9. Navamo paricchedo
9. Navamo paricchedo9. 第九品
Dasānussativibhāgo十随念分别
§1100
1100.
一一零零。
Saddhāpabbajito yogī, bhāventonussatiṃ pana;
信解出家修行者,专心修习念诵;
Dasānussatibhedesu, bhāveyyaññataraṃ kathaṃ.
念诵有十种辨别,如何修习其中别种?
§1101
1101.
一一零一。
Arahaṃ sugato loke, bhagavā lokapāragū;
阿拉汉、安乐者于世间,世尊是到彼岸者;
Vijjācaraṇasampanno, vimuttiparināyako.
具足智慧行持,带领众生解脱。
§1102
1102.
一一〇二。
Jeṭṭho sammābhisambuddho, seṭṭho purisasārathī;
尊长者,正等正觉者,众中至上人间导者;
Satthā devamanussānaṃ, buddho appaṭipuggalo.
众天众人之师,无与伦比觉者。
§1103
1103.
一一〇三。
Sabbalokahito bandhu, samattaratanālayo;
普利众生之亲友,圆满宝塔宝处;
Sattānamanukampāya, jāto nātho sivaṃkaro.
为众生慈悲而生,守护者、吉祥行者。
§1104
1104.
一一〇四。
Cakkhumā titthakusalo, dhammassāmī tathāgato;
有慧眼者,彼执戒习道之善巧者,即为法主如来;
Maccudheyyavimokkhāya, paṭipādayi pāṇino.
为众生脱离死苦,示现生死解脱之道。
§1105
1105.
一一〇五。
Satthavāho mahāyoggo, maggāmaggayudhandharo;
为师导师,堪任大用,熟知正道与邪道之辩,
Sirisatthamadhiggayha, vicarittha mahāpathaṃ,
以证得尊贵果位,周行大道广演法义,
§1106
1106.
一一零六。
Anomo asamo dhīro,
『阿诺摩』者,非凡、非等;『阿萨摩』者,不平;『惮惮』者,智者。
Lokahītaparakkamo;
『洛迦希塔巴拉卡摩』者,勇于利益世间。
Sabbākāravaropeto ,
『萨婆阿迦拉伐罗佩托』者,具足诸种形相;
Accherabbhutapuggalo.
『阿车拉布胡塔普格罗』者,无过恶之人。
§1107
1107.
一一零七。
Atthabhūto dhammabhūto,
成义法者、成法性者,
Brahmabhūto mahāyaso;
成梵行者、具大威德者;
Ñāṇālokaparicchinna-
断智光者,
Ñeyyāsesapariggaho.
摄护应当修习者。
§1108
1108.
Ānubhāvavasippatto, āsabhaṇḍānaniccalo;
知见具足者,断病无常者;
Mahantamariyādoyamanantagatigocaro.
宏大庄严,行止无碍,随念无尽。
§1109
1109.
一一〇九。
Sabbā bhiññābalappatto, vesārajjavisārado;
一切具足断灭之力,通达无垢清净;
Sabbasampattiniṭṭhāno, guṇapāramipūrako.
圆满诸种功德,完备德性远超。
§1110
1110.
一一一〇。
Appameyyo mahānāgo, mahāvīro mahāmuni;
不可量度之大龙,伟大豪杰,至上大圣贤;
Mahesī mahitācāro, mahāmaho mahiddhiko.
『Mahesī』者,大海也;『mahitācāro』者,广大行持也;『mahāmaho』者,大力也;『mahiddhiko』者,广大威力具足也。此四句用以譬喻如来法力广大无边,广大如海,行持广大如大地,威力宏大如劲风。
§1111
1111.
此处为章节编号,标记为1111。
Sabbatthasiddhisañcāro, mahesīgaṇapūjito;
一切处成就,周行无碍;为大仙众所礼敬,
Rājādhirājamahito, devabrahmābhivandito.
受诸王中王之崇奉,为天人与梵天所顶礼。
§1112
1112.
此处为章节编号,标记为1112。
Abhibhūya tayo loke, ādiccova nabhantare;
超越三界,如日行虚空之中;
Virocati mahātejo, andhakāre pabhaṅkaro.
其光辉耀眼炽盛,能破除黑暗昏暗。
§1113
1113.
一一一三。
Byāmappabhāparikkhitto, ketumālāhalaṅkato;
被深蓝色光辉包围,头戴花环饰物;
Dvattiṃsalakkhaṇāsītianubyañjanasobhito.
具有二十二种特征,饰以美妙记相光辉。
§1114
1114.
一一一四。
Chabbaṇṇaraṃsilalito, ratanagghiyasannibho;
披着六种颜色的丝绸,似宝石和苦精混合辉映;
Samiddhirūpasobhaggo, dassaneyyaṃva piṇḍitaṃ.
「火焰」者,形状光明而美丽,犹如应当观见的宝物。
§1115
1115.
Phullaṃ padumasaṇḍaṃva, kapparukkhovalaṅkato;
如满开的莲花簇拥着,装饰着枝叶;
Nabhaṃva tārakākiṇṇaṃ, uttamo paṭidissati.
犹如布满星辰的天空,显现出最优美之相。
§1116
1116.
Satthukappamahāvīraputtehi parivārito;
被众多善知识及大勇者所环绕;
Sabbalokamahiddhāya, dhammarājā sayaṃvasī.
世尊为诸界之大主,法王,自住于自身正觉之境。
§1117
1117.
Niddhotamalacandova , nakkhattaparivārito;
如新月破云露出,周绕于星宿之间;
Khattasaṅghaparibyuḷho, cakkavattīva sobhati.
如王者拥护其属,正如世间霸主光彩照耀。
§1118
1118.
Iccānantaguṇākiṇṇamasesamalanissaṭaṃ;
此多德满溢,遍布无余,浑然不杂,清净无秽;
Sabbasampattidātāraṃ, vipattivinibandhakaṃ.
一切功德的给予者,灾难的制止者。
§1119
1119.
Dayāparamahorattaṃ, bhagavantamanussaraṃ;
慈悲胸怀广大,世尊常常忆念;
Bhāveti paññavā yogī, buddhānussatibhāvanaṃ.
智慧修行者培育,修习忆念诸佛。
§1120
1120.
Svākhāto tena saddhammo, sambuddhena satīmatā;
如是正法由彼亲自宣说,乃由正觉者具足正念所宣。
Paccattapaṭivedhena, passitabbo yathārahaṃ.
应当通过亲自的体验,正确地观察清楚。
§1121
1121.
Taṇhādaliddanāsāya, manorathasamiddhiyā;
因欲火燃烧,因心念生起,因所求满足而生熄灭;
Kālantaramanāgamma, paccakkhaphaladāyako.
随着时间的流逝,终究带来果报。
§1122
1122.
Upanissayavantānaṃ, ‘‘ehi passā’’ti dassiyo;
对于有依赖的人,应当显示‘来吧,观察’。
Paccattameva viññūhi, veditabbo sabhāvato.
必须由智慧者亲自亲见,依事理真实本性而知。
§1123
1123.
一一二三。
Sabbāsavasamugghātī , suddho sovatthiko sivo;
断除一切烦恼浊染者,清净真切,安乐善利者;
Pihitāpāyakummaggo, maggo nibbānapattiyā.
道路不外放逸与恶行者,是得涅槃之道。
§1124
1124.
