Rājakaṇḍa · Rājakaṇḍa
Rājakaṇḍa王品
§251
251.
Mahājanaṃ yo rañjeti, catūhipi vatthūhi vā;
能够征服大众的人,即使只有四种资具,
Rājāti vuccate loke, iti sallakkhaye vidvā.
在人间也以国王称之;这是贤圣者断除妄言的见解。
§252
252.
Dānañca atthacariyā, piyavācā attasamaṃ;
布施、利益行善、赞美之言,并自利一致,
Saṅgahā caturo ime, munindena pakāsitā.
这四种和合,皆由圣者所明示。
Dānampi atthacariyatañca, piyavāditañca samānattatañca;
布施乃至利益行施、慈爱言辞以及平等无分别;
Kariyacariyasusaṅgahaṃ bahūnaṃ, anavamatena guṇena yāti saggaṃ;
多人的行为举止聚合,凭其美好善行不退转,升至天界;
Dānañca peyyavajjañca, atthacariyā ca yā idha;
这里所说的布施、持戒利益行施等众善法;
Samānattatā ca dhammesu, tattha tattha yathārahaṃ;
及法门中平等无分别之理,于此处处皆应如实;
Ete kho saṅgahā loke, rathassāṇīva yāyato.
此等聚合于世间,如车轮之辐条,彼此相依。
§253
253.
二百五十三。
Dānaṃ sīlaṃ pariccāgaṃ, ajjavaṃ maddavaṃ tapaṃ;
布施、持戒、舍弃、不欺;诚实、柔和、苦行;
Akkodhaṃ avihiṃsañca, khantī ca avirodhanaṃ;
无瞋恚、不杀生、忍耐与不违抗;
Dasete dhamme rājāno, appamattena dhārayyuṃ.
诸王得守持此十法,皆因精勤不懈。
§254
254.
二百五十四。
Ekayāmaṃ saye rājā, dviyā maññeva paṇḍito;
一耕者如国王,二知者若智者;
Gharāvāso tiyāmova, catuyāmo tu yācako.
三住家者犹如三位,四布施者如乞者。
§255
255.
二百五十五。
Aputtakaṃ gharaṃ suññaṃ, raṭṭhaṃ suññaṃ arājakaṃ;
无子之家归于空寂,无国无王亦归于空寂;
Asippassa mukhaṃ suññaṃ, sabbasuññaṃ daliddattaṃ.
无锐利之口亦归于空寂,一切皆为虚空与破败。
§256
256.
二百五十六。
Dhanamicche vāṇijeyya, vijjamicche bhaje sutaṃ;
有人欲得财富而经商,或欲将所闻学问奉持;
Puttamicche taruṇitthiṃ, rājāmaccaṃ icchāgate.
有人欲得子嗣、青壮,或渴望为君王王子之位。
§257
257.
第二百五十七条。
Pakkhīnaṃ balamākāso, macchānamudakaṃ balaṃ;
鸟类的力量是天空,鱼类的力量是水,
Dubbalassa balaṃ rājā, kumārānaṃ rudaṃ balaṃ.
弱者的力量是国王,幼童的力量是哭声。
§258
258.
第二百五十八条。
Khamā jāgariyuṭṭhānaṃ, saṃvibhāgo dayikkhaṇā;
宽容是勤奋者的分,仁慈是恰当的划分;
Nāyakassa guṇā ete, icchitabbā sataṃ sadā.
这些是领袖的品质,常需恒久期盼。
§259
259.
Sakiṃ vadanti rājāno, sakiṃ samaṇabrāhmaṇā;
国王们如是说;沙门与婆罗门也如是说;
Sakiṃ sappurisā loke, esa dhammo sanantano.
世间诸贤士如是说:此法乃无始无终之法。
§260
260.
Alaso gīhi kāmabhogī na sādhu,
居家懒惰而沉溺感官享乐者,不善;
Asaññato pabbajito na sādhu;
去家出家却无安受禅定者,不善;
Rājā na sādhu anisammakārī,
国王若行事不正,则不善。
Yo paṇḍito kodhano taṃ na sādhu.
智者若动怒,也不善。
§261
261.
二百六十一。
Āyaṃ khayaṃ sayaṃ jaññā, katākataṃ sayaṃ jaññā;
此灭尽者自知,如法、违法自知;
Niggahe niggahārahaṃ, paggahe paggahārahaṃ.
能断者了知断果,能持守者了知持守果。
§262
262.
二百六十二。
Mātā puttakataṃ pāpaṃ, sissakataṃ guru tathā;
母亲因子女而造恶,师长因弟子而造恶,
Rājā raṭṭhakataṃ pāpaṃ, rājakataṃ purohito.
国王因国家而造恶,国王的祭司因国王而造恶。
§263
263.
