三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 玛欣德尊者标准中译
首页论藏人施设部论母

Mātikā论母

153 段 · CSCD 巴利原典
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa · 礼敬彼世尊、阿拉汉、正自觉者
Abhidhammapiṭake · 阿毗达摩藏
Puggalapaññattipāḷi · 人施设部
Mātikā论母
1. Ekakauddeso1. 一法章
§1
Cha paññattiyo – khandhapaññatti, āyatanapaññatti, dhātupaññatti, saccapaññatti, indriyapaññatti, puggalapaññattīti.
六种施设——蕴施设、处施设、界施设、谛施设、根施设、补特伽罗施设。
§2
Kittāvatā khandhānaṃ khandhapaññatti? Yāvatā pañcakkhandhā – rūpakkhandho, vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho, viññāṇakkhandho; ettāvatā khandhānaṃ khandhapaññatti.
诸蕴的蕴施设到什么程度?到五蕴的程度——色蕴、受蕴、想蕴、行蕴、识蕴;诸蕴的蕴施设到此程度。
§3
Kittāvatā āyatanānaṃ āyatanapaññatti? Yāvatā dvādasāyatanāni – cakkhāyatanaṃ, rūpāyatanaṃ, sotāyatanaṃ, saddāyatanaṃ, ghānāyatanaṃ, gandhāyatanaṃ, jivhāyatanaṃ, rasāyatanaṃ, kāyāyatanaṃ, phoṭṭhabbāyatanaṃ, manāyatanaṃ, dhammāyatanaṃ; ettāvatā āyatanānaṃ āyatanapaññatti.
诸处的处施设到什么程度?到十二处的程度——眼处、色处、耳处、声处、鼻处、香处、舌处、味处、身处、触处、意处、法处;诸处的处施设到此程度。
§4
Kittāvatā dhātūnaṃ dhātupaññatti? Yāvatā aṭṭhārasa dhātuyo – cakkhudhātu, rūpadhātu, cakkhuviññāṇadhātu, sotadhātu, saddadhātu, sotaviññāṇadhātu, ghānadhātu, gandhadhātu, ghānaviññāṇadhātu, jivhādhātu, rasadhātu, jivhāviññāṇadhātu, kāyadhātu, phoṭṭhabbadhātu, kāyaviññāṇadhātu, manodhātu, dhammadhātu, manoviññāṇadhātu; ettāvatā dhātūnaṃ dhātupaññatti.
诸界的界施设到什么程度?到十八界的程度——眼界、色界、眼识界、耳界、声界、耳识界、鼻界、香界、鼻识界、舌界、味界、舌识界、身界、触界、身识界、意界、法界、意识界;诸界的界施设到此程度。
§5
Kittāvatā saccānaṃ saccapaññatti? Yāvatā cattāri saccāni – dukkhasaccaṃ, samudayasaccaṃ, nirodhasaccaṃ, maggasaccaṃ; ettāvatā saccānaṃ saccapaññatti.
诸谛的谛施设到什么程度?到四谛的程度——苦谛、集谛、灭谛、道谛;诸谛的谛施设到此程度。
§6
Kittāvatā indriyānaṃ indriyapaññatti? Yāvatā bāvīsatindriyāni – cakkhundriyaṃ, sotindriyaṃ, ghānindriyaṃ, jivhindriyaṃ, kāyindriyaṃ, manindriyaṃ, itthindriyaṃ, purisindriyaṃ, jīvitindriyaṃ, sukhindriyaṃ, dukkhindriyaṃ, somanassindriyaṃ, domanassindriyaṃ, upekkhindriyaṃ, saddhindriyaṃ, vīriyindriyaṃ, satindriyaṃ, samādhindriyaṃ, paññindriyaṃ, anaññātaññassāmītindriyaṃ, aññindriyaṃ, aññātāvindriyaṃ; ettāvatā indriyānaṃ indriyapaññatti.
