Sūrassatīnīti · Sūrassatīnīti
Sūrassatīnīti「勇猛者与萨拉斯瓦蒂」者
§1
1.
Kataññutā ca saccañca,
感恩心与真实,
Lokasārā hi te duve;
这两者确实是世间之精华;
Lokāpi tehi tiṭṭhanti,
众生亦因此而立,
Raṭṭhaṃ akaṃsu issaraṃ.
国土因此无主而自归属。
§2
2.
Kākāca dujjanā loke,
在世间中,恶人如乌鸦,
Malībhūtāva sabbadā;
如同终日污秽不净。
Iṭṭhaṃ guṇaṃ nāsayanti,
摧毁所欲之善,
Te ve lokassa verino.
彼实为世之大敌。
Migānaṃ siṅgālo anto,
如野兽之角,
Pakkhīnaṃ pana vāyaso.
如飞鸟之翼。
Akāraṇaverī honti,
无故而作恶之敌,
Macchānaṃ dhīvarā yathā;
犹如渔夫于鱼类。
Guṇīnaṃ sajjanānañca,
有德者及贤善之人,
Dujjanā niccaverino.
恶人常为仇敌。
§3
3.
Siriṃ bhonto suposetha,
尊者应当爱护荣誉,
Siri mūlā hi sampadā;
荣誉确是财富之根;
Siriya idha jotanti,
荣誉于此处显现光辉,
Sirī sā sabbasiddhikā.
此荣誉乃一切成就之所依。
§4
4.
Musā tamokarā loke,
虚妄为世间之暗昧者,
Saccaṃ mīditikārakaṃ;
真实为烦恼之根本;
Musātamena dukkhanti,
众生因虚妄而受苦,
Saccābhāya sukhantive.
因真实而得安乐。
Suvijānaṃ siṅgālānaṃ,
浑兽于群中皆聪慧,
Sakuṇānañca vassitaṃ;
虽为飞禽亦能时节而生衣。
Manussavassitaṃ rāja,
人间的国王,
Dubbijānataraṃ tato.
由此极难认识。
§5
5.
Kappaggisadisā issā,
季节变换、风雨如怒,
Jhāpeti sabbasampadaṃ;
他努力维持一切财富;
Muditā kappameghova,
怀喜如季云奔涌,
Ropeti sabbasampadaṃ.
播种一切财富。
§6
6.
Yathā asanthirā thambhā,
如同不稳固的柱子,
Thusarāsimhi ussitā;
摇摆于高岸之上;
Tatheva kapicittānaṃ,
比喻那些志意摇动者,
Kammantā cañcalaṅgatā.
行为也如同轻浮不定。
Haliddirāgaṃ kapicittaṃ;
如同黄土色的志气,
Purisaṃ rāgavirāginaṃ,
形容男子对欲望既有执着又有所离欲。
Edisaṃ tāta māsevi;
「此前」乃指「前一」月。
Nimmanussampi ce siyā.
即使是「此时之后」也应如是。
§7
7. [Ka]
第七。〔注:此为节数编号。〕
Pupphacumbi cittapattī,
「花瓣」夹裹心意,
Sakavaṇṇena majjito;
被花的色彩所浸染;
Vikkamī pupphato pupphaṃ,
花从花中绽放,彼此相生之义。
Nassāgāraṃ na saṅgamo.
无聚合即无纠缠。
[Kha]
【卡】
Kippilikā dubbaṇṇāpi,
荆棘虽色丑,
Samaggāca parakkamā;
却能共相扶持;
Mā hotha pupphacumbīva,
切勿如花之吻,
Hotha vo pacikā yathā.
反成彼此间毒刺。
§1
1.
Ye maranti kīḷantā te,
那些在游戏中死亡者,
Svānā aññoññamoditā;
彼此间相互欣喜;
Disvāna chaṭṭitaṃ bhattaṃ,
见到被夺去的饭食,
Sīghaverī vihiṃsare.
便急速争夺互害。
§2
2.