一一二四。
Klesasaṃkaṭaduggamhā, dukkhakkhandhamahabbhayā;
由烦恼扎根极深难除,因恐惧为诸苦蕴大患;
Khemantabhūmiṃ niyyāti, accantamanupaddavaṃ.
他离开了安全之地,进入极为危险的境地。
§1125
1125.
一一二五。
Puññatitthamidaṃ nāma, maṅgalañca sivaṅkaraṃ;
这名为福德之所,也是吉祥与幸福的成因;
Hitodayasukhādhāna-mamatāhāramuttamaṃ.
成就利益与安乐的根源,是最尊贵的供养。
§1126
1126.
一一二六。
Avijjāpaṭaluddhāravijjānettosadhaṃ varaṃ;
无明染污已被除去,所依赖的明慧即是上等之法;
Paññādhāramidaṃ satthaṃ, klesagaṇḍappabhedakaṃ.
此智为导师所具,是能破除烦恼苦块者。
§1127
1127.
一千一百二十七。
Caturoghanimuggānaṃ, setubandho samuggato;
四种难以超越之重病,筑路者共同筑成;
Bhavacārakaruddhānaṃ, mahādvāro apāruto.
由轮回苦恼所生者,其大门未曾开启。
§1128
1128.
一千一百二十八。
Sokopāyāsaviddhānaṃ, paridevasamaṅginaṃ;
忧悲与衰老病所穿透者,俱为痛苦相伴者;
Sallanīharaṇopāyo, accantasukhamīrito.
摇动之法,极乐之所在。
§1129
1129.
一千一百二十九。
Byasanopaddavāpeto , saṃklesamalanissaṭo;
染污所缠所召,烦恼亦不灭绝;
Ujusammattaniyato, paṭipattivisuddhiyā.
正健于身,行为纯净无染。
§1130
1130.
一千一百三十。
Suddhasīlaparikkhāro, samādhimayapañjaro;
具足清净戒行,禅定为牢笼,智慧如护栏。
Sammāsaṅkappacakkaṅgo, sammāvāyāmavāhano.
正思维为轮部,正精进为车手。
§1131
1131.
Satisārathisaṃyutto, sammādiṭṭhipurejavo;
善念引导者具正见,
Esa dhammaratho yāti, yogakkhemassa pattiyā.
此法之车行进,达至安乐之境。
§1132
1132.
Vipattipaṭibāhāya, sabbasampattisiddhiyā;
能出离灾难,成就一切善果;
Sabbakhandhavimokkhāya, dhammaṃ desesi cakkhumā.
为了解脱一切蕴,正觉者宣说法。
§1133
1133.
一千一百三十三。
Hitesī sabbapāṇīnaṃ, dayāpanno mahāmuni;
伟大圣者慈心施惠,善待一切有情;
Dhammālokaṃ pakāsesi, cakkhumantānamuttamo.
为明觉者显现法光,最胜的明眼者。
§1134
1134.
一千一百三十四。
Yaṃ dhammaṃ sammadaññāya, khemamaggappatiṭṭhitā;
以正智了知此法,安住安全的道。
Pāpakāpagatā dhīrā, passaddhidarathāsayā.
智慧坚固之人,断除恶欲,心念安定,专注而寂静。
§1135
1135.
Bhavayogā vinimuttā, pahīnabhayabheravā;
解脱生死因缘,放弃对怖畏之心,
Accantasukhamedhenti, sotthipattā mahesayo.
终究安乐自在,获至高无上安宁者也。
§1136
1136.
Tamevamuttamaṃ dhammaṃ, cintento pana paṇḍito;
聪明智者,深思熟虑,如是观照所说正法,
Bhāvetīti pakāsenti, dhammānussatibhāvanaṃ.
『修习』者,显现、表明,谓法的念诵与修持。
§1137
1137.
一千一百三十七。
Cattāro ca paṭipannā, cattāro ca phale ṭhitā;
四者已行持,四者果中安立;
Esa saṅgho ujubhūto, paññāsīlasamāhito.
此为正行之僧团,具足清净三十七品戒。
§1138
1138.
一千一百三十八。
Palāpāpagato suddho, paṭipattipatiṭṭhito;
远离恶口,具清净,坚立于行戒规范者;
Pariggahitasaddhammo, samiddhiguṇasobhito.
摄持正法,以圆满功德而庄严。
§1139
1139.
一一三九。
Pahīnāpāyagamano, pāpaklesavinissaṭo;
断尽诸恶行者,除去恶染污垢;
Paripanthasamucchedī, bhavacārakabhedako.
断绝生死流转者,破破轮回之路。
§1140
1140.
一一四〇。
Uttamadamathappatto, suvinīto mahesinā;
由尊贵威严得成,善除烦恼之庄严;以至尊智慧谨守,具足善法完善。
Vijjāvimuttivodāto, ājānīyapathe ṭhito.
由智慧解脱之泉所生,立于无误正道之中。
§1141
1141.
一千一百四十一。
Sugatorasi sambhūto, sucidhammasirindharo;
善行者之子所生,具足清净法的智德;
Paṭipāditasampatto, dhammasāsanasevito.
修行具足而圆满,恪守法教奉行。
§1142
1142.
一千一百四十二。
Bhayabheravanissaṅgo, jinatejānupālito;
无惧无畏之人,受持已胜之威光。
Moneyyapathasañcāro, sugatovādabhājano.
意念正确纯净流转,言语如善知识所传。
§1143
1143.
一千一百四十三。
Appamādaparittāṇo, sīlālaṅkārabhūsito;
修习精勤不放逸,具足品德庄严身心;
Cetosamādhisannaddho, paññāyudhasamujjalo.
心定专注紧相连,智慧如战具光明炽然。
§1144
1144.
一千一百四十四。
Ujumaggamadhiṭṭhāya, mārakāyappadālano;
正行正见不偏离,能断除魔身之障碍。
Aparājitasaṅgāmo, lalitodātavikkamo.
无敌的战斗,轻巧如挥剑般迅捷。
§1145
1145.
一千一百四十五。
Maccudheyyamatikkanto, bodhidhammappatiṭṭhito;
超越生死之境,证得觉悟法的安立;
Chaḷābhiññābalappatto, samārādhitasāsano.
获得六通力,所护持的教法庄严清净。
§1146
1146.
一千一百四十六。
Anubodhimanuppatto, pabhinnapaṭisambhido;
随顺觉悟众生而现起,清晰明了地显现所事相应。
Sāmaññapāramippatto, toseti jinamānasaṃ.
『得至平静境界者』,意指内心降服者。
§1147
1147.
Nekākāravarūpeto, nānāsampattiphullito;
『具众多种形象』,意指遍具多样资具,满载多种功德;
Vipattipathanittiṇṇo, abhibuddhiparāyaṇo.
『超越了祸患、灾难的轨迹』,意指远离风险,专归于觉悟者。
§1148
1148.
Āhuneyyo pāhuneyyo,
『应敬可护者』,意指宜于恭敬和保护者。
Dakkhiṇeyyo sudullabho;
应受供养者,极为难得;
Sadevakassa lokassa,
为诸天众所在之世界,
Puññakkhettamanuttaraṃ.
功德田中无比优胜者。
§1149
1149.
Yattha suddhimhi niddose, saddhābījaṃ patiṭṭhitaṃ;
谓于清净无垢者中,信心种子已坚立;
Accantaṃ paripāceti, sampattiphalamuttamaṃ.
于是信心渐渐成熟,圆满极致,得究竟胜利果报。
§1150
1150.
