集,我以头顶礼敬圣众。
Iti me pasannamatino, ratanattayavandanāmayaṃ puññaṃ;
如是我心欢喜,此为三宝礼敬所产生之功德;
Yaṃ suvihatantarāyo, hutvā tassānubhāvena.
诸恶障如云散去,因受其利益而得解脱。
Saṃyuttavaggapaṭimaṇḍitassa, saṃyuttaāgamavarassa;
此乃结集部属所护持,经藏系列之书;
Buddhānubuddhasaṃvaṇṇitassa, ñāṇappabhedajananassa.
为佛及诸如来所赞,开示智慧差别之义理。
Atthappakāsanatthaṃ, aṭṭhakathā ādito vasisatehi;
为明义故,注疏由诸长老最初编著。
Pañcahi yā saṅgītā, anusaṅgītā ca pacchāpi.
五种音乐,及其随音乐,即使其后仍然连贯相续。
Sīhaḷadīpaṃ pana ābhatātha, vasinā mahāmahindena;
至于锡兰岛,是由大摩诃明陀所住持。
Ṭhapitā sīhaḷabhāsāya, dīpavāsīnamatthāya.
为锡兰语者而设,旨在适合岛上居民。
Apanetvāna tatohaṃ, sīhaḷabhāsaṃ manoramaṃ bhāsaṃ;
取出后,即锡兰语,是悦意美妙之言。
Tantinayānucchavikaṃ, āropento vigatadosaṃ.
由弦乐器演唱,断续轻声,而无瑕疵。
Samayaṃ avilomento, therānaṃ theravaṃsadīpānaṃ;
适时唱出,乃长老们长老系谱之传灯。
Sunipuṇavinicchayānaṃ, mahāvihāre nivāsīnaṃ.
以详尽深密的分析,针对大寺内居住者论述。
Hitvā punappunāgata-matthaṃ, atthaṃ pakāsayissāmi;
放下重覆往返的边际,将要阐明其义理;
Sujanassa ca tuṭṭhatthaṃ, ciraṭṭhitatthañca dhammassa.
及善护法者获得满足、久住法义之意。
Sāvatthipabhūtīnaṃ, nagarānaṃ vaṇṇanā katā heṭṭhā;
对沙瓦提诸繁华城邑,下方已作详尽叙述;
Saṅgītīnaṃ dvinnaṃ, yā me atthaṃ vadantena.
是两种汇集,包含我所将论述的本义。
Vitthāravasena sudaṃ, vatthūni ca yāni tattha vuttāni;
以详细完备之方式,说明此处所说的各种事理。
Tesampi na idha bhiyyo, vitthārakathaṃ karissāmi.
这部分我不再作更详尽的阐述。
Suttānaṃ pana atthā, na vinā vatthūhi ye pakāsanti;
经文之义,非借助诸外在事物,不能明朗可知;
Tesaṃ pakāsanatthaṃ, vatthūnipi dassayissāmi.
为显明其义,我亦当说明相关事物。
Sīlakathā dhutadhammā, kammaṭṭhānāni ceva sabbāni;
戒律之论述,清析法则,及一切修习业处;
Cariyāvidhānasahito, jhānasamāpattivitthāro.
连同行为之规范,及禅那得入之详细展开。
Sabbā ca abhiññāyo, paññāsaṅkalananicchayo ceva;
以及一切神通,智慧汇聚之圆满等。
Khandhādhātāyatanindriyāni, ariyāni ceva cattāri.
蕴、界、处、根等,以及圣者所知的四种法。
Saccāni paccayākāradesanā, suparisuddhanipuṇanayā;
真实义谛的因缘性质,具备圆满清净和精熟的说法;
Avimuttatantimaggā, vipassanābhāvanā ceva.
断除无明的正确之行以及观照修习的行法。
Iti pana sabbaṃ yasmā, visuddhimagge mayā suparisuddhaṃ;
因此,所有法因我曾周密清净而成就的净道,
Vuttaṃ tasmā bhiyyo, na taṃ idha vicārayissāmi.
已宣说过故,我不再于此反复思量。
‘‘Majjhe visuddhimaggo, esa catunnampi āgamānañhi;
在净道之中,此道乃四法所共到的中心。
Ṭhatvā pakāsayissati, tattha yathābhāsitamatthaṃ’’.
破译之后当会阐明义理,如前所说的那样。
Icceva kato tasmā, tampi gahetvāna saddhimetāya;
此事既已完成,因此亦应取此以资信解;
Aṭṭhakathāya vijānatha, saṃyuttavinissitaṃ atthanti.
应当精究本注疏,因其义理已归纳于《会议》之中。