Tathekepi janā dāni,
现今有些人,
Samaggā ññoññamoditā;
同心合意彼此欢喜;
Dhanahetu vihiṃsanti,
财富之由成恶,
Dhīratthu sīghaverikā.
智者所追速行。
§9
9.
Vasante hemante gimhe;
夏秋冬春时节,
Neva tālā visesino;
非独山毛榉殊,
Thiracittā janā santā;
心安众生静处,
Sukhadukkhesu niccalā.
乐苦不移常住。
§10
10.
Yathā pavaṭṭamānamhi,
如同滚动之物,
Suṭṭhu tiṭṭhati geṇṭhuke;
牢固地立于根基,
Appavaṭṭe bhūmyaṃ seti,
在难以滚动之处止住,
Tatheva geṇṭhuko jano.
人亦复如是。
§11
11.
Agghāpetuṃ nasakkonti,
时刻掌控不住,
Kālañhi kālikā janā;
人们正处于时光转变之中;
Vajirādiñca sakkonti,
坚硬如金刚者等诸天,
Tena kālo anagghiko.
因此此时不可轻慢。
§12
12. [Ka]
12. 【咖】
Asano hi dīghaddhāno,
座位确实长久坚固,
Sārasāro sugandhiko;
其主体本质芬芳馥郁;
Niggandho tveva nissāro,
无香者即是真正的解脱者,
Dīghaddhānopi simbalī.
长寿亦为坚固者。
[Kha]
【卡】
Tatheveke janā loke,
世间就如是,有些人,
Dīghaddhānā susārakā;
寿命长且健康坚固;
Nissārā keci pheggūva,
有些人则无所用,像糠秕,
Dīghaddhānāpi goyathā.
寿命长的人如同牛群一般。
§13
13.
Upakāro cāpakāro,
有恩惠与有害无益之事,
Yasmiṃ gacchati naṭṭhataṃ;
处于其中者则不能灭除,
Pāsāṇahadayassassa,
如同石心一般坚硬,
Jīvatītyā bhidhāmudhā.
由生命维系而存续之人,
Pasādo nipphalo yassa,
安乐而无所成就者,
Kopocāpi niratthako;
即使愤怒也是无益的。
Na taṃ saṅgantu miccheyya,
不可错误地相聚,
Thīpumāva napuṃsakaṃ.
如同女性非男子般,
§14
14.
Upacāro hi kātabbo,
礼敬确应施行,
Na yāva sohadaṃ bhave;
不可直到临终时;
Upacāro sumittamhi,
礼敬在良朋善友间,
Māyā ca hoti koṭilaṃ.
不致生起欺诈诡诈。
§15
15.
Kamena aggato ucchu,
因欲火旺盛,
Raso sādutaro yathā;
如蜜胜于胆汁;
Tatheva sumitto loke,
世界上善念如是,
Dummitto pana nediso.
恶念则非此境。
§16
16.
Sokārāti parittāṇaṃ,
忧患乃苦难救护,
Vissāsapītibhājanaṃ;
信赖者聚食也;
Ratanābhiratanaṃ icche,
爱宝物如珍宝之心,
Sumittaṃ akkharattayaṃ.
对文字书写清晰欢喜。
§17
17.
Dampatīnaṃ sumittānaṃ,
夫妇彼此和睦善良,
Mukhaṃ aññoññadappaṇaṃ,
面容相互相称赞美,
Sukhe sukhaṃ dukkhe dukkhaṃ,
快乐时共享快乐,痛苦时共承痛苦,
Paṭicchāyeva dappaṇe.
在给予与接受中相互回报。
Kathaṃ nu tāsaṃ hadayaṃ,
那么,他们的心意如何?
Sukharāvata itthiyo;
女人们的心意常趋于快乐;
Yāsāmike dukkhitamhi,
在那些内心有苦的人中,
Sukhamicchanti attano.
她们希求自身的快乐。
§18
18.