诸根的根施设到什么程度?到二十二根的程度——眼根、耳根、鼻根、舌根、身根、意根、女根、男根、命根、乐根、苦根、喜根、忧根、舍根、信根、精进根、念根、定根、慧根、未知当知根、已知根、具知根;诸根的根施设到此程度。
(1) Samayavimutto
(1)时解脱
(2) Asamayavimutto
(2)非时解脱
(3) Kuppadhammo
(3) 会动摇法者
(4) Akuppadhammo
(4) 不会动摇法者
(5) Parihānadhammo
(5) 会退堕法者
(6) Aparihānadhammo
(6) 不会退堕法者
(7) Cetanābhabbo
(7) 思能者
(8) Anurakkhaṇābhabbo
(8) 守护能者
(9) Puthujjano
(9) 凡夫
(10) Gotrabhū
(10) 种姓者
(11) Bhayūparato
(11) 因怖畏而止息者
(12) Abhayūparato
(12) 因无怖畏而止息者
(13) Bhabbāgamano
(13) 能前往者
(14) Abhabbāgamano
(14) 不能前往者
(15) Niyato
(15) 决定者
(16) Aniyato
(16) 不决定者
(17) Paṭipannako
(17) 已行道者
(18) Phaleṭhito
(18) 住立于果者
(19) Samasīsī
(19) 头平正者
(20) Ṭhitakappī
(20) 住立威仪者
(21) Ariyo
(21) 圣者
(22) Anariyo
(22) 非圣者
(23) Sekkho
(23) 有学
(24) Asekkho
(24) 无学
(25) Nevasekkhanāsekkho
(25) 非有学非无学
(26) Tevijjo
(26) 三明者
(27) Chaḷabhiñño
(27) 六神通者
(28) Sammāsambuddho
(28) 正等正觉者
(29) Paccekasambuddho
(29) 独觉佛
(30) Ubhatobhāgavimutto
(30) 俱分解脱者
(31) Paññāvimutto
(31) 慧解脱者
(32) Kāyasakkhī
(32) 身证者
(33) Diṭṭhippatto
(33) 见至者
(34) Saddhāvimutto
(34) 信解脱者
(35) Dhammānusārī
(35) 随法行者
(36) Saddhānusārī
(36) 随信行者
(37) Sattakkhattuparamo
(37) 七次往返者
(38) Kolaṅkolo
(38) 家家
(39) Ekabījī
(39) 一种子者
(40) Sakadāgāmī
(40) 一来者
(41) Anāgāmī
(41) 不来者
(42) Antarāparinibbāyī
(42) 中般涅槃者
(43) Upahaccaparinibbāyī
(43) 中般涅槃者
(44) Asaṅkhāraparinibbāyī
(44) 无行般涅槃者
(45) Sasaṅkhāraparinibbāyī
(45) 有行般涅槃者
(46) Uddhaṃsotoakaniṭṭhagāmī
(46) 上流至阿咖尼吒行者
(47) Sotāpanno
(47) 入流者
(48) Sotāpattiphalasacchikiriyāya paṭipanno
(48) 为作证入流果而行道者
(49) Sakadāgāmī
(49) 一来者
(50) Sakadāgāmiphalasacchikiriyāya paṭipanno
(50) 为作证一来果而行道者
(51) Anāgāmī
不来者
(52) Anāgāmiphalasacchikiriyāya paṭipanno
为作证不来果而行道者
(53) Arahā
阿拉汉
(54) Arahattaphalasacchikiriyāya paṭipanno
为作证阿拉汉果而行道者
Ekakaṃ. · 一法
2. Dukauddeso2. 二法章
(1) Kodhano ca, upanāhī ca.
有忿且有恨
(2) Makkhī ca, paḷāsī ca.
覆且恼
(3) Issukī ca, maccharī ca.
嫉且悭
(4) Saṭho ca, māyāvī ca.
诳且谄
(5) Ahiriko ca, anottappī ca.
(5) 无惭与无愧。
(6) Dubbaco ca, pāpamitto ca.
(6) 难受教与恶友。
(7) Indriyesu aguttadvāro ca, bhojane amattaññū ca.
(7) 诸根门不守护与于食不知量。
(8) Muṭṭhassati ca, asampajāno ca.
(8) 失念与不正知。
(9) Sīlavipanno ca, diṭṭhivipanno ca.
(9) 戒坏与见坏。
(10) Ajjhattasaṃyojano ca, bahiddhāsaṃyojano ca.
(10) 内结与外结。
(11) Akkodhano ca, anupanāhī ca.