一一五〇。
Yaṃ phalaṃ paribhuñjantā, vimuttirasasevanaṃ;
何者为果,享用之后,便证解脱之乐?
Accantasukhitā dhīrā, bhavanti ajarāmarā.
那些极为安乐、稳重智者,便成无老死者。
§1151
1151.
一一五一。
Taṃ phalaṃ patthayantena, saṅghānussatibhāvanā;
以见斯果者,勤于修习安住于僧团之念;
Bhāvetabbā paniccevamiti bhāsanti paṇḍitā.
须修习此法,聪慧者皆如是说。
§1152
1152.
Pañcasīlaṃ dasasīlaṃ, pātimokkhamuposathaṃ;
五戒、十戒、巴帝摩卡戒、伍波萨他戒;
Cātupārisuddhisīlaṃ, dhutaṅgaparivāritaṃ.
以及四种清净戒,和经过漂洗的六根洁净戒。
§1153
1153.
Evametesu yaṃ kiñci, samādāya rahogato;
对以上这些中所摄受的一切,心迹隐微,
Tamānisaṃsaṃ guṇato, phalato ca vicintaye.
从品性、从功德、从果报,皆详加思惟。
§1154
1154.
Ādi cetaṃ patiṭṭhā ca, mukhaṃ pamukhamuttamaṃ;
起初是心的确立,面孔是最初的显现;
Mūlaṃ kusaladhammānaṃ, pabhavaṃ paṭipattiyā.
这是善法的根本,是依正行而生的相貌。
§1155
1155.
Sāsanotaraṇadvāraṃ, titthaṃ saddhammavāpiyā;
教法超越之门,通过圣法的要津得以通达;
Pārisuddhipadaṭṭhānaṃ, maggo khemantapāpako.
净戒之地为依止,这条道路既能护持安稳,亦能断除恶业。
§1156
1156.
Sādhu sikkhāsamādānaṃ, bāhusaccavibhūsanaṃ;
善乎!受持善法学习,众多真实语的庄严装饰;
Ariyācāracāritta-mavaṇṇamalavajjanaṃ.
圣行所行者如其光明,不可玷污。
§1157
1157.
Kulaputtaalaṅkāro, pāpajallapavāhanaṃ;
族子华饰,恶语流转的传播者;
Anapāyi sugandhañca, mahāpurisasevitaṃ.
不离香洁之物,受大丈夫所亲近侍奉。
§1158
1158.
Pacchānutāpaharaṇaṃ, pītipāmojjavaḍḍhanaṃ;
后悔破除,喜乐踊跃的增长,
Nekkhammabhāvanopetaṃ, pabbajjāvesasobhanaṃ.
具出家修行,庄严出家衣服。
§1159
1159.
Sopānaṃ saggalokassa, daḷhāpāyavidhānakaṃ;
为通往天界的阶梯,坚固坚牢的修道法门;
Anupaddavasampatti, samatthaguṇasūdanī.
不退转的功德增长,资粮圆满的美善之道。
§1160
1160.
一千一百六十。
Klesapañjaravicchedi , vipattipathavāraṇaṃ;
断除烦恼束缚,是障碍灾难之道;
Sotthikammasamuṭṭhānaṃ, asādhāraṇamaṅgalaṃ.
起护持善业,成就非常吉祥。
§1161
1161.
一千一百六十一。
‘‘Suladdhā vata me laddhā, saddhā sugatasāsane;
我确实获得了,信心于如来教法;
Sīlaṃ me yassa kalyāṇaṃ, parisuddhamakhaṇḍitaṃ.
我所具足的戒,是善净无缺的。
§1162
1162.
‘‘Dullabho vata me laddho,
「对我而言难得获得的,
Mahālābho anappako;
极大的所得,无有瑕疵;
Yohamakkhalitācāro,
我自己却行为无节制,
Upaghātavivajjito.
蹉跎毁坏,本应避免。
§1163
1163.
‘‘Dhammaṅkuritasantāno , mūlajātosmi sāsane;
『法』者,初生之子,根本本生于此正法中。
Ujumaggaṃ samāruḷho, pihitā sabhayā disā.
其直道乃平正而宽展,四方皆被庄严覆盖。
§1164
1164.
‘‘Avañcā vata me jāti, āraddhā khaṇasampadā;
『生命』呵,如此易被剥夺,然而稍稍努力便可速成;
Patiṭṭhitomhi saddhamme, saphalaṃ mama jīvitaṃ’’.
我已立足于正法中,我的生命因之丰硕圆满。
§1165
1165.
Itthaṃ nānappakārena, cintento guṇamattano;
如是以多种方式,思惟自身持有的品德;
Sīlakkhandhassa bhāveti, sīlānussatibhāvanaṃ.
修习戒蕴,即于戒律生起习念之法。
§1166
1166.
一一六六。
Saddhāya sīlavantesu, datvā dānaṃ yathārahaṃ;
于具戒者生信,依宜施舍财物;
Niddhotamalamacchero, vivitto tamanussare.
形貌端正纯净,远离黑暗而清朗。
§1167
1167.
一一六七。
Dānaṃ nidhānamanugaṃ, asādhāraṇamuttamaṃ;
布施是财富的根本,极为殊胜卓绝;
Avināsasukhādhānaṃ, accantaṃ sabbakāmadaṃ.
是永不毁坏的快乐源泉,能够满足一切欲求。
§1168
1168.
Kopadāhopasamanaṃ, maccheramalasodhanaṃ;
能息灭瞋恚,清净内心的污秽;
Pamādaniddāvuṭṭhānaṃ, lobhapāsavimocanaṃ.
能断除懈怠嗜睡,解脱贪欲之缚绳。
§1169
1169.
Cetovikāradamanaṃ, micchāmagganivāraṇaṃ;
『心之障碍的调伏』者,指贪欲错误行为之障碍的废除。
Vittilābhasukhassādo, vibhavodayamaṅgalaṃ.
『财富获得之喜悦』者,是繁荣兴盛与吉祥之相。
§1170
1170.
Saddhādiguṇavodānaṃ, ajjhāsayavikāsanaṃ;
『信仰等美德的增长』者,是心之正偏向的扩展。
Satācāraparikkhāro, tanucetovibhūsanaṃ.
『正行品行的照顾』者,是心之微妙装饰。
§1171
1171.
Appamaññāpadaṭṭhānaṃ, appameyyena vaṇṇitaṃ;
『勿等闲视』者,究竟所依,具足难及的要法;
Mahāpurisacārittaṃ, sapadānaṃ mahesinā.
为贤者行持,乃至诸多长者所共遵奉者。
§1172
1172.
(一一七二)
Dhammādhigatabhogānaṃ , sārādānamanuttaraṃ;
为已得法之所享,用义无上妙不可比;
Mahattādhigamūpāyaṃ, lokasantatikāraṇaṃ.
达大义之方途,乃令众生离苦生欢之因。
§1173
1173.
(一一七三)
Atthakārī ca sammāhaṃ, pariccāgasamāyuto;
注释者须具备正行的圆满努力,且身心全然专注于出离之道。
Attano ca paresañca, hitāya paṭipannakā.
其行为旨在自身与他人利益的实现,努力实践之。
§1174
1174.
Ujumaddavacittosmi, kālussiyavinissaṭo;
我心正直温和,远离贪欲。
Pāpasaṃklesavimukho, pāṇabhūtānukampako.
