三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 巴利语翻译标准中译
首页随附论藏随附其他随附10. Dasamo paricchedo

10. Dasamo paricchedo

518 段 · CSCD 巴利原典
10. Dasamo paricchedo第十章
Rūpavibhāganiddeso色分别解说
§622
622.
Vuttamādimhi yaṃ rūpaṃ, cittajānamanantaraṃ;
所说起初的色,是心生起之后紧随的,
Tassa dāni karissāmi, samāsena vibhāvanaṃ.
现在将对此加以总体的释义。
§623
623.
Yaṃ ruppatīti rūpanti, tathā rūpayatīti vā;
凡称为色者,以及谓之为色者,
Rūpārūpabhavātīto, surūpo rūpamabravi.
超越色与非色的生灭者,谓之随形色体之色。
§624
624.
六百二十四。
Taṃ rūpaṃ duvidhaṃ hoti, bhūtopādāyabhedato;
色有两种,依其所从生起之性质不同而别;
Catubbidhā mahābhūtā, upādā catuvīsati.
大地、水、火、风四种大本和二十四种缘起色。
§625
625.
六百二十五。
Pathavīdhātu āpo ca,
地界、水界,
Tejo vāyo tatheva ca;
火界、风界亦如是;
Cattārome mahābhūtā,
此四大种,
Mahābhūtena desitā.
由四大所说。
§626
626.
Mahantā pātubhūtāti, mahābhūtasamāti vā;
所谓广大显现者,即广大之大,即四大;
Vañcakattā abhūtena, mahābhūtāti saññitā.
其分别于色法,称为广大。
§627
627.
Cakkhu sotañca ghānañca, jivhā kāyo ca rūpatā;
眼、耳、鼻、舌、身皆为色法所现的根。
Saddo gandho raso itthi-purisindriyajīvitaṃ.
声音、气味、滋味,则是男女根住之所依的生命现象。
§628
628.
六百二十八。
Vatthumāhāratā kāya-vacīviññattiyo duve;
身语二识,分别于色与声。
Ākāso ceva rūpassa, lahutādittayampi ca.
空无色,亦有轻与重之分。
§629
629.
六百二十九。
Upacayo santatirūpaṃ, jaratāniccatāpi ca;
聚集是连续的形态,即使老化无常也如此;
Upādāti pavuccanti, imāni catuvīsati.
被称为取,这些有二十四种;
§630
630.
六百三十。
Mahābhūtāni nissāya, amuñcitvā pavattito;
依大地、水、火、风四大,放弃而运动;
Upādārūpamiccāha, nirupādānamānaso.
称为取相,心不取著;
§631
631.
六百三十一。
Pathavī patthaṭattā ca, vāyo vāyanato bhave;
大地以其平坦为体,风以吹动而成。
Tejo tejeti rūpāni, āpo āpeti pālanā.
火以燃烧显现色相,水以润泽维持存在。
§632
632.
六百三十二。
Tesaṃ dāni pavakkhāmi, rūpānaṃ lakkhaṇādikaṃ;
现在说说它们的显现与特征,关于色法的特性等,
Lakkhaṇādīsu ñātesu, dhammā āvi bhavanti hi.
因为在了解这些特性的智者心中,诸法由此显现存在。
§633
633.
六百三十三。
Sāmaññaṃ vā sabhāvo vā, dhammānaṃ lakkhaṇaṃ mataṃ;
无论是共同本性,还是诸法之特征,均当视为标志。
Kiccaṃ vā tassa sampatti, rasoti paridīpito.
或谓其职能发挥,犹如光明照耀般显现其功用。
§634
634.
Phalaṃ vā paccupaṭṭhānaṃ, upaṭṭhānanayopi vā;
果报亦如其依赖之所,或谓为辅佐之功用;
Āsannakāraṇaṃ yaṃ tu, taṃ padaṭṭhānasaññitaṃ.
彼因缘亲近之故,即称其为依足所依。
Tattha kakkhaḷattalakkhaṇā pathavīdhātu, patiṭṭhānarasā, sampaṭicchanapaccupaṭṭhānā. Paggharaṇalakkhaṇā āpodhātu, upabrūhanarasā, saṅgahapaccupaṭṭhānā. Uṇhattalakkhaṇā tejodhātu, paripācanarasā, maddavānuppadānapaccupaṭṭhānā. Vitthambhanalakkhaṇā vāyodhātu, samudīraṇarasā, abhinīhārapaccupaṭṭhānā. Ekekāya cettha sesabhūtattayapadaṭṭhānāti veditabbā.
其中坚固特征者,为地界;是以安立为基础,如完全充盈之本质,为依存果报。坚实之特性者,为水界;以流布滋润为本质,集合为依赖果报。炎热之特征者,为火界;其本质在于加热燃炽,赋予柔软为依存果报。扩张之特征者,为风界;其以流通动荡为本质,行使推动为依赖果报。于各者当了知其为余余合性质之依足所依。
Cakkhatīti cakkhu, rūpaṃ vibhāvetīti attho.
『眼』者,是眼根;『辨别色相』者,则是眼识的作用。
§635
635.
六百三十五。
Tattha cakkhu dvidhā vuttaṃ, paññāmaṃsappabhedato;
在此,眼根依其所受分类,有二种说法,此处依智见所分述;
Tattha paññāmayaṃ cakkhu, hoti pañcavidhaṃ pana.
其中以智慧为眼根者,实有五种类别。
§636
636.
六百三十六。
Buddhadhammasamantehi, ñāṇadibbehi nāmato;
名之为『如来所教法中』『智慧之光明』,谓诸世尊法中具足的知见光辉。
Yathānukkamato tesaṃ, nānattaṃ me nibodhatha.
「愿你们如实明了彼等依次秩序之不同,莫使我有所不解。」
§637
637.
第六百三十七条。
Āsayānusaye ñāṇaṃ, indriyānaṃ paropare;
「欲爱蕴之知,感官相互依缘之智;
Buddhacakkhunti niddiṭṭhaṃ, muninā lokacakkhunā.
此为佛眼所现,圣者以世人之眼所不及而彰显。」
§638
638.
第六百三十八条。
Heṭṭhāmaggattaye ñāṇaṃ, dhammacakkhunti saññitaṃ;
「下行道之知,名为法眼所能分别。」
Ñeyyaṃ samantacakkhunti, ñāṇaṃ sabbaññutā pana.
此处『应当闻者』通达一切之理,『智』则具足明了全知。
§639
639.
Yaṃ ‘‘cakkhuṃ udapādī’’ti, āgataṃ ñāṇacakkhu taṃ;
谓之『眼之起显』者,即到来的智眼。
Abhiññācittajā paññā, dibbacakkhunti vuccati.
此眼由超越的意识与智慧所生,因此被称为神眼。
§640
640.
Maṃsacakkhupi duvidhaṃ, sasambhārapasādato;
肉眼亦有二种,因其所显现的对象之清净而异。
Sasambhārañca nāmettha, akkhikūpe patiṭṭhitaṃ.
此处不作集合名词解,指在眼池所立。
§641
641.
六百四十一。
Akkhikūpaṭṭhinā heṭṭhā, uddhañca bhamukaṭṭhinā;
在眼池基座下方,亦在蜂窝形柱顶端;
Ubhato akkhikūṭehi, matthaluṅgena antato.
两边被眼台环绕,中心处伸出。
§642
642.
六百四十二。
Bahiddhā akkhilomehi, paricchinno ca yo pana;
在外侧被倒立的榧木装饰所围绕者,
Nhārusuttena ābandho, maṃsapiṇḍo pavuccati.
以筋络束缚,称之为肉团。
§643
643.
六百四十三。
Sakalopi ca lokoyaṃ, kamalassa dalaṃ viya;
而此整个世间,犹如莲花之瓣;
Puthulaṃ vipulaṃ nīlaṃ, iti jānāti locanaṃ.
广大、宽阔、青碧,如是眼根了知之。
§644
644.
六百四十四。
Cakkhu nāma na taṃ hoti, vatthu tassāti vuccati;
『眼』者,彼非是也;『所依』,则称为彼也。
Idaṃ pana sasambhāra-cakkhunti paridīpitaṃ.
此乃五蕴之眼为明了照见者。
§645
645.
六百四十五。
Vaṇṇo gandho raso ojā,
色相、香味、滋味、精力,
Catasso cāpi dhātuyo;
以及四种元素,
Bhāvasambhavasaṇṭhānaṃ,
生存之所起之处,
Jīvitāni tatheva ca.
