身可忍耐释
1身体堪忍之解说
Kāyakhamanīya-niddesa
234二百三十四。
234.
2礼敬之行者,
Abhivādana-sīlissa ,
3常能敬事年长者,
Niccaṃ vuḍḍhāpacāyino;
4四法必得增长。
Cattāro dhammā vaḍḍhanti,
5寿命、容貌、安乐与力量。
Āyu vaṇṇo sukhaṃ balaṃ.
235比丘们,有五种法可带来长寿。哪五种呢?作适当之事,于适当中知量,食用已熟之食,适时而行,行于梵行。比丘们,这五种法即是长寿法。
235. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇattabhojī ca hoti. Kāla-cārī ca, brahma-cārīca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
236比丘们,有五种法可带来长寿。哪五种呢?作适当之事,于适当中知量,食用已熟之食,具戒,有善友。比丘们,这五种法即是长寿法。
236. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇatabhojīcahoti. Sīlavāca, kalyāṇa mittoca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
237
237.
9受持五戒,
Pañca-sīlaṃ samādāya,
10日日平等而行,
Samaṃ katvā dine dine;
11成就正念与智慧,
Satimā paññavā hutvā,
12于一切威仪中,精勤修习。
Care sabbiriyāpathe.
238诸比丘!有五种经行的利益。哪五种?堪于远行,堪于精勤,少病,所食、所饮、所嚼、所尝得以正确消化,由经行而得的定能长久保持。诸比丘,这便是五种经行的利益。
238. Pañcime bhikkhave caṅkame ānisaṃsā, katame pañca, addhānakkhamo hoti. Padhānakkhamo hoti. Appābādho hoti. Asitaṃpītaṃkhāyitaṃsāyitaṃ sammā pariṇāmaṃ gacchati. Caṅkamādhigato samādhi ciraṭṭhitiko hoti. Imekho bhikkhave pañca caṅkame āni saṃsāti.
239
239.
15布施漉水囊,
Parissāvana-dānañca ,
16仅施舍住处,
Āvāsa-dānameva ca;
17布施病者所需之床榻,
Gilāna-vatthu-dānañca,
18人王啊,此皆应所施。
Dātabbaṃ manujādhipa.
240二百四十。
240.
20应修葺旧精舍,
Kātabbaṃ jiṇṇakāvāsaṃ,
21并加以修缮;
Paṭisaṅkharaṇaṃ tathā;
22五戒奉持,
Pañca-sīla-samādānaṃ,
23既奉持已,善加守护;
Katvā taṃ sādhu-rakkhitaṃ;
24并修习布萨斋戒。
Uposathopavāso ca,
25应行布萨。
Kātabboposathe iti.
241二百四十一
241.
27过度饮食是病根。
Ati-bhottā roga-mūlaṃ,
28这确实减损寿命;
Āyukkhayaṃ karoti ve;
29因此,智者当如远离过量饮食,
Tasmā taṃ ati-bhuttiṃva,
30将它彻底舍离。
Parihareyya paṇḍito.
242二百四十二
242.
32未消化的食物是毒
A-jiṇṇe bhojanaṃ visaṃ,
33难以获得而不加审察
Dulladdhe a-vicārake;
34已消化、善得者,应仔细辨察。
Jiṇṇe su-laddhe vicāre,
35并非一切食物皆不可食。
Na vajjaṃ sabba-bhojanaṃ.
243二百四十三。
243.
37仅以四五口为食量,
Cattāro pañca ālope,
38进食后饮水,
Ābhutvā udakaṃ pive;
39便足以安乐而住。
Alaṃ phāsu-vihārāya;
40此比丘,心志精勤。
Pahitattassa bhikkhuno.
244
244.
42人若恒持正念,
Manujassa sadā satimato,
43于所得饮食,能知量知足;
Mattaṃ jānato laddha-bhojanaṃ;
44身中生起感受,
Tanukassa bhavanti vedanā,
45护持者的寿命渐趋于衰减。
Sanikaṃ jīrati āyu pālayaṃ.
245二百四十五。
245.
47年长者宜半卧安适,
Garūnaṃ aḍḍha-sohiccaṃ,
48年轻者不应怠惰懒散;
Lahūnaṃ nāti-kittiyā;
49适度之量已明示。
Mattā-pamāṇaṃ niddiṭṭhaṃ,
50他以此而得安乐长寿。
Sukhaṃ jīrati tāvatā.
246二百四十六。
246.
52因无水而感口渴之人,
Toyābhāve pipāsattā,
53刹那即从手中解脱;
Khaṇā pāṇehi muccate;
54是故,于一切处,
Tasmā sabbāsuvatthāsu,
55当施水以解渴。
Deyyaṃ vāriṃ pipāsaye.
247二百四十七。
247.
57冷水、牛奶、稀粥,
Sītodakaṃ payo khuddaṃ,
58酥油一一分为两份;
Ghatamekekaso dviso;
59三者和合为一者,或
Tisso samaggamatha vā,
60碗中所盛之黄色青年
Page pitaṃ yuvattadaṃ.
248二百四十八
248.
62梵天与毗湿奴以味为食,
Annaṃ brahmā rase viṇhu,
63大自在天亦依食物而存;
Bhutte ceva mahesaro;
64如是了知而食用者,
Evaṃ ñatvātu yo bhuñje,
65不为饮食之过患所染。
Anna-dosaṃ na limpate.
249二百四十九。
249.
67迦絺迦月的最后时分,
Kattikassantimo bhāgo,
68正值雨季结束、名为‘鹿月’的时节,
Yaṃ cādo miga-māsajo;
69此时正值所谓的严冬般寒冷,
Tāvubho yama-dāṭhākhyo,
70唯以少许饮食维持生命。
Laghvāhārova jīvati.
250二百五十
250.
72敬顺师长之行
Satthānukula-cariyā ,
73以心与慧自在所致
Cittaññāvasavattinā;
74以智慧守护之义,
Buddhi-rakkhilitatthena,
75如同圆满的甘露。
Paripuṇṇaṃ rasāyanaṃ.
250二百五十。
250.
77于无生中,无有生者;
A-jātiyā a-jātānaṃ,
78于有生者,归于灭尽;
Jātānaṃ vinivattiyā;
79已见诸病之对治法者;
Rogānaṃ yo vidhi diṭṭho,
80求安乐者当行此。
Taṃ sukhatthī samācare.
252
252.
82无病是至上之利,
Ārogyaṃ paramā lābhā,
83知足是至上之财;
Santuṭṭhi paramaṃ dhanaṃ;
84信赖是至亲。
Vissāsā paramā ñāti,
85涅槃是无上的安乐。
Nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ.