三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 巴利语翻译标准中译
首页随附论藏随附其他随附12. Dvādasamo paricchedo

12. Dvādasamo paricchedo

468 段 · CSCD 巴利原典
12. Dvādasamo paricchedo12. 第十二品
Dasāvatthāvibhāgo十事分别
§1642
1642.
一六四二。
Iccaṭṭhārasadhā bhinnā, paṭipakkhappahānato;
依意趣不同而有别,及反面摒弃的差异;
Lakkhaṇākārabhedena, tividhāpi ca bhāvanā.
因相状不同而分别,有三种修习方法。
§1643
1643.
一六四三。
Kalāpato sammasanaṃ, udayabbayadassanaṃ;
集聚总相,起灭现观;
Bhaṅge ñāṇaṃ bhaye ñāṇaṃ, ñāṇamādīnavepi ca.
断灭智,畏怖智,及智的更新差别。
§1644
1644.
一六四四。
Tatheva nibbidāñāṇaṃ, ñāṇaṃ muccitukamyatā;
由此生起厌离智慧,此智慧即是欲令解脱之智慧;
Paṭisaṅkhā ca saṅkhāru-pekkhāñāṇānulomakaṃ.
又由回忆观诸行无常的智慧得以顺次生起。
§1645
1645.
一六四五。
Iccāvatthāpabhedena, dasadhāpi vibhāvitā;
依不同缘起之对象,亦分为十种;
Sabhāgatthavisesena, tidhā saṅgahitā puna.
又因其理合轨,特别合于正法,总合为三种。
§1646
1646.
一六四六。
Yathābhūtaṃ nāma ñāṇattayaṃ sammasanādikaṃ;
所谓如实智,乃正知等三种;
Bhayādiñāṇaṃ tividhaṃ, nibbidāti pavuccati.
于恐怖等智分为三,谓之厌离。
§1647
1647.
一六四七。
Tathā muccitukāmādi, virāgova catubbidhaṃ;
如是解脱欲等四,正是离欲;
Lakkhaṇattayanijjhānavasena puna vuṭṭhitā.
依标识等三智,如知断故再现。
§1648
1648.
Suññatañcānimittañca , tathāppaṇihitanti ca;
『空无相』与『无所有相』,同样也称之为『无所缚』;
Sādheti maggasaṅkhātaṃ, vimokkhattayamuttamaṃ.
『Sādheti』意指所谓道法,乃断尽解脱之至高境界。
§1649
1649.
Iti bhāvetukāmassa, vibhāveti yathākkamaṃ;
如是,欲修习者,当依正理分辨,
Dasāvatthāvibhāgena, samādāya yathā kathaṃ.
通过分别十种本质,详加理解如何获得。
§1650
1650.
一六五〇。
Visuddho paṭhamaṃ tāva, sādhu sīlavisuddhiyā;
已初步清净者,是善法门中以戒清净为先;
Upacārappanāyañca, ṭhatvā cittavisuddhiyaṃ.
为近行定,立止心清净。
§1651
1651.
一六五一。
Sappaccayaṃ pariggayha, nāmarūpaṃ sabhāvato;
具足相因,分别名色本性;
Diṭṭhikaṅkhāvitaraṇaṃ, patvā suddhiṃ tato paraṃ.
断除见取、疑惑,得清净更胜境界。
§1652
1652.
Atītānāgate khandhe, paccuppanne ca sāsave;
对过去与未来的蕴,以及现起的烦恼,
Kalāpato sammasitvā, sammaseyya tilakkhaṇaṃ.
以正见周详覆盖,认识三法印的真实;
§1653
1653.
Ādānanikkhepanato,
断除取有,
Vayovuddhatthagāmito;
消灭老、病与死。
Āhāratopi ututo,
进食也如是,
Kammato cāpi cittato.
业行亦复如是,内心亦复如是。
§1654
1654.
一六五四。
Dhammatārūpato cāpi, rūpasattakato naye;
依据法之实相,因色法存在而生起;
Kalāpato yamakato, khaṇikā paṭipāṭito.
因成团聚而生因,成对相对而生起,刹那间而行。
§1655
1655.
一六五五。
Diṭṭhimugghāṭayanto ca, mānamugghāṭayaṃ tathā;
解显见解的妄执者,亦同样揭示自我之妄执;
Nikantipariyādāno, nāmasattakato naye.
对邻近事物的关注,基于名色存在的把握而起。
§1656
1656.
一六五六。
Niccā ce na nirujjheyyuṃ, na bādheyyuṃ sukhā yadi;
若无常性不能终止,亦不可为苦所损伤;
Vase vatteyyumattā ce, tadabhāvā na tādisā.
若仅以居住活动为限,则其灭除不持此类性质。
§1657
1657.
一六五七。
Sambhavanti hi saṅkhārā, sati paccayasambhave;
行蕴因缘和合而生,依止念故而生起;
Tato paccayanipphannā, avassaṃ bhedagāmino.
由此因缘已足而具,彼诸行蕴随灭而流去。
§1658
1658.
Tadaniccā khayaṭṭhena, dukkhā nāma bhayaṭṭhato;
彼诸行因无常而灭,无常之故是苦;
Anattāsārakaṭṭhena, saṅkhārāti vibhāvayaṃ.
因无我体性而失,故应分别此行蕴。
§1659
1659.
Kālena sammase rūpaṃ, nāmaṃ kālena sammase;
与时间相合的,是色,亦与时间相合的是名;
Ajjhattañca bahiddhā ca, samāsabyāsato tato.
既有内在亦有外在,因此存在聚合;
§1660
1660.
Yathopaṭṭhitabhedena, sammasanto samūhato;
依照所设的区分,众生相续和合;
Kalāpato sammasanamiti bhāveti paṇḍito.