生命亦同此。
§646
646.
Kāyacakkhupasādāti ,
『身眼净明』者,
Sambhārā honti cuddasa;
所包含的有十三种;
Tathā vitthārato cetaṃ,
此外心亦展开,
Catasso cāpi dhātuyo.
四大亦同样具有。
§647
647.
Vaṇṇo gandho raso ojā,
色相、香气、味道、精力,
Saṇṭhānasambhavo tathā;
以及聚合体的生起亦是如此;
Dasete catusamuṭṭhānā,
这四类聚合体表现出来,
Cattālīsa bhavanti te.
共有四十种之多。
§648
648.
第六百四十八条。
Cakkhu kāyappasādo ca, bhāvo jīvitameva ca;
眼根、身体净洁,心念以及生命皆属此中;
Cattālīsañca rūpāni, cattāri tu bhavanti hi.
四十四种色,确实只有四种。
§649
649.
六百四十九。
Imesaṃ pana rūpānaṃ, vasena paripiṇḍitaṃ;
这些色由于集聚而成其境界;
Idaṃ sambhāracakkhunti, paṇḍitehi pakāsitaṃ.
这就是所谓的五蕴眼,智者对此有明证。
§650
650.
六百五十。
Yo panettha sito atthi, paribandho parittako;
若此处有冷,束缚而消弱者;
Catunnaṃ pana bhūtānaṃ, pasādo kammasambhavo.
四种法中,信心是由业力产生。
§651
651.
Idaṃ pasādacakkhunti, akkhātaṃ pañcacakkhunā;
此信心目,称为五种眼所示。
Tadetaṃ tassa majjhe tu, sasambhārassa cakkhuno.
此乃于其中,即集聚眼中心显现。
§652
652.
Setena maṇḍalenassa, parikkhittassa sabbaso;
于白色圆境之中,圆境完全围绕。
Kaṇhamaṇḍalamajjhe vā, niviṭṭhe diṭṭhamaṇḍale.
位于黑暗圆中,或止于内视圆中。
§653
653.
Sandhāraṇādikiccāhi, dhātūhi ca catūhipi;
借助诸集合及诸元素,亦共四种;
Katūpakāraṃ hutvāna, utucittādinā pana.
摈弃不良用途,却以适时心念为助。
§654
654.
Upatthambhiyamānaṃ taṃ, āyunā katapālanaṃ;
此命得维持者,是由寿命的护持。
Vaṇṇagandharasādīhi, rūpehi parivāritaṃ.
被色彩光华及形状所围绕。
§655
655.
六百五十五。
Cakkhuviññāṇakādīnaṃ, vatthudvārañca sādhayaṃ;
从眼识等诸识起始,及感官之门均具;
Ūkāsirasamānena, pamāṇeneva tiṭṭhati.
与屋顶梁木大小相等,正是其尺度。
Vuttaṃ hetaṃ –
所说即此因缘——
§656
656.
六百五十六。
‘‘Yena cakkhupasādena, rūpānimanupassati;
「通过一切眼识所凝视,观察色相之处;
Parittaṃ sukhumaṃ etaṃ, ūkāsirasamūpama’’nti.
此处微妙细小,如同头顶细微毛发一般。」
§657
657.
第六百五十七条。
Sotādīsu ca eseva, nayo ñeyyo vibhāvinā;
自耳根等处也同样,这应被理解和分辨;
Visesamattamevettha, pavakkhāmi ito paraṃ.
这里我将加以详细说明。
Suṇātīti sotaṃ, taṃ tanutambalomācite aṅgulivedhakasaṇṭhāne padese vuttappakārāhi dhātūhi katūpakāraṃ utucittāhārehi upatthambhiyamānaṃ āyunā paripāliyamānaṃ sotaviññāṇādīnaṃ vatthudvārabhāvaṃ sādhayamānaṃ tiṭṭhati.
所谓闻者,即指耳根,此为细小纤弱,似指节处,依所说之因素和支持之条件及众因缘资粮而维持,寿命长久,受持保护,成立遇缘时生起诸耳识及其他根识之入口所感之境界。
Ghāyatīti ghānaṃ, taṃ sasambhāraghānabilassa anto ajapadasaṇṭhāne padese yathāvuttappakārā hutvā tiṭṭhati.
『Ghāyati』者,『ghānaṃ』也,即为浓密。此处指在密集覆盖聚集之地,因无空隙之故,于地面上如实相应地立着。
Sāyatīti jivhā, jīvitamavhāyatīti vā jivhā, sā sasambhārajivhāmajjhassa upari uppaladalaggasaṇṭhāne padese yathāvuttappakārā hutvā tiṭṭhati.
『Sāyati』者,舌也。有时意指生存、活着的舌。舌位于集聚之生活之中心,上覆如莲瓣相聚处,因其真实状态而固定立着。
Kucchitānaṃ malānaṃ āyoti kāyo. Yāvatā pana imasmiṃ kāye upādinnakaṃ rūpaṃ atthi, sabbattha kāyapasādo kappāsapaṭale sneho viya yathāvuttappakāro hutvā tiṭṭhati.
曲挠之污秽谓之身体。若此身体上有着执有之色,则全处身体如墙砖之板粘合般,因其真实状态而固定立着。
Ettha panetesaṃ lakkhaṇādīni pavakkhāmi – daṭṭhukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇaṃ cakkhu, rūpesu āviñchanarasaṃ, cakkhuviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, daṭṭhukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānaṃ.
此处将陈述其标志等——视欲所缘由行为所生之内附标志即眼;与色相连之液体及味道;眼识的依靠存在及其随从;视欲所缘由行为所生的眼见处。
Sotukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇaṃ sotaṃ, saddesu āviñchanarasaṃ, sotaviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, sotukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānaṃ.
声欲所缘由行为所生之内附标志即耳;与声相连之液体及味道;耳识的依赖存在及其随从;声欲所缘由行为所生的耳闻处。
Ghāyitukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇaṃ ghānaṃ, gandhesu āviñchanarasaṃ, ghānaviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, ghāyitukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānaṃ.
触欲所缘由行为所生之内附标志即鼻;与香相连之液体及味道;鼻识的依赖存在及其随从;触欲所缘由行为所生之鼻嗅处。
Sāyitukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇājivhā , rasesu āviñchanarasā, jivhāviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānā, sāyitukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānā.
欲死者之因所生业起,依其所起业,舌具显著之生法,味中无染之味,舌识之所依缘与随顺,欲死者之因所生业所生之立处也。
Phusitukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇo kāyo, phoṭṭhabbesu āviñchanaraso, kāyaviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhāno, phusitukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhāno.
触欲者之因所生业起,依其所起业,身具显著之生法,触境无染之味,身识之所依缘与随顺,触欲者之因所生业所生之立处也。
Keci panāhu –
或有人说——
§658
658.
Tejādhikānaṃ bhūtānaṃ, pasādo pana cakkhuti;
光明过众生者,眼为依处;
Ākāsānilatoyubbiadhikānaṃ tu sesakā.
风空水火诸所余者,乃余所依。
§659
659.
Te panevaṃ tu vattabbā, ‘‘suttaṃ āharathā’’ti hi;
那些应该如此说:“请将经文取来”。
Suttameva ca te addhā, na dakkhissanti kiñcipi.
确实正是经文,照此他们不会见到任何别的东西。
§660
660.
Visese sati bhūtānaṃ, pasādo hi kathaṃ bhave;
有漏众生中,念具足时,宁静如何产生?
Samānānaṃ hi bhūtānaṃ, pasādo paridīpito.
众生俱同中,宁静得以开显;
§661
661.
Tasmā nissayabhūtānaṃ, catunnaṃ sabbaso pana;
因此,众依赖之法,整体而言是四种,
Pahāyeva panetesaṃ, visesaparikappanaṃ.
但是在舍弃时,必须区别对待加以分别考虑。
§662
662.
Ñeyyā kammavisesena, pasādānaṃ visesatā;
应当舍弃的,是由于业的特殊性、信心的特殊性而产生的;
Na hi bhūtavisesena, hoti tesaṃ visesatā.
因为仅凭存在的特殊性,不会有这些特殊性。
§663
663.
六百六十三。
Evametesu cakkhuñca, sotaṃ apattagāhakaṃ;
〔解释〕此中‘眼’与‘耳’是不可失落之根。
Sesaṃ tu pana ghānādittayaṃ sampattagāhakaṃ.