二百六十三。
Akkodhena jine kodhaṃ, asādhuṃ sādhunā jine;
以无愤怒胜过愤怒,以善胜过非善,
Jine kadariyaṃ dānena, saccenālikavādinaṃ.
以慷慨布施胜过吝惜,以诚实讲说胜过欺诈。
§264
264.
二百六十四。
Adantadamanaṃ dānaṃ, dānaṃ sabbatthasādhakaṃ;
不驯服者可调伏者之布施,布施为无处不成就者;
Dānena piyavācāya, unnamanti namanti ca.
以布施和柔和语,令众生欢喜、恭敬。
Adantadamanaṃ dānaṃ, adānaṃ dantadūsakaṃ;
不驯服者可调伏者之布施,非受布施者反为受恶者;
Dānena piyavācāya, unnamanti namanti ca.
以布施和柔和语,令众生欢喜、恭敬。
§265
265.
二百六十五。
Dānaṃ sinehabhesajjaṃ, maccheraṃ dosanosadhaṃ;
布施如烈焰药,杀贼如毒药解。
Dānaṃ yasassībhesajjaṃ, maccheraṃ kapaṇosadhaṃ.
布施是荣誉的药剂,是治疗疾病的良药。
§266
266.
二百六十六。
Na raññā samakaṃ bhuñje, kāmabhogaṃ kudācanaṃ;
国王绝不会吃同类的食物,也绝不会食用欲乐的东西;
Ākappaṃ rasabhuttaṃ vā, mālāgandhavilepanaṃ;
无论是酿造的酒,还是涂抹香灰与香粉,
Vatthasabbamalaṅkāraṃ, na raññā sadisaṃ kare.
所有布施者的衣服与装饰物,国王都不会效仿。
§267
267.
二百六十七。
Na me rājā sakhā hoti, na rājā hoti samako;
我既非君王之友,亦非与君王平等之人;
Eso sāmiko mayhanti, citte niṭṭhaṃ saṇṭhāpaye.
但此主人安住我心中,使我坚固无动摇。
§268
268.
Nātidūre bhaje rañño, naccāsanne pavātake;
不可过分亲近国王,亦不宜同坐于风口不安之处;
Ujuke nātininne ca, na bhaje uccamāsane;
不宜于倾斜之处坐,亦不宜坐于高高的平台;
Cha dose vajje sevako, aggīva saṃyato tiṭṭhe.
若有过失,应当以侍者身份惩治,如火焰般自制自持而立。
Na pacchato na purato, nāpi āsannadūrato;
既非身后,亦非身前,也非近处或远处;
Na kacche nopi paṭivāte, na cāpi oṇatuṇṇate;
既非密林,亦非邻舍,也非有火堆或旷野;
Ime dose vivajjetvā, ekamantaṃ ṭhitā ahu –
离开这些过失,单独一人立于一处——
§269
269.
Jappena mantena subhāsitena,
以口诵持,或以偈赞美善言,
Anuppadānena paveṇiyā vā;
或以无间断,如流水般畅达;
Yathā yathā yattha labhetha atthaṃ,
如实取得何等义理,
Tathā tathā tattha parakkameyya.
当依何处,便当何处勇进修行。
§270
270.
二百七十。
Kassako vāṇijo macco, samaṇo sutasīla vā;
商人咖萨迦,或清净戒行比库;
Tesu vipulajātesu, raṭṭhampi vipulaṃ siyā.
于这广大群生中,国土亦当广大无边。
§271
271.
二百七十一。
Tesu dubbalajātesu, raṭṭhampi dubbalaṃ siyā;
若民众多半孱弱,国势亦必衰弱;
Tasmā saraṭṭhaṃ vipulaṃ, dhāraye raṭṭhabhāravā.
故应保持国家广大,承担国家重任者。
§272
272.
Mahārukkhassa phalino, āmaṃ chindati yo phalaṃ;
大树结实者,果实易被采摘;
Rasañcassa na jānāti, bījañcassa vinassati.
然而果汁不识其味,种子亦随之灭亡。
§273
273.
Mahārukkhūpamaṃ raṭṭhaṃ, adhammena pasāsati;
国家如大树的比喻,因不正法而被统治;
Rasañcassa na jānāti, raṭṭhañcassa vinassati.
其国民不知滋味,国家因此灭亡。
§274
274.
Mahārukkhassa phalino, pakkaṃ chindati yo phalaṃ;
如那能断果实的成熟者,对成熟的大树果实如是;
Rasañcassa vijānāti, bījañjassa na nassati.
能知滋味者虽知种子,却不会失去。
§275
275.
Mahārukkhūpamaṃ raṭṭhaṃ, dhammena yo pasāsati;
如大树之喻国家者,以法加以治持;
Rasañcassa vijānāti, raṭṭhañcassa na nassati.
辨知民众之资性,而国家不致消亡。