7. Sattamo paricchedo
7. Sattamo paricchedo7. 第七章
Vipākacittappavattiniddeso果报心生起之解说
§376
376.
三百七十六。
Anantañāṇena niraṅgaṇena,
应以无限智慧与无碍解脱,
Guṇesinā kāruṇikena tena;
并以具德慈悲为本,
Vutte vipāke matipāṭavatthaṃ,
当受所说教法之果报意涵,
Vipākacittappabhavaṃ suṇātha.
且须聆闻发自果报之心意,
§377
377.
三百七十七。
Ekūnatiṃsa kammāni, pākā dvattiṃsa dassitā;
二十九种业,二十二种报现已示现;
Tīsu dvāresu kammāni, vipākā chasu dissare.
三门中之业,六种报亦显现。
§378
378.
Kusalaṃ kāmalokasmiṃ, pavatte paṭisandhiyaṃ;
善法于欲界中,生起与重现之法;
Taṃ taṃ paccayamāgamma, dadāti vividhaṃ phalaṃ.
依此各因缘,给予多种果报。
§379
379.
Ekāya cetanāyekā, paṭisandhi pakāsitā;
「唯有一心意」者,此谓仅存一念相续,续起复续;
Nānākammehi nānā ca, bhavanti paṭisandhiyo.
「依多种业」者,因多种不同之行为而生起续变;
§380
380.
三百八十。
Tihetukaṃ tu yaṃ kammaṃ, kāmāvacarasaññitaṃ;
「三因业」者,是谓以三种因缘产生之业,称为「感官欲境识业」;
Tihetukaṃ duhetuñca, vipākaṃ detyahetukaṃ.
此业以三因而成,能致生果,且为果之因缘;
§381
381.
三百八十一。
Duhetukaṃ tu yaṃ kammaṃ, taṃ na deti tihetukaṃ;
所谓双因之业,是指业所依止的两个条件,但业本身并不施与(三果)。
Duhetukamahetuñca, vipākaṃ deti attano.
依赖这两个条件及业因本身,业果才由此生起。
§382
382.
三百八十二。
Tihetukena kammena,
有三因的业,
Paṭisandhi tihetukā;
续续相续的业因属三因所成;
Duhetukāpi hoteva,
而双因之业亦然。
Na ca hoti ahetukā.
也不存在无因缘者。
§383
383.
三百八十三。
Duhetukena kammena,
行为具有双重因缘,
Paṭisandhi duhetukā;
相续因缘连结;
Ahetukāpi hoteva,
即使是无因缘者,也必然存在,
Na ca hoti tihetukā.
不存在三重因缘者。
§384
384.
三百八十四。
Asaṅkhāramasaṅkhāraṃ , sasaṅkhārampi deti hi;
「无行为者」者为「行为」,且有行为者亦能生起。
Sasaṅkhāramasaṅkhāraṃ, sasaṅkhāraṃ phalaṃ tathā.
「有行为者」者为「行为」,且行为果亦是如此。
§385
385.
三百八十五。
Ekāya cetanāyettha, kusalassa ca soḷasa;
唯有意念有此,及善业共有十六种;
Vidhā vipākacittāni, bhavantīti pakāsaye.
显现因果心所,称为所成事。
§386
386.
Ārammaṇena hoteva, vedanāparivattanaṃ;
缘分别起者,当即是受的转变;
Tadārammaṇacittampi, javanena niyāmitaṃ.
缘分别起心亦如是,受其迅速调御所摄持。
§387
387.
Kāmāvacaracittena, kusalenādinā pana;
若以欲行心及诸善心,
Tulyena pākacittena, gahitā paṭisandhi ce.
又或以等成心而摄持,是为结集。
§388
388.
Balavārammaṇe iṭṭhe, cakkhussāpāthamāgate;
在力量作缘时,意乐已生,眼根初现;
Manodhātu bhavaṅgasmiṃ, tāya āvaṭṭite pana.
心界蕴中,于该心行内,但周绕缠绕。
§389
389.
