Mātikā · Mātikā
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa · 礼敬彼世尊、阿拉汉、正自觉者
Kavidappaṇanīti · 诗镜
Mātikā论母
Yathādhammikarājūnaṃ, amaccā ca purohitā;
如同法治国王,臣民及祭司皆依教法恭敬奉事,
Nītisatthaṃ sunissāya, nicchayanti vinicchayaṃ.
以正法为根基,深心坚定,周详审察法义而不动摇。
Aṅgāni vedā cattāro, mīmaṃsānyāya vitthāro;
四大根本构成诸色,探究因果法理悉依严密梳理,
Dhammasatthaṃ purāṇañca, vijjā hetā catuddasa.
古老法义及其释义共十四种智慧,为证悟根基。
Āyubbedo manubbedo, gandhabbo ceti te tayo;
寿命与个体相异,天性亦三者所别,
Atthasatthaṃ catutthañca, vijjāhyāṭṭharasa matā.
未得利益之义与利益之义以及四种道理,此为十八种智慧之总汇。
Sutisamutisaṅkhyā ca, rogānīti visesakā;
『Sutisamutisaṅkhyā』者,为众多诸病之统称,谓诸病之种类繁多而特异,因其显著分别,故名之。
Gandhabbā gaṇikā ceva, dhanubbedā ca pūraṇā.
乐理(含声乐与器乐)、舞妓艺术,以及弓箭射术,此为旧传之学;
Tikicchā itihāso ca, jotimāyā ca chandati;
医方明、历史传说,以及天文星象与韵律诗学;
Ketumantā ca saddā ca, sippāṭṭhārasakā ime.
预兆征候之学、声明语法,此十八技艺,
Damo daṇḍo itikhyāto, taṭṭhādaṇḍo mahīpati;
调御与刑罚,此即所谓『调伏』;国王所持之刑罚权柄,
Tassa nīti daṇḍanīti, nayanānīti vuccati.
以此为基础的治国之道,称为刑罚政道,亦名统御之道。
Daṇḍena nīyate cedaṃ, daṇḍaṃ nayati vā puna;
如果以杖刑来带领此人,或者杖刑自己去带领;
Daṇḍanīti itikhyāto, tilokā nati vattate.
杖刑这一词本已说明,普遍来说就是统治、引导的意思。
Nānāsatthoddhataṃ vakkhe, rājanīti samuccayaṃ;
‘皇王’一词,是由众多不同教义的集合而成;
Sabbabījamiduṃ satthaṃ, cāṇakya sārasaṅgahaṃ.
这全部的根本种子汇聚了教义,是犹如宰相般的要义总汇。
Mūlasuttaṃ pavakkhāmi, cāṇakyena yathoditaṃ;
现在宣说这根本经文,如同宰相言教一般;
Yassaṃ viññātamattena, mūḷho bhavati paṇḍito.
凡能亲自了知此义者,即使愚者亦成智者。
Mittalābho suhadabhedo, viggaho sandhireva ca;
「朋友」意为友善关系,「亲密无间」表示志趣相投,「合契」犹如胶合一般。
Pañcatandrā tathāññasmā, ganthā kassiyalikhyate.
「五种束缚」因此亦被称作『结』的种类。
Lokanītimhā –
世界之义如下——
(1) Paṇḍitakaṇḍa. (2) Sujanakaṇḍa. (3) Bāladujjana kaṇḍa. (4) Mittakaṇḍa. (5) Itthikaṇḍa. (6) Rājakaṇḍa. (7) Pakiṇṇaka kaṇḍa-
(一)无知结,(二)善人结,(三)愚人恶结,(四)友结,(五)女性结,(六)国王结,(七)杂结-
Lokanīti –
世界之义为——
Paṇḍito sujano kaṇḍo, dujjano mittaitthī ca;
贤者、善人属于结的范畴,愚者、朋友与女性亦同属其中。
Rājapakiṇṇako cāti, sattakaṇḍe vibhūsino.
