三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 巴利语翻译标准中译
首页藏外Caturārakkhadīpanī2. Maraṇassatiniddesa

2. Maraṇassatiniddesa · 2. Maraṇassatiniddesa

358 段 · CSCD 巴利原典
2. Maraṇassatiniddesa2. 死随念之解释
§1
1.
Maraṇassati micchanto, tāva buddhavaco suṇa;
被错误地念诵死念,其实是违背世尊教诲的;
Avikkhittena cittena, sambuddha vacanaṃ hidaṃ.
以未得正思维的心念,此处佛陀言语便难以承受。
§2
2.
Animitta manaññātaṃ, maccānaṃ idha jīvitaṃ;
生死之中无有柄相的生命,既短促又有限制,
Kasirañca parittañca, tañca dukkhena saṃyutaṃ.
而且与苦相连缠,故此充满痛苦。
§3
3.
Na hi so pakkamo atthi, yena jātā namiyyare;
实无他因使有情堕入生死;
Jarampi patvā maraṇaṃ, evaṃdhammā hi pāṇino.
年老之时必有死亡,依此法则为众生所共知。
§4
4.
Phalāna miva pakkānaṃ, pāto patanato bhayaṃ;
如同折断之枝片般沦落,其坠落之时极为怖畏;
Evaṃ jātāna maccānaṃ, niccaṃ maraṇa to bhayaṃ.
生于此世之众生亦如是,常处于死亡的恐惧之中。
§5
5.
Yathāpi kumbhakārassa, katā mattikabhājanā;
就如陶工制成的陶器,皆由泥土构成而成;
Sabbe bhedapariyantā, evaṃ maccāna jīvitaṃ.
周为破碎所围绕,生死之生命亦复如是。
§6
6.
Daharāca mahantāca, yebālā yeca paṇḍitā;
无论幼小或壮大,无论愚昧或智慧者;
Sabbe maccuvasaṃ yanti, sabbe maccuparāyanā.
皆终归于死亡的界限,皆必趋于灭亡之境界。
§7
7.
Tesaṃ maccuparetānaṃ, gacchataṃ paralokato;
他们死后,往生彼世,
Napitā tāyate puttaṃ, ñātivāpana ñātake;
儿女不再疼爱,亲族也不再接引,
§8
8.
Pekkhataññeva ñātīnaṃ, passa lālappataṃ puthu;
亲属众生眼见亲戚,犹如看死尸般寂静无语,
Ekamekova maccānaṃ, go vajjhoviya niyyati.
一个个活人生死如同被牛角刺戳般受苦。
§9
9.
Eva mabbhāhato loko, maccunāca jarāyaca;
如此世间被死者所笼罩,被生老死所侵袭,
Tasmā dhīrā nasocanti, viditvā loka pariyāyaṃ.
因此智者不为此哀伤,了知世间之变易无常。
§10
10.
Aññepi passa gamane, yathā kammupage nare;
还应当观察行走的情况,如同在人前行进时,
Maccuno vasamāgamma, phandantevidha pāṇino.
当死亡来到时,众多各种形态的众生正困惑惊惧。
§11
11.
Yena yenahi maññanti,
世人所分别认识的,
Tatotassa hi aññathā;
其实彼此并非同一;
Etādiso vinābhāvo,
这种差别不共的存在,
Passa lokassa pariyāyanti.
因此环绕在世间之中而变化流转。
[Sulla sutte vuttaṃ.]
【此经名为《苏拉经》所说。】
§12
12.
Yathāpi selā vipulā,
正如岩石广大坚固,
Nabhaṃ āhacca paccatā;
拔起入于天空彼方,
Samantā anupari yeyyuṃ,
周围环绕相连,
Nippothentā catuddisā.
向四方伸展稳定不动。
§13
13.
Evaṃ jarāca maccuca,
如是衰老与死者,
Adhivattanti pāṇine;
于持戒者中,遵守律法者也。
Khattiyebrāhmaṇe vesse,
于士族婆罗门及释种中,守戒者也。
Sudde caṇḍāla pakkuse;
又于奴隶、畜生及贱民中,也有守戒者。
Nakiñci parivajjeti,
无人排斥他人戒律者,
Sabbamevā bhimaddati.
