Catuvīsatimo paricchedo
Catuvīsatimo paricchedo第二十四品
24. Pariggahavisuddhikathā24. 摄受清净之论
§940
940.
Sīlacittavisuddhīhi, yathāvuttāhi maṇḍito;
以戒净及心净为装饰,正如前文所说;
Payogāsayasampanno, nibbānābhirato tato.
具足修习之意,因而专注于涅槃。
§941
941.
Khandhāyatanadhātādippabhedehi yathārahaṃ;
依据蕴、处、界及诸元素等层次分别,恰如所当;
Lakkhaṇapaccupaṭṭhāna-padaṭṭhānavibhāgato.
对此相状的进一步揭示,法句依次分解详述。
§942
942.
Pariggahetvā saṅkhāre, nāmarūpaṃ yathākathaṃ;
了知诸行,如何取用名色;
Vavatthapento tatthevamanupassati paññavā.
具慧者即于如实处观察。
§943
943.
Nāmarūpamidaṃ suddhaṃ, attabhāvoti vuccati;
此名色纯净,谓为自性;
Natthettha koci attā vā, satto jīvo ca puggalo.
于此处无我,无众生,无生命,无人。
§944
944.
Yathāpi aṅgasambhārā, hoti saddo ratho iti;
正如车轮由诸部件组成,故称之为“轮”,
Evaṃ khandhesu santesu, hoti sattoti sammuti.
诸蕴和处等集聚,故称之为“有情”之约定。
§945
945.
Khandhāyatanadhātūnaṃ, yathāyogamanukkamo;
五蕴、六处、十八界如同相应相续者,
Abbocchinno pavattanto, saṃsāroti pavuccati.
彼因缘不断而转,谓之轮回流转,如是说。
§946
946.
Iti nānappakārena, tebhūmakapariggaho;
如此,以种种不同的方法,乃至于三界之法的通彻了解;
Bhūmidhammavavatthānaṃ, suddhasaṅkhāradassanaṃ.
对诸地法之阐明,清净集摄的见闻显现。
§947
947.
Attadiṭṭhipahānena , diṭṭhisaṃklesasodhanaṃ;
借由舍弃我见,以净除见染;
Diṭṭhivisuddhi nāmāti, ñāṇametaṃ pavuccati.
此名为见净,此智即是如此称说。
§948
948.
Pariggahitasaṅkhāro, nāmarūpamapatthiyā;
『积习行为』者,是依附于『名色』而存在的;
Tato paraṃ yathāyogaṃ, pariggaṇhati paccaye.
然后依照相应的条件而承受它的资粮。
§949
949.
Dukkhasamudayo tattha, taṇhā saṃsāranāyikā;
苦的起因在此,其因是此轮回的引导者——渴爱;
Samodhāneti saṅkhāre, tattha tatthupapattiyā.
因此,在该积习行为中有其相应的生起。
§950
950.
Taṇhāsambhavamevetaṃ, tasmā dukkhaṃ pavuccati;
欲爱所起的缘故,故称之为苦;
Tadappavatti nibbānaṃ, maggo taṃpāpakoti ca.
涅槃即此苦灭之现前,谓之道及不善法。
§951
951.
Catusaccavavatthāna-mukhenevampi paccaye;
犹如四圣谛的名称般,也作为缘起的条件而被辨别;
Pariggaṇhanti ekacce, saṅkhārānamathāpare.
有些人承受一部分,有些人承受其他的行法。
§952
952.
Ālokākāsavāyāpapathaviñcupanissayaṃ;
诸行无常,起于光、风、空、火、地之所依;
Bhavaṅgapariṇāmañca, labhitvāva yathārahaṃ.
众生从生死变化中得稳妥存在,自然而然如是成立。
§953
953.
Cha vatthūni ca nissāya, cha dvārārammaṇāni ca;
依赖六处身、六门感官;
Paṭicca manasikāraṃ, pavattanti arūpino.
由此生起心念专注,非色法则因缘此而起。
§954
954.
Yathāsakasamuṭṭhānaṃ , vibhāgehi ca rūpino;
如同竹节发生,依其节分成色法;
Pavattanti ekacceti, pariggaṇhanti paccaye.
有者生起,有者灭尽,依因缘而转变。
§955
955.
Avijjāpaccayā honti, saṅkhārā tu tato tathā;
无明为因,行法由此而生;
Viññāṇaṃ nāmarūpañca, saḷāyatananāmakaṃ.
识与名色、名为六处者也。
§956
956.
九百五十六。
Phasso ca vedanā taṇhā, upādānaṃ bhavo tato;
触即是受,受生渴爱,取生有,
Jāti jarā maraṇañca, pavattati yathārahaṃ.
生、老、死等如实发生。
§957
957.
九百五十七。
Tato soko paridevo, dukkhañceva tathāparaṃ;
从此忧伤悲叹,和苦等如法生;
Domanassamupāyāso, sambhoti ca yathārahaṃ.
忧郁烦恼苦恼,亦如实生起。
§958
958.
Etassa kevalassevaṃ, dukkhakkhandhassa sambhavo;
此处专指苦蕴的生成;
Paṭiccasamuppādova, natthañño koci kārako.
正如缘起法,别无他因。
§959
959.
Tatthāvijjādayo dvepi, addhātīto anāgato;
其中无明等两者,是根本的,既超出又未至;
Jātādayopare aṭṭha, paccuppannoti vaṇṇito.
生死等八法,描写在其之上,称为现出的。
§960
960.
Puññāpuññāneñjavasā, saṅkhārā tividhā tathā;
善恶之业,具三种差别,行法亦有三类,此理如是。
Bhavekadeso kammañca, kammavaṭṭanti vuccati.
