2. Dutiyo paricchedo
2. Dutiyo paricchedo二、第二章
Khandhattayasaṅkhepo三蕴略说
§73
73.
Vedanānubhavo tedhā, sukhadukkhamupekkhayā;
受有感受的体验,本质上是对苦乐的平等观照。
Iṭṭhāniṭṭhānubhavanamajjhānubhavalakkhaṇā.
这是对所欲与所不欲感受的体验,以及对中感(平静感受)的标志。
§74
74.
Kāyikaṃ mānasaṃ dukkhaṃ, sukhopekkhā ca vedanā;
身心之苦,即身苦与心苦,以及对感受的平等观照,
Ekaṃ mānasameveti, pañcadhindriyabhedato.
心身合一而成,因五根五境的不同而异。
§75
75.
Yathā tathā vā saññāṇaṃ, saññā satinibandhanaṃ;
如实知见分别与识,识因念而束缚;
Chadhā chadvārasambhūtaphassajānaṃ vasena sā.
依止六入产生触,使其生起,随其所缘而现。
§76
76.
Saṅkhārā cetanā phasso,
行蕴者即意志,触蕴者即接触,
Manakkārāyu saṇṭhiti;
念蕴者为思惟,寿命者即存在,
Takko cāro ca vāyāmo,
决断及精进,
Pīti chandodhimokkhako.
喜悦及渴望解脱。
§77
77.
Saddhā sati hirottappaṃ, cāgo mettā mati puna;
信解、念住、羞耻及慚愧,布施与慈爱及思想,
Majjhattatā ca passaddhī, kāyacittavasā duve.
中道与安心,为身心所具的两者。
§78
78.
Lahutā mudukammaññapāguññamujutā tathā;
轻便、柔顺、随顺、不急躁,善于做合宜善业;
Dayā mudā micchāvācā, kammantājīvasaṃvaro.
慈悲喜乐、不妄语、不妄行、不邪命;
§79
79.
Lobho doso ca moho ca, diṭṭhi uddhaccameva ca;
贪欲、瞋恚与愚痴,以及见解的躁动;
Ahirīkaṃ anottappaṃ, vicikicchitameva ca.
无耻、无惭愧,常生疑惑;
§80
80.
Māno issā ca maccheraṃ, kukkuccaṃ thinamiddhakaṃ;
傲慢、嫉妒与吝惜,恶意忧虑与昏沉;
Iti eteva paññāsa, saṅkhārakkhandhasaññitā.
以上诸法,合计五十种,皆属行蕴的分别。
§81
81.
Byāpāro cetanā phasso, phusanaṃ saraṇaṃ tahiṃ;
蔓延者是意志,触境是触,依止处即心得寄托;
Manakkāro pālanāyu, samādhi avisāratā.
念念发动与保持,专注则见根本清明。
§82
82.
Āropanānumajjaṭṭhā, takkacārā panīhanā;
加持推展及安住,智慧行为为本源;
Vīriyaṃ pīnanā pīti, chando tu kattukāmatā.
精进饮持与喜乐,欲求实为用功心。
§83
83.
Adhimokkho nicchayo saddhā,
重心乃断定,信心坚固为依;
Pasādo saraṇaṃ sati;
安稳寄托则是念,皆护持修道之基。
Hirī pāpajigucchā hi,
羞耻是恶行的混杂物,
Ottappaṃ tassa bhīrutā.
廉耻和畏敬即谨慎心。
§84
84.
Alaggo ca acaṇḍikkaṃ, cāgo mettā mati pana;
戒断欲求和不强暴,舍弃嗔恚与慈心,
Yāthāvabodho majjhattaṃ, samavāhitalakkhaṇaṃ.
中道觉悟真实理解,具有平等持守的标志。
§85
85.
Cha yugāni kāyacittadaragāravathaddhatā-
六十年间身心的疲惫与尊重渐衰,
Akammaññattagelaññakuṭilānaṃ vinodanā.
无所作为、沉迷愚昧、迷乱曲折的解脱。
§86
86.
Tānuddhatādithinādidiṭṭhādīnaṃ yathākkamaṃ;
如实依照被思惟的、被见知的诸法等而行;
Sesakādiasaddhādimāyādīnaṃ vipakkhino.
对诸恶欲等如剩余者、谬妄者,则当断除。
§87
87.