而余下的却是鼻、舌、身、意之根,乃是能完成感知作用者。
Rūpanti rūpayatīti rūpaṃ, vaṇṇavikāramāpajjamānaṃ hadayaṅgatabhāvaṃ pakāsetīti attho. Taṃ pana cakkhupaṭihananalakkhaṇaṃ, cakkhuviññāṇassa visayabhāvarasaṃ, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, catumahābhūtapadaṭṭhānaṃ. Yathā cetaṃ, tathā sabbānipi upādārūpānīti .
色即是色法之意,谓色乃以色彩变化显现于心所持之境界。这是眼的所缘所呈之特征,因眼识依此缘起而显现色的现象,即四大根本境界之所在。譬如心亦然,如此一切皆为缘取现象。
Saddoti saddayatīti saddo, so pana sotapaṭihananalakkhaṇo, sotaviññāṇassa visayabhāvaraso, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhāno.
声即声响,谓声乃耳根所缘而生之特征,是耳识之对象与所缘之实相。
Rasoti rasanti tenāti raso, so jivhāpaṭihananalakkhaṇo, jivhāviññāṇassa visayabhāvaraso, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhāno.
味即味道,谓味乃舌根所识之特征,是舌识的对象及所缘实相。
Gandhoti attānaṃ gandhayati sūcayatīti gandho, so ghānapaṭihananalakkhaṇo, ghānaviññāṇassa visayabhāvaraso, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhāno.
「香」者,感知自身之气味示现,为香也。此乃表征嗅觉之特征,嗅觉识之对象之相续,亦即所感之境界所在。
Itthindriyanti –
「此处所说为感官」。
§664
664.
Kammajo itthibhāvoyaṃ, paṭisandhisamuṭṭhito;
此处「感官」一词意指由业所生者,是缘会而起。
Yañcetaṃ itthiliṅgādi, na tu taṃ indriyaṃ siyā.
所谓的诸如雌性标志等,不属于感官之范畴。
§665
665.
Itthindriyaṃ paṭicceva, itthiliṅgādayo pana;
『女性根』者,依赖女性的感官而存在;而『女性别』等则不同,
Pavatteyeva jāyante, na tāni paṭisandhiyaṃ.
因为只在发生时生起,不属于再生现象。
§666
666.
第六百六十六偈。
Na ca taṃ cakkhuviññeyyaṃ, manoviññeyyameva taṃ;
但此并非属于眼识现象,而唯属于心识现象;
Itthiliṅgādayo cakkhuviññeyyā honti vā na vā.
女性别是否属于眼识现象并无定论。
§667
667.
第六百六十七偈。
Eseva ca nayo ñeyyo, sesepi purisindriye;
这就是正确的引导,也适合一切人众的感官。
Idaṃ paṭhamakappānaṃ, ubhayaṃ tu pavattiyaṃ.
这是关于初次生成的现象,以及二者相互关联的情形。
§668
668.
第六百六十八条。
Samuṭṭhātīti viññeyyaṃ, parato paṭisandhiyaṃ;
起生者应当明了,是指对彼方的再会;
Pavattepi samuṭṭhāya, pavatte parivattati.
既已发生,于因缘处即生转变。
§669
669.
第六百六十九条。
Mahatā pāpakammena, purisattaṃ vinassati;
因大恶业,男人身命灭亡;
Mahatā kusaleneva, jāyate purisindriyaṃ.
因大善业,男人身命生起。
§670
670.
第六七〇偈。
Dubbalākusaleneva, itthiliṅgaṃ vinassati;
如同由于弱恶业,女人身命灭亡;
Dubbaleneva puññena, itthibhāvo hi jāyate.
如同由于善业,女人相貌确然生起。
§671
671.
第六七一偈。
Ubhatobyañjanassāpi , ekamevindriyaṃ siyā;
两种标志中,应该只有一种根。
Evaṃ sante abhāvo ca, dutiyabyañjanassa tu.
如果是如此,则不存在第二种标志。
§672
672.
Na cābhāvo siyā kasmā, na taṃ byañjanakāraṇaṃ;
为何不存在呢?不是因为标志的原因;
Tassa kammasahāyaṃ hi, rāgacittaṃ tu kāraṇaṃ.
而是因为其业的援助,发心的起因。
Ubhayassa panetassa lakkhaṇādīni vuccati. Tattha itthibhāvalakkhaṇaṃ itthindriyaṃ, ‘‘itthī’’ti pakāsanarasaṃ, itthiliṅganimittakuttākappānaṃ kāraṇabhāvapaccupaṭṭhānaṃ.
此处谓之双重标志及其特征。其中文女性之不存在标志称为女性根,称『女性』者显示其意,因女性性别的指示标志之配合而生起的现象存在。
Purisabhāvalakkhaṇaṃ purisindriyaṃ, ‘‘puriso’’ti pakāsanarasaṃ, purisaliṅganimittakuttākappānaṃ kāraṇabhāvapaccupaṭṭhānaṃ.
『人身特征』即指人的根本能力,『人身根』乃指以『人』为名称的显现状态,此名称之下,促使人形成的决定性标志及其前因后果皆得以明了。
Jīvitanti –
『生』者,意指生命的存在。
§673
673.
Jīvitindriyaniddese, vattabbaṃ yaṃ siyā idha;
关于生命根的说明,应如是理解:
Arūpajīvite vutta-nayeneva ca taṃ vade.
在无色界生命中,生命之表现即依先前说法而定。
Lakkhaṇādīni panassa evaṃ veditabbāni. Sahajarūpaparipālanalakkhaṇaṃ jīvitindriyaṃ, tesaṃ pavattanarasaṃ, tesameva ṭhapanapaccupaṭṭhānaṃ, yāpayitabbabhūtapadaṭṭhānanti.
其特征等须如此认知。生命根具有与生俱来的色相维持特征,生命根之流转状态及其持续维持,乃生命根应履行的本位立足之处。
Vatthūti hadayavatthu.
「基质」者,诸心基质也。
§674
674.
六百七十四。
Yaṃ nissāya manodhātu-manoviññāṇadhātuyo;
依赖于心界与心识界的诸界;
Vattanti pañcavokāre, taṃ ‘‘vatthū’’ti pavuccati.
有五种说法,谓之「基质」。
Manodhātumanoviññāṇadhātūnaṃ nissayalakkhaṇaṃ hadayavatthu, tāsañceva dhātūnaṃ ādhāraṇarasaṃ, ubbāhanapaccupaṭṭhānaṃ.
心界与心识界的依止标志名为「心脏基质」,而诸界的托持、唤起与随侍亦属此类。
Āhāratāti kabaḷīkāro āhāro. Ojaṭṭhamakaṃ rūpaṃ āharatīti āhāro.
所谓「摄取」者,即意摄,谓摄取诸感所缘。摄取谓摄取具形体之诸色相。
§675
675.
Yāya ojāya yāpenti, yattha yattha ca pāṇino;
由生命力维系行存,无论何处且由何根所有;
Ayaṃ tu ‘‘kabaḷīkāro, āhāro’’ti pavuccati.
此称之为『积蓄力量』与『摄取食物』。
§676
676.
Annapānādikaṃ vatthu, aggiṃ harati kammajaṃ;
食饮等因而成,为业带火之根本;
Kevalaṃ na ca sakkoti, pāletuṃ jīvitaṃ pana.
仅此无力独保护生命仍需资持。
§677
677.
六百七十七。
Ojā sakkoti pāletuṃ, harituṃ na ca pācakaṃ;
力量是能够保持(某物)的,但不能够夺取(某物);
Haritumpi ca pāletuṃ, ubho sakkonti ekato.
即使是夺取,也能保持,双方各自能够做到一方。
Lakkhaṇādito panassa ojālakkhaṇo kabaḷīkāro āhāro, rūpāharaṇaraso, upatthambhanapaccupaṭṭhāno, kabaḷaṃ katvā ajjhoharitabbavatthupadaṭṭhānoti veditabbo.
所谓力量的特征,乃是力量本身的标志,是使之坚固的食物,即色的摄取和味道,是支撑和辅助作用,应该理解为完成力量而加以摄持的条件。
Kāyaviññattiniddese kāyena attano bhāvaṃ viññāpentānaṃ kāyaggahaṇānusārena gahitāya etāya bhāvo viññāyatīti viññatti. Sayaṃ vā kāyaggahaṇānusārena viññāyatītipi viññatti. ‘‘Kāyena saṃvaro sādhu, sādhu vācāya saṃvaro’’ti āgato copanasaṅkhāto kāyova viññatti kāyaviññatti. Kāyavipphandanena adhippāyaviññāpanahetuttā sayañca tathā viññeyyattā kāyena viññattītipi kāyaviññatti.
