三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 巴利语翻译标准中译
首页随附论藏随附其他随附1. Paṭhamo paricchedo

1. Paṭhamo paricchedo

200 段 · CSCD 巴利原典
1. Paṭhamo paricchedo1. 第一章
Nāmattayavibhāgo三名分别
§3
3.
Tattha cittaṃ cetasikaṃ, nibbānanti mataṃ tidhā;
在此,心与心所被认为是三种涅槃。
Nāmaṃ rūpaṃ tu duvidhaṃ, bhūtopādāyabhedato.
名字与色相可分为二类,根据生故与缘起的差别。
§4
4.
Kāmabhūmādibhedena, tattha cittaṃ catubbidhaṃ;
按欲界及其他界别区分,此处心分为四种;
Cetoyuttā dvipaññāsa, dhammā cetasikā matā.
与心相应的心所被称为五十二种,皆属心所法。
§5
5.
Cakkhusotaghānajivhā-kāyaviññāṇadhātuyo;
眼、耳、鼻、舌、身、意识六入为根;
Sampaṭicchanacittañca, tathā santīraṇadvayaṃ.
与之相应的心及心所,构成通达二者的因素。
§6
6.
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitanti ca;
『随喜』者,心与吉祥欢喜相应;『舍』者,心与平等安忍相应。
Iccāhetukacittāni, puññapākāni aṭṭhadhā.
此处所说无缘之心,乃是八种善乐成熟心。
§7
7.
Somanassayutaṃ tattha, hitvā santīraṇaṃ tathā;
置弃随喜安乐之心,同时以正念断恶证乐;
Sattākusalapākāni, tānevāti viniddise.
此即七种善成熟心,故说如是。
§8
8.
Pañcadvāramanodvārāvajjanaṃ hasananti ca;
五门喜悦者,能开启心门、破除其锁,且生欢笑;
Kriyacittamudīritaṃ, tividhampi ahetukaṃ.
乃三种无缘善乐,依行为境所生、已发展具足之心。
§9
9.
Evaṃ aṭṭhārasavidhaṃ, mānasaṃ hotihetukaṃ;
如是十八种,心法为因缘所成;
Mūlabhedenākusalaṃ, cittaṃ tu tividhaṃ mataṃ.
根据根本的分别,心有三种不善的类别。
§10
10.
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā;
有随欢喜的,有随不动不喜的;
Diṭṭhigatasampayuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.
有执着见解的,有不执着的,这是分别二种。
§11
11.
Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā;
无造作与有造作者,究竟不同,分成二处;
Lobhamūlaṃ pakāsenti, tatthākusalamānasaṃ.
以贪欲为根,显现不善的心法。
§12
12.
Domanassasahagataṃ, paṭighena samāyutaṃ;
「怨愤」者,与忧苦相伴;「瞋恚」者,与触怒相连。
Dosamūlamasaṅkhāraṃ, sasaṅkhārantipi dvidhā.
「恨根」者,是由行(造业)所生,且此行又分两种。
§13
13.
Vicikicchāsahagataṃ , uddhaccasahitanti ca;
「疑惑」者,与怀疑相随;「心散乱」者,亦如是。
Mohamūlañca duvidhaṃ, upekkhāya samāyutaṃ.
「痴根」者,有二种,且与无记平等心相应。
§14
14.
Dvādasākusalānevaṃ, cittānīti vibhāvaye;
如同十二不善根,心亦当如此分别出来;
Hitvāhetukapāpāni, sobhanāni tato paraṃ.
舍弃其因之恶业,继而修习美善。
§15
15.
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā;
与欢喜心相应,亦与舍无限相伴;
Dvidhā ñāṇena saṃyuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.
以二种智慧相联系,分为相依与不相依两类。
§16
16.
Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā;
无造作者与有造作者区别明显,各依因缘而生;
Sahetukāmāvacara-puññapākakriyā bhave.
由欲乐、恶行、及功德果报作因而存在。
§17
17.
Kāme tevīsa pākāni, puññāpuññāni vīsati;
欲乐有三十种果报,功德及非功德有二十种;
Ekādasa kriyā ceti, catupaññāsa sabbathā.
合计十一种行为,共为四十五类无一遗漏。
§18
18.
Takkacārapītisukhekaggatāsahitaṃ pana;
然则,以智慧导引的欢喜、满足和安乐为先导,配合其所随行的事物;
Paṭhamajjhānakusalaṃ, vipākañca kriyā tathā.
这是第一种,属善于初禅的中得,及其果报和业报也是如此。
§19
19.