我远离恶染,慈悲护持有情众生。
§1175
1175.
Sīlavantapatiṭṭhosmi , kapaṇānaṃ parāyaṇo;
我立于持戒具足之地,是狡诈者的终极依归;
Buddhasāsanupaṭṭhāko, ñātimittopajīviko.
是护持佛教法的维护者,靠近亲族朋友为生;
§1176
1176.
一一一七六。
Dānavossaggasammukho,
是慷慨布施与放逸之人相对立者,
Saṃvibhāgarato sukhī;
与他人分享者则常安乐;
Kapparukkhova phalito,
如同果实结于菩提树上,
Jāto lokābhivaḍḍhiyā.
生于世间,以世尊加持而增长。
§1177
1177.
一千一百七十七。
Pihitāpāyamaggosmi, maggadvāramapārutaṃ;
我是遮护之道,不让其失落,护持道路不外露;
Sampattā sabbasampatti, daliddassa manāpikaṃ.
是一切福德皆具,贫贱者难以愉悦。
§1178
1178.
一千一百七十八。
‘‘Saṃsāraddhānapātheyyaṃ, sabbadukkhavinodanaṃ;
这是轮回苦因的根本,是一切苦难的消除。
Subandhaṃ mama sabbattha, gahito ca kaṭaggaho’’.
『Subandha』名者,在我处处被摄持,且受守护也。
§1179
1179.
Evaṃ dānaguṇaṃ nānappakārena vicintayaṃ;
如此以多种不同的方式深思施予的功德;
Bhāveti dāyakoyogī, cāgānussatibhāvanaṃ.
修习得施予的专精者,生起施予的回忆念想。
§1180
1180.
Saddhaṃ sīlaṃ sutaṃ cāgaṃ, paññaṃ paṇḍitajātiko;
信心、戒律、听闻、布施、智慧,皆出自贤人家族。
Sampādayitvā saddhamme, devatāyo anussare.
维持正法以后,天众们便随顺观念,追忆而念。
§1181
1181.
一千一百八十一。
Cātumahārājikā ca, tāvatiṃsā ca yāmakā;
四大王天及三十三天夜分天众,
Tusitā ceva nimmānaratino vasavattino.
忉利天、兜率天的天众,乃至梵天王宫的住持们。
§1182
1182.
一千一百八十二。
Taduttariñca ye devā, dibbakāyamadhiṭṭhitā;
以及高居天界之上的诸天, 属于神体显现的天众,
Tepi saddhādidhammesu, cirakālaṃ patiṭṭhitā.
三者信心等法,长期安住不动。
§1183
1183.
一千一百八十三。
Susamāhitasaṅkappā, dānasīladhurandharā;
具足善巧坚定的意念,善施戒行的英杰;
Dhammamaggamadhiṭṭhāya, hirottappapurakkhatā.
专心于法与道,去除嫉妒与疑惧。
§1184
1184.
一千一百八十四。
Taṃ lokamupapannāse, sassirīkaṃ parāyaṇaṃ;
此世界正临终灭,是清净安乐的归依;
Iddhimanto jutimanto, vaṇṇavanto yasassino.
具足神通,光明炽盛,色相优美,闻名远播。
§1185
1185.
一千一百八十五。
Dibbasampattisampattā, nānābhogasamappitā;
天界的尊贵成就安稳无碍,各种享受齐备圆满;
Pālento dīghamaddhānaṃ, anubhonti mahāsukhaṃ.
寿命长久,享受天大的极乐。
§1186
1186.
一千一百八十六。
Te sabbepi ca mayhampi, vijjanti anupāyino;
他们全都知道我,也无所遁逃。
Saddhādikusalā dhammā, devadhammāti vissutā.
信根等善法,即为天人法故,普为传播。
§1187
1187.
一千一百八十七。
Saddhammaguṇasampatti-dātā maṅgalanāyikā;
正法之德之成就施予者,为吉祥之主;
Dullabhāpi ca me laddhā, saddhā sugatasāsane.
虽我难得,然于善逝教法中信心坚固。
§1188
1188.
一千一百八十八。
Vajjopavādarahito, pāpakammaparammukho;
断戒无防止者,为恶业之最大根本者。
Parisuddhasamācāro, pasannāmalacetano.
行为清净纯洁,身心清明安宁。
§1189
1189.
Niccamohitasotosmi,
永远不为无明所惑,
Tathāgatasubhāsite;
深依如来真实教诲;
Sutabhājanabhūto ca,
善于聆闻与弘扬法义,
Satimā susamāhito.
具足正念且安住定境。
§1190
1190.
一一九〇。
Maccheramalanittiṇṇo, lobhakkhandhavimuccito;
已断除污秽烦恼,解脱贪欲蕴。
Opānabhūto lokasmiṃ, vissaṭṭhasukhayācano.
已超世间,远离轮回,寻求究竟安乐。
§1191
1191.
一一九一。
Vatthuttayamahatte ca, hitāhitavinicchaye;
分别诸法利害,断别是非;
Paññā vatthusabhāve ca, tikhiṇā mama vattati.
智慧于法性速知,我速而说。
§1192
1192.
一一一九二。
Samārādhitasaddhammo, katapuññamahussavo;
善法受敬重者,是何等广大的功德声誉;
Devadhammasamiddhosmi, kalyāṇacaritākaro.
我已得天意所赞,行持美善之事。
§1193
1193.
一一一九三。
Devatāhi samānohaṃ, guṇālaṅkārabhūsito;
我与天众同在,具足德行与光明的装饰;
Hatthapattā ca deviddhi, nipphannā dibbasampadā.
双手合十,天人能力显现尽除,天福悉数圆满。
§1194
1194.
一一一九九。
Devasāmaññamiccevaṃ, cintento guṇamattano;
天众之法亦如是,唯自念其德行;
Bhāveti guṇasampanno, devatānussatiṃ paraṃ.
修习具足诸德者,超越天众之念。
§1195
1195.
一一一一九九五。
Jātidhammā jarābyādhisokopāyāsabhañjite;
生死法中有老病忧苦及衰微破坏;
Anicce dukkhenatte ca, nibbinnopadhisambhave.
无常苦集之理,且由缠累而生起。
§1196
1196.
一一九六。
Virāgo ca nirodho ca, cāgo mutti anālayo;
离欲以及止息,舍离和解脱,此为无渣滓;
Yoyamādānanissaggo, nibbānamiti vuccati.
此无有执取无所留著者,谓之涅槃。
§1197
1197.
一一九七。
Upasantamidaṃ ṭhānamiti cinteti paṇḍito;
智者观此处为安宁之地,思惟如是;
Anupādānasaṃkliṭṭhamasaṅkhāramanāsavaṃ.
其行无缠执,烦恼渣滓尽断之行为。
§1198
1198.
一一九八。
Appamāṇaṃ paṇītañca, sivaṃ paramamaccutaṃ;
广大无量、圆满清净、至高无上的不可逾越者;
Anantaguṇamaccanta-mavikāramanāmayaṃ.
无边无际、诸种殊胜之德无变异、且无染著者。
§1199
1199.
一一九九。
Khemaṃ taṃ pārimatīra-mahāyanakaraṃ paraṃ;
安稳无虑、彼岸渡大舟般若的彼岸者;
Tāṇaṃ leṇañca dīpañca, patiṭṭhānaṃ parāyaṇaṃ.
护持洞窟与灯烛,乃至终极依止所。
§1200
1200.
