Aṭṭhama pariccheda · Aṭṭhama pariccheda
Aṭṭhama pariccheda第八章
Paṇḍuvāsudevābhiseko班杜瓦苏迭瓦灌顶
§1
1.
Vijayo so mahārājā, vasse antimake ṭhito;
胜利者为大王,于最后之岁安住。
Iti cintayi ‘‘vuddho’haṃ, na ca vijjati me suto.
于是思惟道:『我已年老,长闻之人中我不复存。』
§2
2.
Kicchena vāsitaṃ raṭṭhaṃ, nasseyya mama accaye;
此国家多难维持,若有危亡,亦必归于我家田产。
Āṇāpeyyaṃ rajjahetu-sumittaṃ bhātaraṃ mama.
我当护持此国,视如兄弟,以为根基。
§3
3.
Athā’maccehi mantetvā, lekhaṃ tattha visajjayi;
于是向臣民嘱托,将书信寄托其处,
Lekhaṃ datvāna vijayo, na cirena divaṅgato.
胜利者付书信之后,便不久圆寂。
§4
4.
Tasmiṃ mate amaccā te, pekkhantā khattiyāgamaṃ;
在此思想中,那些长者们,观看着王族的进军;
Upatissagāme ṭhatvāna, raṭṭhaṃ samunusāsisuṃ.
他们站立于发起攻击的全军营地,统率着国家。
§5
5.
Mate vijayarājamhi, khattiyāgamanā purā;
在那征服者王的思想中,往昔的王族军队;
Ekaṃ vassaṃ ayaṃ laṃkā-dīpo āsi arājako.
这个时期,这个兰卡岛是无主的。
§6
6.
Tasmiṃ sīhapure tassa, sīhabāhussa rājino;
在彼狮城中,那狮臂王那里;
Accayena sumitto so, rājā tassa suto ahu.
他是阿查耶·苏米塔,当时是他的儿子,成为了国王。
§7
7.
Tassa puttā tayo āsuṃ, maddarājassa dhītuyā;
他的三个儿子,其中一个是马达罗王的女儿所生;
Dūtā sīhapuraṃ gantvā, rañño lekhaṃ adaṃsu te.
他们派遣使者前往狮子城,交付给国王书信。
§8
8.
Lekhaṃ sutvāna so rājā, putte āmantayī tayo;
国王听闻书信后,便召见三个儿子;
Ahaṃ mahallako tātā, eko tumhesu gacchatu.
他说:‘我是你们的父亲大人,其中一个你们去吧。’
§9
9.
Laṃkaṃ nekaguṇaṃ kantaṃ, mama bhātussa santakaṃ;
这兰卡(斯里兰卡)乃无量美好之地,是我兄长的国土;
Tassa’cca yena tattheva, rajjaṃ kāretu sobhanaṃ.
由你父亲所派遣,应当在那里治理国政,使之繁荣昌盛。
§10
10.
Kaṇiṭṭhako paṇḍuvāsu-devo rājakumārako;
年少者即年轻有才的王子;
‘‘Gamissāmīti cintetvā, ñatvā sotthi gatampi ca.
心念『将前往』,知晓安乐已得;
§11
11.
Pitarā samanuññāto, dvattiṃsāmacca dārake;
父亲宽恕他,向二十三位年幼者;
Ādāya āruhī nāvaṃ, paribbājakaliṅgavā.
携带着登上船,出家为行脚之士。
§12
12.
Mahākandaranajjā te, mukhadvāramhi otaraṃ;
彼时在大山之巅,于入口处下行;
Te paribbājake disvā, jano sakkari sādhukaṃ.
众人见此出家者,众人皆持敬仰赞叹。
§13
13.
Pucchitvā nagaraṃ ettha, upayantaṃ kamena te;
彼时探问城邑状况,因欲心而前往其处;
Upatissa gāmaṃ sampattā, devatā paripālitā.
到达村落之时,诸天神护守此地。
§14
14.
Amaccā’numato’macco, pucchi nemittakā tahiṃ;
无主者获主许可后,众人因因缘而询问;
Khattiyā’gamanaṃ tassa, so byākāsi paraṃpi ca.
彼告知贵族将至,并向他人宣布此事。
§15
15.
Sattame dīvaseyeva, āgamissati khattiyo;
正是在第七日,贵族必将到来;
Buddhasāsana metassa, vaṃsajo’va ṭhapessati.