Dutiyaṃ takkato hīnaṃ, tatiyaṃ tu vicārato;
第二种为基于智慧而较低,第三则是在思伺时产生;
Catutthaṃ pītito hīnaṃ, upekkhekaggatāyutaṃ.
第四为由喜转为较低的悦乐,伴随舍察而聚。
§20
20.
Pañcamaṃ pañcadasadhā, rūpāvacaramīritaṃ;
第五种有十五种,形色变灭;
Pañcamajjhānamevekamarūpāvacaraṃ pana.
其中,仅中得第五者是形色变灭的。
§21
21.
Ākāsānañcāyatanaṃ, puññapākakriyā tathā;
空无边处,是善行之境;
Viññāṇañcāyatanañca, ākiñcaññāyatanakaṃ;
识无边处,还有无所知境;
Nevasaññānāsaññāyatanaṃ dvādasadhā bhave.
无识无无识处,有十二种。
§22
22.
Sotāpattimaggacittaṃ, phalacittaṃ tathāparaṃ;
入流果道心,得果心,以及他心;
Sakadāgāmānāgāmi, arahattanti aṭṭhadhā.
有余流、不断流及阿拉汉果,等八种。
§23
23.
Jhānaṅgayogabhedena, katvekekaṃ tu pañcadhā;
禅那阶段根据修习分,有五种不同的种类。
Vitthārānuttaraṃ cittaṃ, cattālīsavidhaṃ bhave.
心识无上清净,具有四十种别相变化。
§24
24.
Rūpāvacaracittāni , gayhantānuttarāni ca;
色法与非色法的心识,分别为更高级别的心识。
Paṭhamādijjhānabhede, āruppañcāpi pañcame.
从初禅起依贪欲之别,连无色界第五禅共计五。
§25
25.
Dvādasākusalānevaṃ, kusalānekavīsati;
十二种不善心动如是,不同善法心共二十种。
Chattiṃseva vipākāni, kriyacittāni vīsati.
三十六种果报心识,与二十种业作心识。
§26
26.
Ekavīsasataṃ vātha, ekūnanavutīvidhaṃ;
共有二百一十二种,减一即二百一十一种。
Cittaṃ taṃsampayogena, bhinnā cetasikā tathā.
心及其相应之结合,心行分离亦如是。
§27
27.
Phasso ca vedanā saññā, cetanekaggatā tathā;
触、受、想,心所聚集亦如是;
Jīvitaṃ manasīkāro, sabbasādhāraṇā matā.
生存称为心之活动,被视为普遍法。
§28
28.
Takkacārādhimokkhā ca, vīriyaṃ chandapītiyo;
智行断、精进、欲望等,皆为意志力;
Pakiṇṇakā cha akkhātā, terasaññasamānatā.
杂行已别,称为三种想相相等;
§29
29.
Pakiṇṇakā na viññāṇe, vitakko dutiyādisu;
杂行非识法,思维为第二等法,及以后。
Vicāro tatiyādimhi, adhimokkho tu kaṅkhite.
分别作用起于第三禅,至于高度禅定的获得,尚属未断疑惑。
§30
30.
Santīraṇamanodhātuttikesu vīriyaṃ tathā;
在通过神足通等三妙神通中,精进亦如是;
Catutthasukhite pīti, chandohetumhi momuhe.
第四禅中因喜,因欲故而染著。
§31
31.
Chasaṭṭhi pañcapaññāsa, ekādasa ca soḷasa;
六十又五十,合计有十六种;
Sattati vīsati ceva, tāni cittāni dīpaye.
七十又二十,这些心所共现照明心。
§32
32.
Mohāhirikānottappa-muddhaccaṃ sabbapāpajaṃ;
痴、羞愧、不轻慢、昏沉是诸恶净除一切恶行的。
Issāmaccherakukkuccadosā tu paṭighe tathā.
嫉妒、嗔恚、掉举、追悔、憎恨皆属于恼怒。
§33
33.
Lobho lobhe tu diṭṭhi ca, diṭṭhiyutte viyuttake;
贪爱、贪欲及见解,乃至对见解的放弃,皆属贪。
Māno ca thinamiddhaṃ tu, sasaṅkhāresu pañcasu.
傲慢及昏沉懈怠亦为五个造作之蕴。
§34
34.
Kaṅkhite vicikicchāti, cuddasākusalānime;
怀疑即疑惑,是十四不善法之一。
Dvādasākusalesveva, niyamena vavatthitā.
惟有这十四种不善法,皆依一定法则存在。
§35
35.