所谓『王城内围』者,位于七重城垣之中。
Cakkindābhisirināyaṃ, sodhito kāsike sāke;
依照天眼所观察,已于瓦舍国的迦尸城净化完成,
Chanotyaṃ dutiyāsaḷhe, kāḷasattama ādihe.
亦如第二月十五日,正当黑七月的开始时刻。
Lokanītiṃ pavakkhāmi, nānāsatthasamuddhaṭaṃ;
我今将论述世间之法,涵盖各种义理汇聚之处,
Māgadheneva saṅkhepaṃ, vanditvā ratanattayaṃ.
如同概说摩竭陀国,敬礼三宝之尊贵。
Nīti loke purisassa sāro,
『正道』,即世人之所依归的核心法义,
Mātā pitā ācariyo mitto;
母亲、父亲、老师、朋友;
Tasmā hi nītiṃ puriso vijaññā,
因此,人应当通达正法,
Ñāṇīmahā hoti bahussuto.
方能成为智者、大学者。
Mahārahanīti –
所谓大阿阇那法,
(1) Paṇḍitakathā. (2) Sambhedakathā. (3) Mittakathā. (4) Nāyaka kathā. (5) Itthikathā
有五义:(一)智者论断,(二)辨别阐明,(三)友伴劝说,(四)引导领导,(五)应事妙达。
Mahāraha rahaṃsakya-muniṃ nīvaraṇā taṇhā;
大阿阇那者,即是隐密圣者禁除烦恼与渴爱;
Muttaṃ muttaṃ sudassanaṃ, vande bodhivaraṃ varaṃ.
极为清净、极为明朗者,礼敬觉悟第一中的第一者。
Nītidha jantūnaṃ sāro, mittācariyā ca pitaro;
道德是众生的根本,犹如朋友、导师和父亲;
Nītimā subuddhibyatto, sutavā atthadassimā.
具有德行者,是智慧卓越、善于听闻、善于说明义理者。
Dhammanīti –
所谓法者,
(1) Ācariyakathā (2) sippakathā (3) paññākathā (4) sutakathā (5) kathānakathā (6) dhanakathā (7) desakathā (8) nissayakathā (9) mittakathā (10) dujjanakathā (11) sujanakathā (12) balakathā (13) itthikathā (14) yuttakathā (15) dāsakathā (16) gharāvāsakathā (17) kātabbakathā (18) akātabbakathā (19) ñātabbakathā (20) alaṅkārakathā (21) rājadhammakathā (22) upasevakakathā (23) dukkhādimissakakathā (24) pakiṇṇakakathā
(一)老师论,(二)技艺论,(三)智慧论,(四)闻持论,(五)记述论,(六)财富论,(七)宣说论,(八)依止论,(九)朋友论,(十)恶人论,(十一)善人论,(十二)力者论,(十三)女人论,(十四)正合论,(十五)奴仆论,(十六)居室论,(十七)可为事论,(十八)不可为事论,(十九)知事论,(二十)饰物论,(二十一)王法论,(二十二)侍从论,(二十三)苦等知者论,(二十四)杂论。
Cakkāticakkacakkindo, devātidevādevindo,
如眼中之眼、天上之最上天王、诸天之至高者,
Brahmāti brahmabrahmindo, jino pūretu me bhāvaṃ.
梵者,指最高梵,梵天众主,愿胜利者满摄我之存在。
Ciraṃ tiṭṭhatu lokamhi, dhaṃsakaṃ sabbapāṇinaṃ;
愿此世界长久存立,毁灭一切众生者。
Mahāmohatamaṃ jayaṃ, jotantaṃ jinasāsanaṃ.
胜过极大愚痴之胜利,辉耀胜利者之教法。
Vanditvā ratanaṃ seṭṭhaṃ, nissāya pubbake garu;
顶礼最上宝藏,依于前世之庄严。
Nītidhammaṃ pavakkhāmi, sabbaloka sukhāvahaṃ.
述说正法,令众生恒得安乐。
Ācariyo ca sippañca, paññāsutakathādhanaṃ;
教师与技艺,及智慧之听闻与阐释之宝藏。
Desañca nissayo mittaṃ, dujjano sujano balaṃ.