却人人以此戒律使人生畏。
§14
14.
Na tattha hatthi naṃ bhummi, na rathānaṃ napattiyā;
彼处无象无地,无战车无军阵;
Na cāpi mantayuddhena, sakkā jetuṃ dhanenavā.
也不可通过内心的争斗,而得胜于世俗财富。
§15
15.
Tasmāhi paṇḍito poso,
因此智者应当自持节欲,
Sampassaṃ attha mattano;
以自身之利益为准绳;
Buddhe dhamme ca saṅgheca,
在佛、法、僧三宝处,
Dhīro saddaṃ nivesaye.
稳固安置自己清净的行为。
§16
16.
Yo dhammacārī kāyena, vācāya uda cetasā;
行为符合法者,身、语、意三业纯正的人,
Idhevanaṃ pasaṃsanti, paccasagge pamodatīti.
在此教法中,众生因此称赞,欢喜于天上的福报。
[Pabbatū mama sutte vuttaṃ.]
【此句出自我所闻经典。】
§17
17.
Yathā vārivaho pūro, vahe rukkhe pakūlaje;
犹如水流注满河道,流动于树木和野草之上;
Evaṃ jarāmaraṇena, vuyhante sabba pāṇino.
众生亦如是,因老死之故,皆悉消亡无余。
§18
18.
Daharāpi hi miyyanti,
儿童也确实会死去,
Narāca athanāriyo;
无论是善男子,还是非善男子,皆同如此。
Tattha ko visāseposo,
在此,何者为信念持戒者?
Daharo mhītijīvite.
孩童般处于泥土生命中。
§19
19.
Sāya meke nidissanti, pāto diṭṭhā bahujjanā;
黄昏时分多人得见落日;
Pāto eke nadissanti, sāyaṃ diṭṭhā bahujjanā.
落下时分少数人得见黄昏景象。
§20
20.
Ajjeva kiccaṃ ātappaṃ, ko jaññā maraṇaṃ suve;
即于今日勤修善业,有谁知晓死亡之美好?
Nahi no saṅkaraṃ tena, mahāsenana maccunāti.
死神非因混乱之故,而是由强大出生之敌所为。
[Jātakesuvuttaṃ.]
【本节出自《本生经》卷】
§21
21.
Natthetthañño nusāsanto, sayaṃvattāna movada;
他人在此无法教诲,自己反而迷乱不明;
Jineritā nusārena, bhikkhu saṃsāra bhīruko.
被自己内心的烦恼所控制,称为畏惧轮回的比库。
§22
22.
Ahivāpi maṃ ḍaṃseyya, aññepi visadhārino;
即使毒蛇愿意咬我,别人也能施以厉害的伤害;
Apiyāpica ghāteyyuṃ, uppajjeyyuṃ rujāpime.
伤害虽苦我却忍受,随之痛苦纷纷而生。
§23
23.
Maccusenā vudhāsaṅkhyā, bāhirajjhattu paddavā;
因死亡而增添寿命的数目,内外二境皆无常。
Tehāyu pīḷitaṃchejjaṃ, marissa majjavā suve.
若其生命受到压迫,死亡则多在其中深入发生。
§24
24.
Aḷakkā hi gavādīhi, corādīhi arīhipi;
懈怠者即使遭受牛类盗贼等敌害,
Abhiṇha sannipātehi, rujā chanavutīhipi.
经常聚集的纷乱,以及痛苦的侵扰等,
§25
25.
Bahūna mupakārehi, annodakādikehipi;
虽多种帮助,如供给饮食等,
Marissaṃ pīḷito niccaṃ, nirujjheyyāyu ajjavā.
生命若受持续压迫,必然死亡,不得长存。
§26
26.
Bahvāvudhe visajjeti, nilleṇaṃ maccuniddayo;
众多诸患能使之衰弱,死亡的终结随之到来。
Vasantaṃ bhavasaṅgāme, namutto koci āvudhā;
在生死交战的春天,没有任何兵器被携带;
§27
27.
