6. Chappaccayavibhāga-chaṭṭhapariccheda · 6. Chappaccayavibhāga-chaṭṭhapariccheda
6. Chappaccayavibhāga-chaṭṭhapariccheda6. 六格分别——第六章
Patthāranaya
展开法
§129
129.
Patthāre sabbage pāde, pubbagā’dho lpa’re samā;
护持者遍及全身四足,前后上下均等相称;
Pubbe garu te ca mime, kattabbā yāva sabbalā.
从前尊重者及此时应尊者,应当一并护持至完全周全。
Naṭṭhanaya
求失法
§130
130.
Naṭṭhassa yo bhaveyya’ṅko, tasmiṃ lo’ddhikate same;
若某一点不存在,则在该处法中具有平等权势。
Visame tve’kasahite, bhaveyya’ddhikate garu.
若处于不相称状态,则具有较大的权势。
Uddiṭṭhanaya
求已示法
§131
131.
Ekā’dinukkamena’ṅke, pubbādho dviguṇe likhe;
以单日循环之点为一,先前苦痛为双倍书写;
Missakehi lahuṭṭhehi, se’kehu’ddiṭṭhakaṃ bhave.
以轻微摩擦为标记,则成一点的启示。
Sabbagalakriyanaya
一切种种行为
§132
132.
一百三十二。
Vutta’kkhara samā saṅkhyā, likkhya seko’parū’pari;
言语所称,与数目相等,书写时可前可后;
Ekekahīna mekādi, nu’ṭṭhāne sabbagādikaṃ.
若缺一字,即使只一句,起立时也须从头开始。
Vuttasaṅkhyānaya
言语数量法
§133
133.
一百三十三。
Garukriyā’ṅka sandohe, bhave saṅkhyā vimissite;
沉重作意之数目,于存在之数目俱同;
Uddiṭṭha’ṅka samāhāro, se’ko ve’maṃ samā’naye.
已指出之数目汇集,唯一正是如是合成。
Vuttaaddhānaya
如所述增减。
§134
134.
Saṅkhyeva dviguṇe’kūnā, vitthārā’yāmasambhavā;
数目既为二倍又非整数,兼具展开与伸展之意;
Vuttassa’ddha’ntarānañca, garulānañca aṅgulaṃ.
所言增与减之间,俱为重要之个位数。
Iti vuttodaye chandasi chappaccayavibhāgo nāma · 如是,于《韵律显示》中所说之六格分别
Chaṭṭho paricchedo. · 第六章。
Nigamana
结论
§135
135.
Sela’ntarā’yatana vāsika sīla’tthera,
戒坚者为内住于坚定的处所长老,
Pādo garu gguṇagaru jjayataṃ mame’so;
足是庄重者,是具有庄重品性的最尊贵者;
Yassa ppabhāva’mavalamba maye’disopi,
他是我所依止的本源,即使此刻,
Sampādito’bhimata siddhikaro parattho.
他已成就所期望的成就,是超越彼方的。
§136
136.
Parattha sampādanato, puññenā’dhigatena’haṃ;
由他方成就者,以善业所获得,我;
Parattha sampādanako, bhaveyyaṃ jāti jātiyaṃ.
由他方成就者,生生世世常存。
§137
137.
Avalokita mattena, yathā chappaccayā mayā;
凭我亲自观察,依此五支条件;
Sādhitā sādhayante’va, micchitatthampi pāṇinoti.
已成者正成,将误义捏造于手中。
Iti saṅgharakkhitamahāsāmittherena viracitaṃ · 如是,由僧护大长老所造之
Vuttodayappakaraṇaṃ pariniṭṭhitaṃ. · 《韵律显示论》圆满。