Nivātañca pure katvā,
先在暗中行事,
Mānaṃ katvāna pacchato;
随后又心生傲慢;
Sakatthaṃ dhāraye dhīro,
智者当持有正当之意,
Atthabhañjo hi muḷhatā.
因无明者往往破坏利益。
§19
19.
Purecāraṃ satiṃ katvā,
先行谨守正念,
Saddhaṃ kareyya pacchato;
然后应坚定信心;
Turaṃ na saddahe dhīro,
智者不会迟缓,
Sīghasaddho hi mandako.
因缓慢信心为懈怠也。
§20
20.
Vane 0.0099 bahūni kaṭṭhāni;
森林中有许多木材,
Dullabhaṃ rattacandanaṃ;
夜间檀香难得,
Tathā janā bahū loke;
世间众生亦多,
Pumā jañño sudullabho.
但极难得的是贤人,
§21
21.
Tiṇakaṭṭhapalāsehi ;
用干草木枝瞎点燃,
Sukkhehi dayhate vanaṃ;
无知者纵火焚烧森林;
Etādīhi asārehi;
诸如此类的无益事物,
Loko janehi dayhate.
令世间众生苦恼。
§22
22.
Antovasse timāsamhi,
于三个月之内,
Puññakammena moditā;
因善业而欢喜;
Sukhaṃ vasiṃsu porāṇā,
往昔安乐地居住,
Buddhasāsanamāmakā.
自称奉行佛陀教法。
§23
23.
Migamadena ekena,
由马嘎达国的一位国王,
Taṃ vanaṃ surabhigandhikaṃ;
(他)所辖之林地,芳香清雅,
Tathā janena taṃ raṭṭhaṃ,
以如此众民统治的国土,
Guṇinā hi sirīmatā.
确以有德者而富有光荣。
Sarīraṃ khaṇaviddhaṃsī,
其身躯广长且坚固,
Kappantaṭṭhāyino guṇā.
其德行处于千载不灭之地。
§24
24.
Kharānaṃ sīhabyagghānaṃ,
兽类中有狮虎等猛兽,
Saṅgamo no hisabbadā;
它们的争斗猛烈难测;
Tatheva byagghacittānaṃ,
虎类心性相似,
Sajātikā khayonatā.
同类之间必有灭亡之事。
§25
25.
Saka sādhupi no sādhū,
善恶各有因果,善者必得善果报,
Yo ceñña duṭṭhakārako;
若有人作恶,则受恶果报。
Bahūnaṃ sādhū pāyena,
多众之处,可称为善。
Sa ve sādhūti vuccate.
此谓众处之善,故谓为善。
§26
26.
Bahūdake samuddepi,
即便于广大水海中,
Jalaṃ nattheva pātave;
水亦非污秽而浑浊;
Khuddake khatakūpamhi,
于狭窄水井中,
Sāduṃ atthi bahuṃ dakaṃ.
众多水亦实为清净。
§27
27.
Mā sīghaṃ vivareyyātha,
不宜过于迅速地详细展开说明,
Nindituñca pasaṃsituṃ;
也不可恶言谤毁或过于欢喜赞叹;
Mukhañhi vo kathādvāraṃ,
你们口中是言语之门,
Nirundheyyātha sabbadā.
当常常谨慎守护,不使其泄露。
§28
28.
Mā sīghaṃ vivareyyātha,
不应急于详尽阐述,
Cakkhuṃ vo dassituṃ piyaṃ;
应守护眼勿滥见,使之可爱。
Saṇikañhi piyalābhaṃ,
有人迅速获得所喜爱的利益,
Dhanalābhaṃ turaṃ kare.
快速得到财富利益。
§29
29.
Anārambho hi kammānaṃ,
业的无起始性,
Paṭhamaṃ buddhilakkhaṇaṃ;
是第一种智慧的特征;
Niṭṭhaṅgataṃ āraddhassa,
已终结而开始的,
Dutiyaṃ buddhilakkhaṇaṃ.
