5. Kathāvatthumātikā
5. Kathāvatthumātikā5. 论事母论
Puggalakathā
补特伽罗论
Suddhasaccikaṭṭhaanulomapaccanīkaṃ纯、真实、义、随顺、反对
Puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti (kathā. 1), āmantā. Yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
就『人从真实法的究竟意义被认识』而言(即第一种说法),有人问:既然真实法为究竟意义,那么这个人岂非从真实法的究竟意义而被认识的吗?答案是否定的。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
请明了论点——确实应说‘人从真实法的究竟意义被认识’,而非‘真实法为究竟意义,因此人从真实法的究竟意义被认识’。若有人说‘确实说‘人从真实法的究竟意义被认识’,但不说‘真实法为究竟意义,因此人从真实法的究竟意义被认识’,这是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
反之,若说‘真实法为究竟意义,因此人从真实法的究竟意义被认识’,但又不说‘人从真实法的究竟意义被认识’,也就是否认‘人从真实法的究竟意义被认识’,那这样的论说亦是错误。
Anulomapañcakaṃ. · 随顺五法。
Puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
有人问:“人未从真实法的究竟意义被认识,是什么意思?”答曰:既然真实法为究竟意义,岂有人未从真实法的究竟意义而被认识的吗?对此回答是否定的。
Ājānāhi paṭikammaṃ – hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
请明论证——应说‘人未从真实法的究竟意义被认识’,不可说‘真实法为究竟意义,因此人未从真实法的究竟意义被认识’。如果有人说‘确实应说‘人未从真实法的究竟意义被认识’,但又说‘真实法为究竟意义,因此人未从真实法的究竟意义被认识’,这是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
如果说“某人存在真实法的究竟意,即此人不可能未曾认识真实法究竟意”,这话成立吗?又或者是否说“某人未曾认识真实法的究竟意”这话成立吗?对所说的“说某人未曾认识真实法究竟意,而不说‘某人存在真实法的究竟意,故其未认识真实法究竟意’”此说是错误的。
Paṭikammacatukkaṃ. · 对治四法。
Tvaṃ ce pana maññasi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti. Tena tava tattha hetāya paṭiññāya hevaṃ paṭijānantaṃ hevaṃ niggahetabbe, atha taṃ niggaṇhāma, suniggahito ca hosi –
若你认为“说某人未曾认识真实法究竟意,而不说‘某人存在真实法究竟意,故其未认识真实法究竟意’”这话成立,针对你的此一理由,要应当如此承认且据此推论,然后我们采纳该点,你便被证实了——
Hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
由于某人未曾认识真实法究竟意,因而有说法曰“某人存在真实法的究竟意,故其未曾认识真实法究竟意。”对所说“说某人未曾认识真实法究竟意,而不说‘某人存在真实法究竟意,故其未认识真实法究竟意’”是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, idaṃ te micchā.
如果说“某人存在真实法的究竟意,即此人不可能未曾认识真实法究竟意”,这话成立吗?又或者是否说“某人未曾认识真实法究竟意”这话成立吗?对所说“说某人未曾认识真实法究竟意,而不说‘某人存在真实法究竟意,故其未认识真实法究竟意’”此说是错误的。
Niggahacatukkaṃ. · 折伏四法。
Ese ce dunniggahite hevamevaṃ tattha dakkha, ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, no ca mayaṃ tayā tattha hetāya paṭiññāya hevaṃ paṭijānantā hevaṃ niggahetabbā, atha maṃ niggaṇhāsi, dunniggahitā ca homa –
如果在没有采纳的情况下,依然如此显现“说某人获得真实法究竟意,而不说‘某人存在真实法究竟意,故其获得真实法究竟意’”这话成立,且我们未就此原因作承认而如此主张,那么我们被采纳,则应采纳我方观点,即——
Hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
由于某人获得真实法究竟意,有说法曰“某人存在真实法的究竟意,故其获得真实法究竟意。”对所说“说某人获得真实法究竟意,而不说‘某人存在真实法究竟意,故其获得真实法究竟意’”是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, idaṃ te micchā.