(11) 不嗔与不怀恨。
(12) Amakkhī ca, apaḷāsī ca.
(12) 不覆与不恼。
(13) Anissukī ca, amaccharī ca.
(13) 不嫉妒与不悭吝。
(14) Asaṭho ca, amāyāvī ca.
(14) 不狡诈与不虚伪。
(15) Hirimā ca, ottappī ca.
(15) 有惭与有愧。
(16) Suvaco ca, kalyāṇamitto ca.
(16) 易受教与善友。
(17) Indriyesu guttadvāro ca, bhojane mattaññū ca.
(17) 诸根守护门与于食知量。
(18) Upaṭṭhitassati ca, sampajāno ca.
(18) 念现起与正知。
(19) Sīlasampanno ca, diṭṭhisampanno ca.
(19) 戒具足与见具足。
(20) Dve puggalā dullabhā lokasmiṃ.
(20) 两种人在世间难得。
(21) Dve puggalā duttappayā.
(21) 两种难以满足的人。
(22) Dve puggalā sutappayā.
(22) 两种易于满足的人。
(23) Dvinnaṃ puggalānaṃ āsavā vaḍḍhanti.
(23) 两种人的诸漏增长。
(24) Dvinnaṃ puggalānaṃ āsavā na vaḍḍhanti.
(24) 两种人的诸漏不增长。
(25) Hīnādhimutto ca, paṇītādhimutto ca.
(25) 劣意乐者与胜意乐者。
(26) Titto ca, tappetā ca.
(26) 满足者与令满足者。
Dukaṃ. · 二法
3. Tikauddeso3. 三法章
(1) Nirāso, āsaṃso, vigatāso.
(1) 无希望者、有希望者、离希望者。
(2) Tayo gilānūpamā puggalā.
(2) 三种如病人的人。
(3) Kāyasakkhī, diṭṭhippatto, saddhāvimutto.
(3) 身证者,见至者,信解脱者。
(4) Gūthabhāṇī, pupphabhāṇī, madhubhāṇī.
(4) 说粪者,说花者,说蜜者。
(5) Arukūpamacitto puggalo, vijjūpamacitto puggalo , vajirūpamacitto puggalo.
(5) 心如疮伤的人,心如闪电的人,心如金刚的人。
(6) Andho, ekacakkhu, dvicakkhu.
(6) 盲者,独眼者,双眼者。
(7) Avakujjapañño puggalo, ucchaṅgapañño puggalo, puthupañño puggalo.
(7) 倒慧者,膝慧者,广慧者。
(8) Atthekacco puggalo kāmesu ca bhavesu ca avītarāgo, atthekacco puggalo kāmesu vītarāgo bhavesu avītarāgo, atthekacco puggalo kāmesu ca bhavesu ca vītarāgo.
(8) 有一类人于诸欲与诸有未离贪,有一类人于诸欲离贪于诸有未离贪,有一类人于诸欲与诸有已离贪。
(9) Pāsāṇalekhūpamo puggalo, pathavilekhūpamo puggalo, udakalekhūpamo puggalo.
(9) 如石刻的人,如地刻的人,如水刻的人。
(10) Tayo potthakūpamā puggalā.
(10) 三种如布的人。
(11) Tayo kāsikavatthūpamā puggalā.
(11) 三种如咖西咖布之譬喻的人。
(12) Suppameyyo, duppameyyo, appameyyo.
(12) 易量者、难量者、不可量者。
(13) Atthekacco puggalo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupāsitabbo, atthekacco puggalo sevitabbo bhajitabbo payirupāsitabbo, atthekacco puggalo sakkatvā garuṃ katvā sevitabbo bhajitabbo payirupāsitabbo.
(13) 有一类人不应亲近、不应结交、不应须跋;有一类人应亲近、应结交、应须跋;有一类人应恭敬、尊重后亲近、结交、须跋。
(14) Atthekacco puggalo jigucchitabbo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupāsitabbo, atthekacco puggalo ajjhupekkhitabbo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupāsitabbo; atthekacco puggalo sevitabbo bhajitabbo payirupāsitabbo.