Saddhā sati hirottappaṃ, alobhādosamajjhatā;
信心、念觉、忻愉、无贪无恼的正念清净状态。
Kāyacittānaṃ passaddhi, lahutā mudutā tathā.
身心清净平静,轻快柔软如是。
§36
36.
Kammaññatā ca pāguññaujutāti yugā cha ca;
二事谓业与果,共为一组,为二;
Ekūnavīsati dhammā, aññamaññāviyogino;
二十九法,相互分别对立;
Ekūnasaṭṭhicittesu, sobhanesu pavattitā.
在二十九心法中,清净善法流转展开。
§37
37.
Sammāvācā ca kammantājīvāti viratī imā;
正语正业正命,此为禁戒;
Lokuttare sadā sabbā, saha kāmasubhe visuṃ.
超世间者恒常具备所有戒行,随同离欲清净者。
§38
38.
Karuṇāmuditā nānā, rūpe pañcamavajjite;
慈悲喜舍五法,在色法中无过失;
Kadāci kāme kusale, kriyacitte sahetuke.
有时于善欲,行动意随和宽容。
§39
39.
Tihetukesu cittesu, paññā sabbattha labbhati;
于三因心处,智慧无所不获;
Ete saddhādayo dhammā, pañcavīsati sobhanā.
此等信等法者,二十五种庄严具足。
§40
40.
Issāmaccherakukkuccaviratīkaruṇādayo;
除嫉妒恚恼等,慈悲等诸善法;
Nānā kadāci māno ca, thinamiddhaṃ tathā saha.
多种时有骄慢,及昏沉眠亦然。
§41
41.
Satta sabbattha jāyanti, cha tu dhammā yathārahaṃ;
众生无不生出七种根本能力,然依其本性,真实表现出六种法性;
Cuddasākusalesveva, sobhanesveva sobhanā.
如同剎那间的慧根与善根,亦如光明般美妙灿烂。
§42
42.
Dvepaññāsa paniccevaṃ, dhamme saṅgayha mānase;
于五十种境界及其余处,精细于心中分别辨识;
Labbhamāne vibhāveyya, paccekampi vicakkhaṇo.
于获得时乃至独觉者亦能慧解其义理。
§43
43.
Sobhanaññasamānā ca, paṭhame viratī vinā;
诸美好法共同同等,初者为无欲戒行;
Dutiyādīsu takkañca, vicāraṃ tatiyādisu.
次等谓有智巧思,第三及其以后乃为深密思维。
§44
44.
Catutthādīsu pītiñca, karuṇādiñca pañcame;
从第四处起计还有喜悦及慈悲等,作为第五处;
Hitvā neva viyojeyya, saṅkhipitvāna pañcadhā.
弃舍后不可离散,须将五法简明归摄持守。
§45
45.
Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsa ca yathākkamaṃ;
三十五、三十四及三十三等,数目依次递减;
Dvattiṃsa tiṃsa evātha, jāyantīti mahaggate.
二十二、三十亦如是,以上等数相继产生,称为大数。
§46
46.
Gahetvā viratī sabbā, hitvāna karuṇādayo;
摄取一切清净戒禁,舍弃慈悲等烦恼;
Paṭhame dutiyādimhi, vitakkādiṃ vinā tathā.
第一、第二等次,第五中无念等亦复如是。
§47
47.
Pañcadhāva gaṇeyyevaṃ, chattiṃsā ca yathākkamaṃ;
五种分类如下,正如所应数:三十六项。
Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsadvayamuttare.
三十五项,三十四项,以及三十二项,两次计数。
§48
48.
Sobhanaññasamānā ca, kāmesu kusale kriye;
同属于美好性质者,在欲界中善行;
Hitvā viratiyo pāke, viratīkaruṇādayo.
放下嗜欲者,成熟戒行,以及具慈悲等心。
§49
49.
Ñāṇayutte somanasse, viyutte ñāṇavajjitā;
具智慧并生欢喜者,除去智慧妨碍者;
Upekkhake pītihīnā, vippayutte dvayaṃ vinā.
于舍心境者,缺少喜悦者,解除二者而无碍。
§50
50.
Catudhā tividhesvevaṃ, vigaṇeyya dvayaṃ dvayaṃ;
四种三种,分别记数为两两两组;
Na santupekkhāsahite, karuṇādīti kecana.
非持平共含,亦有慈悲为怀者。
§51
51.
Aṭṭhatiṃsa sattatiṃsadvayaṃ chattiṃsakaṃ subhe;
三十八加三十七加两组,三十四守护;
Pañcatiṃsa catuttiṃsadvayaṃ tettiṃsakaṃ kriye.