Vīthicittesu jātesu, cakkhuviññāṇakādisu;
于心态波动初生之时,在眼识等根初发之际;
Jāyate javanaṃ hutvā, paṭhamaṃ kāmamānasaṃ.
形成起始现行,首先现欲念心。
§390
390.
三百九十。
Sattakkhattuṃ javitvāna, paṭhame kusale gate;
延长七十劫后,初入善趣之中;
Tadevārammaṇaṃ katvā, teneva sadisaṃ puna.
于是以此为缘,复得此类相似境。
§391
391.
三百九十一。
Vipākaṃ jāyate cittaṃ, tadārammaṇasaññitaṃ;
心识现报时,随缘境识生起;
Sandhiyā tulyato mūla-bhavaṅganti pavuccate.
此如半夜彼时,判别根本流转称作界。
§392
392.
三百九十二。
Tañca santīraṇaṃ ettha, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ;
此处所说脱离苦恼,乃指观察法得成就;
Gaṇanūpagacittāni, cattāreva bhavanti hi.
由于心念所缘之数目,仅止于四种确实存在。
§393
393.
三百九十三。
Yadā hi dutiyaṃ cittaṃ, kusalaṃ javanaṃ tadā;
若第二心是善妙且迅速之心,
Tena tulyavipākampi, tadārammaṇakaṃ siyā.
则其所生之果报必与此相同,亦为所缘之境界。
§394
394.
Sandhiyā asamānattā, dve nāmānissa labbhare;
连接法的不平等,有两种名称获得;
‘‘Āgantukabhavaṅga’’nti, ‘‘tadārammaṇaka’’nti ca.
一称为「外来生起法」,另一称「色缘法」。
§395
395.
Yadā hi tatiyaṃ puññaṃ, javanaṃ hoti tena ca;
因为当第三禅定功德果实成熟时,
Sadisaṃ tatiyaṃ pākaṃ, tadārammaṇakaṃ siyā.
相同的第三禅定成就便成为色缘法。
§396
396.
‘‘Āgantukabhavaṅga’’nti, idampi ca pavuccati;
所谓『外来心所』,此亦谓之。
Iminā pana saddhiṃ cha, purimāni ca pañcapi.
以此之故,同时有前五种。
§397
397.
Yadā catutthaṃ kusalaṃ, javanaṃ hoti tena ca;
当第四善心起,及其生发时,
Tulyaṃ catutthaṃ pākaṃ tu, tadārammaṇataṃ vaje.
又当第四成熟时,该心乃显如理所应罚。
§398
398.
Āgantukabhavaṅgaṃ tu, tadārammaṇanāmakaṃ;
外来生名为贵客相;
Purimāni cha pākāni, iminā honti satta tu.
七种旧门,以此为七种生起门。
§399
399.
Tasmiṃ dvāre yadā iṭṭha-majjhattārammaṇaṃ pana;
于此门,当中间有好相;
Āgacchati tadāpāthaṃ, tadā vuttanayenidha.
彼由此来,今于此处所说也。
§400
400.
Ārammaṇavaseneva, vedanā parivattati;
正如因执著而生起,感受遂转变;
Upekkhāsahitaṃ tasmā, hoti santīraṇaṃ mano.
由于具足无分别心,因此心得安宁。
§401
401.
四百零一。
Upekkhāsahitesveva, javanesu catūsupi;
正如沾染无分别心,在四种根本流变中,
Tehi tulyāni cattāri, pākacittāni jāyare.
由此产生四种成熟念头,生起于此处。
§402
402.
第四〇二条。
Vedanāyāsamānattā, accantaṃ purimehi tu;
受的性质是一致的,唯独在先前世中有所不同;
Honti piṭṭhibhavaṅgāni, cattārīti ca nāmato.
分别为四种叫做地界身的形态。
§403
403.
第四〇三条。
Pañcimāni vipākāni, purimehi ca sattahi;
第五种果报,与前世的七种果报相应;
Saddhiṃ dvādasa pākāni, bhavantīti viniddise.