(14) 有一类人应厌恶、不应亲近、不应结交、不应须跋;有一类人应舍置、不应亲近、不应结交、不应须跋;有一类人应亲近、应结交、应须跋。
(15) Atthekacco puggalo sīlesu paripūrakārī , samādhismiṃ mattaso kārī, paññāya mattaso kārī; atthekacco puggalo sīlesu ca paripūrakārī, samādhismiñca paripūrakārī, paññāya mattaso kārī; atthekacco puggalo sīlesu ca paripūrakārī, samādhismiñca paripūrakārī, paññāya ca paripūrakārī.
(15) 有一类人于诸戒圆满行,于定中等行,于慧中等行;有一类人于诸戒圆满行,于定中亦圆满行,于慧中等行;有一类人于诸戒圆满行,于定中亦圆满行,于慧中亦圆满行。
(16) Tayo satthāro.
(16) 三种导师。
(17) Aparepi tayo satthāro.
(17) 另三种导师。
Tikaṃ. · 三法
4. Catukkauddeso4. 四法章
(1) Asappuriso, asappurisena asappurisataro, sappuriso, sappurisena sappurisataro.
(1) 非善士、比非善士更非善士者、善士、比善士更善士者。
(2) Pāpo, pāpena pāpataro, kalyāṇo, kalyāṇena kalyāṇataro.
(2) 恶者,以恶更恶;善者,以善更善。
(3) Pāpadhammo , pāpadhammena pāpadhammataro, kalyāṇadhammo, kalyāṇadhammena kalyāṇadhammataro.
(3) 恶法者,以恶法更恶法;善法者,以善法更善法。
(4) Sāvajjo, vajjabahulo, appavajjo , anavajjo.
(4) 有罪者、多罪者、少罪者、无罪者。
(5) Ugghaṭitaññū, vipañcitaññū , neyyo, padaparamo.
(5) 速通达者、广演知者、所引导者、句为最上者。
(6) Yuttappaṭibhāno , no muttappaṭibhāno, muttappaṭibhāno, no yuttappaṭibhāno, yuttappaṭibhāno ca muttappaṭibhāno ca, neva yuttappaṭibhāno no muttappaṭibhāno.
(6) 有相应辩者、非解脱辩者;解脱辩者、非相应辩者;相应辩者且解脱辩者;既非相应辩者亦非解脱辩者。
(7) Cattāro dhammakathikā puggalā.
(7) 四种说法者补特伽罗。
(8) Cattāro valāhakūpamā puggalā.
(8) 四种如云补特伽罗。
(9) Cattāro mūsikūpamā puggalā.
(9) 四种如鼠补特伽罗。
(10) Cattāro ambūpamā puggalā.
(10) 四种如芒果的人。
(11) Cattāro kumbhūpamā puggalā.
(11) 四种如瓶的人。
(12) Cattāro udakarahadūpamā puggalā.
(12) 四种如水池的人。
(13) Cattāro balībaddūpamā puggalā.
(13) 四种如系缚公牛的人。
(14) Cattāro āsīvisūpamā puggalā.
(14) 四种如毒蛇的人。
(15) Atthekacco puggalo ananuvicca apariyogāhetvā avaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti, atthekacco puggalo ananuvicca apariyogāhetvā vaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti, atthekacco puggalo ananuvicca apariyogāhetvā appasādanīye ṭhāne pasādaṃ upadaṃsitā hoti, atthekacco puggalo ananuvicca apariyogāhetvā pasādanīye ṭhāne appasādaṃ upadaṃsitā hoti.
(15) 有一类人未经审察、未经详察,对应受呵责者说赞叹;有一类人未经审察、未经详察,对应受赞叹者说呵责;有一类人未经审察、未经详察,在不应净信之处显示净信;有一类人未经审察、未经详察,在应净信之处显示须跋信。
(16) Atthekacco puggalo anuvicca pariyogāhetvā avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti, atthekacco puggalo anuvicca pariyogāhetvā vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti, atthekacco puggalo anuvicca pariyogāhetvā appasādanīye ṭhāne appasādaṃ upadaṃsitā hoti, atthekacco puggalo anuvicca pariyogāhetvā pasādanīye ṭhāne pasādaṃ upadaṃsitā hoti.