贤者称此为聚集的集聚;
§1661
1661.
Tassevaṃ sammasantassa, kammaññaṃ hoti mānasaṃ;
于是心清净时,心识作意安住;
Sūpaṭṭhanti ca saṅkhārā, vodāyati ca bhāvanā.
比库发起所造行,禅修所成随转动。
§1662
1662.
Tato paraṃ vipassanto, pariggaṇhāti paṇḍito;
继之慧观照时,智者观察持守;
Paccuppannasabhāvānaṃ, khandhānamudayabbayaṃ.
当下所现诸法,蕴界集灭流转。
§1663
1663.
Taṇhāsammohakammehi,
『渴爱』为迷惑之因;
Khandhapañcakasabhāvo;
五蕴具有相互依存的性质;
Rūpamāhārato hoti,
色蕴由觅取而生起,
Phassato vedanādayo.
触及时生受等感受。
§1664
1664.
Viññāṇaṃ nāmarūpamhā, sambhotīti ca passato;
识从名与色生起,依触而生起;
Tassa paccayato hoti, khandhesudayadassanaṃ.
「因彼条件而成,构成五蕴生起之见。」
§1665
1665.
Taṇhādīnaṃ nirodhā ca,
渴爱等的灭尽,
Nirodho hoti passato;
他已见证灭尽;
Tathā vīsatidhā hoti,
如是二十种现起,
Tattheva vayadassanaṃ.
于彼即现灭尽之见。
§1666
1666.
Nibbattivipariṇāmalakkhaṇaṃ pana passato;
观察无常变化的相状;
Khaṇato dasadhā nesamudayabbayadassanaṃ.
即时地见闻、洞察生起与灭尽的现象。
§1667
1667.
Itthaṃ paññāsadhā bhedo,
如此谓五十五种差别,
Khandhānamudayabbayo;
即蕴的生起与灭尽。
Āyatanādibhedopi,
初根所别等,
Yojetabbo yathārahaṃ.
应当如实相应加以联系观察。
§1668
1668.
Tadevamanupassanto , khandhāyatanadhātuyo;
正如是观,蕴、处、界等,
Aniccā dukkhānattāti, bhāveti bahudhā budho.
无常、苦、无我,是贤者多方所修习。
§1669
1669.
Bhāvanāpasutassevaṃ, passato bodhipakkhiyā;
由修习而生,是为已亲见正觉之法所显现的觉支;
Pātubhūtā pavattanti, visesena visāradā.
诸觉支已具现行,特别是那些纯熟精通之觉支。
§1670
1670.
Salakkhaṇaparicchinne, tilakkhaṇavavatthite;
当特征被分别断除,三相被明了之时,
Chando sāsavasaṅkhāre, sāradaṃ pariyesati.
对贪爱及烦恼所造作之业,观察者寻求其究竟之义。
§1671
1671.
Tattha pubbaṅgamaṃ hutvā, saṃpakkhandati mānasaṃ;
在此,思想先行,然后聚合心意;
Saṅkappobhiniropeti, āharanto punappunaṃ.
念头像灯光熄灭一样消散,再次重新聚集。
§1672
1672.
Yathāvatthusabhāvena, tato saddhādhimuccati;
根据事物的性质,信心便由此而高涨;
Sati sūpaṭṭhitā hoti, pariggayha sabhāvato.
念保持稳定,牢固把持本性的实相。
§1673
1673.
Paññā sampaṭivijjhantī, samāhacca vipassati;
智慧生起时,随之于定中观察内涵;
Paggahetvāna vāyāmo, paṭipādeti bhāvanaṃ.
由于努力勤修,而由此实施修习。
§1674
1674.
Tato pītimano hoti, nipphāditamanoratho;
由是,生喜悦,心志安然满足;
Pāmojjabahulo hutvā, passaddhadaratho pana.
多生欢喜,心志清净欢喜。
§1675
1675.
Vikkhepuddhaccanittiṇṇo, samādhiyati niccalo;
是心诸波逐渐消逝,定慧稳固不动;
Upekkhā bhāvanāvīthiṃ, adhiṭṭhāti tato paraṃ.
继而坚住于平等心的修习道路,进至更高境界。
§1676
1676.
一六七六。
Āruḷhayoggācariyo, ājānīyaratho viya;
如同驾驭战车的英雄,这修习正精进者;
Vātābhāve padīpova, pasannekamukhaṭṭhitā.
如风中火炬,虽风起却安然不动,面容清净安详。
§1677
1677.
一六七七。
Sukhumā nipuṇākārā, khuradhārāgatā viya;
如细微巧妙的作法,犹如锋利的爪牙般,
Gaṇhantī bhāvanāgabbhaṃ, pavaḍḍhati vipassanā.
其能摄取修习之根本,发展洞见观慧。
§1678
1678.
一六七八。
Sampattapaṭivedhassa,
针对功德具足的体验,
Tassevaṃ taṃ vipassato;
此即彼洞见所致,
Jāyateko upakleso,
出生时有所妨碍,
Dasopaklesavatthukā.
落实于遮蔽物资事。
§1679
1679.
一六七九。
Obhāso pīti passaddhi, adhimokkho ca paggaho;
光明、喜悦、宁静,以及正觉的到达;
Sukhaṃ ñāṇamupaṭṭhānamupekkhā ca nikanti ca.
快乐、智慧、护持、平等心和安降。
§1680
1680.
一六八零。
Jātesvetesu yaṃ kiñci, uḷāraṃ jātavimhayo;
对于诸有生事中各类出生的震骇困惑;
Disvā vipassanāmaggā, vokkamitvā tato paraṃ.