合计共有十二种果报,特此加以说明。
§404
404.
四百零四。
Cakkhudvāre tathā evaṃ, sotādīsvapi niddise;
眼门亦如是,听等诸根亦然,均有所示明;
Dvādasa dvādasa pākā, samasaṭṭhi bhavantime.
果报各有十二,共计六十二种皆成。
§405
405.
四百零五。
Ekāya cetanāyeva, kamme āyūhite pana;
仅凭一念意向,虽业成形具如此;
Samasaṭṭhi vipākāni, uppajjanti na saṃsayo.
六十二种果报,无疑而现生起。
§406
406.
四百零六。
Gahitāgahaṇenettha , cakkhudvāresu dvādasa;
此处关于感官器官,眼门共有十二。
Sotaviññāṇakādīni, cattārīti ca soḷasa.
从听识等共计四,合计十六。
§407
407.
四百零七。
Evameva sasaṅkhāra-tihetukusalenapi;
如是,无明为行之本,善法亦复然;
Asaṅkhārasasaṅkhāru-pekkhāsahagatehipi.
即使无行为行的见立已起时,亦如是。
§408
408.
Kamme āyūhite tesaṃ, vipākehi ca tīhipi;
因业(甘马)而生寿命,再由三种果报显现;
Eseva ca nayo tehi, dinnāya paṭisandhiyā.
此即彼等所给定之结生的相同方法。
§409
409.
Paṭhamaṃ iṭṭhamajjhatta-gocarassa vasenidha;
初者于善恶中位于中央的境界,
Pavattiṃ pana dassetvā, upekkhāsahitadvaye.
显现其发生,兼具安忍与不动不摇两者。
§410
410.
Dassetabbā tappacchā tu, iṭṭhasmiṃ gocare idha;
在此所行之界中,应当示现的过失是这样:
Ekekasmiṃ pana dvāre, dvādasa dvādaseva tu.
在每一个门中,各自分别计数,每门为十二,合计即为十二。
§411
411.
Gahitāgahaṇenettha, pākacittāni soḷasa;
此处所说的过失共有十六种,皆当以所作业念相摄受,
Pubbe vuttanayeneva, ñeyyaṃ sabbamasesato.
依先前所述,悉皆应当了解无有所忘。
§412
412.
四百一十二。
Tihetukena kammena, paṭisandhi tihetukā;
由三缘业故,复出也因三缘;
Bhavatīti ayaṃ vāro, vutto ettāvatā mayā.
此辈名为存在,谓我所说及此。
§413
413.
四百一十三。
Sandhimekaṃ tu kammekaṃ, janeti na tato paraṃ;
现行与业各为一,彼不生他业后;
Anekāni vipākāni, sañjaneti pavattiyaṃ.
然多种果报起,于现行因而生。
§414
414.
第四一四条。
Ekasmā hi yathā bījā, jāyate ekamaṅkuraṃ;
如一粒种子中生出一芽,
Subahūni phalānissa, honti hetupavattito.
诸多果实皆因因缘而生。
§415
415.
第四一五条。
Duhetukena kammena, paṭisandhi duhetukā;
由二因缘而成的业,其结果亦依二因缘相续;
Hotīti hi ayaṃ vāro, anupubbena āgato.
此门果报,诚为循序渐增而至。
§416
416.
Duhetukena kammena, somanassayutenidha;
由行为的因缘,随喜而乐于其中;
Asaṅkhārikacittena, kamme āyūhite pana.
以无作意的心念,行为虽有寿命之长;
§417
417.
Tena tulyena pākena, gahitā paṭisandhi ce;
以等等罪业,若有人迎接而吞受;
Iṭṭhe ārammaṇe cakkhu-dvāre āpāthamāgate.
在妇人所在,於眼门遭遇横祸。
§418
418.