Mahabbalā mahāpaññā, mahiddhikā mahaddhanā;
他们具备极强的力量、广大智慧、大神通和丰厚财富;
Namuttā sammāsambuddho, sabbalokādhipo api;
正自觉世尊已被超越,亦为一切世界之主;
§28
28.
Mayā samā navā vuddhā, tadāvudhehi te matā;
新成佛者已由我等平等,今请以此观念接纳我;
Tathā hampi marissāmi, leṇaṃ puññaṃva me kataṃ.
我亦将如是死去,如同积累了善业之洞窟;
§29
29.
Pathabyāpādayo dhātthū,
大地所包含的种种元素,
Āhārā bhojanādayo;
饮食以及食物等;
Sītuṇha mutunāmetaṃ,
是凉的或热的,称为此;
Dosā pittasemhānilā.
恶臭、胆汁、粘液、风热诸病;
§30
30.
Dhātvāhāru tudosānaṃ, samatte vāyu tiṭṭhati;
消化后,恶臭之气或风精调合而存;
Visame taṅkhaṇaññeva, chejja mappaṃ parādhinaṃ.
此时便易于波动搅扰,犹如池水被风吹动泛起;
§31
31.
Dhātvā hārutu dosānaṃ, visamā svepyakallako;
消化后,风热之气相互搀杂混合;
Ussāhe kallakāleva, kiṃkareyyaakallako;
鼓励犹如磨石,勤奋犹如手工艺人之精巧工具。
§32
32.
Uppajjeyyuṃ rujā svepi, asāto dukkhamā kharā;
疼痛乃自生之苦,恶道亦极其痛苦。
Puretaraṃva ārabbhe, māpacchā anutāpanaṃ.
过去所起之业便如手起云涌,悔恨却无从追悔。
§33
33.
Sattānaṃ nīcakammānaṃ, saraṇopi bhayaṅkaro;
众生受下劣业缠绕,求护亦极为令人畏惧。
Nīcānīcaṃ najānāmi, maraṇāsannatampica.
我不知何为最下贱,甚至不知死之临近。
§34
34.
Kamma pīḷita sattānaṃ, taṅkhaṇampi bhayubbhavo;
业苦痛折磨众生,恐怖也因此产生。
Mareyya majjavā svevā, nayuttova pamajjituṃ.
人若沉溺于自我的贪著,便如同陷入了深渊而易于懈怠散乱。
§35
35.
Puññakkhīṇā pajā khippaṃ, ahetunāpi nassaye;
善业已尽,众生迅速灭亡,即使无因缘,其消亡亦不可避免。
Suddhacitto marissāmi, na kiliṭṭhena cetasā.
我心纯净,则不为污秽所染,必然得灭于死。
§36
36.
Upacchedāpi me santi, bhavābhavacitā bahū;
离别痛苦虽多,生死轮回之苦亦无量。
Chejjaṃ tehāyu ajjāpi, sādhvāsumārabhe mataṃ;
当下即应断除,修习善法,以此为坚固基。
§37
37.
Kammā parādha sattānaṃ, vināse paccupaṭṭhite;
众生造业之后,必遭毁灭,报应随之而至。
Anayo nayarūpena, buddhimākamya tiṭṭhati.
此人以引导者之身,怀抱智慧而坚立不动。
§38
38.
Maraṇāsanna taññeva, cinteyya paññavā sato;
死亡临近之时,善于思虑者当正念思惟此事;
Evaṃ cintayanto santo, napāpaṃ kattu mussahe.
如此思惟的圣人,不作恶行而灭除罪业。
§39
39.
Maraṇāsanna taññeva, cinteyya buddhasāvako;
死亡临近之时,当思惟此者即佛陀弟子;
Evaṃ cintayanto santo, kadācipi anuṇṇato.
如此思惟的圣人,永不被他人所侮辱。
§40
40.
Addhāga maraṇaṃ pañño, puretaraṃva cintaye;
智者在燃烧的炭火上,预先思惟死亡。
Kare kātabba kammañca, evaṃ so nānusocati.