(16) 有一类人经过审察、详察,对应受呵责者说呵责;有一类人经过审察、详察,对应受赞叹者说赞叹;有一类人经过审察、详察,在不应净信之处显示须跋信;有一类人经过审察、详察,在应净信之处显示净信。
(17) Atthekacco puggalo avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca kho vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena; atthekacco puggalo vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca kho avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena; atthekacco puggalo avaṇṇārahassa ca avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena; vaṇṇārahassa ca vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, atthekacco puggalo neva avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena, no ca vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsitā hoti bhūtaṃ tacchaṃ kālena.
(17) 有一类人对应受呵责者说呵责,真实、确实、适时,但对应受赞叹者不说赞叹,真实、确实、适时;有一类人对应受赞叹者说赞叹,真实、确实、适时,但对应受呵责者不说呵责,真实、确实、适时;有一类人对应受呵责者说呵责,真实、确实、适时,对应受赞叹者也说赞叹,真实、确实、适时;有一类人对应受呵责者不说呵责,真实、确实、适时,对应受赞叹者也不说赞叹,真实、确实、适时。
(18) Uṭṭhānaphalūpajīvī no puññaphalūpajīvī, puññaphalūpajīvī no uṭṭhānaphalūpajīvī, uṭṭhānaphalūpajīvī ca puññaphalūpajīvī ca, neva uṭṭhānaphalūpajīvī no puññaphalūpajīvī.
(18) 依精勤果而活命者,非依福德果而活命者;依福德果而活命者,非依精勤果而活命者;依精勤果而活命者且依福德果而活命者;既非依精勤果而活命者,亦非依福德果而活命者。
(19) Tamo tamaparāyano, tamo jotiparāyano, joti tamaparāyano, joti jotiparāyano.
(19) 从暗趣向暗者,从暗趣向光者,从光趣向暗者,从光趣向光者。
(20) Oṇatoṇato, oṇatuṇṇato, uṇṇatoṇato, uṇṇatuṇṇato.
(20) 卑劣趣向卑劣者,卑劣趣向高尚者,高尚趣向卑劣者,高尚趣向高尚者。
(21) Cattāro rukkhūpamā puggalā.
(21) 四种树喻之人。
(22) Rūpappamāṇo, rūpappasanno, ghosappamāṇo, ghosappasanno.
(22) 色量者,色净者,声量者,声净者。
(23) Lūkhappamāṇo, lūkhappasanno , dhammappamāṇo, dhammappasanno.
(23) 粗量者,粗净者,法量者,法净者。
(24) Atthekacco puggalo attahitāya paṭipanno hoti, no parahitāya; atthekacco puggalo parahitāya paṭipanno hoti, no attahitāya; atthekacco puggalo attahitāya ceva paṭipanno hoti parahitāya ca; atthekacco puggalo neva attahitāya paṭipanno hoti no parahitāya.
(24) 有一类人行道为了自利,非为了他利;有一类人行道为了他利,非为了自利;有一类人行道为了自利且为了他利;有一类人行道既非为了自利,亦非为了他利。
(25) Atthekacco puggalo attantapo hoti attaparitāpanānuyogamanuyutto; atthekacco puggalo parantapo hoti paraparitāpanānuyogamanuyutto; atthekacco puggalo attantapo ca hoti attaparitāpanānuyogamanuyutto , parantapo ca paraparitāpanānuyogamanuyutto; atthekacco puggalo neva attantapo hoti na attaparitāpanānuyogamanuyutto, na parantapo na paraparitāpanānuyogamanuyutto. So anattantapo aparantapo diṭṭheva dhamme nicchāto nibbuto sītībhūto sukhappaṭisaṃvedī brahmabhūtena attanā viharati.
(25) 有一类人自苦者,从事于自我折磨之行;有一类人苦他者,从事于折磨他人之行;有一类人自苦者,从事于自我折磨之行,且苦他者,从事于折磨他人之行;有一类人既非自苦者,非从事于自我折磨之行,亦非苦他者,非从事于折磨他人之行。他不自苦、不苦他,于现法中无渴爱、已涅槃、清凉、感受安乐,以梵行成就之自我而住。
(26) Sarāgo, sadoso, samoho, samāno.