在识的现行中,以身体作为自体来认识、以身作为所认识之相依持的依据,此为识。或自身凭借身的相依持而称为识,称为识:『以身坚守正当,是善;善于语言的坚守也是善』,此语来自经教或相反阐述,身也是识,称为身识。因身的破坏而导致主宰的意识显现,因而应知也有自身之识,称为身识。
§678
678.
六百七十八。
Tattha yā sahajātassa, cittajāniladhātuyā;
此中所说自然而生起者,是由心所生起的根本因。
Rūpassa calane hetu, ekākāravikāratā.
色的移动之因,是因其形状变化单一而起。
§679
679.
第六百七十九。
Kāyaviññatti nāmāyaṃ, kāyadvāranti sā matā;
名为身识转变者,即谓此种识由身入口而起。
Tattha yā cetanāsiddhā, puññāpuññavasā pana.
此识由意念未必成就,然却因善恶业力所感而现。
§680
680.
第六百八十。
Kāyakammanti niddiṭṭhā, satthunā sā hitesinā;
『身业』者,乃由导师为行善之意而示现。
Sampavatti panetissā, vacīdvārepi jāyate.
此善业继续流转,乃至言语门处亦生起。
§681
681.
第六百八十一节。
Labhitvā panupatthambhaṃ, ekāvajjanavīthiyaṃ;
获得继承保护,行于无过之道;
Heṭṭhāhi chahi cittehi, vāyodhātusamuṭṭhitaṃ.
于心中底下六根齐备,宛如风元素俱足。
§682
682.
第六百八十二节。
Sattamena tu cittena, vāyodhātusamuṭṭhitā;
由心所成,借由风元素而起;
Cāleti sahajaṃ rūpaṃ, viññattisahitāttanā.
自然流转之色,伴随识心而现。
Vacīviññattiniddese pana –
言语识的标志而言——
§683
683.
六百八十三。
Paccayo cittajātāya, upādinnakaghaṭṭane;
这是心生的因缘,因贪欲执著如坛场;
Yo ākāravikāreko, ayaṃ pathavidhātuyā.
其中形状唯一,此谓大地制者也。
§684
684.
Vacīviññatti viññeyyā, saha saddavasā pana;
言语的表现必须被理解,但必须与声音的发出相应;
Vacīdvāranti niddiṭṭhā, sāva sakyakulindunā.
言语开口所显现者,正如释迦族子所示。
§685
685.
Saddo na cittajo atthi, vinā viññattighaṭṭanaṃ;
声音并非心所作,若无识的聚合;
Dhātusaṅghaṭṭaneneva, saha saddo hi jāyati.
正如元素的组合一样,声音由此诞生。
§686
686.
Sā viññāpanato ceva, ayaṃ viññeyyatopi ca;
此亦为所表明者,此亦当被理解者;
Viññattīti siyā tassā, sambhavo kārakadvaye.
其所表明者,是由二因所生而生的;
§687
687.
Na viññattidvayaṃ aṭṭha, rūpāni viya cittajaṃ;
受非二种表明,如色那样是由心生的;
Cittajānaṃ vikārattā, cittajanti pavuccati.
由心所生变异,谓之由心生之。
Tattha kāyaviññatti adhippāyapakāsanarasā, kāyavipphandanahetubhāvapaccupaṭṭhānā, cittasamuṭṭhānavāyodhātupadaṭṭhānā. Tathā vacīviññatti adhippāyapakāsanarasā, vacīghosassa hetubhāvapaccupaṭṭhānā, cittasamuṭṭhānapathavīdhātupadaṭṭhānā.
彼处身体识为主体,由感官所显、所知、所感受的各种体性,并因身体分散变化而生起的相续,心识由此产生于身上的四大根基。言识亦是感官显现,因言声之因由而生起,其起源依赖心识于语言之根基。
§688
688.
第六百八十八。
Na kassatīti ākāso, rūpānaṃ vivaro pana;
非虚空无所界限,乃色法界限也。
Yo rūpānaṃ paricchedo, svākāsoti pavuccati.
划分色法者,即谓自有界限者。
So rūpaparicchedalakkhaṇo, rūpapariyantapakāsanaraso, rūpamariyādapaccupaṭṭhāno, asamphuṭṭhabhāvachiddavivarabhāvapaccupaṭṭhāno vā, paricchinnarūpapadaṭṭhāno.
此谓色界分界之迹,即色法之终极显现、尊重、依未显处与断灭界之缘起故,乃为色法划分所现象,乃名划色法界。
Rūpassa lahutādittayaniddese –
色法于轻重层次之示现——
§689
689.
六百八十九。
Heṭṭhā vuttanayeneva, rūpassa lahutādisu;
如上所说,关于色蕴的轻薄等诸法;
Tisso rūpavikārāti, viññātabbā vibhāvinā.
这三种色的变化,须由观察者加以辨析。
§690
690.
六百九十。
Etāsaṃ pana tissannaṃ, kamato ca pavattiyaṃ;
彼三者,即因欲乐而生起;
Arogī madditaṃ cammaṃ, dhantahemaṃ nidassanaṃ.
指健康、柔软的皮肤,以及牙齿坚固的显现。
§691
691.
Kammaṃ kātuṃ na sakkoti, lahutādittayaṃ pana;
不能作业,唯轻法能作;
Āhārādittayaṃyeva, taṃ karoti tato tijaṃ.
唯摄食所致轻法,彼乃作之然后舍之。
Tattha adandhatālakkhaṇā rūpassa lahutā, rūpānaṃ garubhāvavinodanarasā, lahuparivattitāpaccupaṭṭhānā, lahurūpapadaṭṭhānā.
轻法者,于色身轻特征:色身沉重之感消散,轻转滑运动之聚精会神,轻色之脚立处。
Athaddhatālakkhaṇā rūpassa mudutā, rūpānaṃ thaddhabhāvavinodanarasā, sabbakiriyāsu avirodhitāpaccupaṭṭhānā, mudurūpapadaṭṭhānā.
柔法者,于色身中柔特征:色身稳固之感消散,于诸动作中柔顺充足,柔色之脚立处。
Sarīrakiriyānukūlakammaññatālakkhaṇā rūpassa kammaññatā, akammaññatāvinodanarasā, adubbalabhāvapaccupaṭṭhānā, kammaññatārūpapadaṭṭhānā. Etā pana tissopi na aññamaññaṃ vijahanti.
适身体动作之业法法,业有作无作之感消散,于不坚弱处聚精会神,业轻色之脚立处。三者乃彼此不相违也。
Upacayasantatiniddese –
于积集与相续之解说中——
§692
692.
第六百九十二节。
Rūpānamācayo yo hi, vutto upacayoti so;
「诸色之积集者,谓之增上」,有所谓增上者也。
Anuppabandhatā tesaṃ, santatīti pavuccati.
「诸色之无间断,为连续」如是言也。
§693
693.
第六百九十三节。
Atthato ubhayampetaṃ, jātirūpanti dīpitaṃ;
「于义理上,二者俱指生和色」,此为所陈也。
Vuttamākāranānattā, veneyyānaṃ vasena vā.
因形体无定相故,应依于常与住处加以摈弃。
Lakkhaṇādito pana ācayalakkhaṇo rūpassa upacayo, pubbantato rūpānaṃ ummujjāpanaraso, niyyātanapaccupaṭṭhāno, paripuṇṇabhāvapaccupaṭṭhāno vā, upacitarūpapadaṭṭhāno.
若论形体积聚者,则以继起标志为形体的积集,事先之形体溢溢不喜之相,依止境界及圆满成熟之相,视为形体所积之处。
Pavattilakkhaṇā rūpassa santati, anuppabandhanarasā, anupacchedapaccupaṭṭhānā, anuppabandharūpapadaṭṭhānā.
上起标志为形体的连续,因无结合之性、无断绝而相续之相、无结合形体所依止,构成形体的连续所在。
Jarāniddese jīraṇaṃ jarā.
关于衰老的标示来说,衰老即是衰减凋落。
§694
694.
第六百九十四。
Duvidhāyaṃ jarā nāma, pākaṭāpākaṭāti ca;
衰老有两种,说为显著与不显著两类。
Pākaṭā rūpadhammesu, arūpesu apākaṭā.