Vaṭṭānubandhavicchedo, bhavataṇhāvisosanaṃ;
『轮转之因断灭』,谓生有的渴爱与嗔恚消除;
Sabbūpadhisamugghāto, dukkhanibbāpanaṃ sukhaṃ.
『诸烦恼皆灭』,即诸苦的止息与安乐之现起。
§1201
1201.
一二〇一。
Sabbapāpavināsoyaṃ, sabbaklesavisodhanaṃ;
此为『诸恶灭尽』,即一切烦恼清净;
Sokopāyāsasantāpabhayabheravamocanaṃ.
并为『忧恼、衰弱、热怖与恐惧的解脱』。
§1202
1202.
一二〇二。
Palibodhasamucchedo, papañcaviniveṭhanaṃ;
对巴利语义的汇集切断,纷扰妄想的消除;
Sabbasaṅkhārasamatho, sabbalokavinissaṭo.
一切行的安住,一切世间的灭尽。
§1203
1203.
一二〇三。
Pārisuddhikarā dhātu, bhavanissaraṇaṃ padaṃ;
净化诸法根本,离欲解脱的所在;
Uttamāriyasampatti, anomamamataṃ padaṃ.
高妙圣者功德,无上自尊的境地。
§1204
1204.
一二〇四。
Sabbathā bhaddamatulaṃ, nibbānamiti passato;
见此为涅槃者,于一切处皆为极善之境;
Upasamānussatīti, bhāvanāyaṃ pavuccati.
此所以称为入静安忍之修习。
§1205
1205.
一二〇五。
Sattānussatimiccevaṃ, bhāvento pana paṇḍito;
念众生如是者,若智者修行;
Pāmojjabahulo hoti, pasanno buddhasāsane.
于世尊教法中,喜悦充满而心清净。
§1206
1206.
一二〇六。
Paṭipassaddhadaratha-mupacārasamādhinā;
以实践镇静、安稳、安住的定心为方法,
Samādhiyati cittañca, parisuddhamanāmayaṃ.
令心调伏安住,清净无染无病。
§1207
1207.
一二〇七。
Bhāvanāmayametañca, katvā puññamanappakaṃ;
此亦由修习而培植,是无亏损的功德,
Vāsanāgatisampatti-bhogabhāgīti vuccati.
被称为习气的流转功德与享受分。
§1208
1208.
一二〇八。
Upanissayasampanno, patvā nibbedhamuttamaṃ;
具足依止因缘,成就无上涅槃;
Diṭṭheva dhamme dukkhaggiṃ, nibbāpeti anāsavo.
于现法中苦集显现,灭尽无余垢。
§1209
1209.
一二〇九。
Lokappavatti cintetvā, maraṇānussatiṃ pana;
思虑世间流转,却念死亡;
Bhāveyya sakamaccantaṃ, cintento maraṇaṃ kathaṃ.
当修习相伴,思惟死亡如何。
§1210
1210.
Animittamanaññātaṃ, maccānamidha jīvitaṃ;
无相而不可知,这就是众生此间的生命;
Kasirañca parittañca, tañca dukkhena saṃyutaṃ.
既短暂又脆弱,并与痛苦相联结。
§1211
1211.
Appodakamhi maccheva, bandhamāne rudammukhe;
如同水中鱼儿,在困缚时口中含泪,
Maccu gacchati ādāya, pekkhamāne mahājane.
众生在世间游走,如鱼得水般受苦受难。
§1212
1212.
一二一二。
Purakkhatvāva maraṇaṃ, jāyanti paṭisandhiyaṃ;
死亡既然已然发生,新的生命便随之产生;
Jātā puna marissanti, evaṃdhammā hi pāṇino.
生命既已降生,终将再度灭亡;这便是众生的自然法则。
§1213
1213.
一二一三。
Yamekarattiṃ paṭhamaṃ, gabbhe vasati mānavo;
凡受孕处于胎胞之中者,虽安住于母体第一时间;
Abbhuṭṭhitova so yāti, sa gacchaṃ na nivattati.
但如同被放逐似的,终将离去,绝不再返。
§1214
1214.
一二一四。
Sattā maranti gabbhepi, jāyamānā ca dārakā;
众生在胎中便死亡,又因出生而死的孩童;
Kumārā yobbanappattā, balappattā mahattarā.
幼儿、少年、壮年以及老年者皆然。
§1215
1215.
一二一五。
Athāvassaṃ maranteva, jiṇṇā daṇḍaparāyaṇā;
或者在年老时死去,须臾依止刑罚;
Sūrā puññabalatthāmā, nānābyādhinipīḷitā.
勇士为功德力量所持护,却被种种疾病所苦。
§1216
1216.
一二一六。
Ajja suveti maraṇaṃ, pariyesati pāṇino;
现在,众生忆念死亡,人人寻求。
Senā yuddhapayātāva, sabbe maccubhayākulā.
如同军队赴战场,众生皆被死亡之忧所扰。
§1217
1217.
一二一七。
Sattāratanalaṅkārā, caturiddhisamuggatā;
七宝装饰,宏扬四方成就;
Cakkavattī mahātejā, rājamaṇḍalasobhino.
世尊如同大光明者,是王宫之庄严。
§1218
1218.
一二一八。
Kappuṭṭhānamahāvātā, pātitāva mahāsilā;
如强风暴般猛烈袭来,如大岩石般重重跌落;
Patanti maccuvikkhittā, paro cetāna mānavā.
堕落如死者分离心识的情形,其他人则心怀非人的念头。
§1219
1219.
一二一九。
Yepi dīghāyukā devā, vaṇṇavantā mahiddhikā;
诸长寿天人,色泽光明,具大威德;
Ānubhāvabalappattā, mahābhogasukhedhino.
具感应力量与所获,享有极大财宝与安乐。
§1220
1220.
一二二零。
Tepi maccusamuddhattā, bhavanti bhayasaṃkulā;
由生死之苦,生起诸多恐惧;
Verambhakkhittapakkhīva, mādisesu kathāva kā.
如同被截断翅膀的鸟儿般,在愁苦之中惶恐不安。
§1221
1221.
一二二一。
Accantarāyabahulo , maraṇāhitasambhavo;
障碍甚多,死亡不利因缘随之而生;
Niccaṃ cakkasamāruḷho, lokoyaṃ parivattati.
世间如车轮反复转动之状,永无止息。
§1222
1222.
一二二二。
Etthantare maraṇassa, vemajjhe mama vattato;
于此死亡之际,谁为我之中心?
Assāsepi avissaṭṭhe, jīvikā ce kathāva kā.
即使期望未满,生命岂能久续?
§1223
1223.
一二二三。
Accheraṃ vata lokasmiṃ, khaṇamattampi jīvitaṃ;
世间生命,实极短暂如瞬间;
Nissitopaddavaṭṭhāne, mahābyasanapīḷite.
依赖烦恼之境,受极大破坏所逼。
§1224
1224.
一二二四。
Addhuvaṃ jīvitaṃ nicca-maccantaṃ maraṇaṃ mama;
生命真实不变,必定死灭属我;
Sabhāvo maraṇanteva, viseso pana jīvitaṃ.
本性即为临终死者,唯其特别是生命。
§1225
1225.
一二二五。
Atthamārabbha gacchanto, ādiccova nabhantare;
着手承担使命时,犹如云于天空中行;
Maraṇāyābhidhāvanto, vihāyāmi suve suve.
奔赴死亡之际,我轻松自在地生活。
§1226
1226.