其所当行之业,彼不生悲悯。
§41
41.
Maraṇāsanna saññī so, appamatto vicakkhaṇo;
得死近者之念者,应当正念聪慧,不放逸而善牧心。
Pattepi maraṇe kāle, na sammuḷho nasokavā.
虽遇死时境,彼不愚昧忧哭。
§42
42.
Maraṇā sannasaññī so, sodheti attano malaṃ;
有死近念者,彼自净其杂染;如同清净比库,非是乡人游子。
Nimmalena cuto bhikkhu, natvevā pāya gāmiko.
念死近者,彼自净其染污;清净比库,非凡尘乡人。
§43
43.
Sati āsanna maraṇe,
念住于死近者,
Dūrasaññī pamāda vā;
「远见性昧」与「放逸」:
Yo karoti akātabbaṃ,
行不应为之事者,
Tadā so atisocati.
则由此而生极大悲痛。
§44
44.
Sati āsannamaraṇe, dūrasaññī pamādavā;
于临近死时若具念,且具远见性昧与放逸;
Ākiṇṇo pāpadhammehi, pajjhāyi dummano tadā.
被恶业所缠累,彼时心中昏乱失明。
§45
45.
Sati āsanna maraṇe, duṭṭho dosoti thaddhavā;
临近死亡之际,心烦恼激荡,怒恚而震动不安。
Abhinandati sādeti, tadāso atidukkhito.
欢喜和庆祝,那时便极其悲痛。
§46
46.
Sati āsannamaraṇe, tuvaṭaṃ na cikicchati;
念及临近死亡,微不足道的自己不会施于医治;
Sañciccāpatti māpanno, tadā so paridevati.
积集的恶业受报,那时他悲伤哀叹。
§47
47.
Sati āsanna maraṇe, gihīhi navakehica;
念及临近死亡,对家中的新生儿;
Saṃsaṭṭho na nulomehi, svativassu mukho tadā.
纵然最亲密的亲人,此时却紧闭口舌。
§48
48.
Sati āsanna maraṇe, kuhako kuladūsako;
念及临近死亡,恃强作伪的欺世害族者;
Micchājīva samāpanno, dunnimittova so cuto.
错误生活方式已完成,如同堕入困境之处而生的恶习俱被终结。
§49
49.
Sasokī sahanandīca, dukkhe dukkho sukhe sukho;
嗟叹悲愁者与忍受快乐者,无论苦中苦或乐中乐,皆如是。
Gihikammesu ussukko, passaṃ gijjhakūṭaṃ cuto.
于家事勤奋者,见彼如同蝌蚪堆之去灭。
§50
50.
Marissanti anāvajja, kilesātura pīḷito;
彼众不善者,将死无贞洁,困于烦恼病苦而受苦。
Kimikhajjavaṇo sāva, bhanto kiṃ sugatiṃ vaje.
如同腐臭下水尸体,尊者啊,何以断除往善去向?
§51
51.
Marissanti anāvajja, dhuradvayaṃ na pūrati;
彼众不善者将死无贞洁,不能尽除两大苦难。
Ganthaṃ vipassanaṃ tandī, kāruññoyeva so cuto.
经文述及『内观』如杖般辅助修行,悲悯之心正是其终极目的。
§52
52.
Marissanti anāvajja, kilesānaṃ vasānugo;
无愧者终将死亡,因染污诸烦恼如其随从;
Sambuddhā-ṇaṃ vītikkanto, kāruñño natthi tassamo.
觉者虽已证道,然悲悯心无可比拟。
§53
53.
Marissanti anāvajjaṃ, dhanamesī adhammato;
无愧者虽终死于不法之财,
Puññe cintāpi nuppajji, nirayaṃ so manaṃ gato.
殊胜功德虽有,然其心已入地狱。
§54
54.
Mareyyanti anāvajjaṃ, dhanaṃ cini adhammato;
无愧者终将死去,因染污而执着于财富及不法之事。
Citaṃ citaṃ ihevetaṃ, tasmiṃgiddho sa pettiko.