Dukkhāpanayanakāmā, dayā modā pamodanā;
以遣除苦恼为志愿的慈悲喜舍;
Vacīduccaritādīnaṃ, virāmo viratittayaṃ.
远离语言恶行等,断除其欲。
§88
88.
Lobho doso ca moho ca,
贪欲、嗔恚与愚痴,
Gedhacaṇḍamanandhanā;
贪婪、嗔恨与愚昧无知。
Kamena diṭṭhi duggāho,
对欲望产生的见解是恶毒的,
Uddhaccaṃ bhantataṃ mataṃ.
心念烦乱而动荡不安。
§89
89.
Ahirīkamalajjattaṃ, anottappamatāsatā;
缺乏廉耻与无惭愧,缺乏恐惧内省,
Saṃsayo vicikicchā hi, māno unnatilakkhaṇo.
充满怀疑迟疑,执持骄慢高傲的特征。
§90
90.
Parassakasampattīnaṃ ,
持有他人财产的妒恨,
Usūyā ca nigūhanā;
嫉妒隐蔽难察;
Issāmaccherakā tāpo,
嫉妒与恶毒,
Katākatassa socanā.
如烧灼心者所致忧愁。
§91
91.
Thinaṃ cittassa saṅkoco, akammaññattatā pana;
心中忧闷紧缩,行动缺乏远大志向;
Middhamiccevametesaṃ, lakkhaṇañca naye budho.
沉沦于中庸,正知慧者亦将失去其特征。
§92
92.
Vedanādisamādhantā, satta sabbagasaññitā;
五受(色受)及诸彼上诸根界皆被压制,七觉支全然消减;
Takkādiadhimokkhantā, cha pakiṇṇakanāmakā.
慧辩智慧全然断绝,此称六种破坏者。
§93
93.
Saddhādayo viramantā, araṇā pañcavīsati;
信等诸波罗蜜者,断除者共二十五;
Lobhādimiddhakantāni, saraṇāni catuddasa.
贪等诸恶欲道,所依者共十四;
§94
94.
Issāmaccherakukkuccadosā kāme dayā mudā;
嫉恚悔恨恼怒恶,爱悲喜余共四十一,由三界生;
Kāme rūpe ca sesā cha-cattālīsa tidhātujā.
爱乃色界及余,共四十一,俱为三界所生;
§95
95.
Chandanicchayamajjhattamanakkārā sauddhavā;
欲望止息及内心不执固,是清净者;
Dayādī pañca mānādī, cha yevāpana soḷasa.
悲等五种及傲等六,共十六,是惭愧所摄。
§96
96.
Chandādī pañca niyatā, tatthekādasa netarā;
欲有五种固定形态,各有其独特特征;
Ahirīkamanottappaṃ, lokanāsanakaṃ dvayaṃ.
无愧与无怖这两种心态,是灭世界的二者。
§97
97.
Ete dve mohuddhaccāti, cattāro pāpasabbagā;
此二者谓为二种烦恼构成的迷惑,四种恶劣名号之中;
Lokapāladukaṃ vuttaṃ, hiriottappanāmakaṃ.
被称为世间防护者,即是羞愧与无怖二名。
§98
98.
Ārammaṇūpanijjhānā, jhānaṅgā takkacārakā;
(诸)对境观想的止息,禅那的特征与正当修行;
Pīti ekaggatā ceti, satta vittittayena ve.
喜乐与专注,此七个为其分别述说。
§99
99.
Saddhā sati matekagga-dhiti lokavināsakā;
信心与念,是一切宁静、坚固的根基,能毁灭世间。
Pālakā nava cetāni, balāni avikampato.
九种持护之心,力大而坚固,永不动摇。
§100
100.
Ettha saddhādipañcāyu, katvātra catudhā matiṃ;
此处谈及信心等五事,作四种分别;
Vedanāhi dvisattete, indriyānādhipaccato.
以感受分为二百七十六种,依诸根为基础。
§101
101.
一百零一。
Manarūpindriyehete , sabbe indriyanāmakā;
『心』与『色』二者为根,由此产生所谓诸根。
Bāvīsati bhavantāyudvayaṃ katvekasaṅgahaṃ.
二十二种称名的器官,合成单一的二合体。
§102
102.
Diṭṭhīhekaggatātakkasatīviratiyo pathā;
从见地、意根、智慧、正念、戒律等五者,构成修行的八种隐逸生活;
Aṭṭha niyyānato ādicaturo bhitvāna dvādasa.