四百一十八。
Somanassayute ñāṇa-hīne kusalamānase;
喜悦伴随而来,智识贫乏,善法心地薄弱;
Sattakkhattuṃ javitvāna, gate tasmiṃ duhetuke.
延长寿命七十年,往生于彼苦界。
§419
419.
四百一十九。
Tadevārammaṇaṃ katvā, jāyate tadanantaraṃ;
承接彼缘起,随之即生;
Taṃsarikkhakamekaṃ tu, asaṅkhārikamānasaṃ.
如海沙数般众多,且心无碍。
§420
420.
Taṃ hi mūlabhavaṅganti, tadārammaṇamiccapi;
那本因本缘确凿不虚,所缘亦非虚幻;
Ubhayampi ca tasseva, nāmanti paridīpitaṃ.
无论哪一方面,皆被清晰揭示。
§421
421.
Duhetukasasaṅkhāre, javitepi ca taṃsamaṃ;
由因缘所成诸造作,迅疾如电同等迅速;
Hotāgantukasaṅkhātaṃ, tadārammaṇamānasaṃ.
即使是果报所生,也为心识所接受所缘。
§422
422.
四百二十二。
Tatheva ca duhetūnaṃ, iṭṭhamajjhattagocare;
同样,对于两种原因,在正中领域内,
Dvinnaṃ upekkhāyuttānaṃ, javanānamanantaraṃ.
对于两者安住平等心者,疾速连绵不断。
§423
423.
四百二十三。
Dve tādisāni jāyante, tadārammaṇamānasā;
有两种此类现起,而心不同者;
Tesaṃ ‘‘piṭṭhibhavaṅga’’nti, nāmaṃ ‘‘āgantuka’’nti ca.
其中一者名为「受生处」,另一者名为「非本来者」。
§424
424.
Santīraṇadvayañceva, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ;
「护持」与「见证」二法;
Imāni ca bhavaṅgāni, cakkhudvāre panaṭṭha hi.
这些为生命流的所成,当作是眼门而立。
§425
425.
Evamaṭṭhaṭṭha katvāna, dvāresupi ca pañcasu;
如此逐一安排,亦于五门内;
Cattālīsa vipākāni, bhavantīti pavattiyaṃ.
四十四种果报,就此演转发生。
§426
426.
四百二十六。
Gahitāgahaṇenettha, cakkhudvāre panaṭṭha ca;
此中所谓『嘎喜塔·阿嘎亨尼』者,是指眼门的关闭;
Sotaghānādinā saddhiṃ, dvādaseva bhavanti hi.
与耳门等诸门同时关闭,确实是十二门同时存在。
§427
427.
四百二十七。
Ekāya cetanāyevaṃ, kamme āyūhite pana;
仅凭一意之心,行为得以组合;
Dvādaseva vipākāni, bhavantīti pakāsitaṃ.
果报亦如是,确实表现为十二种现象。
§428
428.
Duhetukattayenāpi , sesena sadisena tu;
如同两类因缘中,此外还有相同之因;
Pākenādinnasandhiyā, ayameva nayo mato.
以斥弃他人所有之因相结合,此乃本人所取的因缘。
§429
429.
Duhetukena kammena, paṭisandhi duhetukā;
行为为因,则因缘相合;
Hotītipi ayaṃ vāro, vutto ettāvatā mayā.
此类轮回存在,即如我所说,仅此而已。
§430
430.
Duhetukena kammena, paṭisandhi ahetukā;
因有因缘之业,生起复生;无因缘者,不生;
Hotīti ca ayaṃ vāro, anupubbena āgato.
此因缘,谓此因果次第而至者。
§431
431.
Duhetukesu cittesu, kusalesu catūsupi;
于因缘心中,善心虽有四种,
Tesu aññatareneva, kamme āyūhite pana.
然其中唯一受业所质,受其果报。
§432
432.
四百三十二。
Tasseva pākabhūtāya, ādinnapaṭisandhino;
即使是由成熟之因缘所成,亦因不与盗取相应;
Upekkhāsahitāhetu, manoviññāṇadhātuyā.