总是反复在此之中,世间鬼神于此根基上得到束缚。
§55
55.
Atthā gehe nivattante, susāne mittabandhavā;
福报之人在家归返,悦于善友与亲朋。
Sukataṃ dukkataṃ kammaṃ, gacchanta manugacchati.
善业与恶业,随者亦随之而去。
§56
56.
Mareyyanti anāvajjaṃ, ihatthaṃ vā nuyuñjati;
有人临终不羞耻,或在此处自生。
Samparāya manapekkho, sujuṃ vā pāyagāmiko.
期望再生,或赴善道净土。
§57
57.
Mareyyanti samāvajja, dhammato dhana mesati;
有羞耻者临终往生,因法富饶如金银。
Puññakārī suladdhena, maraṇepi sa modati.
行善者以其善业容易获得,甚至于临终时亦生欢喜。
§58
58.
Pañcasīla sadārakkho, yathābalañca dāyako;
持守五戒如常,是明智者的护卫,如同施主赐予力量般;
Kāle uposathāvāso, so niccaṃ sugatiṃ vajje.
若在适当的时节恭敬于八关斋戒的生活,必当常得殊胜安乐。
§59
59.
Dhovāpattimalaṃ khippaṃ, maccu addhā gamissati;
迅速洗净杯盘之污秽,临死时必将消除秽恶;
Micchāvitakka mucchijja, kara kātabbabhāvanaṃ.
应摒弃邪念迷惑,修行应当正当且自觉。
§60
60.
Atikkantā bahū ratyo, khepetvā mama jīvitaṃ;
我已奋发超越众多欢乐,舍弃了我的生命。
Mandāyunā pamādena, yutto viharituṃ kathaṃ.
愚钝者因怠慢,如何能够修习?
§61
61.
Hāsantaṃ nandi mattānaṃ, maccusandhīhi tacchaye;
笑乐者乃酒醉者,恰似临近死亡者;
Kucchi meyyacuto ajja, ko hāsananditabbako.
今日我的病情恶化,谁还可欢笑喜乐?
§62
62.
Maccusenāvudhā saṅkhyā, maraṇābhimukho ahaṃ;
如携带死亡武器,遂向死临近;
Accāyitabba kālo yaṃ, ikkhitabba mudikkhatu.
到来必逝之时,当下必应觉醒;
§63
63.
Puremarāmi daṭṭhabbaṃ,
往昔因无明而生,应当于今看见真相,
Dakkheyyaṃ maccu essati;
必见必死;
Accāyitabba kālo yaṃ,
应被警觉的时间;
Nokāso hāsatuṭṭhiyā.
不可因欢笑欢喜而轻忽此事。
§64
64.
Ākiṇṇamaccusenānaṃ , ajja svevā vināsinaṃ;
今日为自己亲手毁灭的人完全被死亡所围困;
Addhā pahāya gāmīnaṃ, kiṃ pamāda vihārinā.
放弃依赖乡邻的人,怎能因疏忽而安居?
§65
65.
Khaṇamattova paccakkho, ajja svevā atissati;
如同瞬间,今日他将超越自己。
Samparāyo atidīgho, paramparo anantiko.
传承极为久远,接续无有终结。
§66
66.
Khaṇamattova paccakkho, maccunā taṃ jahissati;
如同瞬息一般临近,生命终将离去;
Pahāya gamanīye-smiṃ, mahussāho niratthako.
当舍弃此行将远的不可靠事物,无益的躁进放下。
§67
67.
Samparāyo atidīgho, apātheyye suduttaro;
传承极为久远,在失去所爱时最难忍受;
Mahussāhena kātabbo, tadattho dīghadassinā.
应以大勇猛精进行持,理当由有远见之人作此;
§68
68.
Saddhā bandhatu pātheyyaṃ, tadesanaṃ iheva hi;
信心应当系念于受难之中,此教导即在此世中传授。
Bhavantare nalabbheyya, apātheyya tidukkhito.
若无依怙者,亦难获得安稳,三种苦恼难以避除。
§69
69.