观察出世间观修习方法之后,继而了知它的究竟境界。
§1681
1681.
Tamahaṃkāravikkhitto, assādento mamāyati;
此时我因我执的分裂而苦恼,依凭幻境招致迷惑;
Hotādhimāniko vātha, maññanto tamanuttaraṃ.
或因傲慢自大,认为自己已登至最高境界。
§1682
1682.
Siyā cevamupakliṭṭhā, patitā vātha bhāvanā;
如此受污染者,或修习已沦落如倒堕状态;
Tatthevaṃ paṭisaṅkhāya, paṭivijjhati paṇḍito.
由此反观,智者洞彻之。
§1683
1683.
Na taṇhādiṭṭhimānehi, pariyogāhahetuto;
对于执著于渴爱见的人,无法使之疾速顿悟;
Lakkhaṇālambaṇattā ca, lokiyāyaṃ vipassanā.
因依赖于标记,故此出于世间的正见洞察。
§1684
1684.
Diṭṭhimānanikantī ca, kummaggā paripanthakā;
坚持见解之人,偏离正道,致使误入歧途;
Maggo visuddhiyā nāma, visuddhā ca vipassanā.
正道者,名为清净;观察力清净亦称为内观。
§1685
1685.
一六八五。
Sārathīva rathaṃ bhantamiti saṅkhāya sādhukaṃ;
譬如御者紧握缰绳,谓之驾驭;
Paviṭṭhamaggaṃ vikkhittaṃ, sampādeti yathā pure.
开启道路,展开宽广,依旧如前所成就。
§1686
1686.
一六八六。
Itthaṃ magge amagge ca, yāthāvapaṭivedhakaṃ;
如是於道与非道,均依照相应之区分法;
Maggāmaggavisuddhīti, ñāṇadassanamīritaṃ.
「道与非道的净净」,意为具有智慧与见解的清净境地。
§1687
1687.
一六八七。
Cetopavattanākāramiti sallakkhayaṃ budho;
「心的转动之体」者,是觉者之解脱之标志;
Sādhukaṃ paṭivijjhanto, sukhumaṃ nipuṇaṃ tato.
正断为善,细微而善巧由此而生。
§1688
1688.
一六八八。
Paripanthe vimocetvā, bodhetvā bodhipakkhiye;
断除纠缠后,予以觉悟,令觉醒于觉支。
Bhāvanaṃ paṭipādento, punadevodayabbayaṃ.
于修习修观,复次生灭相亦当了知。
§1689
1689.
一六八九。
Samadhiṭṭhāya medhāvī, vipassati tilakkhaṇaṃ;
以定为所依有智慧者,观察三法印之相;
Udayabbayañāṇanti, tamīrenti tato paraṃ.
所谓生灭智,是入灭境之后的认识。
§1690
1690.
一六九零。
Saṅkhārānaṃ vibhūtattā, sākārānaṃ visesato;
由行蕴之特性,尤以有形色者为显现。
Tilakkhaṇānaṃ diṭṭhattā, saṅkhāresu sabhāvato.
三相的显现存在于有行法的本性中。
§1691
1691.
一六九一。
Paripanthā vimuttassa, maggāmaggavisuddhiyā;
解脱之道的全程,具足正道与邪道的净除;
Yathāvīthippavattassa, paṭipattivisuddhiyā.
如同行路者行走之法的净除。
§1692
1692.
一六九二。
Indriyānaṃ sutikkhattā, paripakkā vipassanā;
根的通达成熟,正念观察随之圆满;
Udayamhā vimuccitvā, bhaṅge ṭhāti yathā kathaṃ.
起曜之后得自由,如同断裂之中立稳,理应如何?
§1693
1693.
一六九三。
Uppādo paccayāyatto, dhammānamiti nicchite;
生成依缘而起,此为法所确定;
Nirodhānugatā jāti, siddhāvassaṃ niyāmato.
出生随灭而有,是成就者的规律。
§1694
1694.
一六九四。
Tatodayāva paṭṭhāya, atthāya sūriyo viya;
此时昇起刚开始,犹如太阳为了诸事显现;
Vināsāya pavattantā, vayantevāti pekkhati.
“走向灭尽”者谓万有皆灭,如同“衰败”者所见的样子。
§1695
1695.
一六九五。
Udayābhogamohāya , vayanticceva sabbathā;
“由生起、享用而生烦恼”者,无时无刻皆有生灭。
Bhedassabhāvamārabbha, dhammesu sati tiṭṭhati.
“起于分别的本性”者,法中存有正念而维持。
§1696
1696.
一六九六。
Atītā ca niruddhāva, nirujjhissantināgatā;
“过往诸法已被止息”,意谓于灭尽中止灭,无所来去。
Nirujjhanteva vattantā, iccevamanupassato.
仅仅是断尽、停止流转、以如是的意愿观察。
§1697
1697.
一六九七。
Nijjharova giraggamhi, vārivoṇatapokkhare;
如同泉水从山腹涌出,如同荷叶上的水珠;
Padīpo viya jhāyanto, āraggeriva sāsapo.
如同在燃烧的灯火上冥思,如同桑树上的寒气。
§1698
1698.
一六九八。
Ātape viya ussāvo, parissāve jalaṃ viya;
如炎热时的风,如盛夏时的水。
Madditaṃ pheṇapiṇḍaṃva, loṇapiṇḍamivodake.
如同涂抹的蜂蜜团,如同浸泡于水中的盐团。
§1699
1699.
Udake daṇḍarājīva, vijjutāva valāhake;
如同水中之芦苇,受风吹动摇曳;
Jalaṃ tattakapāleva, salile viya bubbuḷaṃ.