依止关系者谓朋友,坏人谓善人,力量则为助力。
Itthī putto ca dāso ca, gharāvāso katākato;
女性、子女及奴仆,并居住家中者;
Ñātabbo ca alaṅkāro, rājadhammā pasevako;
亲族、装饰品,以及王室法令的维护者;
Dukkhādimissako ceva, pakiṇṇakāti mātikā.
苦痛等的同伴,兼有杂类等之总称。
Rājanīti –
所谓国王者——
Sīhā ekaṃ bakā ekaṃ, sikkhe cattāri kukkuṭā;
狮子一只,公鹳一只,学艺者四只公鸡;
Pañca kākā rājā nāma, cha sunakkhā tīṇi gadrabhā.
五只乌鸦为王,名为拉贾,羽毛共三色如同麻布般分布。
§1
1.
Mahākammaṃ khuddakaṃ vā, yaṃ kammaṃ kātumicchati;
无论是大业或小事,欲行之业;
Sabbārambhena kātabbaṃ, sīhā ekaṃ tadā bhave.
应以全面的努力完成,狮子只需一次足矣。
§2
2.
Indriyāni susaṃyama, bakova paṇḍito bhave;
对根境须加严密约束,犹如聪慧者紧闭嘴巴;
Desaka lomapannāni, sabbakammāni sādhaye.
如释迦传法者能征服恐怖毛发竖起之感,则能成就一切行为。
§3
3.
Pubbaṭṭhānañca yuddhañca, saṃvibhāgañca bandhu hi;
先行之事与战争并为分割,无疑是亲族的观察与划分。
Thiyā akkamma bhuttañca, sikkhe cattāri kukkuṭo.
女比库尼应当遵守不杀生、戒食不净物等戒律,修习四种教诲如同母鸡守护幼雏。
§4
4.
Guyhe methunaṃ pekkhitvā, bhojanaṃ ñātisaṅgaho;
在僧团中观察男女交合之事,应当聚集饮食,彼此相助。
Vilokā pekkhanālasyaṃ, pañca sikkheyya vāyasā.
审视观察懈怠,应当在五种方面努力修持戒律。
§5
5.
Anālassaṃtisavantāso, suniddhā suppabodhanā;
对于懈怠者,当使其息灭懈怠,令其睡眠安稳,觉悟明彻;
Daḷhabhatti ca sūrañca, cha etesvānato guṇo.
坚定精进且勇猛,这三者为其功德所在。
§6
6.
Khinnova vahate bhāraṃ, sītuṇhañca na cintayī;
仿佛疲惫者背负重担,但不顾寒冷,心不动摇。
Santuṭṭho ca bhave niccaṃ, tīṇi sikkheyya gadrabhā.
恒常心中满足,修行三种戒律。
§7
7.
Vīsati tāni guṇāni, careyya iha paṇḍito;
智者应当于此修持二十种德行;
Vijeyya ripū sabbepi, tejassī so bhavissati.
战胜诸敌者,必成光明灿烂之人。
(1) Paṇḍitakaṇḍa (2) sujanakaṇḍa (3) bāladujjanakaṇḍa (4) mittakaṇḍa (5) rājakaṇḍa (6) nāyakakaṇḍa (7) puttakaṇḍa (8) vejjācariyakaṇḍa (9) dāsakakaṇḍa (10) itthikaṇḍa (11) pakiṇṇakakaṇḍa
(一)智者品类,(二)善人品类,(三)愚昧恶劣品类,(四)友伴品类,(五)国君品类,(六)领袖品类,(七)儿子品类,(八)医师品类,(九)奴仆品类,(十)女人品类,(十一)杂类品类。
Kavidappaṇanītiṃyo, vācuggataṃ karoti ce;
善辩者若能发言得体,
Bhuvanamajjhe eso hi, viññū paṇḍitajātiko.
此人在诸世间实为智慧、智者血统。
Kavidappaṇanīti诗镜
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa · 礼敬彼世尊、阿拉汉、正自觉者