此乃如来教法,子孙将如基石般坚固传承。
§16
16.
Sattame divaseyeva, te paribbājake tahiṃ;
正是在第七日,那些游方者也在那里。
Patte disvāna pucchitvā, amaccā te vijāniya.
见了树叶之后询问,知道了他们的出家事由。
§17
17.
Taṃ paṇṇuvāsudevaṃ te, laṃkārajjena appayuṃ;
于是向这棵树施以五彩装饰,虽然如兰卡王国所赐却微薄;
Mahesiyā abhāvāso, na tāva abhisecayi.
并没有宫女伺候,也尚未洒净礼拜。
§18
18.
Amitodanasakkassa, paṇḍusakko suto ahu;
以广施于众的萨咖托达那为名,称呼这位贤明的萨咖;
Ñatvā vināsaṃ sakyānaṃ, so ādāya sakaṃ janaṃ.
知晓释迦族的灭亡之后,他便带领自己的族人离开了那里。
§19
19.
Gantvā aññāpadesena, gaṅgāpāraṃ tahiṃ puraṃ;
前往他乡,以别名为引导,渡过恒河来到此城;
Māpetvā tattha kāresi, rajjaṃ tassa sute labhi.
在那里,他未曾放弃,遂得此地国土。
§20
20.
Dhītā kaṇiṭṭhitā āsi, bhaddakaccāna nāmikā;
有一女子,排行次女,名为宝纱迦;
Sabbalakkhaṇasampannā, surūpā abhipatthitā.
具诸相佳,容貌端正,被人所喜悦。
§21
21.
Tadatthaṃ sattarājāno, paṇṇākāre mahārahe;
为此,七位诸王,威仪宏伟,皆前来聚集;
Pesesuṃ rājino tassa, bhīto rājūhi so pana.
他们为那国王献礼,但他却畏惧众王。
§22
22.
Ñatvāna sotthigamanaṃ, abhisekaphalampi ca;
了解了安然往生涅槃以及受具足佛果的意义后;
Sahadvattiṃsa itthīhi, nāvaṃ āropiyā’sutaṃ.
乘坐着三十位妇女的船只,未曾听闻过;
§23
23.
Gaṅgāya khipi gaṇhātu, pahu me dhītaraṃ iti;
对江河说“让我紧紧牵住你的女儿吧”;
Gahetuṃ te na sakkhiṃsu, nāvāsāpana sīghagā.
但她们无法被掌握,那船快如疾风般地航行抵达目的地。
§24
24.
Dutiye divaseyeva, goṇāgāmaka paṭṭanaṃ;
第二天一早,聚集众人来到村落的集市;
Pattāpabbajitā kārā, sabbā tā tattha otaruṃ.
那些刚刚出家的人们都在那里陆续登岸下来。
§25
25.
Pucchitvā nagaraṃ ettha, tā kamenopayantiyo;
询问这座城镇的位置,他们因欲望而前往此地;
Upatissagāmaṃ sampattā, devatā paripālitā.
抵达了乌帕提萨村庄,有诸天神保护守护。
§26
26.
Nemittakassa vacanaṃ, sutvā tatthā’gatā tu tā;
听闻了这前兆之语,于是这些人便来到那里;
Disvā amacco pucchitvā, ñatvā rañño samappayi.
目睹了真相,进行询问,知晓了国王的情况后,立即集合。
§27
27.
Taṃ paṇḍuvāsudevaṃ te, amaccā suddhabuddhino;
他们将那位智者瓦苏德华,称为纯净觉者;
Rajje samabhisiñciṃsu, puṇṇasabbamanorathaṃ.
在国中一致推举他,满足了所有的美好愿望。
§28
28.
Subhaddakaccāna manomarūpiniṃ;
净名婆罗门以其意念与身体为形象;
Mahesībhāve abhisiñciya’ttano;
在太子身上涂抹加持;
Sahagatā tāya padāsi attanā;
太子自己踏上与之相应的土地;
Sahāgatānaṃ vasi bhūmipo sukhantī.
土地因与之相应而安乐生长。
Sujanappasāda saṃvegatthāya kate mahāvaṃse · 在为令善人净信、悚惧而作的《大史》中
Paṇḍuvāsudevābhiseko nāma · 名为班杜瓦苏迭瓦灌顶
Aṭṭhamo paricchedo. · 第八章。