加之以无分别心为缘,依赖心识根源而生。
§433
433.
四百三十三。
Paṭisandhi na vattabbā, sā kammasadisāti hi;
不当发生此相应,因为这即是业相同;
Kammaṃ duhetukaṃ hoti, paṭisandhi ahetukā.
业唯有因缘而成,相应乃无因缘所生。
§434
434.
Tassa buddhimupetassa, iṭṭhamajjhattagocare;
于此智慧现起者,于适当的内观境界;
Āpāthamāgate cakkhu-dvāre puna ca dehino.
当危险来临,自眼门复苏身识。
§435
435.
Duhetūnaṃ catunnampi, puññānaṃ yassa kassaci;
任有两因中四因,及任何功德因;
Javanassāvasānasmiṃ, ahetukamidaṃ mano.
于快速灭尽中,此心无缘无故。
§436
436.
Tadārammaṇabhāvena, jāyate natthi saṃsayo;
依于现前相状的本质,生起毫无疑惑;
Taṃ tu mūlabhavaṅgañca, tadārammaṇameva ca.
此与根本存在相连,且即为现前相状本身。
§437
437.
Vīthicittesu jātesu, cakkhuviññāṇakādisu;
在心志杂乱时,及于眼识等诸识,
Upekkhāsahitaṃyeva, hoti santīraṇampi ca.
俱含平等观故,亦得超越之助。
§438
438.
Tesu ekaṃ ṭhapetvāna, gahitāgahaṇenidha;
将其中之一安置妥当,以便固定握取,
Gaṇanūpagacittāni, tīṇiyeva bhavanti hi.
因而数目意念仅存三种确实存在。
§439
439.
Iṭṭhe ārammaṇe cakkhu-dvāre āpāthamāgate;
于右侧所缘处眼根入口遭遇障碍时,
Tadā santīraṇañceva, tadārammaṇamānasaṃ.
那时即如同通过障碍,亦即心念所缘也如是。
§440
440.
四百四十。
Somanassayutaṃyeva, gahetvā tesu ekakaṃ;
正如取单一的欢喜聚合而成,
Purimāni ca tīṇīti, cattārova bhavanti hi.
三种前行及四种皆为众多。
§441
441.
四百四十一。
Evaṃ cattāri cittāni, dvāresupi ca pañcasu;
如此四种心,门户及五处中皆然;
Honti vīsati cittāni, vipākāni pavattiyaṃ.
总有二十种心,果报随其分别而起。
§442
442.
四百四十二。
Cakkhudvāre tu cattāri, gahitāgahaṇenidha;
眼门处有四种,皆由紧握而生;
Sotaghānādinā saddhiṃ, hotevāhetukaṭṭhakaṃ.
与耳道等共住,故引起作因。
§443
443.
四百四十三。
Ahetupaṭisandhissa , na tadārammaṇaṃ bhave;
无因缘而相应者,彼则无这种根本;
Duhetukaṃ tihetuṃ vā, duhetupaṭisandhino.
双因或三因,或双因相应者也。
§444
444.
四百四十四。
Jātā sugatiyaṃ yena, pākena paṭisandhi tu;
由此出生而得善趣者,因其业力而再生。
Tena tulyampi hīnaṃ vā, tadārammaṇakaṃ bhave.
同样地,若是堕落者,亦当生于贱趣。
§445
445.
四百四十五。
Manussalokaṃ sandhāya, vuttañcāhetukaṭṭhakaṃ;
当论及人间世,此为所说因缘之结。
Catūsupi apāyesu, pavatte pana labbhati.
于四下堕趣中,业然流转而能得受生。
§446
446.
Thero nerayikānaṃ tu, dhammaṃ deseti vassati;
长老们住于地狱者,则说法而住;
Gandhaṃ vāyuñca māpeti, yadā tesaṃ tadā pana.
并且不使香气与风吹来,乃至彼时乃至处。
§447
447.