(26) 有贪者,有嗔者,有痴者,有慢者。
(27) Atthekacco puggalo lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya; atthekacco puggalo lābhī hoti adhipaññādhammavipassanāya, na lābhī ajjhattaṃ cetosamathassa; atthekacco puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṃ cetosamathassa, lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya; atthekacco puggalo neva lābhī hoti ajjhattaṃ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya.
(27) 有一类补特伽罗得内心寂止,不得增上慧法观;有一类补特伽罗得增上慧法观,不得内心寂止;有一类补特伽罗既得内心寂止,亦得增上慧法观;有一类补特伽罗既不得内心寂止,亦不得增上慧法观。
(28) Anusotagāmī puggalo, paṭisotagāmī puggalo, ṭhitatto puggalo, tiṇṇo pāraṅgato thale tiṭṭhati brāhmaṇo.
(28) 随流而行的补特伽罗,逆流而行的补特伽罗,住立的补特伽罗,已渡、到彼岸、住于陆地的婆罗门。
(29) Appassuto sutena anupapanno, appassuto sutena upapanno, bahussuto sutena anupapanno, bahussuto sutena upapanno.
(29) 少闻而不以所闻成就者,少闻而以所闻成就者,多闻而不以所闻成就者,多闻而以所闻成就者。
(30) Samaṇamacalo, samaṇapadumo, samaṇapuṇḍarīko, samaṇesu samaṇasukhumālo.
(30) 沙门中的不动者,沙门中的莲华,沙门中的白莲,沙门中最微妙者。
Catukkaṃ. · 四法
5. Pañcakauddeso5. 五法章
(1) Atthekacco puggalo ārabhati ca vippaṭisārī ca hoti, tañca cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ yathābhūtaṃ nappajānāti, yatthassa te uppannā pāpakā akusalā dhammā aparisesā nirujjhanti. Atthekacco puggalo ārabhati na vippaṭisārī ca hoti, tañca cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ yathābhūtaṃ nappajānāti, yatthassa te uppannā pāpakā akusalā dhammā aparisesā nirujjhanti. Atthekacco puggalo nārabhati vippaṭisārī ca hoti, tañca cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ yathābhūtaṃ nappajānāti, yatthassa te uppannā pāpakā akusalā dhammā aparisesā nirujjhanti. Atthekacco puggalo nārabhati na vippaṭisārī hoti, tañca cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ yathābhūtaṃ nappajānāti, yatthassa te uppannā pāpakā akusalā dhammā aparisesā nirujjhanti. Atthekacco puggalo nārabhati na vippaṭisārī hoti, tañca cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ yathābhūtaṃ pajānāti, yatthassa te uppannā pāpakā akusalā dhammā aparisesā nirujjhanti.
(1) 有一类补特伽罗精勤且追悔,不如实了知彼心解脱、慧解脱——在那里,他已生起的诸恶不善法无余灭尽。有一类补特伽罗精勤而不追悔,不如实了知彼心解脱、慧解脱——在那里,他已生起的诸恶不善法无余灭尽。有一类补特伽罗不精勤而追悔,不如实了知彼心解脱、慧解脱——在那里,他已生起的诸恶不善法无余灭尽。有一类补特伽罗不精勤、不追悔,不如实了知彼心解脱、慧解脱——在那里,他已生起的诸恶不善法无余灭尽。有一类补特伽罗不精勤、不追悔,如实了知彼心解脱、慧解脱——在那里,他已生起的诸恶不善法无余灭尽。
(2) Datvā avajānāti, saṃvāsena avajānāti, ādheyyamukho hoti, lolo hoti, mando momūho hoti.
(2) 施已而轻蔑,以共住而轻蔑,是信口者,是轻浮者,是愚钝愚痴者。
(3) Pañca yodhājīvūpamā puggalā.
(3) 五种如战士的补特伽罗。
(4) Pañca piṇḍapātikā.
(4) 五位乞食者。
(5) Pañca khalupacchābhattikā.
(5) 五位食后不食者。
(6) Pañca ekāsanikā.
(6) 五位一座食者。
(7) Pañca paṃsukūlikā.
(7) 五位尘堆衣者。
(8) Pañca tecīvarikā.
(8) 五位三衣者。
(9) Pañca āraññikā.
(9) 五位住阿兰若者。
(10) Pañca rukkhamūlikā.