如同沼泽冷水中的气泡,漂浮不定。
§1700
1700.
Vātabbhāhatatūlaṃva, tīraṃ pattāva vīciyo;
如同风吹动的芒草,如风摇动水边的叶片。
Phalaṃ bandhanamuttaṃva, tiṇānīva hutāvahe.
果报如同脱离枷锁一般,如同三根稻草被火焚烧而释放。
§1701
1701.
一七〇一。
Jāyantāpi ca jiyyantā, miyyantā ca nirantaraṃ;
生者亦复如是,活者亦常住,死者亦常持续;
Nirodhāyābhidhāvantā, bhaṅgābhimukhapātino.
奔向涅槃灭尽,趋向断灭坠落者。
§1702
1702.
一七〇二。
Vigacchantāva dissanti, khīyantantaradhāyino;
消散者显现,逐渐衰减的中流行者。
Viddhaṃsayantā saṅkhārā, patantā ca vināsino.
行有为法者终被毁坏,堕入而终致灭尽。
§1703
1703.
一七〇三。
Bhaṅgañāṇaṃ tamakkhātaṃ, yena ñāṇena passato;
此名为破坏智,彼凭此慧而能观察见知;
Aniccantānudhāvanti, tividhāpi vipassanā.
观察无常则趋行,其观为三种般若观察。
§1704
1704.
一七〇四。
Udayabbayabhaṅgesu, pākaṭā hi aniccatā;
于生、住、坏诸境中,无常实显然为明证。
Bhayādīnavanibbede, dukkhatānattatā tato.
由于恐怖、忧患及厌离,对诸苦之无常性生起了痛断之心。
§1705
1705.
Itthaṃ bhaṅgamadhiṭṭhāya, passantassa tilakkhaṇaṃ;
如是,对破坏性现象(无常)对世间见者,见其三法印;
Saṅkhārā sabhayā hutvā, samupaṭṭhanti yogino.
由于造作法皆为恐怖,瑜伽行者随之亲近照护。
§1706
1706.
Vāḷamigānubaddhāva, nimmujjantā viyaṇṇave;
如同水流入河道,顺流而下,渐渐消失;
Amanussagahitāva, parikkhittāva verihi.
如同非人所害,被包围且被敌对所围困。
§1707
1707.
一七〇七。
Kaṇhasappasamālīḷhā , caṇḍahatthisamuṭṭhitā;
黑蛇缠绕,凶猛如猛鸡般激烈迸发;
Papātāvāṭapakkhantā, patantāva hutāvahe.
却被陷阱围困,如同飞鸟被陷入死网,正要坠落降生寒冷之地。
§1708
1708.
一七〇八。
Vajjhappattā mahācorā, chijjantā viya sīsato;
被束缚的强盗,头颅如将被斩断般垂落。
Sūlamāropiyantāva, pabbatenotthaṭā viya.
像攀登利刺一般,犹如从山上升起。
§1709
1709.
一七零九。
Jātisaṅkaṭapakkhantā, jarābyādhinipīḷitā;
生死之难已逼近,受老病所压迫;
Maraṇāsanisammaddā, mahābyasanabhāgino.
为死神所笼罩,沉沦于大苦难。
§1710
1710.
一七一零。
Maccunabbhāhatā niccaṃ, dukkhabhārasamotthaṭā;
常被死亡云遮蔽,如苦担重负高耸。
Sokopāyāsanissandā, paridevaparāyaṇā.
依于忧愁衰败,专注于哀伤悲痛。
§1711
1711.
一七一一。
Taṇhādiṭṭhimamattena, sattā etthādhimucchitā;
因沉溺于渴爱与见解,众生由此被激发奋起;
Baddhā bhayena baddhāva, muttāva bhayamuttakā.
有人被恐惧束缚牢牢,有人则被恐惧解脱自由。
§1712
1712.
一七一二。
Iti saṅkhāradhammesu, bhayuppattimudikkhato;
如是于行蕴法中,观察恐怖生起之理;
Bhayañāṇanti bhāsanti, bhayamuttā mahesayo.
恐怖分别者言说分别,诸尊者已超越恐怖。
§1713
1713.
Sabhayā puna saṅkhārā, sandissanti samantato;
诸行如同室中众器具,普现四方;
Ahitāvahitāniccamādīnavaṃ nirantaraṃ.
有害无害,常住不变,恒新不息。
§1714
1714.
Gūthakūpaṃva kuthitaṃ, bhasmacchannova pāvako;
如埋藏井中所掩物,如火焰覆以灰尘一般;
Sarakkhasaṃva salilaṃ, savisaṃ viya bhojanaṃ.
如同水,清澈洁净,而饮食则充满多样。
§1715
1715.
一七一五。
Vanaṃ vāḷamigākiṇṇaṃ, maggo coramahabbhayo;
林中居住着鹿和其他兽类,其道路充满盗匪,极为凶险;
Bhijjamānā mahānāvā, phalantā asanī yathā.
犹如遭雷击的巨大树木断裂般摇摇欲坠。
§1716
1716.
一七一六。
Āvudhākulasannaddhā, yuddhabhūmipatiṭṭhitā;
武器携带齐备,装备完整,立于战场之上;
Saṅgatāva mahāsenā, ghorānatthaniyāmitā.
聚集了大军,被恶劫牢牢统御。
§1717
1717.
一七一七。
Rathaṃ cakkasamāruḷhaṃ, vuyhantaṃ vaḷavāmukhaṃ;
车辆像车轮般旋转,上面连接着轮辋;
Kappuṭṭhānamahārambhaṃ, kappo pattantaro yathā.
像甲壳一样包裹着大梁,犹如在其下跨踞的马。
§1718
1718.