若说“那位真理所证的最高义,乃有此人,因真理所证的最高义而得见此人”,或者又说“不说是因真理所证的最高义而得见此人”,若你言说“这里说成‘因真理所证的最高义而得见此人’,却又说‘那位真理所证的最高义,乃有此人,因真理所证的最高义而得见此人’”,这就是错误。
Upanayanacatukkaṃ. · 引导四法。
Na hevaṃ niggahetabbe, tena hi yaṃ niggaṇhāsi – hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
不应如此断言。因为你所断言的,是“确实以真理所证的最高义为因而得见此人”,故于此处说“那位真理所证的最高义,乃有此人,因真理所证的最高义而得见此人”。若你言说“说成『因真理所证的最高义而得见此人』,却又说‘那位真理所证的最高义,乃有此人,因真理所证的最高义而得见此人’”,这是错误。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti , idaṃ te micchā. Tena hi ye kate niggahe, se niggahe dukkaṭe. Sukate paṭikamme. Sukatā paṭipādanāti.
若说“那位真理所证的最高义,乃有此人,因真理所证的最高义而得见此人”,或又说“不说是因真理所证的最高义而得见此人”,若你言说“说成‘因真理所证的最高义而得见此人’,却又说‘那位真理所证的最高义,乃有此人,因真理所证的最高义而得见此人’”,这就是错误。因你所持断言,乃是恶断,违背正法。善者应当放弃,如法持行。
Niggamanacatukkaṃ. · 结论四法。
Paṭhamo niggaho. · 第一驳斥。
Suddhasaccikaṭṭhapaccanīkānulomaṃ纯粹实义的逆顺法。
Puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
所谓“此人不因真理所证的最高义而得见”吗?答曰:否,不应如是说。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
你若了解该断言——说“此人不因真理所证的最高义而得见”,因而断言“那位真理所证的最高义,乃有此人,不因真理所证的最高义而得见”,若你言说“说成‘此人不因真理所证的最高义而得见’,却又说‘那位真理所证的最高义,乃有此人,不因真理所证的最高义而得见’”,这是错误。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
若说“那位真理所证的最高义,乃有此人,不因真理所证的最高义而得见”,或又说“不说此人不因真理所证的最高义而得见”,若你言说“说成‘此人不因真理所证的最高义而得见’,却又说‘那位真理所证的最高义,乃有此人,不因真理所证的最高义而得见’”,这就是错误。
Paccanīkapañcakaṃ. · 逆法五则。
Puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
问曰:『是否有以真实断别为最高之意而悟得有人?』答曰:『若以真实断别为最高意义,则由此有人得以悟得真实断别为最高义乎?』答曰:『非如此说。』
Ājānāhi paṭikammaṃ – hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
试反思此论——有人是否以真实断别为最高义而被悟得,确实如此说:『真实断别为最高义者,由此有人被悟得真实断别为最高义。』而你所说的『确实如此说“有人被以真实断别为最高义所悟得”,而非谓“真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得”』是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
若说『真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得』而非说『有人被以真实断别为最高义所悟得』,那么你说的『确实如此说“有人被以真实断别为最高义所悟得”,而非说“真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得”』是错误的。
Paṭikammacatukkaṃ. · 反诘四法。
Tvaṃ ce pana maññasi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti. Tena tava tattha hetāya paṭiññāya hevaṃ paṭijānantaṃ hevaṃ niggahetabbe, atha taṃ niggaṇhāma, suniggahito ca hosi –
若你认为『确实如此说“有人被以真实断别为最高义所悟得”,而非说“真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得”』,对此你须明白你的论据若如此接受,则应如此了断,就让我们接受此义,且接受完整。
Hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
反观,确有认为『有人被以真实断别为最高义所悟得,确实如此说“真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得”』。而你主张『确实如此说“有人被以真实断别为最高义所悟得”,而非谓“真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得”』是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, idaṃ te micchā.
若言『真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得』,又非『有人被以真实断别为最高义所悟得』,你称『确实如此说“有人被以真实断别为最高义所悟得”,而非说“真实断别为最高义者,由此此人被以真实断别为最高义所悟得”』,此乃错误。
Niggahacatukkaṃ. · 驳斥四法。
Ese ce dunniggahite hevamevaṃ tattha dakkha, ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, no ca mayaṃ tayā tattha hetāya paṭiññāya hevaṃ paṭijānantā hevaṃ niggahetabbā, atha maṃ niggaṇhāsi, dunniggahitā ca homa –
若有人难以理解中说,『有人说“以真理之所立终极而言,个人不可得见”,又未说“谁是真理终极者,由彼者个人不可得见”』,我等以该处缘由承兑,便应如此理解,之后你也承兑了,我等难以理解。
Hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
确实,个人不可得见真理终极,故有人常说“谁是真理终极,由彼者个人不可得见真理终极”。若有人在那里说“有人说‘个人不可得见真理终极’,又未说‘谁是真理终极者,由彼者个人不可得见真理终极’”者,则为谬误。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, idaṃ te micchā.