Saṃsāra taraṇatthāya, maholumpāni bandhatha;
欲度轮回之海,须断除贪欲大恶诸缚;
Bhāvanā dāna sīlehi, tivittiṇṇo bhavaṇṇavo.
欲达彼岸,唯靠修习、布施与戒律,方能越过苦海。
§70
70.
Bhuñjaṃ bhuñjaṃ janaṃ kāme,
食欲纵横,众生贪恋诸欲,
Kālākālā-budhontako;
如同时日轮常与黑夜交替轮转;
Kantekanteti maṃsāso,
彼此锋锐互相折磨,犹如两端锐利之刀锋相互磨砺。
Pivaṃpivaṃva kaṃ migaṃ.
如同反复饮水般。
§71
71.
Kāme kāmesanāyeyya,
应当远离爱欲及爱欲之对象,
Kālokālo mateṭṭhiyā;
正如最恶劣的时间与环境;
Pūre pūretabbaṃ dhammaṃ,
应当充满圆满履行法义,
Addhā addhāna saṃsaraṃ.
依序依次周流往返。
§72
72.
Mareyyanti anubbiggo, pāpakaṃ kattumussahe;
不应放纵于恶行,而应断恶行之因。
Kareyya hāsanandiñca, cāpallañca pamāda vā.
应当去除嗤笑和欢喜,以及懈怠和疏忽。
§73
73.
Mareyyamiti saṃviggo, leṇameva gavesati;
忧惧于必死之故,犹如寻找避难所一般;
Na hāsi nevanandīca, na cāpallo kadācipi.
嘲笑和欢喜,懈怠和疏忽,皆绝无于此。
§74
74.
Accuṭṭhita rujaggīhi, accāyāse bhayānake;
因剧烈疼痛和痛苦煎熬,遭遇险恶困苦,
Nosadhe maraṇāsanne, katapuññaṃva sāta-daṃ.
身处临死之境时,犹如身陷饥饿饱受折磨之苦。
§75
75.
Ñātisaṅghā viyojentā, maraṇanta bhusāturā;
亲族团体分散瓦解,死亡时尤为辛苦饥渴难耐;
Sabbaṃ pahāya gantāpi, nanditabbāni puññino.
放弃一切而去,应当喜悦那些有功德者。
§76
76.
Passantā sunimittāni, pākaṭāni sakammunā;
观见清净的相状,显著同业所造;
Sukhanti maraṇe kāle, numodantā katānica.
他们在临死时安乐,喜悦自己所为。
§77
77.
Sāta-dātāni puññāni, evaṃ mahabbhaye api;
诸多善行布施,即使处于大恐怖之中;
Sugatiṃ lahunetāni, kātabbāni puretaraṃ.
仍应当以前世所为之善,引导往生善处。
§78
78.
Devadūte pakāsetvā, yamapuṭṭho sayaṃkataṃ;
天神使者显现之后,前往阎王处自寻禅定。
Puññaṃ sarati ce satto, tadeva sugatiṃ vaje.
若众生积集功德,彼即堪得善趣。
§79
79.
Pāpa kaḍḍhampi niraye, manaṃ dukkhagataṃ pajaṃ;
恶业即便极深重,内心则苦厌恶众生;
Dukkhā moceti yaṃpuññaṃ, sadā kātabbameva taṃ.
痛苦脱离者,唯有功德,此功德当常行之。
§80
80.
Pahāyakaṃva puññañhi, pahātabbaṃva pāpakaṃ;
如弃弃者亦当弃,恶业理当弃舍;
Taṃ padīpandhakāraṃva, dvayaṃ otvā khukaṃ viya.
彼如吞下锋利钩,一时承受苦苦二重。
§81
81.
Ñātisaṅghā viyojentā, maraṇanta bhusāturā;
亲族分离为敌,对死时苦极嗜求者;
Sabbaṃ pahāya gantāro, bhayānakāni pāpino.
放下诸事前往者,是怖畏且恶趣之人。
§82
82.
Passantā dunnimittāni, pākaṭāni sakammunā;
观察难见恶相,明现是同业果报;
Maraṇe atidukkhanti, nutāpentā katānica.