一七一八。
Tathā lokā tayopete,
如此众生也俱随之而生。
Mahopaddavasaṅkulā;
诸多忧患缠身;
Ḍayhantekādasaggīhi,
如十一个灼烧的火炉,
Paripphandaparāyaṇā.
不断燃烧、熬煎煎熬。
§1719
1719.
Mahāraññamivādittaṃ, bhavayonigatiṭṭhiti-
如同大林所烧,生死轮回的根本所在,
Sattāvāsā samībhūtā, jalitaṅgārakāsukā.
众生栖居其边,如同被锦绣火炭所炙。
§1720
1720.
一七二零。
Āsīvisā mahābhūtā, vadhakā khandhapañcakā;
毒虫大水火地,是杀害五蕴之物;
Cakkhādayo suññā gāmā, gocarā gāmaghātakā.
眼等诸根皆空,众生之所居处乃至杀害乡野者。
§1721
1721.
一七二一。
Iccānayasamākiṇṇaṃ, bhavasāgaramaṇḍalaṃ;
此乃聚合一切欲流相续之生死海圈,
Leṇaṃ tāṇaṃ patiṭṭhā vā, saraṇaṃ vā na vijjati.
无岩洞、草屋或立足之所,亦无依止所在也。
§1722
1722.
Etthābhirodhino bālā, vaṅkaghastāva mīnakā;
愚人如是愤怒,心如曲钩,譬如逆鳞之鱼;
Mahāsakaṭupabbuḷhā, mahabbhayapatiṭṭhitā.
因大苦恼而鼓胀,立于强怖之境。
§1723
1723.
Jāyamānāva jiyyantā, nānābyasanapīḷitā;
生时复生,饱受各样烦恼之苦;
Vipattāvaṭṭapatitā, maraṇābaddhanicchayā.
陷于祸患深渊,坚决向死的必然归宿屈服。
§1724
1724.
一七二四。
Mohandhakārapihitā, caturoghasamotthaṭā;
蒙蔽于烦恼者,四种病患俱生;
Vitunnā dukkhasallena, vihaññanti vighātino.
被苦难纠缠,行恶作乱者即然。
§1725
1725.
一七二五。
Itthañca visapupphaṃva, nānānatthaphalāvahaṃ;
如同恶毒之花,结多种不同之果;
Dukkhānubandhasambādhaṃ, ābādhaṃva samuṭṭhitaṃ.
苦的连锁相续,聚集如病痛之现。
§1726
1726.
一七二六。
Āsīvisaṃva kupitaṃ, ghoraṃ bhayanibandhanaṃ;
如同铁犁般锋利愤怒,带来可怖的牢笼束缚;
Asisūnaṃva sārambhaṃ, dukkhāyūhanakaṃ padaṃ.
又如利刃般锐利的怒气,成为痛苦纷扰的根源。
§1727
1727.
一七二七。
Savidāhaparipphandapakkabandhamivodakaṃ;
如同烧着的火炭和荆棘缠绕的水,
Uppādañca pavattañca, nimittāyūhanaṃ tathā.
使生起和展开,成为缘起的根本相续。
§1728
1728.
一七二八。
Paṭisandhiñca passantaṃ, ñāṇamādīnavaṃ mataṃ;
若观续转者,慧见贻害之理;
Tebhūmakesu tenāyamavuddhiṃ paṭivijjhati.
此义于三界中,现破增上分别。
§1729
1729.
一七二九。
Bhayabheravapakkhante, bahvādīnavapaccaye;
恐怖与恐惧端,众苦因缘消灭;
Saṅkhāre samavekkhanto, nibbindati nirālayo.
审察行法本质,厌离非所依止。
§1730
1730.
Visaṃ jīvitukāmova, verike viya bhīruko;
生命之乐如同毒药;恐惧如荆棘丛生。
Supaṇṇaṃ nāgarājāva, coraṃ viya mahaddhano.
美丽如飞鸟之王;盗贼如富贵之人。
§1731
1731.
Dukkhānusayasambādhe, bādhamāne vibhāvayaṃ;
承受痛苦之折磨,身处苦境时应观照;
Saṃvejeti nirānande, paripanthabhayākule.
忧伤使人不安,害怕行路艰难。
§1732
1732.
一七三二。
Suddho muttakarīsaṃva, suhito vamitaṃ viya;
如同洁净的净水,甘甜清凉;
Suvilittova duggandhaṃ, sunhāto aṅgaṇaṃ viya.
如同涂抹的恶臭,被扫净的庭院一般。
§1733
1733.
一七三三。
Rāgadosaparikliṭṭhe, caturāsavapūtike;
染着贪欲火焰,沾染四大毒的污垢;
Hīnalokāmisāsāre, saṃklesavisadūsite.
陷于低贱世欲,因忧恼而染污败坏。
§1734
1734.
一七三四。
Saṅkhārepi jigucchanto, nābhinandati paṇḍito;
即使智慧者对行蕴生厌恶,也不会因此产生欢喜;
Tassetaṃ nandinissaṭṭhaṃ, nibbidāñāṇamabravuṃ.
对此欢喜的止息便是厌离之智所宣说。
§1735
1735.
一七三五。
Sabhayādīnave disvā, saṅkhāre puna paṇḍito;
智慧者观察诸根等不净之后,再次对行蕴生厌恶;
Nibbindanto tato tehi, parimuccitumicchati.
从此厌离之中,他渴望解脱脱离。
§1736
1736.
一七三六。
Mīnāva kumīne baddhā, pañjare viya pakkhino;
如同被缚的渔夫,仿佛被关入牢笼的鸟类;
Coro cārakabaddhova, peḷāyantova pannago.
盗贼宛如被束缚的游方人,逃避像那滑行的蛇。
§1737
1737.