形色之法中,有显现者,也有非显现者。
Rūpassa paripākatālakkhaṇā rūpassa jaratā, upanayanarasā, sabhāvānaṃ apagamepi nasabhāvāpagamapaccupaṭṭhānā vīhipurāṇabhāvo viya, paripaccamānarūpapadaṭṭhānā.
形色的成熟标志为形色的老化,这老化包括衰退的滋味,即使本性消失,依然保持本性消失的持续状态,如同四合馆的结构,彼此依赖而起的形色依此显现。
Paribhedalakkhaṇā rūpassa aniccatā, saṃsīdanarasā, khayavayapaccupaṭṭhānā, paribhijjamānarūpapadaṭṭhānāti veditabbāti.
形色的分散标志形色无常,表现为衰败的滋味,是消亡枯败的持续本相,应知此为聚合的形色色相的观察。
Evaṃ catuvīsati upādārūpāni veditabbāni.
如此,应知二十四种取有形。
§695
695.
六百九十五。
Bhūtarūpāni cattāri, upādā catuvīsati;
过去之形色共四种,取有共二十四种;
Aṭṭhavīsati rūpāni, sabbāneva bhavanti hi.
二十七种色法,确实全部皆存在。
§696
696.
六百九十六。
Imesu pana rūpesu, asammohatthameva taṃ;
於此诸色中,唯为破惑之用;
Samodhānaṃ samuṭṭhānaṃ, nipphannaṃ saṅkhatampi ca.
即其聚集、现起、散灭及组合。
§697
697.
六百九十七。
Codanaṃ parihārañca, nayamekavidhādikaṃ;
感起与感息止,及所引导、调伏之等各法。
Saṅkhepena pavakkhāmi, pakiṇṇakamidaṃ suṇa.
我略加简洁地开示,请听这大纲。
Tattha samodhānanti sabbameva idaṃ rūpaṃ sabbasamodhānato pathavīdhātu āpodhātu tejodhātu vāyodhātu cakkhāyatanaṃ…pe… jaratā aniccatāti aṭṭhavīsatividhaṃ ca hoti, ito aññaṃ rūpaṃ nāma natthi. Keci pana middhavādino ‘‘middharūpaṃ nāma atthī’’ti vadanti, te ‘‘addhā munīsi sambuddho, natthi nīvaraṇā tavā’’ti ca ‘‘thinamiddhanīvaraṇaṃ avijjānīvaraṇañca nīvaraṇasampayutta’’nti sampayuttavacanato ca mahāpakaraṇapaṭṭhāne ‘‘nīvaraṇaṃ dhammaṃ paṭicca nīvaraṇo dhammo uppajjati napurejātapaccayā’’ti arūpepi ‘‘kāmacchandanīvaraṇaṃ paṭicca thinamiddhauddhaccakukkuccāvijjānīvaraṇa’’nti evamādīhi pāḷīhi virujjhanato ca arūpameva middhanti paṭikkhipitabbā.
其中所谓汇合,乃谓这一切诸根之相,无非依止于地界、水界、火界、风界及眼识处等诸根界,皆为汇合。此中老化无常共分二十八种,除此之外无其他色。有些昏沉眠气者说:“昏沉色存在。”他们说:“贤者、正觉者,汝无烦恼遮蔽。”且言“昏沉烦恼遮蔽及无明烦恼遮蔽相应烦恼”相应故,依《大集合法门》中有言:“烦恼因依烦恼而生,非死生缘起。”此等昏沉色虽无形色,然以烦恼遮蔽欲贪、昏沉、掉举、忧悔及无明为缘,故属昏沉,应加摒弃。
§698
698.
第六百九十八条。
Arūpepi panetassa, middhassuppatti pāṭhato;
即使无色界中,昏沉的产生亦应从此解读。
Niṭṭhametthāvagantabbā, arūpanti ca viññunā.
此理当彻知,智者明无色界中亦复如是。
Apare ‘‘balarūpena saddhiṃ ekūnatiṃsa, sambhavarūpena saddhiṃ tiṃsa, jātirūpena saddhiṃ ekatiṃsa, rogarūpena saddhiṃ dvattiṃsa rūpānī’’ti vadanti. Tepi tesaṃ visuṃ visuṃ abhāvaṃ dassetvā paṭikkhipitabbā. Vāyodhātuyā gahitāya balarūpaṃ gahitameva, aññaṃ balarūpaṃ nāma natthi. Āpodhātuyā sambhavarūpaṃ, upacayasantatīti jātirūpaṃ, jaratāaniccatādīhi rogarūpaṃ gahitaṃ, aññaṃ rogarūpaṃ nāma natthīti, tasmā aṭṭhavīsatividhāneva rūpānīti.
其他者言:“愚痴色共三十一种,生育色三种,生种色三十一种,病苦色六十二种。”这三者各自展示其殊别之缺失,应加摒弃。由风界作用聚合成愚痴色,其他无愚痴色;由水界所成育故有生育色,续生不断成生种色;由老死无常等所构成为病苦色,别无病苦色,故成二十八种色。
Evaṃ samodhānato veditabbānīti.
由此可知,须当认识(此理)者。
Samuṭṭhānanti cattāri rūpasamuṭṭhānāni utucittāhārakammānīti.
所谓存在者,即四种色的存在,及意根所摄取之作用也。
§699
699.
第六九九章。
Kammaṃ utu ca cittañca, āhāro rūpahetuyo;
业与意(心)为因,食为色之缘由;
Eteheva ca rūpāni, jāyanti na panaññato.
正是这些色,因此生起,非由他因。
§700
700.
第七百章。
Tasmā ekasamuṭṭhānā, ekādasa bhavanti hi;
因此,一时生起的,确实有十一种。
Aṭṭhindriyāni vatthuñca, viññattidvayameva ca.
八根和所缘境界,以及识的二种。
§701
701.
第七〇一。
Aṭṭhindriyāni vatthuñca, ekanteneva kammajā;
八根与所缘境界,唯是业所生;
Cittajaṃyeva viññatti-dvayaṃ vuttaṃ mahesinā.
识的二种被大德称为由心生起。
§702
702.
第七〇二。
Cittena utunā ceva, saddo dvīhi samuṭṭhito;
『心』者,热诚也;『声音』者,由双重聚合所生也;
Utuāhāracittehi, lahutādittayaṃ kataṃ.
由『热诚』与『涵养心』所作,轻捷迅速。
§703
703.
Vaṇṇo gandho raso ojā,
色、香、味、力,
Catasso cāpi dhātuyo;
亦有四种元素;
Santatyupacayākāsā,
寂静、生起、增长、消散。
Ekādasa catubbhavā.
十一,谓四生种类。
§704
704.
七百零四。
Ekādasekato jātā,
生于十一种境界,
Dvijekova tijā tayo;
两类住于三界;
Catujekādasakkhātā,
十一种名为显现,
Dve na kenaci jāyare.
其中两种无任何所生者。
§705
705.
Kammena vīsati rūpā, sattarasa tu cetasā;
以业为因,有二十种色相,七种心所随之,
Utunā dasapañceva, cuddasāhārato pana.
犹如秋季十与五天,实为十四日余的现象。
§706
706.
Chasaṭṭhi sabbānetāni, samuṭṭhānavibhāgato;
六十种全部具足,皆为生起所分;
Aṭṭhasaṭṭhi ca honteva, jaratāniccatāhi te.
应如八十六者,乃老死常相之体。
§707
707.
Jaratāniccatā ceva, na kenaci samuṭṭhitā;
衰老与无常,非因某一缘起而生;
Jātassa pākabhedattā, jāyeyyuṃ yadi tānipi.
因出生的断灭故,若有此者亦必生起。
§708
708.
Evaṃ sante tu tesampi, pākabhedā siyuṃ na hi;
虽有此义,彼等亦无断灭,实无;
Pāko paccati bhedo vā, na ca bhijjati natthi taṃ.
成熟或破坏,非真实生起,亦不生灭。
§709
709.
Jātassa pākabhedattā, dvayametaṃ na jāyati;
由于生起的产生与终结,二者中没有任何一种是生起的;
Siyā katthaci buddhettha, ‘‘rūpassupacayo’’ti hi.
但在某处佛陀说:“色的增长”。
§710
710.
Vacanena yathā ‘‘jāti, jāyatī’’ti ca dīpitaṃ;
就像言语中所表明的“生起,生起着”一样;
Pākopi paccatevaṃ tu, bhedopi paribhijjatu.