于死时生极苦,或受新恶道之苦。
§83
83.
Paṭipīḷāni pāpāni, evaṃ mahabbhaye sati;
如是怀大怖畏,苦行恶业之苦;
Duggatiṃ lahunetāni, yuttova parivajjituṃ.
当具避难到恶趣,如有识性得远离。
§84
84.
Devadūte pakāsetvā, yamarājena pucchito;
天使宣示之后,阎王即加问讯;
Pamādassanti cikkhanto, mahaggimhi turaṃ pati.
行者若放逸不修行,在伟大苦难中速往陀罗(即地狱)。
§85
85.
Puññaṃ akarivā māvā, yamarājinda pucchito;
若未行善莫作恶,被阎魔王审问;
Pamādassanti cikkhanto, mahādukkhaṃ turaṃ gami.
行者若放逸不修行,必堕大苦地速往陀罗。
§86
86.
Pāpaṃ akarivā māvā, pucchito yamasāminā;
若未作恶莫行恶,被阎魔主审问;
Pamādassanti cikkhanto, tattaṃ guḷaṃ turaṃ gili.
行者若放逸不修行,其罪重盐速吞噬。
§87
87.
Jātamattā tijiṇṇāca, āturāca matā vudhā;
刚生之人尚未生毛发,乃至老病精明者也;
Devadūte ime pañca, disvā saṃviggataṃ vaje.
天神使者这五人,见之震怖而退避。
§88
88.
Coditā devadūtehi, ye pamajjanti mānavā;
那些被天神使者警示,却仍然散漫沉迷于放逸的人;
Te dīgharattaṃ socanti, hina kāyū pagānarā.
他们长久而忧恸,因身心堕落而陷于堕落之流。
§89
89.
Dhuradvaya manārabbha, gihikammādike rato;
心念执著两种恶行,沉溺于家务等世俗事;
Kathaṃ gijjhakūṭaṃ sesaṃ, petāvāsaṃ atissati.
如何才能超越蟾蜍穴穴底,超脱饿鬼之所?
§90
90.
Pariyatti masikkhanto,
勤于教理学习修习,
Nāraddho paṭipattiyaṃ;
不得其正行;
Alaso dubbitakko so,
懒惰而心性恶劣,
Kiṃ taṃselaṃ atissati.
何能超越那污浊?
§92
92.
Mocanatthāya pabbajja, saṃkiliṭṭhā pamādino;
出家为求解脱,然而却染污懈怠;
Sugatyāpica te bhaṭṭhā, atidūrāva muttito.
即便善趣高升,仍远离解脱。
§93
93.
Sīdanteva jale khittā, silā mahāva khuddakā;
犹如石块沉水,坚硬而微小;
Patanti khuddakenāpi, apāyaṃ pāpa kammunā.
仅因微小恶行,即堕入恶趣。
§94
94.
Patantā khuddakeneva, bahūhi puna pīḷitā;
堕落众生众多,常受痛苦折磨,恰如细微小罪累积。
Mokkhokāsaṃ navindanti, pāpaṃ khuddampi nācare.
极微小恶亦能使堕落众生不获解脱,故微罪不可忽视。
§95
95.
Jegucchitthūdarāgamma , punāpi tattha niccagū;
虽苦恼心焦虑,如入苦海,仍不断沉沦恶道。
Dukkhāti dukkha saṃkiṇṇo, haṭṭhuṃ tuṭṭhuṃ nasakkuṇe.
其处遍布苦难,痛苦充满,却难以断除、离离苦累。
§96
96.
Atibyāpiguṇo puñño,
所作善行极少,虽有善法却不胜其恶,善力微弱难升华。
Mahāyaso sirindharo;
大名光辉,尊贵无比;
Kucchiyaṃ retasi vāso,
衣服如同脐带般紧密相连,
Atīva lajjitabbako.
极其应当惭愧羞耻。
§97
97.
Maccudukkhaṃ khaṇaṃyeva, atidukkhaṃ taduttari;
生死之苦如刹那片刻,超越之苦更甚于此;
Mātugāmudare sandhi, patiṭṭhānaṃ bhayānakaṃ.