三十五加四十四加两组,三十三实修。
§52
52.
Tettiṃsa pāke dvattiṃsadvayekatiṃsakaṃ bhave;
三十三成就,二十二加一三十七共存;
Sahetukāmāvacarapuññapākakriyāmane.
诸因缘者,广行福报成就之法。
§53
53.
Mohādayo samānā ca, paṭhame lobhadiṭṭhiyā;
愚痴等相同者,在第一为贪见所现;
Tatiye lobhamānena, jāyantekūnavīsati.
于第三贪最大的处,生起二十九种烦恼。
§54
54.
Aṭṭhārasa pītihīnā, pañcame sattame tathā;
无喜悦的十八种,于第五、第七亦如是;
Navame dosakukkuccamaccharissāhi vīsati.
第九为嗔恚与忧愁诸烦恼,则有二十种。
§55
55.
Paṭhamādīsu vuttāva, dutiyādīsu jāyare;
前三已述过,次二再次生起;
Thinamiddhenekavīsa, vīsa dvevīsatikkamā.
昏沉者二十一种,二十加二十有四十种。
§56
56.
Chandapītiṃ vinuddhacce, kaṅkhite nicchayaṃ vinā;
欲乐已被破坏,若无确定则怀疑起来;
Pañcadaseva kaṅkhāya, asubhesu vibhāvaye.
如同十五种疑问,在不善法中分别清晰。
§57
57.
Site samānā nicchandā, dvādasekādaseva tu;
静心同样宁静,犹如十二和十一;
Pītiṃ hitvāna voṭṭhabbe, vīriyaṃ sukhatīraṇe.
离欲后当修习欢喜,精进心用于安乐渡彼。
§58
58.
Dvayaṃ hitvā manodhātu, upekkhātīraṇe dasa;
弃除二者心根,以舍心渡过十难;
Satta sādhāraṇā eva, pañcaviññāṇasambhavā.
七为共通所具,生于五识之中。
§59
59.
Iti cetasi sambhūtā,
如是因心而生起者,
Dvepaññāsa yathārahaṃ;
二十五种如实而善巧者;
Ñeyyā cetasikā dhammā,
应当分别的心所法,
Cetobhedappabhedino.
是分别心的差别之法。
§60
60.
Suññatañcānimittañca, tathāpaṇihitanti ca;
空性及无相,亦如是断除;
Tividhākāramīrenti, nibbānamamataṃ budhā.
三种相状的圆满者,正觉者谓之涅槃无死。
§61
61.
Yaṃ ārabbha pavattantaṃ, tatthānuttaramānasaṃ;
若由彼处而起且流转者,于彼达至彼岸之所;
Suññatādivimokkhoti, nāmamālambato labhe.
谓解脱于空等诸法,非执著于名色所获也。
§62
62.
Sopādisesanibbānadhātu ceva tathāparā;
有带余灭法与他法两种;
Anupādisesā cāti, duvidhā pariyāyato.
所谓不带余灭者,理有二种说明。
§63
63.
Tadetaṃ vānanikkhantamaccantaṃ santilakkhaṇaṃ;
彼为若树之落叶,象征平静;
Assāsakaraṇarasaṃ, khemabhāvena gayhati.
其具呼吸往来之味,以安稳之性摄持。
§64
64.
Taṃ nāmetīti nibbānaṃ, namantīti tatopare;
『那门那棣』者,指涅槃;『那漫提』者,其上境界也。
Tepaññāsāti nāmāni, catupaññāsa sabbathā.
『特般那萨』者,名也;四十五种名称,普遍皆有。
§65
65.
Cittacetasikayojanānayaṃ,
此为心意蕴缚之相。
Cittamuttamamidaṃ pakāsitaṃ;
此乃心之最高境界,已明示显现。
Sādhu cetasi nidhāya paṇḍitā,
贤者乐于安住此心,乃为智者。
Sādhu sāsanadharā bhavanti te.
斯人善持教法,故乃为修行正法之载体。
§66
66.
Buddhappavattamavagāhitabodhiñāṇa-
由佛陀所展转发露的觉悟之智,
Miccābhidhammamavagāhitasabbadhammaṃ ;
对于错误法的完全洞察;
Ogayha nāmagatarāsimasesayitvā,
燃烧并熄灭名相的堆积,
Saṅgayha sabbamidha yojitamādarena.
以净除合缚,拔除并铲除一切缠累。
Iti nāmarūpaparicchede nāmattayavibhāgo nāma · 如是名色章中三名分别
Paṭhamo paricchedo. · 第一章。