一七三七。
Paṅke sanno mahānāgo, cando rāhumukhaṃ gato;
如陷泥沼的巨蛇,已临近月蚀之地;
Migo yathā pāsagato, tathā saṃsāracārake.
猎人宛如陷入陷阱,正如轮回之中受困的行者。
§1738
1738.
一七三八。
Avijjāpariyonaddhe , khandhapañcakasanthare;
无明所缠绕,五蕴集聚之后;
Diṭṭhijālapaṭicchanne, vipallāsaparikkhite.
见谬已断绝,颠倒考察完成。
§1739
1739.
一七三九。
Pañcanīvaraṇābaddhe, mānatthambhasamussaye;
五种盖障制约,傲慢之柱动摇;
Icchāpapātagambhīre, vipattivinipātane.
欲望沉重堕落,灾难祸害显现。
§1740
1740.
一七四零。
Jarābyādhisamuppāde, dhūmaketupapattike;
老病的生起,如烟焰的出现;
Kodhūpanāhadahane, sokopāyāsadhūpite.
愤怒如放火,忧伤苦恼满布。
§1741
1741.
一七四一。
Madappamādāvarodhe, bhavataṇhāvakaḍḍhane;
酒醉懈怠的止息,生有欲渴的消减;
Vippayogasamuttāse, niccāpāyabhayākule.
离散的发生之后,常陷危险惧怖之中。
§1742
1742.
一七四二。
Chālambābhihate niccaṃ, phassadvārādhikuṭṭane;
常常遭受感官所引发的烦恼,因触境而生起诸多烦恼之聚积;
Sañcetanākāraṇike, vedanākammakāraṇe.
无意识的无因之行,乃由感受所激发的业为因缘。
§1743
1743.
一七四三。
Anatthālāpanigghose, klesarakkhasalālite;
于无益之言语中沉溺,恰如烦恼的铁锁牢牢束缚;
Maraṇārambhaniṭṭhāne, baddho muttiṃ gavesati.
于死亡起端之处,被缚之人正苦苦寻求解脱。
§1744
1744.
一七四四。
Aggiṃ viya ca samphuṭṭha-masuciṃ gahitaṃ viya;
犹如烈火被引燃烧,洁净之物被污秽握住;
Petaṃ khāditukāmaṃva, vikkantentamivāvudhaṃ.
如同饥饿幽灵欲食之时,像被诉诸惩罚的武器般,毁灭之意显现。
§1745
1745.
一七四五。
Mahābyasanupassaṭṭhe, saṅkhāre mottumicchato;
在观察大堕落时,愿终断一切造作;
Muccitukamyatāñāṇamuppannanti pavuccati.
此时产生欲离执的智慧,因而显现释放之意。
§1746
1746.
一七四六。
Dujjahe palibajjhante, ganthānusayasaṅgame;
恶见妖惑者终至堕落,是因习气线结缠绕;
Taṇhupādānagahaṇe, nandirāgānubandhane.
因贪渴执持而生,是彼因爱而随顺之故。
§1747
1747.
一七四七。
Diṭṭhimānamadatthaddhe, lobhapāsanirantare;
为执持已见无明所制,贪欲紧锁相缠绵;
Saṃyojanamahādugge, cirakālappapañcite.
此连缚极其深重,长期难以克服消灭。
§1748
1748.
一七四八。
Saṅkhāre muñcataccantaṃ, āvijjhitvāva pannagaṃ;
『取行』者,断灭无遗弃,正如断无明般;
Lakkhaṇānupanijjhāya, sukhumaṃ pana yoniso.
彼详察其相,细微而圆融,以明智正逕观照之。
§1749
1749.
一七四九。
Majjhattagahaṇo tasmā, nirapekkhavimuttiyā;
因此其中间秘藏者,乃无自执超越之解脱;
Vaggulīvāphalaṃ rukkhaṃ, vīmaṃsati visesato.
如脱落叶子之枯木般,彼专为审察而别别详察。
§1750
1750.
一七五零。
Vihataṃ viya kappāsaṃ, vihananto punappunaṃ;
如同棉花被拆破,又重复被拆开;
Gandhaṃ viya ca pisento, pisitaṃyeva sādhukaṃ.
如同臭物又被弄脏,脏污就像是美物一样。
§1751
1751.
一七五一。
Aniccā dukkhānattāti, satimā susamāhito;
无常、苦、无我这三法,具念之人善于正勤集;
Āhacca paṭivijjhanto, lakkhaṇāni vipassati.
以觉知督促于内心,观此诸相而洞彻。
§1752
1752.
一七五二。
Vipassantassa tassevaṃ, paṭisaṅkhānupassanā-
对内观者,当如是思惟,依次此观。
Ñāṇamiccāhu nipuṇaṃ, vicinantaṃ visāradā.
智慧完备,熟练精巧,善能辨别,慧眼明达。
§1753
1753.
一七五三。
Iti sammā vipassanto, sacchikatvā tilakkhaṇaṃ;
由是,正观者,真证三相,
Yathābhūtasabhāvena, tatthevamanupassati.
以真如实相的本性,如实观照于彼。
§1754
1754.
一七五四。
Aniccā vata saṅkhārā, niccāti gahitā pure;
诸行无常,是由过去所造;
Dukkhāva sukhato diṭṭhā, anattāva panattato.
诸行既见苦,亦见无我。
§1755
1755.
一七五五。
Aniccā dukkhānattā ca, saṅkhatā puna sabbathā;
无常、苦、无我,凡所有皆成;
Alabbhaneyyadhammā ca, tathevākāmakāriyā.
皆不可得,亦皆依缘所作。
§1756
1756.