众生业因所向一方,是故业因此生起,谓为业所转。
§961
961.
Avijjātaṇhupādānā, klesavaṭṭamathāpare;
无明与渴爱为根本诱因,烦恼之业乃由此生起;
Vipākavaṭṭaṃ sattāpi, upapattibhavopi ca.
轮报果报亦由此生,生死轮转亦依此故。
§962
962.
Avijjāsaṅkhārānaṃ tu, gahaṇe gahitāva te;
无明所造诸行,确如深处所握持;
Taṇhupādānabhavāti, atīte pañca hetavo.
因渴爱执着而生,过去五因如是成立。
§963
963.
Taṇhupādānabhavānaṃ, gahaṇe gahitāva te;
因渴爱执着者,确如深处所握持;
Avijjā saṅkhārā ceti, paccuppannepi pañcake.
无明及诸行,即使在现起五因中亦是。
§964
964.
Viññāṇādisarūpena, dassitaṃ phalapañcakaṃ;
以识及诸法本质所现之相,显现出五种果报:
Tathā tadeva jātādi-nāmenānāgatanti ca.
如是,生死之名及未来诸相亦是如此。
§965
965.
Atīte hetavo pañca, idāni phalapañcakaṃ;
过去因缘有五种,如今显现的五种果报;
Idāni hetavo pañca, āyatiṃ phalapañcakaṃ.
如今因缘亦有五种,未来显现的五种果报。
§966
966.
Hetuphalaṃ phalahetu, puna hetuphalāni ca;
因果,果是因,因即果的缘起;又因缘相互生成,众因众果俱起。
Tisandhi catusaṅkhepaṃ, vīsatākāramabravuṃ.
三重结合,四重简说,详尽二十种表现述说。
§967
967.
Atthadhammapaṭivedha-desanānaṃ yathārahaṃ;
依经义阐明诠释,如理开示,
Gambhīrattā catunnampi, catugambhīratā matā.
深奥义理有四种,四种深奥境界被认为最为要义。
§968
968.
Ekattanānattanayā, abyāpāranayoparo;
具有统一与非统一之性者,且止息于无散乱之处;
Tathevaṃdhammatā ceti, nayā vuttā catubbidhā.
如此显示其法性,因此该说有四种分别方法。
§969
969.
Jarāmaraṇasokādi-pīḷitānamabhiṇhaso;
为老死忧愁等所苦者,未得解脱;
Āsavānaṃ samuppādā, avijjā ca pavattati.
烦恼之起源、无明亦随之而生。
§970
970.
九百七十。
Avijjāpaccayā honti, saṅkhārāpi yathā pure;
由无明为因,行亦如以前所谓;
Baddhāvicchedamiccevaṃ, bhavacakkamanādikaṃ.
无断无离断,如轮转有余生起。
§971
971.
九百七十一。
Taṇhāvijjānābhikaṃ taṃ, jarāmaraṇanemikaṃ;
渴爱无明所依,此为老死所依;
Sesākārādighaṭikaṃ, tibhavārathayojitaṃ.
诸蕴及其所成,系于三界如辔。
§972
972.
九百七十二。
Tiaddhañca tivaṭṭañca, tisandhighaṭikaṃ tathā;
三学法与三转法,再加三重修习,
Catusaṅkhepagambhīranayamaṇḍitadesanaṃ.
以及四种结集深义庄严的教诲。
§973
973.
九百七十三。
Vīsatākāravibhāgaṃ, dvādasākārasaṅgahaṃ;
二十种形态分别、十二种形态汇合,
Dhammaṭṭhitīti dīpenti, idappaccayataṃ budhā.
贤圣们称此为法之所依,谓之现时因缘。
§974
974.
Paṭiccasamuppādoyaṃ, paccayākāranāmato;
此乃缘起,以缘起之相而得名;
Saṅkhepato ca vitthārā, vividhākārabhedato.
简略而有详尽、并根据种种形态的差异而分别。
§975
975.
Janeti paccayuppanne, avijjādipavattiyā;
在因缘具备之时产生,是由于无明等的起现;
Avijjādinirodhena, nirodheti ca sabbathā.
因无明的消止,故一切皆灭,亦于此义上了知。
§976
976.
Paccayappaccayuppanna-vaseneva pavattati;
缘起缘生之理正如其所显现,
Saṃsāroyanti ekacce, pariggaṇhanti paccaye.
有些众生随顺其缘起而运行,有些则依止缘起而守摄。
§977
977.
Samantapaṭṭhānamahāpakaraṇavibhāgato;
关于遍处大设施的诸分布,
Ekacce pariggaṇhanti, catuvīsati paccaye.
有些众生守摄,有些则共依于二十四种缘起。
§978
978.
九百七十八。
Iti nānappakārena, paccayānaṃ pariggaho;
此谓条件以种种不同方式的摄取,
Sappaccayanāmarūpaṃ, vavatthānanti veditaṃ.
称之为条件的名称与形色,即为所说。
§979
979.
九百七十九。
Idappaccayatāñāṇaṃ, paccayākāradassanaṃ;
现时条件的知识,是条件的因缘所示现,
Dhammaṭṭhiti yathābhūtañāṇadassananāmakaṃ.
称为法的真实现前之知见。
§980
980.
Kālattayavibhāgesu , kaṅkhāsaṃklesasodhanaṃ;
于时间段落的差别中,为除净疑虑之烦恼;
Kaṅkhāvitaraṇā nāma, visuddhīti pavuccatīti.
谓除疑者,称此为清净。
Iti nibbānavibhāge pariggahavisuddhikathā niṭṭhitā. · 如是涅槃分别中摄受清净之论已毕。
Catuvīsatimo paricchedo. · 第二十四品。