成熟也随之显现,分开也就随之显现。
§711
711.
七百一十一。
Na ceva jāyate jāti, iti ñeyyā vibhāvinā;
应当了知的是,『无有生起所谓生起』,此当了知,理应辨析。
Jāyamānassa dhammassa, nibbattīti pakāsitā.
所谓生起之法,即为所生起之法,已显此义。
§712
712.
七百一十二。
Tattha yathā siyā jāti, yesaṃ dhammānameva sā;
此中如若有生起者,即彼诸法本质实然生;
Tappaccayattavohāraṃ, abhinibbattisammutiṃ.
由因缘关系而现起,乃是众生之所约意所称之『生起』。
§713
713.
Labhateva tathā tesaṃ, pākabhedā labbhanti te;
正如获得果报,亦同样能获得其成熟的不同种类,
Tappaccayattavohāraṃ, abhinibbattisammutiṃ.
因缘构成之现象,及其完成的假说(约定)。
§714
714.
Evaṃ idaṃ dvayañcāpi, hoti kammādisambhavaṃ;
如此,这二者亦属于业所生起之物;
Na pākabhedā vohāraṃ, taṃ labhanti kadācipi.
但却从未获得成熟种类的现象,
§715
715.
Kasmā hi janakānaṃ tu, paccayānamabhāvato;
众生之所以生起,因无缘故而非生起;
Ānubhāvakhaṇuppāde, jātiyā pana labbhati.
虽无因缘生起,然因感受与业的增长,仍得以生。
§716
716.
Tappaccayattavohāraṃ, abhinibbattisammutiṃ;
所谓缘起的表现及灭除的约定,
Tasmā labhati jāti ca, labhatī netaradvayaṃ.
因此方能得生,此生非二相而是合一。
§717
717.
Jiyyatīti na vattabbaṃ, taṃ dvayaṃ bhijjatīti vā;
“应不当死者,有两种可能是一方受腐坏;
Ānubhāvakhaṇe tassa, paccayānamabhāvato.
此时此刻,因为缺乏条件的缘故,死亡发生。”
§718
718.
‘‘Aniccaṃ saṅkhatañcetaṃ, jarāmaraṇa’’miccapi;
“无常者,此有为法,亦是老死。”
Vuttattā jāyaticcetaṃ, atha maññasi ce tuvaṃ.
“实已说道,此即生,此若你能如此了知,便不应如此思惟。”
§719
719.
七百一十九。
Evampi ca na vattabbaṃ, sā hi pariyāyadesanā;
如是说,不应当转述,因其只是变动教说;
Aniccānaṃ tu dhammānaṃ, jarāmaraṇato tathā.
诸法无常,是由老死而生灭。
§720
720.
七百二十。
Aniccaṃ saṅkhatañcāti, vuttaṃ viññattiyo viya;
无常者,即有为事,常被比喻为幻象;
Yadi evaṃ tayametaṃ, ajātattā ca sabbathā.
若真如此,则此诸法本来无生,恒无始终。
§721
721.
七百二十一。
Natthīti ce khaṃpupphaṃva, niccaṃ vāsaṅkhataṃ viya;
若说它如空中花般无有,或如恒常存在之物;
Nobhayaṃ panidaṃ kasmā, nissayāyattavuttito.
此处何以不畏惧,缘于依赖性而被称说?
§722
722.
七百二十二。
Bhāve pathaviyādīnaṃ, nissayānaṃ tu bhāvato;
地等诸法属于所缘境,如此依赖乃所缘之法;
Tasmā hi ca khaṃpupphaṃva, na natthi pana taṃ tayaṃ.
因此如空中花一般,实则非无彼所缘之物。
§723
723.
七百二十三。
Yasmā pathaviyādīnaṃ, abhāvena ca labbhati;
由于从地、水等本质以及无色法得以生起;
Tasmā na pana niccaṃ vā, nibbānaṃ viya taṃ tayaṃ.
故不应把它视作常住之物,如涅槃一样。
Nipphannanti ettha cattāro mahābhūtā cakkhusotaghānajivhākāyarūpasaddagandharasaitthipurisajīvitindriyakabaḷīkārāhārahadayavatthūti aṭṭhārasa rūpāni nipphannāni nāma. Sesāni dasa anipphannāni nāma.
此处所说的十八种现起色相,为地、水、火、风四大,要眼、耳、鼻、舌、身、意六根,色、声、香、味、触,及生命和心这十二个使根体强健的所缘。余下的十种则为非现起色相。
§724
724.
七百二十四。
Aṭṭhārasa nipphannāni, anipphannāvasesakā;
十八种现起色相,为非现起色相的基础;
Yadi honti anipphannā, bhaveyyuṃ te asaṅkhatā.
若是未成熟的,则它们是不成数的。
§725
725.
七百二十五。
Tesameva ca rūpānaṃ, vikārattā asaṅkhatā;
同样的,色法因变化而不成数;
Kathaṃ nāma bhaveyyuṃ te, nipphannā ceva saṅkhatā.
若既成熟又成数,这怎能可能呢?
Evaṃ nipphannasaṅkhato veditabbo.
如是,成熟成数者应当如此认识。
Codanāparihāranti ettha –
此处是指出加紧努力的避免办法──
§726
726.
七百二十六。
Itthibhāvo pumattañca, jīvitaṃ sambhavopi ca;
女性的特质与男性的特质,以及生命的生起;
Tathā kāyappasādoti, sabbaṭṭhānāti vaṇṇitā.
此中亦有身体庄严的含义,且被详述为具足诸处。
§727
727.
七百二十七。
Evaṃ sante tu dhammānaṃ, hoti saṅkaradosatā;
如是诸法现前之时,便生合杂及恶性;
Cakkhukāyapasādānaṃ, ekattaṃ upapajjati.
诸眼与身体庄严的统一,由此而生。
§728
728.
Aññaṃ pana ca aññasmiṃ, na catthi paramatthato;
但他者与他者之间,本质上并不存在绝对的他性;
Tasmā kāyindriyaṃ cakkhu-pasādena na saṅkaraṃ.
所以身根等,眼所引发之喜悦,并非混杂不清。
§729
729.
Aññamaññāvinibbhogavasena tu pavattito;
它们以相互分别而非混合的状态运行;
Tesaṃ ṭhānantaraṃ vattuṃ, na sakkā samayaññunā.
它们存在的分别之处,不能由当下见者来述说。
§730
730.
七百三十。
Yāvatā anupādinnasantānaṃ atthi tattha so;
凡是存在非取着的连续体者,此处即是此意;
Atthi kāyapasādoti, tasmā evamudīritaṃ.
所谓身体名相,故而如此宣说。
§731
731.
七百三十一。
Lakkhaṇādivasenāpi, nānattaṃ samupāgataṃ;
即便因种种相状等而现多样,无二义而成立;
Dhajānaṃ pañcavaṇṇānaṃ, chāyā upamataṃ gatā.
如同旗帜之五色,形态已趋似其影。
§732
732.
Tasmā hi pana dhammānaṃ, aññamaññaṃ vimissatā;
因此,法门之间相互区别时,
Na hotevāti viññeyyā, viññunā samayaññunā.
不可说彼此绝无差异,唯有智者依其时而明辨之。
Evaṃ nipphannānipphannabhāvo, codanāparihāro ca veditabbo.
如此观察法门显现或不显现之状态,及其激励与消除,皆应当知。
Nayamekavidhādikanti –
所谓不同种类之分辨——
§733
733.
Lokikattā nahetuttā, saṅkhatattā ca sāsavā;
由世俗因缘而生,不是无因无缘的,亦是因缘聚集而成,因有染污而成立;
Sabbamekavidhaṃ rūpaṃ, paccayāyattavuttito.
一切诸法之色,皆为依赖他法而生,因缘和合所现现象也。
§734
734.
Ajjhattikabahiddhā ca, indriyānindriyāpi ca;
内外两类感官,感官中的感官;
Sukhumoḷārikā ceva, upādinnādito dvidhā.
更有细微根须,分别生起,依止于蕴。此二者谓为诸法生起之因。
§735
735.
Cakkhuāyatanādīni, pañca ajjhattikāni tu;
眼触等六根为六处,内在者五种;
Tevīsatividhaṃ sesaṃ, bāhiranti pavuccati.
合计三十七种余,名为外在,如是说。
§736
736.