是第二种智慧的特征。
Asamekkhitakammantaṃ ,
「业不相应」者,
Turitābhinipātinaṃ;
「迅疾跌倒」者;
Sāni kammāni tappenti,
此类诸业,
Uṇhaṃ vajjhohaṭaṃ mukhe.
犹如口中热痰。
§30
30.
Aphalāni durantāni,
「无益而危险」者,
Janatā ninditāni ca;
被大众所非难者等;
Asakyāni ca kammāni,
不能企图作业,
Nārabhetha vicakkhaṇo.
有智慧者不应造作。
§31
31.
Ativirodhabhītānaṃ ,
对极力反对者,
Saṅkitānaṃ pade pade;
处处缠绕困扰;
Parappavādatāsānaṃ,
他人非议侮辱,
Dūrato yanti sampadā.
远离处境变善境。
Saddamattaṃ na bhetabbaṃ,
应当不恐惧正信,
Loko saddassa gocaro;
世间是正信所及之所;
Yo ca saddaparittāso,
若有人恐惧正信,
Vane bhantamigo hi so.
彼实为山林之野兽也。
§32
32.
Dvinnaṃ taṇḍulathūsānaṃ,
两种谷物槁籽,
Viseso suṭṭhu khāyati;
其特性是确实易于食用;
Randhitopi siniddho no,
虽被打碎但未毁灭,
Thuso virasaphāruso;
如此的是苦恼且易变的;
Taṇḍulaṃ siniddhaṃ rasaṃ,
如同熟透的谷米的味道,
Evaṃ lokepi ñāyate.
世间亦当如是知晓。
§33
33.
Eraṇḍaṃ nissitā valli,
依附于蓖麻蔓,
Ruhate kiṃ yathābalaṃ;
犹如弱者攀缘而生长;
Mahāsālaṃ sunissāya,
在大厢房中恭敬安坐,
Ruhate brahataṃ gatā.
安然住处广阔无边。
§34
34.
Mettā hi sīmasambhedā,
慈心者能破除界限,
Pakkhapāta vighātikā;
如同翅膀制止破坏;
Pakkhapātena dukkhanti,
被翅膀折伤者受苦,
Nippakkho vasate sukhaṃ.
无伤之羽则安乐住。
§35
35.
Narā paññā ca laṅkārā,
人们的智慧如饰物,
Yathāṭhāne niyujjare;
正如在其应在之处安置,
No hi cūḷāmaṇi pāde,
决非如小宝石在足下,
Pādukā ca siropari.
或鞋履仅在头上。
Ukkuṭṭhe sūra micchanti;
在山顶者因无知而错,
Mantīsu akutūhalaṃ;
智者于议论中不怀疑。
Viyañca annapānamhi;
正如饮食一样,
Atthe jāte ca paṇḍitaṃ.
智慧亦在其固有本质中显现。
§36
36.
Pamādo hi tamo loke,
疏忽确是世间的黑暗,
Kālo coro bhayānako;
时间则是危险的窃贼;
Kāyagehaṃ bahuchiddaṃ,
身躯如多处破损之家,
Kālacorassa coritaṃ.
正是被时间窃贼所盗取的。
§37
37.
Cañcalo kāladāso hi,
浮躁者乃为时日之债主,
Dhītimā kālaissaro;
智慧者则超越时日,
Kālissaro raṭṭhissaraṃ,
时日债主胜过国主,
Ativattati sabbaso.
一切皆为其所越过。
§38
38.
Viluppanti 8 dhanaṃ eke,
八种财富中,单一财富易受破坏,
Kālameke anekkhakā;
而同一时日中却有诸多财富共存。
Tesu kālavilopāva,
在那些时期的消失之中,
Bhayānakā tikakkhaḷā.
存在着恐怖的猛烈困苦。
§39
39.
Raññā raṭṭhahitaṃ kattā,
国王是国家利益的维护者,
Rañño hitaṃ janehi ve;
百姓是国王利益的得主;
Desso attahitaṃ dassī,
君臣中见自身利益的人,
Gārayho kinnu kārako.