若未说“谁是真理终极者,由彼者个人不可得见真理终极”,且有人说“个人不可得见真理终极”。若有人说“有人说‘个人不可得见真理终极’,又未说‘谁是真理终极者,由彼者个人不可得见真理终极’”,此者为你谬误。
Upanayanacatukkaṃ. · 引入四则。
Na hevaṃ niggahetabbe, tena hi yaṃ niggaṇhāsi – hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
不应如此理解,因为你所承兑的是“确实个人不可得见真理终极,故有人常说‘谁是真理终极者,由彼者个人不可得见真理终极’”。若有人说“有人说‘个人不可得见真理终极’,未说‘谁是真理终极者,由彼者个人不可得见真理终极’”,则为谬误。
No ce pana vattabbe ‘‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘yo saccikaṭṭho paramattho, tato so puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti , idaṃ te micchā, tena hi ye kate niggahe , se niggahe dukkaṭe. Sukate paṭikamme, sukatā paṭipādanāti.
若未说“谁是真理终极者,由彼者个人不可得见真理终极”,且有人说“个人不可得见真理终极”。若有人说“有人说‘个人不可得见真理终极’,未说‘谁是真理终极者,由彼者个人不可得见真理终极’”,此者为你谬误,此处释义为:所说承兑为谬,谬即落于恶法。若按善法则为善的修行。
Niggamanacatukkaṃ. · 结论四则。
Dutiyo niggaho. · 第二破斥。
Okāsasaccikaṭṭhaanulomapaccanīkaṃ关于处所真实义的顺逆论式。
Puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Sabbattha puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
何谓“个人可得见真理终极”?曰:有启示。何谓“人人均可得见真理终极”?此非如是说。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘sabbattha puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbattha puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
‘当说“有人确实依真谛的最终义理而了知”时,此语谓‘确实依真谛的最终义理而知有人’。如此便该说,‘无论何处,皆有确实依真谛的最终义理而知的人’。若有人于此说‘当说确实依真谛的最终义理而知有人,但并未说无处皆是如此’,则此说乃误谬。
No ce pana vattabbe ‘‘sabbattha puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbattha puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā…pe….
然若并未说‘无处皆是确实依真谛的最终义理而知的人’,却又言‘确实依真谛的最终义理而知有人’,若有人于此说‘当说确实依真谛的最终义理而知有人,但并未说无处皆是如此’,则此语亦属误谬……(余同前)。
Tatiyo niggaho. · 第三破斥。
Kālasaccikaṭṭhaanulomapaccanīkaṃ关于时间真实义的顺逆论式。
Puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Sabbadā puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
何谓‘确实依真谛的最终义理而知有人’?对此答曰:‘有人常依真谛的最终义理而知’此言不当如此说。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘sabbadā puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbadā puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti micchā.
‘当说“有人确实依真谛的最终义理而知”时,应言“有人常依真谛的最终义理而知”。若有人于此说“当说确实依真谛的最终义理而知有人,但未说有人常然如此”,则其语妄误。
No ce pana vattabbe ‘‘sabbadā puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbadā puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā…pe….
若并未言“有人常依真谛的最终义理而知”,却言“有人确实依真谛的最终义理而知”,若有人据此说“当说确实依真谛的最终义理而知有人,但未言有人常然如此”,此语亦误……同前。
Catuttho niggaho. · 第四摄颂。
Avayavasaccikaṭṭhaanulomapaccanīkaṃ部分、真实义、顺、反
Puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Sabbesu puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
何谓“确实依真谛的最终义理而知有人”?答曰:‘有人常依真谛的最终义理而知’。而“于一切处皆有人确知真谛最终义理”此语不当如此说。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘sabbesu puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbesu puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti? Micchā.