Cakkhusotindriyādīni, indriyāni panaṭṭha tu;
眼根、耳根等根为根门,且有六根;
Sesañca tu vīsaṃ rūpaṃ, anindriyamudīritaṃ.
余者二十,色境展开外在。
§737
737.
Cakkhuāyatanādīni, nava phoṭṭhabbameva ca;
从眼根所缘的境界等六根境起始,九种可见之物也包含在内;
Taṃ bārasavidhaṃ rūpaṃ, oḷārikamudīritaṃ.
这些是十二类色法,其形状有如树干劈开,层层展现;
§738
738.
Sesāni pana rūpāni, sukhumāni tu soḷasa;
余下的色法,无形细微共有十六种;
Kammajaṃ tu upādinnaṃ, anupādinnamaññathā.
有的是由于业力所生而依止,有的是非依止而有,性质不同;
Evañca duvidhaṃ hoti.
色法因此分为两种。
Puna sanidassanasappaṭighaanidassanasappaṭigha- anidassanaappaṭighabhedato ca, kammajākammajanevakammajānākammajabhedato ca tividhaṃ. Tattha rūpāyatanaṃ sanidassanasappaṭighaṃ, ekādasavidhaṃ sesoḷārikarūpaṃ anidassanasappaṭighaṃ, sesaṃ soḷasavidhaṃ sukhumarūpaṃ anidassanaappaṭighaṃ. Kammato jātaṃ kammajaṃ, aṭṭhindriyāni, vatthu ca kammajaṃ, tadaññappaccayā jātaṃ akammajaṃ, nakutoci jātaṃ nevakammajānākammajaṃ jaratā aniccatā ca. Evaṃ tividhaṃ hoti.
再者,由于显现之处、感触之处与非显现非感触之处的不同,以及由业所生、非由业所生或非业所生的不同,故有三种分别。其中,色处是显现感触之处,具十一种类别;余色具十六类形状,是非显现感触之处;剩余十六种为细微形态,是非显现非感触之处。业所生者称为业生,包括八根、境界等;与此相应有无记所缘者,称为非业生;而既非业生又无记所缘者称为非业非生。这些皆是由老、死、无常所现。如此共有三种区别。
Puna diṭṭhasutamutaviññātavasena ca, dvārañceva vatthu ca, dvārameva hutvā na vatthu ca, vatthumeva hutvā na dvārañca, neva dvārañca na vatthu cāti evaṃ bhedato ca, dvārañcevindriyañca, dvāraṃyeva hutvā nevindriyañca, indriyameva hutvā na dvārañca, neva dvārañca nevindriyañcāti evaṃ bhedato ca, vatthu ceva indriyañca, indriyameva hutvā na vatthu ca, vatthumeva hutvā nevindriyañca, nevindriyaṃ na vatthu ceti evaṃ bhedato ca catubbidhaṃ.
复次,以所见、闻、知的状态,以及门户与事物的关系,可分四种:门户与事物兼有,门户存在事物不存,事物存在门户不存,门户与事物皆不存。同样,将门户与根相对照,门户单存而无根,根单存而门户不存,门户与根皆不存,也有四种区别。再以事物和根区分,根存在事物不存,事物存在根不中,根与事物皆不存。故此共有四种类别。
Tattha diṭṭhaṃ nāma rūpāyatanaṃ, sutaṃ nāma saddāyatanaṃ, mutaṃ nāma gandharasaphoṭṭhabbāyatanattayaṃ, viññātaṃ nāma avasesacakkhāyatanādipañcakaṃ, soḷasavidhaṃ sukhumarūpañca. Cakkhāyatanādipañcakaṃ dvārañceva vatthu ca, viññattidvayaṃ dvārameva hoti, na vatthu, hadayavatthu vatthumeva hoti, na dvāraṃ, sesaṃ sabbaṃ rūpaṃ neva dvāraṃ na vatthu ca. Tatiyacatukke indriyameva hutvā na dvāranti itthindriyapurisindriyajīvitindriyāni. Imāni hi indriyāneva honti, na dvārāni, sesamanantaracatukke vuttanayeneva veditabbaṃ. Catutthacatukke tatiyapadaṃ hadayavatthuṃ sandhāya vuttaṃ, sesaṃ vuttanayameva. Evaṃ catubbidhaṃ hotīti veditabbaṃ.
其中,所见者名色处,所闻为声处,所闻而可分的方法名臭处,所知称为缘觅眼界等五处,还有十六种细微形态。眼界等五处是门户和事物的结合,且门是存在而事物不存,心脏境界是事物存在门户不存,余下的色皆无门户无事物。第三第四分中只有根存在而无门户,是男性根、生命根等。这些皆是根而不是门户,余下四类依次对应心脏境界。依以上说法,此应知为四种区别。
Puna ekajadvijatijacatujanakutocijātabhedato, dvārindriyaṃ vatthu ca, dvārameva hutvā nevindriyaṃ na vatthu ca, vatthumeva hutvā nevindriyaṃ na dvārañca, indriyameva hutvā na vatthu na dvārañca, nevindriyaṃ na vatthu na dvārañcāti evaṃ pabhedato pañcavidhaṃ.
复次,于由一父母所生、四父母所生及既生之种所起的不同,有门户根与事物,有门户而无根无事物,仅事物无根无门户,根单存无门户不可见,且根、事物均不存等五种分别。
Tattha –
彼处曰——
§739
739.
Aṭṭhindriyāni vatthuñca, viññattidvayameva ca;
八根及其对象,乃二种分别,
Ekādasavidhaṃ rūpaṃ, ekajanti pavuccati.
称为十一种色,曰一类色。
§740
740.
Saddo eko dvijo nāma, lahutādittayaṃ tijaṃ;
声者,名为两生,三品轻重,
Ekādasavidhaṃ sesaṃ, catujanti pakāsitaṃ.
称为余十一种声,显为四类声。
§741
741.
Jaratāniccatā ceva, nakutoci bhave pana;
老朽与无常二者,坚固也不可得于世间;
Cakkhādipañcakaṃ dvāraṃ, indriyaṃ vatthumeva ca.
眼根等五根为门,觉知之所依护;
§742
742.
Viññattīnaṃ dvayaṃ dvāraṃ, nevindriyaṃ na vatthu ca;
识二者为门,既非根亦非所依;
Hadayavatthu vatthūva, na dvāraṃ nevindriyaṃ pana.
心脏似所依,非门亦非根;
Itthipurisajīvitindriyāni indriyameva na vatthu na dvārañca, sesaṃ pana rūpaṃ nevindriyaṃ na vatthu na dvāranti. Evaṃ pañcavidhanti veditabbaṃ.
男女生命诸根,唯根非所依亦非门,其余诸色既非根非所依非门,如此应知为五种。
Puna kammajacittajautucittajautucittāhārajacatujanakutocijātabhedato, cakkhuviññeyyasotaghānajivhākāyamanoviññeyyavasena chabbidhaṃ.
再者,关于业所生心、心所生心、心所生心的四种根本烦恼因分别,以及由眼识、耳识、舌识、身识、意识之所分别,共有六种类型。
Tattha aṭṭhindriyāni vatthu ca kammajameva, viññattidvayaṃ cittajameva, saddo utucittajo, lahutādittayaṃ utucittāhārajameva, sesaṃ ekādasavidhaṃ catujaṃ nāma, jaratā aniccatā nakutocijātaṃ nāma. Dutiyachakke cakkhuviññeyyaṃ nāma cakkhuviññāṇena viññeyyaṃ rūpāyatanaṃ…pe… kāyaviññeyyaṃ nāma phoṭṭhabbāyatanaṃ, manoviññeyyaṃ nāma sesā pañca oḷārikā ca soḷasa sukhumarūpāni cāti ekavīsatividhaṃ hoti. Evaṃ chabbidhaṃ hoti.
这里,八根所缘境即业所生境,二种所转识即心所生,声为心触所生,轻利为心所生四根本烦恼,余下称为十一支四种烦恼,总称为老、无常、非我,即四烦恼。第二眼识所缘名为眼识,所缘名为色境;第二身识所缘名为触境,心识所缘称为心境、心识境共七种。这七种又和五种藻饰、十六种细微色相合计二十一种,合成六种。
Puna chavatthuavatthubhedato ca, cakkhuviññeyyaṃ sotaghānajivhākāyaviññeyyaṃ manodhātuviññeyyaṃ manoviññāṇadhātuviññeyyanti sattavidhaṃ hoti.