便是国家沉重的负担与祸害。
Attadatthaṃ paratthena;
本法义别于他义。
Bahunāpi na hāpaye.
即便反复多次也不应废弃。
§40
40.
Yassa upakāro dinno,
于彼所受利益者,
Upakāraṃ dade puna;
应付还利益回赠;
Tato pakāraṃ niccheyya,
然后该报恩义生起,
Kataññū dullabho idha.
此处感恩者甚稀罕。
Saccaṃ kireva māhaṃsu,
实语诚然是如此,
Narā ekacciyā idha;
有少数人在此,
Kaṭṭhaṃ niplavitaṃ seyyo,
真诚勤奋胜于慵懒,
Natveve kacciyo naro.
不是懒惰之人。
§41
41.
Kāruko sakapaññāya,
厉害者以智慧相伴,
Mahagghaṃ dārukaṃ kare;
做艰难辛苦的重活。
Tathā janopi attānaṃ,
如来者亦自知己,
Mahaggho lokamānito.
恰如大铁覆护世界。
§42
42.
Appaggho hi ayo hemaṃ,
轻铁譬如黄金朱砂,
Mahagghaṃ chindate yathā;
能断大铁犹如斯理;
Nigguṇo saguṇaṃ loke,
无德者俱于有德世,
Alakkhīca siriṃ tathā.
如无目者视有光耀。
Sūrassatīnīti
『苏勒萨娣尼』者
Dutiyo bhāgo第二品
§1
1.
Dhanassa dubbidhaṃ kiccaṃ,
财富是极难处理的事务,
Pāpeti uṇṇataṃ dhaniṃ;
它能使大量积存的财物遭受损失;
Adhaniṃ oṇataṃ loke,
在世间,缺乏财物反而令人贫穷,
Sañcine tena taṃ dhanaṃ.
须谨慎持守此财富。
§2
2.
Vaṭṭate satataṃ sīghaṃ,
财富迅速不断地增长,
Kālacakkaṃ avāritaṃ;
时轮被遮蔽,
Tena ghaṭī dinaṃ māso,
由此,日、月,
Vasso bhavatya cīrato.
季节长期存在,
§3
3.
Sattunā na hi sandheyya,
绝不可怀疑,
Ekadā so bhayaṃ karo;
某一日必生恐惧;
Sutattamapi pānīyaṃ,
即使是水也是如此,
Samayate nu pāvakaṃ.
火焰是否会被逼迫而熄灭?
§4
4.
Vijahaṃ pakatiṃ yo hi,
由于火焰中存在的,
Vikatiṃ puna gacchati;
虽然燃烧中有间断,
Sabhāvena ākārena,
形状通过整体的结合,
Vippallāsaṃ sa gacchati;
然而它还是会发生变化,
Saṃsumāra gatā godhā,
如同慢慢消逝的火光一般,
Yathā thī pumavesikā.
如同老妇人居于女众之中。
§5
5.
Pakkhaṃ laddhāna uḍḍenti,
获得羽翼后展翅高飞,
Upacikā hi vammikā;
因其翅膀是螳螂制成;
Nikkhantā maraṇaṃ yanti,
当摆脱后则赴死,
Uppatā nippataṃ gatā.
已然降落而去。
§6
6.
Sabbaṃpiyassa dajjeyya,
应当断除一切爱乐之物,
Nissesaṃ piyamānasaṃ;
全然地起欢喜心;
Saddhācittaṃ tu no viññū,
然而信心之心不可轻率,
Saddhāyiko pakkhalito.
信心倚靠者易为动摇。
§7
7.
Sakkoti laṅghituṃ byāmaṃ,
所谓萨咖天帝欲超越者,
Mahussāhena yo hi so;
必以极大勇猛实为其人;
Tadaḍḍhaṃ anussāhena,
以坚强不懈的持久努力,
Nossāho tesu thomito;
在这些人中没有助益的人是愚昧者;
Mahussāho dukkho loke,
过度助益反而是世间之苦,
Anussāho sadā sukho.