一二二六。
Vajjhappatto mahācoro,
「被拘捕的大盗,
Niyyātāghātanaṃ yathā;
如同被押往处决之地;
Maraṇāya payātohaṃ,
即将面对死亡,
Tathevamanivattiyo.
其回转也如是。」
§1227
1227.
一二二七。
Ambujova vaṅkaghasto, tāṇaleṇavivajjito;
如莲华般弯曲粗糙,被干旱之地所破坏;
Niccaṃ maccuvasaṃ yanto, vissaṭṭho kimahaṃ care.
常常沉沦死亡之中,散乱放逸,我为何继续如此行?
§1228
1228.
一二二八。
Ko me hāso kimānando,
我的喜笑为何、何等欢喜,
Kimahaṃ mohapāruto;
为何被无明所遮蔽;
Madappamādavikkhitto,
因沉溺于酒色与疏忽而迷乱,
Vicarāmi niraṅkuso?
我无有恶念吗?
§1229
1229.
一二二九。
Handāhamārabhissāmi, sammāsambuddhasāsane;
我将开始修习,依止正自觉者的教法;
Ātāpī pahitatto ca, hirottappasamāhito.
以热诚勤勉,远离怠惰与怨恨,专心安住。
§1230
1230.
一二三〇。
Paṭipattiparo hutvā, pāpadhammaniraṅkato;
成就修行境界,远离恶法。
Nibbāpayāmi accantaṃ, sabbadukkhahutāvahaṃ.
我令之灭尽,彻底断除一切苦的根源。
§1231
1231.
一二三一。
Itthaṃ panattano yogī, maraṇaṃ paṭicintayaṃ;
如是思惟的禅修者,反复观想死亡;
Maraṇānussatiṃ nāma, bhāvetīti pavuccati.
此称为观想死亡,是应当修习的法门。
§1232
1232.
一二三二。
Tadetaṃ pana bhāvetvā, upacārasamāhito;
修习此法后,恭敬集中心念于此;
Nibbedabahulo hoti, appamādadhurandharo.
涅盘境界甚为广大,惟有无漏正念才能深入难测之理。
§1233
1233.
一二三四。
Micchādhammaṃ virājetvā, nandirāganirālayo;
放弃邪法,断除贪嗔之处;
Sabbāsavaparikkhīṇo, pappoti amataṃ padaṃ.
断除一切烦恼,得至不死之境。
§1234
1234.
一二三四。
Gahetvā pana medhāvī, dvattiṃsākārabhāvanaṃ;
然智慧者须承行三十二相之修习;
Kareyya tāva pacchā ve, anupubbamabhiṇhaso.
当时应当暂且不作,渐次次第地深入实行。
§1235
1235.
Kesā lomā nakhā dantā, taco maṃsaṃ nahāru ca;
头发、毛发、指甲、牙齿,皮肤与筋肉,腱膜皆是如此;
Aṭṭhi ca miñja vakkaṃ ca, hadayaṃ yakanaṃ tathā.
骨骼、骨节、胸脏与肠胃亦然。
§1236
1236.
Kilomaṃ pihaka papphāsaṃ, antaṃ guṇamudariyaṃ;
毛发疵疵、皮肤粗糙、肉质污浊,内里柔软嫩滑;
Matthaluṅgaṃ karīsañca, pittaṃ semhamathāparaṃ.
松果体位于脑内,黄色,性质粗大。
§1237
1237.
一二三七。
Pubbo ca lohitaṃ sedo,
前面是血液,颜色红;
Medo assu vasātha vā;
脑液可能为乳白色或黄褐色;
Kheḷo siṅghāṇikā ceva,
还有狮子毛和头发,
Lasikā muttamiccapi.
以及疥癣和脓液等。
§1238
1238.
一二三八。
Ghanabandhasubhākāra-vipallāsānusārinaṃ;
蕴集束缚的错乱破坏随之发生者;
Yathābhūtāvabodhāya, vibhattāva mahesinā.
由大力者明了真实本质的分别而显著。
§1239
1239.
一二三九。
Kāye bāttiṃsa koṭṭhāsā,
身中有三十二处,
Kuṇapāva samussitā;
聚合成块堆积成群;
Sāragayhūpagāpetā,
因执着于世俗烦恼,
Dhikkatā dhīrahīḷitā.
所以心志懈怠而懒惰。
§1240
1240.
一二四零。
Asubhāva paṭikkūlā, jegucchā sucivajjitā;
本性的丑陋令人反感,污秽不洁;
Ninditā cakkhumantehi, andhabālopalāḷitā.
为有慧眼者所指责,被盲人如同钝器一般轻蔑。
§1241
1241.
一二四一。
Vicittachavisañchannā , tacabhattasamohitā;
以色彩斑斓之皮肤所覆,与皮肉相缠连;
Parissavaparikliṭṭhā, kuthitā pūtigandhitā.
因漏泄而污秽不净,腐烂而臭气熏天。
§1242
1242.
一二四二。
Dhoviyantāpi satataṃ, ajahantā malassavaṃ;
『即便不断地洗涤,却仍不舍离污垢之流』
Sugandhānuvilittāpi, duggandhapariṇāmino.
『即便以香料涂抹,终究变化为臭秽』
§1243
1243.
一二四三。
Ahaṃkāramamattena, vissaṭṭhasukhasaṅgahā;
因为执着于我见,自我中心的烦恼集合;
Saṅghāṭaghanasambaddhā, sammohenti mahājanaṃ.
由此聚集如大衣般厚重的烦恼,迷惑广大众生。
§1244
1244.
Chandarāgasamūpetā, yattha muḷhā puthujjanā;
被贪欲、瞋恨所染汙,愚痴凡夫所聚合;
Sevanti visamaṃ ghoraṃ, caturāpāyabhāgino.
他们从事不正当恐怖之事,成为四种恶趣的继承者。
§1245
1245.
Tattha cittaṃ virājetuṃ, paṭipanno yathākkamaṃ;
在此,为了使心清净无染,修行者当依教法相应而行;
Cetovibhāvanatthāya, koṭṭhāsesu vicakkhaṇo.
为修习心念的增长善巧,善于分辨各种心理状态。
§1246
1246.
一二四六。
Vacasā manasā ceva, yathāvuttānusārato;
言语与意念亦应如是,循着前面所说的顺序来行;
Anulomapaṭilomaṃ, sajjhāyitvā tato paraṃ.
反复思惟,反覆思惟,先后反复观察深思熟虑;
§1247
1247.
一二四七。
Vaṇṇasaṇṭhānadisato, vavatthapeyya paṇḍito;
以色彩配合、结构理顺等事为基,智者应予以阐释;
Tatokāsaparicchedā, paccekaṃ tu yathākkamaṃ.
然后,依照所应次第,详细分析其文字断句;
§1248
1248.
一二四八。
Vaṇṇasaṇṭhānagandhā ca,
色彩、结构与气味等诸项,
Āsayokāsato tato;
皆由所依之处及断句而生;
Vibhāveyyāsubhākāra-
应分别指出其不善之处——
Mekekasmiṃ tu pañcadhā.
此谓五种之一。
§1249
1249.
一二四九。
Dasadhābhogamiccevaṃ, katvā bhāvayato pana;
如同十种享用,作此时造作观想;
Santibhūtā pakāsenti, rathacakkārasādisā.
已成和平者显现,如车轮等相。
§1250
1250.