再依五境物差别,眼识所缘、耳鼻触识所缘、意境识所缘、意识所缘,共七种。
Tattha cakkhādipañcavatthūni hadayavatthunā saddhiṃ cha vatthūni, sesaṃ bāvīsatividhaṃ rūpaṃ avatthu nāma, dutiyasattakamuttānameva. Evaṃ sattavidhaṃ hoti.
其中眼及五境物与心所缘一共六境物,余谓二十二种色境,称为色境,乃第二组七十名中的一种,即为七种。
Puna sattadvārādvārabhedato aṭṭhavidhaṃ. Tattha cakkhudvārādīni pañca kāyaviññattivacīviññattidvārehi saddhiṃ satta dvārāni, sesamadvāranti evaṃ aṭṭhavidhaṃ hoti.
再依七门之门别分,共八类。其中由眼门及五身体识、声音识二门一共七门,余门合计八门。
Puna aṭṭhindriyānindriyabhedato pana navavidhaṃ.
复次依八根与根分别,即九种。
Puna navakammajākammajabhedato dasavidhaṃ.
复次,依据新业与旧业的差别,可分十种。
Puna āyatanabhedato ekādasavidhaṃ.
复次,依诸界的差别,可分十一种。
Bhavesu rūpakalāpapavattibhedato bahuvidhanti veditabbaṃ.
又当知,因诸处中色的受损而生者,其类殊多。
§743
743.
Ito paraṃ pavakkhāmi, kāmarūpabhavadvaye;
现在我说的是色欲二种生存;
Uppattiṃ pana rūpānaṃ, paṭisandhipavattisu.
但说诸色的生起及续起。
§744
744.
Bhummavajjesu devesu, niraye nijjhāmataṇhike;
在大地天中,以及地狱中沉沉于寂灭渴的天人;
Yoniyo purimā tisso, na santīti viniddise.
前所生的三种根本生因,未被妄断为不存在。
§745
745.
Sese gatittaye bhumma-devesupi ca yoniyo;
在前面所说的归灭者中,大地天及根本生因;
Catasso ca bhavantīti, veditabbā vibhāvinā.
以及共有的四种,应当通过分别观察而知晓。
§746
746.
Gabbhaseyyakasattassa, paṭisandhikkhaṇe pana;
孕卧有情,于受生时:
Tiṃsa rūpāni jāyante, sabhāvasseva dehino.
三十种色相产生,正如其性身躯。
§747
747.
Abhāvagabbhaseyyānaṃ, aṇḍajānañca vīsati;
非孕卧者二十,且为卵生者,
Bhavanti pana rūpāni, kāyavatthuvasena tu.
然复色相有之,如如其身所依之处。
§748
748.
Gahitāgahaṇenettha, ekādasa bhavanti te;
于此,依所取与未取,共有十一种;
Eseva ca nayo ñeyyo, sabbesu dasakesupi.
此法亦应知,遍于一切十组皆然。
§749
749.
Jīvitena yadā saddhiṃ, jāte suddhakamaṭṭhakaṃ;
当生命共存时,出生了清净的业力圣渣,
Jīvitanavakaṃ nāma, hotīti samudīritaṃ.
称为『生命的新鲜』,故此得名,故而被宣说。
§750
750.
Jīvitanavakaṃ kāyapasādenekato siyā;
身体的生命延续,从多方面观之称之为身续;
Taṃ kāyadasakaṃ nāma, hotīti pariyāpuṭaṃ.
此称为身体的现行者,此义已被详尽展开说明。
§751
751.
Eseva ca nayo ñeyyo, saddhiṃ bhāvena vatthunā;
此理当如此领解,即将不同因素一体结合;
Cakkhādīhi ca yojetvā, dasakā satta viññunā.
复以眼根等相续连结,合称十,且有七种分别清晰。
§752
752.
Opapātikasattānaṃ, manussesūpapattiyaṃ;
非因果生起的众生,乃人间的生成;
Kāmāvacaradevānaṃ, niccaṃ rūpāni sattati.
属于欲界天的诸天,其形色常住不灭。
§753
753.
Cakkhu sotañca ghānañca, jivhā kāyo ca vatthu ca;
眼、耳、鼻、舌、身、意六入;
Bhāvo cāti hi sattannaṃ, dasakānaṃ vasā pana.
众生的存在,确是七种,不过居于十界之中罢了。
§754
754.
Brahmānaṃ rūpinaṃ cakkhu-sotavatthuvasā pana;
是指婆罗门身有色相,具有眼、耳等根所依的境界;
Dasakāni ca tīṇeva, navakaṃ jīvitassa ca.
这色相与眼、耳等根共计有十种,生命体共有九种。
§755
755.
Catunnaṃ tu kalāpānaṃ, vasena pana rūpinaṃ;
又人身有四种集合形态,色相随其起住而有差别;
Cattālīseva rūpāni, ekūnāni bhavanti hi.
色相约如四十五种,实际上略减一而成。
§756
756.
七百五十六。
Jīvitanavakeneva , asaññuppatti dīpitā;
如同生命之河被水干涸般,意识的产生被熄灭;
Jaccandhabadhirāghāna-rahite tu napuṃsake.
如同无月、无声、无雷的无性者一般。
§757
757.
七百五十七。
Vatthuno kāyajivhānaṃ, vasā tiṃsāvakaṃsato;
衣物乃身体与舌头的衣装,长达三十根须;
Ukkaṃsassāvakaṃsassa, antare anurūpato.
对于长须者的衣装,在其间相应合适。
§758
758.
Paripuṇṇānaṃ rūpānaṃ, vasena pana pāṇinaṃ;
色法具足充满,乃是依止于触缘;
Rūpānaṃ tu samuppatti, veditabbā vibhāvinā.
色法的生起,应以分别观察之。
§759
759.
Sattavīsati rūpāni, kāmāvacaradehino;
二十七种色法,属于欲界有身者;
Appavattanato honti, dvinnaṃ bhāvānamekato.
从现前经验渐渐消散,二者之中一者被灭。
§760
760.
Ghānaṃ jivhā ca kāyo ca, tathā bhāvadvayampi ca;
浓密者指舌,身亦然,如同二种存在;
Brahmānaṃ pana rūpīnaṃ, pañca rūpā na vijjare.
然对于梵天之形状者,五种形相不可缺失。
§761
761.
Catusantati kāmasmiṃ, rūpe honti tisantati;
色欲中有四百,形色是三百;
Dvisantati asaññesu, bahiddhā ekasantati.
无色法有二百,外现有一百。
§762
762.
七百六十二。
Rūpaṃ nibbattamānaṃ tu, sabbesaṃ pana pāṇinaṃ;
诸根中所生之色,于一切有情众生而言,
Paṭhamaṃ kammatoyeva, nibbattati na saṃsayo.
首先生起者,确实是行动之根本,毫无疑义。
§763
763.
七百六十三。
Gabbhaseyyakasattānaṃ, paṭisandhikkhaṇe pana;
于胎息中之有情,于再会受生之时,
Tañca kho sandhicittassa, uppādeyeva jāyare.
乃于彼再会受生之心,即于其发生时而生起。
§764
764.
七百六十四。
Yatheva tassa uppāde, tiṃsa rūpāni jāyare;
正如其生起时,三十种色相在于生起;
Tatheva ṭhitibhaṅgesu, tiṃsa tiṃseva jāyare.
正如停留与坏灭时,三十色相亦如是生起。
§765
765.
七百六十五。
Sabbānetāni rūpāni, rūpakkhandhoti saññito;
一切诸色相,称为色蕴;
Anicco addhuvonattā, dukkhakkhandhova kevalo.
无常、易变之亦是,实为苦蕴所摄。
§766
766.
七百六十六。
Rogato gaṇḍato rūpaṃ, parato ca palokato;
因染病、长疮而生厌恶之色,因他人窥视而烦恼;
Disvāna dukkhato rūpaṃ, rūpe chandaṃ virājaye.
见此形相而生苦,却于形色生起渴爱。
§767
767.
七百六十七。
Gantuṃ panicche piṭakebhidhamme,
即使往返于经藏之中,
Yo dhammasenāpatinā samattaṃ;
倘若未具备法军统率者之完全法行;
Hitatthinā tena ca bhikkhunāyaṃ,
为利益诸比库,
Sakkacca sammā pana sikkhitabbo.
理应以清净心正当而如法地学习。
Iti abhidhammāvatāre rūpavibhāgo nāma · 如是阿毗达摩入门中名为色分别
Dasamo paricchedo. · 第十品。