适度助益则常生安乐。
§8
8.
Dukkhamaṃ akkhamanto yo,
对苦难不能忍受者,
Piṭṭhikārīca dukkaraṃ,
甚至连鸟类伤害都难以承受,
Kadā labheyya so loke,
这样的人何时能在世间得安乐?
Sukhamaṃ sukaraṃ mudhā;
愚人将安乐视为难得,
Paccakkhañhi so kareyya,
确实应当努力去获得,
Dukkhamañcāpi dukkaraṃ.
即便痛苦亦是艰难。
§9
9.
Anaggho manusso loke,
世间无人比他更无价,
Tosanāposanādinā;
因其知足与不贪之故;
Tena so mahagghaṃ kammaṃ,
因此他成就了伟大的业。
Kare lokahitāyutaṃ.
行持是为了利益大众。
§10
10.
Vātena nappabhijjanti,
因风而不贪著,
Ninnā veḷū kasā naḷā;
根如芦苇与甘蔗般柔弱;
Yathāvātaṃ nagacchanti,
犹如随风漂荡,
Tathā care jane kadā.
是故人们随时而动。
§11
11.
Purato ca pacchato ce,
无论前行或后退,
Nissayo natthi passato;
无所依止者,已然显现;
Adhikaṃ vīriyaṃ hoti,
精进之力益增,
Attanātho tadā bhave.
自护者于是生起。
§12
12.
Khaṇaṃ ākhubilaṃ sīho,
獅子瞬间之怒,
Pāsāṇasakalākulaṃ;
如同山岳般坚硬。
Pappoti nakhabhaṅgaṃvā,
如利爪折断般猛猛地抓裂。
Phalaṃvā mūsiko bhave.
有果者乃愚痴之人。
§13
13.
Maggamuḷhā janā andhā,
根本道者为盲者,
Amaggā maggasaññino;
无道者则缺识于道;
Tatheva duppaññā muḷhā,
同样,愚痴之人愚昧无知,
Tathatthaṃ nāva bujjhare.
不能领悟真义。
§14
14.
Piyarūpaṃ vīrarūpaṃ,
爱欲之相乃勇士之相,
Duvidhā rūpasampadā,
色法有二种出现,
Nāriṃ icche piyarūpiṃ,
女人喜欢可爱的色相,
Purisaṃ vīrarūpakaṃ.
男人喜欢刚健威武的色相。
§15
15.
Pajjalanti hi khajjotā,
烧焦的稻谷确实在燃烧,
Pakkhacālanakammunā;
被风吹动的火焰,
Kusitā supitā nete,
这火不会熄灭、不会睡去。
Tathā janāpi kammikā.
如此而言,这些众生实为业报之主体。
§16
16.
Kummasaṅkocamopamya ,
其行为蕴含压缩之意,犹如枯萎、缩合;
Niggahamapi saṃkhame;
乃至于行住坐卧之际,皆是如此收敛涵摄;
Pattakāle tu nītiñño,
于着床时,尤显谨慎细致,正如严守法度一般;
Kaṇhasappova uṭṭhahe.
如同黑蝠递翅腾跃,动作迅疾而敏捷。
§17
17.
Bhakkhasesaṃ nakhādanti,
食物残余亦会被其爪甲啃咬不放,毫不浪费。
Sīhā unnatacetasā;
狮子心志高昂者;
Paraṃpi napaṇāmenti,
不轻易退步;
Vuddhikāmā tathā care.
也如同渴望成长者行止。
§18
18.
Na va vasso samuppanno,
不是年数长久而已,
Khīṇo purāṇahāyano;
过去怀有萌生之念的早已灭尽;
Navavasse navā mettā,
新岁的新慈悲,
Bhāvitabbā hitesinā.
应当培养慈悲心为利益众生。
§19
19.