一二五零。
Hitvā appaguṇe tattha, gaṇhaṃ suppaguṇaṃ budho;
舍弃不善,于彼,明智者摄取善法。
Appanaṃ paṭibhāgañca, pappotekekavatthusu.
安止与反应亦如同对各个事物的个别影响。
§1251
1251.
一二五一。
Asubhākāramārabbha, bhāvanā ce pavattati;
若念起由不净相所引发的修习,
Kammaṭṭhānaṃ paṭikkūlaṃ, paṭhamajjhānikaṃ siyā.
则此修习法门初时必是相反不应的。
§1252
1252.
一二五二。
Nīlādivaṇṇamārabbha, paṭibhāgo yadā tadā;
当反应偶然如青等颜色出现时,
Nīlādikasiṇaṃ hutvā, pañcakajjhānikaṃ bhave.
先舍起以尼罗色等为对象的遍(卡西那),而后达五分钟的境界。
§1253
1253.
一二五三。
Lakkhaṇākāramārabbha , cintanā ce pavattati;
从特征形态开始,若思虑由此起;
Vipassanākammaṭṭhāna-miti bhāsanti paṇḍitā.
智者称此为内观的业处。
§1254
1254.
一二五四。
Tidhā pabhedamiccevaṃ, bhāvento puna buddhimā;
如同此处分三种分别者,智者分辨后又如此。
Kāyagatāsatiṃ nāma, bhāvetīti pavuccati.
谓身念修习者,名为身体观念,也即修习此义。
§1255
1255.
Soyamajjhattaṃ nibbinno, bahiddhā ca nirālayo;
此人既于内心静寂平和,外在亦无所染著,
Ubbegabahulo yogī, pamādamativattati.
且瑜伽修行者心多怀忧惧,彼便能远离散乱。
§1256
1256.
Kāmabandhavinimutto, pāpā medhāvi nissaṭo;
解脱于欲爱束缚,远离恶道,智慧明达的圣者;
Sacchikatvāna sāmaññaṃ, amataṃ paribhuñjati.
已经证得真实常住之法,则能普遍享用不灭之乐。
§1257
1257.
一二五七。
Ānāpānassatiṃ nāma, sammāsambuddhavaṇṇitaṃ;
所谓入出息念,是正自觉者所称赞的修行法门;
Kammaṭṭhānādhirājānaṃ, bhāvento pana paṇḍito.
诸修行法门之中最为至尊,且有修习者即为智者。
§1258
1258.
一二五八。
Appanañcopacārañca, samathañca vipassanaṃ;
安住与近行相继修习,兼持止禅与观慧。
Lokuttaraṃ lokiyañca, sukhenevādhigacchati.
超世间与世间的快乐,都是通过幸福而获得的。
§1259
1259.
一二五九。
Sukhumā nipuṇā tikkhā, paripakkā bale ṭhitā;
精密而娴熟,锐利且成熟,立于根本之力;
Bodhipakkhiyadhammā ca, vodāyanti visesato.
觉支法门也,以其殊胜而宣说。
§1260
1260.
一二六〇。
Kammaṭṭhāne tathā hettha, gaṇanā anubandhanā;
业处以及因缘在此,有数算并相随者。
Phusanā ṭhapanā ceva, sallakkhaṇavivaṭṭanā.
『触知、安置,以及审察与回转』
§1261
1261.
一二六一。
Pārisuddhi tato pacchā, tesañca paṭipassanā;
清净之后,于彼诸法之观察;
Iccevamaṭṭhadhā bhedā, mātikāyaṃ pakāsitā.
此如上分门分类,如法典中所明示者。
§1262
1262.
一二六二。
Vibhattā satipaṭṭhāna-vasā soḷasadhā tato;
于念处分门之下,如分成十六法门,从此展开也;
Ānāpānappabhedena, bhinnā dvattiṃsadhā puna.
通过对入出息的不同分别,再将其分为二十二种。
§1263
1263.
一二六三。
Tameva pariyādāya, samathañca vipassanaṃ;
以此为缘起,调伏定与观照;
Mahattavepullagataṃ, bhāveyya satimā kathaṃ.
众生根本虽广大,当如何寻求具足念的人而修习?
§1264
1264.
一二六四。
Ānāpānaṃ pariggayha, pavivitto rahogato;
摄持入出息,远离隐密不善之处;
Gaṇeyya paṭhamaṃ tāva, nisinno sukhamāsane.
首先应当计算,须端坐在安适的座具上。
§1265
1265.
一二六五。
Pañcannaṃ na ṭhapetabbaṃ, heṭṭhā na dasatopari;
五种不可安置者,既不可放于下方,亦不可置于上面;
Netabbamanupubbena, gaṇetabbamakhaṇḍitaṃ.
不可逐渐引导观想,应当断然计数。
§1266
1266.
一二六六。
Anto bahi ca vikkhepa-makatvāna punappunaṃ;
边缘向外摒弃,反复地这样做;
Phuṭṭhaṭṭhānamhi satimā, anubandheyya mānasaṃ.
在明显之处,具念者应使心专注不散。
§1267
1267.
一二六七。
Nāsikaggottaroṭṭhe ca, katvābhogaṃ tatoparaṃ;
于鼻根、上唇之上,完成受用及其之后;
Satatassāsasamphassaṃ, āvajjantassa yogino.
常与四根接触,彼瑜伽行者堪称清净。
§1268
1268.
一二六八。
Puthulaṃ vātha dīghaṃ vā, maṇḍalaṃ vātha vitthataṃ;
宽大或延长者,或呈圆形或展布者;
Tārakādisamākāraṃ, nimittaṃ tattha jāyati.
举凡星宿等形相,在彼生起相应的相缘。
§1269
1269.
一二六九。
Cittaṃ samāhitaṃ hoti, upacārasamādhinā;
心得集中,以近行专注;
Upaklesā pahiyyanti, paṭibhāge samuṭṭhite.
烦恼得以去除,感应随之发生。
§1270
1270.
一二七零。
Nimitte ṭhapayaṃ cittaṃ, tato pāpeti appanaṃ;
将心安住于相缘,继而进入安止。
Pañcajjhānavasenāyaṃ, samathe bhāvanānayo.
借助五种禅那的威力,观止得以修习。
§1271
1271.
Ārabhitvābhinivesa-mānāpāne punāparo;
已开始后又生起执著,反复出现;
Ajjhattañca bahiddhā ca, tato tadanusārato.
内在与外在,随其相应而转。
§1272
1272.
Bhūmidhamme yathābhūtaṃ, vipassitvā visārado;
如实观照此地法,如此洞达明达;
Appetānuttarajjhāna-mayaṃ suddhivipassanā.
此处所说的是依止于欲界之上的禅定所成之净慧观。
§1273
1273.
Ānāpānasamāpattiṃ, katvā pādakamuttaraṃ;
入出息念之定得成后,作其下率(步骤);
Bhāventassa vasenāhu, nayaṃ soḷasadhā kathaṃ.
由修习者之方便而言,此即十六种法门之引导如何?
§1274
1274.
Dīghamassāsapassāsā, rassaṃ vātha tathā dvayaṃ;
长年季节之呼吸,或辛涩或苦,及其二者相应之状;
Satimā matisampanno, paṭhamaṃ parigaṇhati.
具念者,具有智慧,首先要审察。
§1275
1275.