Theraṃ disvā ca sutvā ca, dhammaṃ gandhañca ghāyataṃ;
见闻长老之后,又闻法与香气并嗅之;
Pivatañca jalaṃ vāyuṃ, phusataṃ mudumeva ca.
饮水、感触风,犹如触摸柔软之物。
§448
448.
四百四十八。
Cakkhuviññāṇakādīni, puññajāneva pañcapi;
眼识等五识唯为有功德者所具;
Santīraṇadvayaṃ ekā, manodhātūti aṭṭhakaṃ.
有一种心所二种、八种心所:即心所法。
§449
449.
四百四十九。
Ayaṃ tāva kathā iṭṭha-iṭṭhamajjhattagocare;
此说仅限于当下适宜的中境所说;
Kāmāvacarapuññānaṃ, javanānaṃ vasenidha.
指的是有欲的功德者,及其迅速短暂的性质。
§450
450.
Niyamatthaṃ tu yaṃ vuttaṃ, tadārammaṇacetaso;
为了强调必然性,所以心不专注于对象;
Kusalaṃ pana sandhāya, taṃ vuttanti hi dīpitaṃ.
但是着眼于善业,确实宣说此乃明了清楚。
§451
451.
Idhākusalacittesu, somanassayutesupi;
在善心中,即便伴有欢喜,
Iṭṭhe ārammaṇe tesu, javitesu catūsupi.
以及这些欢喜的对象中,和这四种迅速反应者中。
§452
452.
Somanassayutāhetu-manoviññāṇadhātu hi;
以欢喜为伴的心识根子确然存在;
Tadārammaṇabhāvena, jāyate tadanantaraṃ.
于此所缘境界的性质上,随即生起彼心识。
§453
453.
Chasvākusalacittesu, upekkhāya yutesu hi;
于三种不善心中,确然有带平等心者;
Gocare iṭṭhamajjhatte, javitesu anantaraṃ.
彼等心识在境中间处,立即发生不久停滞。
§454
454.
Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātu hi;
因涵摄平等心而生起的心识根,是心识所依的界。
Tadārammaṇabhāvena, jāyate pana puññajā.
以彼境界作为对象,则生具善根的心。
§455
455.
Iṭṭhārammaṇayogasmiṃ , kaṅkhato uddhatassa vā;
在所欲境的专注中,对于上扬心有所疑惧时,
Somanassayutaṃ hoti, tadārammaṇamānasaṃ.
则生善趣心,彼心以所缘境为所缘。
§456
456.
Somanassayute citte, javane javite pana;
心与欢喜相应时,无论年轻或年老;
Gavesitabbā pañceva, tadārammaṇamānasā.
应当寻求五法,即以无分别心为根本。
§457
457.
Upekkhāsahite citte, javane javite pana;
心与舍忍相应时,无论年轻或年老;
Chaḷeva gavesitabbā, tadārammaṇamānasā.
当寻求六法,即以无分别心为根本。
§458
458.
Tihetusomanassena, ādinnapaṭisandhino;
此处为“三缘不相应者”,即心不与取相应;
Jhānato parihīnassa, taṃ jhānaṃ paccavekkhato.
审察那由禅定所灭之心,即此禅观。
§459
459.
Domanassayutaṃ cittaṃ, hoti vippaṭisārino;
携带忧愁之心,谓心内生反感厌离;
Tassa kiṃ jāyate brūhi, tadārammaṇamānasaṃ.
此时何者生起?答曰:心生厌恶之境。
§460
460.
Paṭṭhāne paṭisiddhā hi, domanassaanantaraṃ;
『根本』者,为恼心之彼岸所证得;
Somanassassa uppatti, domanassassa cassa vā.
是乐心之发生,亦或恼心之发生。
§461
461.
Mahaggataṃ panārabbha, javane javitepi ca;
无论宏大起始,或迅速消逝,
Tattheva paṭisiddhaṃ tu, tadārammaṇamānasaṃ.
皆于当处,缘于当念,得证实矣。
§462
462.