Santāpayanti kamayāpyabhujaṃ na rogā,
欲望不会使无疾之肢体疼痛,
Dummantinaṃ kamupayanti na nītidosā;
恶人之欲望也不会引起过失,
Kaṃ srī na mānayati kaṃ na ca hanti maccu,
没有谁被欲望造作的荣华所尊敬,也没有谁被其所杀戮,
Kaṃ thīkatā na visayā paripīḷayanti.
没有谁被苦涩的感官对象所折磨。
(Vasantatilakāgāthā.)
(春季饰文偈。)
§20
20.
(Ka) byāmamattena daṇḍena,
由棒杖所打,
Yolumbya udakaṃ mine;
搅动池水;
Agambhīraṃ gambhīraṃvā,
我认为深邃,极其深邃,
Agādhe maññi gambhīraṃ.
我以为无底深邃。
(Kha)
Tathā mando saññāṇena,
以那样浅薄的观念,
Agādhe maññi paṇḍitaṃ;
我认为是无学识者,
Samāsamaṃ na jānāti,
对平等法不懂,
Bahvappaṃ tikkhamandataṃ.
多是敏锐与迟钝参杂,
§21
21.
Duṭṭhakamme saṅgamanti,
恶业因缘互相纠缠,
Chekakamme ca no idha;
此处则无互相侵害,
Maccuṃ vahanti sīsena,
以头颅承担死苦,
Te muḷhā muḷhasaṅgamā.
这些愚昧者是愚昧者的结合。
§22
22.
Duvidho saṅgamo loke,
世间的结合有二种,
Ujuko kuṭilo bhave;
一种是正直的,另一种是曲折的;
Ujukova pasaṃseyyo,
正直的结合应当称赞,
Nohyañño sājasaṅgamo.
非相似的结合则不宜。
Te iminā upāyena samaggā sammodamānā mahā bhittipiṭṭhikāya vasanti. (Mahosadhajātaka aṭṭhakathā)
他们正以此种方法,和合同心,相悦欢喜,住于大坚牢石之上。——(《大福德经生注疏》)
§23
23.
Yūthikā pupphate nohi,
莲花虽开,非片时之事,
Siñcitāpi punappunaṃ;
即使反复浇灌,
Pupphate sampatte kāle,
花亦须至盛开之时,
Evaṃ dhāretha vīriyaṃ.
勇猛精进亦当如是持守。
§24
24.
Dhanuccayo dhanakkhepo,
财富聚合,财富流散,
Duvidhā hi dhanākati;
财富不足有二种情形;
Dhanuccaye nayo atthi,
如弓弦般有所依止,
Dhanakkhepamhi no idha.
而非在于弓箭射出的境界。
§25
25.
Amātā pitarasaṃ vaḍḍhaṃ,
非父母所能增长,长久不灭,
Jūtakārañca cañcalaṃ;
并非流动无定,如风沙变幻;
Nālapeyya visesaññū,
若在欲求中自有所成,
Yadicche siddhi mattano.
则非特殊分别之慧。
Haliddirāgaṃ kapicittaṃ,
黄染瞋恚心,
Purisaṃ rāgavirāginaṃ;
男人远离贪欲;
Edisaṃ tāta māsevi,
尊敬之父应予侍奉,
Nimmanussaṃpi ce siyā.
即使是奴仆亦应侍奉。
§26
26.
Guṇā guṇaññūsu guṇā bhavanti,
品德者,乃于品德者中为品德,
Te nigguṇaṃ patvā bhavanti dosā;
若失其品德则为烦恼恶行。
Āsādyatoyā pabhavanti najjo,
由此产生的渴望逐渐增长,
Samudramāsajja bhavantyapeyyā.
如同江河汇聚成大海一般,变得广阔无边。
(Upajātigāthā)
(此为因缘歌)
§27
27.
Silārūpaṃ nimminanti,
人们如同雕刻石块,
Koṭṭetvāna punappunaṃ;
反复琢磨、雕凿,
Koṭṭakova tathā bālā,
愚人如同一块无法成形的石头般,
Sādhuṃ ovajja nimmitā.
赞叹贤善的示现。