一二七五。
Ādimajjhāvasānaṃ tu, karonto viditaṃ tathā;
从初至终,作此修习者当知;
Samāhito sabbakāya-paṭisaṃvedi sikkhati.
内心专注于诸身感受,修习感知。
§1276
1276.
一二七六。
Tato te eva saṅkhāre, passambhentoparūpari;
由此诸行,彼此相续,渐次安住;
Vutto passambhayaṃ kāyasaṅkhāraṃ sikkhatīti ca.
『已说:「学习平息身行」』
§1277
1277.
Ānāpānasaticcevaṃ , kāyasaṅkhāranissitā;
如此,入出息念乃依于身行,
Kāyānupassanā nāma, catudhāpi ca bhāsitā.
所谓身随观,共以四种方式而宣说。
§1278
1278.
Sampayuttena ñāṇena, pītimālambaṇena ca;
以相应之智,以喜悦为所缘;
Vipassanāya samathe, kubbanto pākaṭaṃ sukhaṃ.
于观慧中,与安般的修习相对,现明显露出令人安乐的效果。
§1279
1279.
一二七九。
Vedanāsaññāsaṅkhāte, cittasaṅkhārake tathā;
在受、想所归属者,以及心行所作用者,亦复如是;
Pītādipaṭisaṃvedī, sikkhatīti pavuccati.
对如喜等感受有觉知者,称之为修习。
§1280
1280.
一二八零。
Thūle te eva saṅkhāre, sametuṃ paribhāvayaṃ;
在粗重的这些心行中,应为相应的聚合与分离之法加以观察和分别。
Vutto ‘‘passambhayaṃ cittaṃ, saṅkhāraṃ sikkhatī’’ti ca.
云:“调伏心念及行法”,此为修习者应行之事。
§1281
1281.
Tassā taṃtaṃmukhenettha, sampajjanavisesato;
此处以该句为起端,特别加以明了说明;
Vedanānupassanāya, catudhā samudīritā.
以观察受法为据,分为四种详述。
§1282
1282.
Appento paccavekkhanto, bujjhanto ca pakāsitaṃ;
临近时反观,觉察并了达其现象。
Karonto mānasaṃ citta-paṭisaṃvedi sikkhati.
意乐修习心识的觉知法。
§1283
1283.
一二八三。
Tamevābhippamodento, sappītikasamādhinā;
正由此而生欢喜,伴随胜妙的专注法;
‘‘Abhippamodayaṃ cittaṃ, sikkhatī’’ti pavuccati.
说曰:『心识由欢喜而修习』。
§1284
1284.
一二八四。
Appanāyopacārena, tamevātha samādahaṃ;
以安住与近行为方法,乃此般断除,令心安住。
Yogī ‘‘samādahaṃ cittaṃ, sikkhatī’’ti pakāsito.
修习者乃明言「须当调伏心意,勤于修习」。
§1285
1285.
一二八五。
Paccanīkehi vikkhambha-samucchedehi mocayaṃ;
以断除障碍的方式卸除束缚;
Tathā ‘‘vimocayaṃ cittaṃ, sikkhatī’’tipi bhāsito.
亦被称为「须当释放心意,勤于修习」。
§1286
1286.
一二八六。
Ānāpānaṃ pabhedāya, kammaṭṭhānaṃ yathārahaṃ;
分别入出息念,如其合宜,是为修行根本。
Cittānupassanā nāma, pavattāyaṃ catubbidhā.
所谓『心所观察』,是随顺发展而成的四种类相。
§1287
1287.
一二八七。
Vipassanāyaniccānu-gatattā hi visesato;
特别是因为观法具有无常的性质,称为『内观无常之行』;
Vipassanto aniccānu-passī sikkhati paṇḍito.
修习者内观无常,便能成为有智慧的人。
§1288
1288.
一二八八。
Tato virāgānupassī, nibbinditvā virājayaṃ;
继而观察离欲,生起厌离,因厌离而进入心的清净状态。
Tathā nirodhānupassī, bhūmidhamme nirodhayaṃ.
于是,观察止灭者,观察此地法的止灭。
§1289
1289.
Pakkhandanapariccāgapaṭinissaggato pana;
断除、舍弃、舍弃完成之后,
Paṭinissaggānupassī, sikkhatīti pavuccati.
观察舍弃者,即称为修习。
§1290
1290.
Ānāpānamukheneva , bhūmidhammavipassanā;
如同以入出息为门,观察此地法的观照。
Dhammānupassanā nāma, bhāsitevaṃ catubbidhā.
法观察者名为此,如所说有四种。
§1291
1291.
一二九一。
Iti soḷasadhākāraṃ, sikkhattayapatiṭṭhitaṃ;
如是,十六支分成四类,以修学为基础,确立之。
Catubbidhampi pūreti, satipaṭṭhānabhāvanaṃ.
并成四种,圆满正念念处的修习。
§1292
1292.
一二九二。
Pariggayha satiñceva-mussāhanto vipassanaṃ;
摄持正念,制止妄念,作观照见。
Dvattiṃsākārabhedehi, satokārīti vuccati.
以三十二行相之差别,故称为具念而作者。
§1293
1293.
一二九三。
Itthañca gaṇanādīhi, bhāvetvā samathaṃ tato;
在此教法中,以『数数』等法调习止法,继而行之;
Vipassanādhivacanaṃ, katvā sallakkhaṇaṃ puna.
又作显观法名,分析特征。
§1294
1294.
一二九四。
Patvā vivaṭṭanāmaggaṃ, pārisuddhiphale ṭhito;
入于破灭道,一心坚立于净果中;
Paccavekkhaṇasaṅkhātaṃ, pappoti satipassanaṃ.
回顾观照的说法,称为正念观察。
§1295
1295.
一二九五。
Ānāpānasaticcevamasesaṃ paripūritā;
入出息念总而言之,是圆满具足的;
Sākāraṃ sappabhedañca, bhāvitāti pavuccati.
称为有形、具足差别,故言修习之。
§1296
1296.
一二九六。
Ānāpānasamādhimetamatulaṃ buddhāpadānuttamaṃ,
入出息念定,胜过一切,是佛所授予的至上法,
Pāpaklesarajoharaṃ sukhamukhaṃ dukkhagginibbāpanaṃ;
恶浊污秽如流浆,表面欢愉实则痛苦之焰熄灭者;
Bhāvetvā satisampajaññavipulā vikkhepaviddhaṃsakā,
修习时具足念正知而广博,断除散乱的辅助智慧,
Pappontuttaramuttamāmatapadaṃ bodhittayabyāpakaṃ.
得至彼岸极高之涅槃,彼境界超越一切,无量自在广泛无碍。
§1297
1297.
一二九九七。
Buddhaṃ dhammañca saṅghaṃ puthunanamahitaṃ suddhasīlaṃ sudānaṃ,
礼敬佛、法、僧,诚心恭敬,品行清净如洁净布;
Dhammaṭṭhā devatāyopasamatha maraṇaṃ kāyamānañcapānaṃ;
坚持法义如护持天神,安住无惧,临终时身饮如常。
Paññattārabbhayāyaṃ satisamavahitā bodhimaggodayāya,
为起始于观念者,须以念相守护,以导引觉悟正道之生起;
Sāyaṃ saddhammanettī sahitasivaguṇā sevitabbādarena.
晚间当依止于正法之旨,修持诚实清净善德为伴。
Iti nāmarūpaparicchede dasānussativibhāgo nāma · 如是名色品中十随念分别
Navamo paricchedo. · 第九品。