一七五六。
Dhātumattā parādhīnā, attādheyyavivajjitā;
『色界』具有界质,从属于他境而非自体所有,得以分别知自体不应受持者;
Maccudheyyavasānītā, upadhihatagocarā.
因有死所应受之想,因此为灭尽所障碍。
§1757
1757.
一七五七。
Ahaṃ mamanti vohāro, paro vātha parassa vā;
『我』和『我所有』是指自己拥有的,或属于他人;
Attā vā attanīyaṃ vā, vatthuto natthi katthaci.
自我或自己的,无处可依,亦无所执着。
§1758
1758.
一七五八。
Yathāpi aṅgasambhārā, hoti saddo ratho iti;
如同车轮构成一个整体,则称为轮子;
Evaṃ khandhesu santesu, hoti sattoti sammuti.
同样在蕴中存在整体体性,则称为“有情”。
§1759
1759.
一七五九。
Tattha kappenti attānaṃ, bālā dummedhino janā;
愚昧无知者在此胡乱称说自己;
Ajjhattaṃ vā bahiddhā vā, passato natthi kiñcanaṃ.
无论内在或外在,所见皆无任何实在。
§1760
1760.
第一七六〇。
Sukhito dukkhito vātha, puggalo nāma katthaci;
所谓人,有时安乐,有时苦恼;
Vatthuto natthi sabbattha, saṅkhārā taṃsabhāvino.
在任何处所都不存在恒常的实体,有为法本质之行蕴恒住。
§1761
1761.
第一七六一。
Jāyamānā ca jiyyantā, miyyamānā ca saṅkhatā;
生时存活,死时灭亡;
Attāva dukkhitā hete, na tu dukkhāya kassaci.
自己因缘而苦,苦乃因自己起,无他人使然。
§1762
1762.
一七六二。
Dukkhameva hi sambhoti, dukkhaṃ tiṭṭhati veti ca;
苦确实产生,断言苦存在;
Nāññatra dukkhā sambhoti, nāññaṃ dukkhā nirujjhati.
并非在别处产生苦,亦非别处消灭苦。
§1763
1763.
一七六三。
Ettha gayhūpagaṃ natthi, palāsetaṃ papañcitaṃ;
这里没有种子的成长,对苦行的迷乱;
Niruddhassa samāyūhā, niratthakasamubbhavā.
阻止之事的军阵,是无益的生起。
§1764
1764.
一七六四。
Aniccā hontu saṅkhārā, dukkhitā vā mamettha kiṃ;
诸行皆无常,若有所苦,为何应我?
Anattā vāti? Saṅkhārupekkhāñāṇaṃ pavattati.
谓无我者,于诸行上生起观察智慧。
§1765
1765.
一七六五。
Iti disvā yathābhūtaṃ, yāva bhaṅgā tato paraṃ;
如是观见真实,散坏即是彼极;
Gaṇhantī bhāvanāgabbhaṃ, paripakkā vipassanā.
承受住于修习之胎,觉慧成熟观照极。
§1766
1766.
一七六六。
Avassaṃ bhaṅganiṭṭhāne, bhayādīnavanicchite;
在瓦舍的破坏之处,因恐怖与贫苦而心生厌恶;
Nibbinditvā virajjanto, paṭisaṅkhāyupekkhati.
对法生厌、离染,因而弃绝,保持审慎、冷静与不热不躁的态度。
§1767
1767.
一七六七。
Tattha muttakarīsaṃva, kheḷapiṇḍaṃva ujjhitaṃ;
其中犹如脱离束缚者一般,亦如被掀起的瓦砾块;
Vissaṭṭhaparaputtaṃva, vissaṭṭhabhariyaṃ viya.
又似离开所托之物一般,好比遗弃了寄居的妻子。
§1768
1768.
第一七六八节。
Pavattañca nimittañca, paṭisaṅkhāyupekkhato;
『已转动缘起』与『缘起之因缘』,是在为回向观察而保持平等心态时,
Sabbasaṅkhāradhammesu, gatiyonibhavesu vā.
以及在一切造作法和行所感所经验的生灭变化中,
§1769
1769.
第一七六九节。
Vāri pokkharapatteva, sūcikaggeva sāsapo;
犹如水面上的莲花,犹如针尖上的虫,
Khittaṃ kukkuṭapattaṃva, daddulaṃva hutāvahe.
又如被割断的公鸡冠,或被火烧着的草芥。
§1770
1770.
一七七〇。
Na pasārīyatī cittaṃ, na tu sajjati bajjhati;
心意不放散,不生动摇;
Ālayā patilīyanti, parivattati vaṭṭato.
心意如同房舍的门扉关闭,周绕旋转。
§1771
1771.
一七七一。
Sītaṃ ghammābhitattova,
如同寒冷与酷暑所覆盖,
Chātajjhattova bhojanaṃ;
如同遮盖的食物;
Pipāsitova pānīyaṃ,
如渴者之饮水,
Byādhitova mahosadhaṃ.
如病者之良药。
§1772
1772.
一七七二。
Bhīto khemantabhūmiṃva, duggatova mahānidhiṃ;
如恐怖者之安稳土,犹堕恶道之大海;
Añjasaṃ maggamuḷhova, dīpaṃ viya ca aṇṇave.
如迷惑者之道根,犹如灯火之于黑暗中。
§1773
1773.
一七七三。
Ajarāmaramaccantaṃ , asaṅkhāramanāsavaṃ;
无老死之苦,无造作之污染;
Sabbadukkhakkhayaṃ ṭhānaṃ, nibbānamabhikaṅkhati.
是诸苦灭之所在,渴求涅槃。
§1774
1774.