不知其义者说:有人以真谛真实为最高之义而认识个体,因此传说“所有一切个体皆以真谛真实为所认识”是理应说的。那么你所说“有人说‘个体乃以真谛真实为所认识’,却不说‘所有个体皆以真谛真实为所认识’”这话正确吗?这是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘sabbesu puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbesu puggalo upalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā…pe….
如果并不是说“所有一切个体皆以真谛真实为所认识”,那也并非如你所说“个体以真谛真实为所认识”。你所说“有人说‘个体以真谛真实为所认识’,却不说‘所有个体皆以真谛真实为所认识’”是错误的……如此等语。
Pañcamo niggaho. · 第五摄颂。
Okāsasaccikaṭṭhapaccanīkānulomaṃ处所、真实义、反、顺
Puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Sabbattha puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
问:个体不以真谛真实为所认识,这话怎么说?答:众所周知,不论何处,皆不说“个体不以真谛真实为所认识”。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘sabbattha puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbattha puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
不知其义者说:有人以真谛真实为最高之义而不认识个体,由此传说“所有一切个体皆不以真谛真实为所认识”是理应说的。那么你所说“有人说‘个体不以真谛真实为所认识’,却不说‘所有个体皆不以真谛真实为所认识’”这话正确吗?这是错误的。
No ce pana vattabbe ‘‘sabbattha puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbattha puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā…pe….
如果并不是说“所有一切个体皆不以真谛真实为所认识”,那也并非如你所说“个体不以真谛真实为所认识”。你所说“有人说‘个体不以真谛真实为所认识’,却不说‘所有个体皆不以真谛真实为所认识’”是错误的……如此等语。
Chaṭṭho niggaho. · 第六摄颂。
Kālasaccikaṭṭhapaccanīkānulomaṃ时、真实义、反、顺
Puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Sabbadā puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
问:个体不以真谛真实为所认识,这话怎么说?答:恒时恒处而言,不说“所有个体皆不以真谛真实为所认识”。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘sabbadā puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbadā puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
须知论断──有人说无实义最高真谛而不可得之人,彼时的确应被说为『常常无实义最高真谛而不可得之人』。若有人在此处说『说他“有人无实义最高真谛而不可得”,但未说“常常有人无实义最高真谛而不可得”』,则属错误。
No ce pana vattabbe ‘‘sabbadā puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbadā puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā…pe….
但是若果不说“常常有人无实义最高真谛而不可得”,也确实未说“有人无实义最高真谛而不可得”,若有人说“说他‘有人无实义最高真谛而不可得’,但没说‘常常有人无实义最高真谛而不可得’”,则同样错误……(此处重复类似论述)
Sattamo niggaho. · 第七种驳斥。
Avayavasaccikaṭṭhapaccanīkānulomaṃ关于支分真实义的逆顺式。
Puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Āmantā. Sabbesu puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenāti? Na hevaṃ vattabbe.
“有人无实义最高真谛而不可得”者,答曰:并非说所有人都无实义最高真谛而不可得。
Ājānāhi niggahaṃ – hañci puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena, tena vata re vattabbe ‘‘sabbesu puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbesu puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā.
须知论断──有人说无实义最高真谛而不可得之人,彼时的确应被说为『在一切人中无实义最高真谛而不可得之人』。若有人在此处说“说他‘有人无实义最高真谛而不可得’,但不说‘在一切人中有人无实义最高真谛而不可得’”,则属错误。
No ce pana vattabbe ‘‘sabbesu puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti, no ca vata re vattabbe ‘‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’ti. Yaṃ tattha vadesi ‘‘vattabbe kho ‘puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthena’, no ca vattabbe ‘sabbesu puggalo nupalabbhati saccikaṭṭhaparamatthenā’’’ti, micchā…pe….
但是若果不说“在一切人中有人无实义最高真谛而不可得”,也确实未说“有人无实义最高真谛而不可得”,若有人说“说他‘有人无实义最高真谛而不可得’,但没说‘在一切人中有人无实义最高真谛而不可得’”,则同样错误……(此处重复类似论述)
Aṭṭhamo niggaho. · 第八种驳斥。
Kathāvatthumātikā niṭṭhitā. · 《论事》母纲终了。