(10) 五位树下住者。
(11) Pañca abbhokāsikā.
(11) 五位露地住者。
(12) Pañca nesajjikā.
(12) 五种常坐者。
(13) Pañca yathāsanthatikā.
(13) 五种随处住者。
(14) Pañca sosānikā.
(14) 五种冢间住者。
Pañcakaṃ. · 五法
6. Chakkauddeso6. 六法章
(1) Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sāmaṃ saccāni abhisambujjhati, tattha ca sabbaññutaṃ pāpuṇāti balesu ca vasībhāvaṃ. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sāmaṃ saccāni abhisambujjhati, na ca tattha sabbaññutaṃ pāpuṇāti na ca balesu vasībhāvaṃ. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sāmaṃ saccāni anabhisambujjhati, diṭṭhe ceva dhamme dukkhassantakaro hoti sāvakapāramiñca pāpuṇāti. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sāmaṃ saccāni anabhisambujjhati , diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro hoti, na ca sāvakapāramiṃ pāpuṇāti. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sāmaṃ saccāni anabhisambujjhati, na ca diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro hoti, anāgāmī hoti anāgantā itthattaṃ. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sāmaṃ saccāni anabhisambujjhati, na ca diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro hoti, āgāmī hoti āgantā itthattaṃ.
(1) 有一类补特伽罗,于以前未曾听闻的诸法中,自己现证诸谛,并且在那里达到一切知,以及诸力的自在。有一类补特伽罗,于以前未曾听闻的诸法中,自己现证诸谛,但在那里不达到一切知,也不达到诸力的自在。有一类补特伽罗,于以前未曾听闻的诸法中,自己不现证诸谛,但在现法中是苦的作终结者,并且达到声闻的波罗蜜。有一类补特伽罗,于以前未曾听闻的诸法中,自己不现证诸谛,在现法中是苦的作终结者,但不达到声闻的波罗蜜。有一类补特伽罗,于以前未曾听闻的诸法中,自己不现证诸谛,在现法中不是苦的作终结者,是不来者,不来此状态。有一类补特伽罗,于以前未曾听闻的诸法中,自己不现证诸谛,在现法中不是苦的作终结者,是来者,来此状态。
Chakkaṃ. · 六法
7. Sattakauddeso7. 七法章
(1) Satta udakūpamā puggalā. Sakiṃ nimuggo nimuggova hoti, ummujjitvā nimujjati, ummujjitvā ṭhito hoti, ummujjitvā vipassati viloketi, ummujjitvā patarati, ummujjitvā paṭigādhappatto hoti, ummujjitvā tiṇṇo hoti pāraṅgato thale tiṭṭhati brāhmaṇo.
(1) 七种如水的补特伽罗。一次沉没后就一直沉没,浮起后又沉没,浮起后站立,浮起后观察环视,浮起后横渡,浮起后到达可站立处,浮起后已渡、到彼岸、站在陆地上的婆罗门。
(2) Ubhatobhāgavimutto , paññāvimutto, kāyasakkhī, diṭṭhippatto, saddhāvimutto, dhammānusārī, saddhānusārī.
(2) 俱分解脱者,慧解脱者,身证者,见至者,信解脱者,随法行者,随信行者。
Sattakaṃ. · 七法
8. Aṭṭhakauddeso8. 八法章
(1) Cattāro maggasamaṅgino, cattāro phalasamaṅgino puggalā.
(1) 四种具道者,四种具果者补特伽罗。
Aṭṭhakaṃ. · 八法
9. Navakauddeso9. 九法章
(1) Sammāsambuddho, paccekasambuddho, ubhatobhāgavimutto, paññāvimutto, kāyasakkhī, diṭṭhippatto, saddhāvimutto, dhammānusārī, saddhānusārī.
(1) 正等正觉者,辟支佛,俱分解脱者,慧解脱者,身证者,见至者,信解脱者,随法行者,随信行者。
Navakaṃ. · 九法
10. Dasakauddeso10. 十法章
(1) Pañcannaṃ idha niṭṭhā, pañcannaṃ idha vihāya niṭṭhā.
(1) 此处五者的完成,此处舍断五者的完成。
Dasakaṃ. · 十法
Puggalapaññattimātikā niṭṭhitā. · 人施设论母完