一七七四。
Vuṭṭhānagāminī cāyaṃ, sikhappattā vipassanā;
此观行者觉醒出离,成就内观禅定;
Sakuṇī tīradassīva, sānulomā pavattati.
似飞鸟展翅,顺流而下。
§1775
1775.
一七七五。
Appavattamanimittaṃ, passanto pana santato;
观察着无所依止之缘,此时常住观照;
Pakkhīva nipphalaṃ rukkhaṃ, hitvā vuṭṭhāti saṅkhatā.
如同鸟儿放弃枯树而飞去,因而离开其所栖息之处。
§1776
1776.
一七七六。
Upacārasamādhīti, kāmāvacarabhāvanā;
所谓近行定,是对欲界烦恼的培养之法;
Muttoyaṃ lokiyo maggo, pubbabhāgavipassanā.
此世间之道,乃依先前禅定与内观而成。
§1777
1777.
一七七七。
Paripakkā kamenevaṃ, paribhāvitabhāvanā;
正如诸欲已成熟,意念亦随之恼乱;
Pariccajantī saṅkhāre, pakkhandantī asaṅkhate.
舍弃诸有为法,却轻弃无为法。
§1778
1778.
一七七八。
Janetānuttaraṃ magga-māsevanavisesato;
行者于至上正道专注,执持正法不放逸;
Kaṭṭhasaṅghaṭṭanā jātā, accidhūmāva bhāsuraṃ.
如柴堆堆积成形,燃起烈火炽燃不息。
§1779
1779.
一七七九。
Uggacchati yathādicco, purakkhatvāruṇaṃ tathā;
如同铁砧被锤打击时激荡震动,前首沙色(赤红)显现一般,
Vipassanaṃ purakkhatvā, maggadhammo pavattati.
既然进行内观观察,真理之轨迹便随之展开运转。
§1780
1780.
Tathā pavattamāno ca, nibbānapadagocaro;
如此展开行进时,涅槃之境界可被认识,
Vimokkhattayanāmena, yathārahamasesato.
以解脱之船为名,依此恒常泛舟渡过。
§1781
1781.
Klesadūsitasantāne, abhihantvā vigacchati;
烦恼之流被断已,遂而消失远离;
Ekacittakkhaṇuppādo, asanī viya pabbataṃ.
一心瞬间现起,如同山峰崩塌一般。
§1782
1782.
一七八二。
Pubbe vuttanayeneva, appanānayamīraye;
如前所说那样,我今亲自归纳阐述;
Pādakajjhānabhedena, jhānaṅganiyamo bhave.
根据足根禅定分别,禅那的调御得以成就。
§1783
1783.
一七八三。
Parikammopacārānu-lomasaṅkhātagocarā;
由身毛孔[外]逐一相应的行为活动产生,
Yaṃ kiñci lakkhaṇākāraṃ, vipassantā pavattare.
凡一切有形有相的,皆是观照而生起。
§1784
1784.
一七八四。
Tato gotrabhu nibbāna-mālambitvāna jāyati;
然后,继承根本涅槃之处而生起,
Bahiddhā khandhato tasmā, vuṭṭhānanti pavuccati.
由外界及蕴秽之因所起,故言‘起’。
§1785
1785.
一七八五。
Tato maggo kilesamhā, vimuccanto pavattati;
从此时起,断除烦恼后,道得以生起并运转;
Vuṭṭhānaṃ ubhato tasmā, khandhato ca kilesato.
因烦恼断除,两边皆离开,五蕴也断烦恼。
§1786
1786.
一七八六。
Dve tathā tīṇi vā honti, phalāni ca tato paraṃ;
有两种,或三种,之后又有果报;
Bhavaṅgapāto taṃ chetvā, jāyate paccavekkhaṇā.
断除现行的生死苦,念起回顾生起。
§1787
1787.
一七八七。
Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, paccavekkhati paṇḍito;
智者反复观察圣道及其果报涅槃,
Hīne kilese sese ca, paccavekkhati vā na vā.
是否消灭了恶劣烦恼之残余,持观不舍。
§1788
1788.
一七八八。
Bhāvetvā paṭhamaṃ magga-mitthamādiphale ṭhito;
修习后,坚立于初转圣道正果,
Tato paraṃ pariggayha, nāmarūpaṃ yathā pure.
继而领悟依止着色受想之名色如昔。
§1789
1789.
一七八九。
Kamena ca vipassanto, punadeva yathārahaṃ;
通过观净欲乐的过程,再次如实获得相应的现前体验;
Yathānukkamamappeti, sakadāgāmiādayo.
按照本来的顺序呈现出来,如同来生果位等法。
§1790
1790.
Itthaṃ vibhattaparipākavibhāvanāyaṃ,
如此,对于分别已尽而成熟的观照,
Buddhānubuddhaparibhāvitabhāvanāyaṃ;
以及对于佛及非佛的分别诠释而生的观照,
Paccuddhareti bhavasāgarapāragāmī,
称为超越生死烦恼之海者,即渡过生死苦海者。
Maggo mahesi guṇasāgarapāragāmī.
道路是通向广大善根海洋彼岸者。
§1791
1791.
一七九一。
Iccetaṃ dasavidha bhāvanāvibhāgaṃ,
当此,应知此为十种修习法的分别,
Bhāvetvā paramahitāvahaṃ kamena;
修习之,具备究竟利益的功用;
Papponti padamajarāmaraṃ cirāya,
贤者得此境界,长久远离老死之苦,
Saṃklesaṃ sakalamavassajanti dhīrā.
智者断尽一切烦恼,究竟弃绝。
Iti nāmarūpaparicchede dasāvatthāvibhāgo nāma · 如是名色品中十事分别
Dvādasamo paricchedo. · 第十二品。