Tasmā bhavaṅgapātova, tadārammaṇameva vā;
因此,或为生起所依,或成为所依的因缘;
Na hoti kiṃ nu kātabbaṃ, vada tvaṃ ābhidhammika.
没有什么确切应为所作,汝且述说此教法义理。
§463
463.
Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātu tu;
随念等持故与因缘,心识界;
Puññāpuññavipākā hi, tadārammaṇikā siyā.
善恶业报果实,当亦为所依因缘。
§464
464.
Āvajjanaṃ kimassāti, natthi taṃ jāyate kathaṃ;
『彼(心)之转向为何』——(若说)彼无转向,云何得以生起?
Bhavaṅgāvajjanānaṃ kiṃ, maggassānantarassa ca.
有分与转向,以及紧随其后之道——(其转向)究竟为何?
§465
465.
Phalassapi nirodhā ca, vuṭṭhahantassa bhikkhuno;
又『果之断灭』,及『已生比库所行之断灭』;
Phalacittassa vā evaṃ, natthi āvajjanaṃ kira.
果心亦复如是——据说(其)转向实不存在。
§466
466.
Vinā āvajjanenāpi, hoti jāyatu mānasaṃ;
即使没有引起烦恼,心迹仍然会生起;
Kimassārammaṇaṃ brūhi, yadi jānāsi paṇḍita.
有何因缘?聪慧者若晓,且当说之。
§467
467.
Vinā ārammaṇeneva, na hi jāyati mānasaṃ;
没有因缘,心识是不生的;
Rūpādīsu parittesu, yaṃ kiñcārabbha jāyate.
对于色等所覆盖的对象,任何现象都是由此而生起的。
§468
468.
Utubījaniyāmo ca, kammadhammaniyāmatā;
所谓种子之规律,乃因果法则之规律;
Cittassa ca niyāmoti, ñeyyā pañca niyāmatā.
心之规约亦然,须知之五种规约。
§469
469.
Tattha ekappahārena, phalapupphādidhāraṇaṃ;
此中唯以单一舍弃,便能持有果实、花朵等;
Rukkhānaṃ pana sabbesaṃ, ayaṃ utuniyāmatā.
而树木诸法之中,此即所谓利根之规律。
§470
470.
第四百七十讲。
Tesaṃ tesaṃ tu bījānaṃ, taṃtaṃtulyaphalubbhavo;
各自种子的不同,对应其缠结,如同节上生果;
Matthake nāḷikerassa, chiddattaṃ bījajo ayaṃ.
正如椰子树中,被砍断的节间即出生种子。
§471
471.
第四百七十一讲。
Tihetukaṃ tihetuñca, duhetuñca ahetukaṃ;
三因三果、两因和无因者,
Vipākaṃ tu yato deti, ayaṃ kammaniyāmatā.
果报由此而现,此即业的支配规律。
§472
472.
Jātiyaṃ bodhisattassa, medanīkampanādikaṃ;
此者指菩萨的生起,譬如心识等动摇。
Visesattamanekampi, ayaṃ dhammaniyāmatā.
此生起虽有多种分别,此乃法的规律之所摄。
§473
473.
Gocarena pasādasmiṃ, ghaṭṭite pana tenidha;
以所缘境界中安住,心识虽受染污却显异三相,
Uppattāvajjanādīnaṃ, ayaṃ cittaniyāmatā.
此为此诸心的规律所制约。
§474
474.
Andhajjanānaṃ hadayandhakāraṃ,
盲者之无明如同心中黑暗,
Viddhaṃsanaṃ dīpamimaṃ jalantaṃ;
犹如被穿透的灯盏在水中摇曳;
Sikkhetha dhīro satataṃ payutto,
智者当常精进修习,
Mohandhakārāpagamaṃ yadiccheti.
若欲离开迷惑黑暗。
Iti abhidhammāvatāre vipākacittappavattiniddeso nāma · 如是,于《阿毗达摩入门》中,名为果报心生起之解说
Sattamo paricchedo. · 第七章。