如同母腹中的相会,立足点极为恐怖难安。
§98
98.
Maccudukkhaṃ khaṇaṃyeva, atidukkhaṃ cirattanaṃ;
生死之苦如刹那片刻,超越之苦则久远绵长;
Āma pakkantare sandhi, patiṭṭhānaṃ bhayānakaṃ.
确实,在约定之后,立足点极其危险。
§99
99.
Duggatyaṃṭhātu taṃdukkhaṃ, suṇa uccakuleapi;
堕落恶劣之苦,听之即使在高阁之上亦令人不安;
Kucchiyaṃ atisambādhe, jalābumhi jigucchite.
污秽于衣物之中,沾染于脏污之水眼内令人厌恶。
§100
100.
Miḷha semhādi saṃkiṇṇe, ati duggandha vāsite;
聚集于暗处诸恶,堆积如燃烧之物,极为臭秽;
Gūthakūpe kimīviya, tamejā mūlakammato.
如同蜂巢凹穴一般,是由根本业力所致的黑暗之所。
§101
101.
一百零一。
Paramāṇukāyo ṭhāti, dukkhī nerayiko viya;
微小的原子身存在,如同痛苦的地狱众生一般;
Dhuvāturo sukhāmisso, āma pakkāsayantare;
身患长久疾病,忍受着难以忍受之苦,时有恶气发作;
§102
102.
一百零二。
Vedanaṭṭova saṃvaḍḍho, acittoviya niccalo;
痛苦如同团块一样增长,如无心物般不动;
Dasamāsantare kacce, bahū maranti pāṇino.
十天之间,众多有情生命不断死亡。
§103
103.
Paripakko pamuñcho so,
成熟时应当放弃,
Atisambādha yonito;
因为生死缠累的缘由极为繁多;
Malākiṇṇena gattena,
因罪恶缠身,
Accāyāso vijāyati.
故生铁条般的恶果显现。
§104
104.
Evaṃ maccuñca sandhiñca, vijāyanañca bheravaṃ;
如是,对死者与相续者,以及升起者,产生了敬畏之心;
Passaṃ nibbindanto santo, virajjeyya bhavanduke.
见此而生厌离,心清净宁静,于生死轮回中消解烦恼。
§105
105.
Evaṃ maccuñca sandiñca, anussara mabhiṇhaso;
如是,对死者与相续者,应当勤加忆念;
Rājaseṭṭhi bhavādimpi, naiccheyya tadanvitaṃ.
即使是如王舍城主等,也不可抛弃与彼之相应。
§106
106.
Bhave dukkha macintetvā, bhavāsāya pavattitaṃ;
因沉思有为之苦,因渴求有为生起,
Puññaṃ punappunaṃ deti, sandhiṃ na nibbutiṃ varaṃ.
故屡次造作善业,然痛苦生起难得解脱宁静。
§107
107.
Bhave dukkhaṃ vibhāyitvā, nibbindena pavattitaṃ;
洞察有为之苦,因厌离而生起,
Puññaṃ bhava matikkamma, nibbānaṃ deti nibbutiṃ.
断除生死之善业,涅槃现前而得宁静。
§108
108.
Bhave dukkhaṃ saritvāna, maccusandhi sayādikaṃ;
生死轮回之苦既然显现,如同死灭、再出之忧等;
Tibhavesu virajjeyyā, ditta geheva sāmiko.
应当对三界生死淡然,无有执著,如同自家主人一般。
§109
109.
Santo puññāni karonto, sandhidukkha manussaraṃ;
护持善业的圣者,人在生死苦难之间;
Nibbinda yutta cittena, vajjeyya bhavasāta to.
心与厌离相应,应当摒弃轮回之苦。
§110
110.
Puñña nibbatta ṭhānepi, jegucche sandhisambhavo;
功德已成就的安稳之处,断绝之后仍会生起联系;
Bhava sāta vasā tasmā, dhīro taṃ lagganaṃ caje.
世间有所妄执依止,是以智者应当舍弃此牵缠。