由此升起之四难舍外,破除十二分分别。
§103
103.
Phasso ca cetanā ceva,
触即是意,
Dvevetthāhāraṇattato;
因不同的缘故而异;
Āhārā manavojāhi,
缘的种类有人身与非人间之分,
Bhavanti caturothavā.
有四种不同的差别。
§104
104.
Hetu mūlaṭṭhato pāpe,
恶因起自根本的因缘,
Lobhādittayamīritaṃ;
由于贪欲而发起的恶意。
Kusalābyākate cāpi,
以及由于善业而未被显露的善意,
Alobhādittayaṃ tathā.
同样由于无贪欲而发起的善意。
§105
105.
Diṭṭhilobhadusā kammapathāpāyassa maggato;
由见取之贪爱所引发的恶行之道与其恶果,
Tabbipakkhā sugatiyā, tayoti cha pathīritā.
对于应当生起之善方而得正趣之人,则此道被视为成熟而顺利的道路。
§106
106.
一百零六。
Passaddhādiyugāni cha, vaggattā yugaḷāni tu;
清净等类共六,章章成对分列,
Upakārā sati dhī ca, bahūpakārabhāvato.
有益又有智慧,因具诸多利益。
§107
107.
一百零七。
Oghāharaṇato yogā,
断除烦恼之使,
Yojanenābhavaggato;
与节制相应合;
Savanenāsavā diṭṭhi-
由闻慧得未净见,见理不清惑昏迷,
Mohejettha dudhā lubho.
迷惑所致愚为愚,贪欲随之更难除。
§108
108.
Daḷhaggāhena diṭṭhejā, upādānaṃ tidhā tahiṃ;
执着坚固处所见,三种取著难自舍;
Diṭṭhi dosena te ganthā, ganthato diṭṭhiha dvidhā.
因见嫉怨结成结,见结世间有二种。
§109
109.
Pañcāvaraṇato kāma-kaṅkhādosuddhavaṃ tapo;
由五盖遮蔽而生的苦欲烦恼得以净除的修行;
Thinamiddhañca mohena, cha vā nīvaraṇānitha.
因昏沉睡眠与无明所生,是五盖之中的两种遮蔽。
§110
110.
Katvā tāpuddhavaṃ ekaṃ, thinamiddhañca vuccati;
一旦使苦热得以净除,即称为昏沉睡眠;
Kiccassāhārato ceva, vipakkhassa ca lesato.
既因执着于事务的利益,亦因业障的余染而生。
§111
111.
Diṭṭhejuddhavadosandha-
见受斗争的论段,
Kaṅkhāthinuṇṇatī dasa;
疑惑逐渐消减完备,
Lokanāsayugenete,
由世间倾向所结集,
Kilesā cittaklesato.
烦恼因心的污染而生。
§112
112.
一百一十二。
Lobhadosamūhamāna-diṭṭhikaṅkhissamaccharā;
贪恨迷乱心起,持见怀疑行为不清;
Saṃyojanāni diṭṭhejā, bhitvā bandhanato dudhā.
「结缚」者,指造见,断除结缚。
§113
113.
第一百一十三。
Tāni mohuddhavaṃmānakaṅkhādosejadiṭṭhiyo;
这些造见为无明、愚痴、慢心、疑惑、嗔恨和嗔恨的观见所生。
Dudhādiṭṭhi tidhā lobhaṃ, bhitvā sutte dasīritā.
嗔恚等见如乳汁,宠爱贪欲,断除于经律所示。
§114
114.
第一百一十四。
Diṭṭhilobhamūhamānadosakaṅkhā tahiṃ dudhā;
见为贪欲、无明、慢心、嗔恚、疑惑等,故名结缚。
Katvā lobhamime sattānusayā samudīritā.
由于贪欲,这些心所染污的烦恼便被激发起来。
§115
115.
Diṭṭhi eva parāmāso, ñeyyo evaṃ samāsato;
见解确是一切偏执和断见的根源,应当如是整体地了知,
Attho saṅkhārakkhandhassa, vutto vuttānusārato.
这就是说,所谓五蕴行唯有依循其所述义而被理解。
Iti saccasaṅkhepe khandhattayasaṅkhepo nāma · 如是,《谛略》中名为“三蕴略说”者竟。
Dutiyo paricchedo. · 第二章。