← 文献总目录

身可忍耐释

e1009n.nrf10 · 静态文献页 · 86 段 · 打开交互阅读器

身体堪忍之解说
Kāyakhamanīya-niddesa
234二百三十四。
234.
2尊敬的行为,
Abhivādana-sīlissa ,
3常随年长者侍奉;
Niccaṃ vuḍḍhāpacāyino;
4四种法增长,
Cattāro dhammā vaḍḍhanti,
5寿命、容色、安乐与力量。
Āyu vaṇṇo sukhaṃ balaṃ.
235二百三十五。比丘们,寿命有五种,请问是哪五种?应正作主者。正知其度量者。享长成熟者。顺时而行者。具梵行者。这五种法即为寿命。
235. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇattabhojī ca hoti. Kāla-cārī ca, brahma-cārīca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
236236. 比丘们,五法称为寿命者,何者为五?谓能善护身者。且知度适度者。以成熟饮食生活者。具戒语者,善友也是这样。此等五法,比丘们名为寿命者。
236. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇatabhojīcahoti. Sīlavāca, kalyāṇa mittoca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
237
237.
9守持五戒,
Pañca-sīlaṃ samādāya,
10每日如是平等行,
Samaṃ katvā dine dine;
11具正念慧,
Satimā paññavā hutvā,
12遵行普悉勤精进。
Care sabbiriyāpathe.
238238. 长老们,五种步行的缘起何为?这五者为:前后退避、提步迈进、行步平稳、不滑不跌,行走时能够正确变化。由此所得的禅定,能够长久安住稳固。这五种步行的缘起,长老们,便是此义。
238. Pañcime bhikkhave caṅkame ānisaṃsā, katame pañca, addhānakkhamo hoti. Padhānakkhamo hoti. Appābādho hoti. Asitaṃpītaṃkhāyitaṃsāyitaṃ sammā pariṇāmaṃ gacchati. Caṅkamādhigato samādhi ciraṭṭhitiko hoti. Imekho bhikkhave pañca caṅkame āni saṃsāti.
239
239.
15施予扇凉、送凉扇,
Parissāvana-dānañca ,
16仅施舍住所,
Āvāsa-dānameva ca;
17送病者之床榻,
Gilāna-vatthu-dānañca,
18此等皆应为人王所施舍。
Dātabbaṃ manujādhipa.
240二百四十。
240.
20应当修持的是坚固安住的老人之所,
Kātabbaṃ jiṇṇakāvāsaṃ,
21以及一切回忆忆想;
Paṭisaṅkharaṇaṃ tathā;
22五戒的奉持,
Pañca-sīla-samādānaṃ,
23既已奉行则当善加守护;
Katvā taṃ sādhu-rakkhitaṃ;
24并应修习斋戒日的守斋戒法,
Uposathopavāso ca,
25关于应当守的波萨节。
Kātabboposathe iti.
241二百四十一。
241.
27过度饮食是疾病的根源,
Ati-bhottā roga-mūlaṃ,
28也导致寿命的减少。
Āyukkhayaṃ karoti ve;
29因此,聪明人应当像避开过度饮食一样,
Tasmā taṃ ati-bhuttiṃva,
30加以摒弃它。
Parihareyya paṇḍito.
242二百四十二。
242.
32十分陈腐的食物是毒物,
A-jiṇṇe bhojanaṃ visaṃ,
33难以取得而无仔细辨察,
Dulladdhe a-vicārake;
34陈腐但仔细辨察,
Jiṇṇe su-laddhe vicāre,
35并非一切食物都不允许食用。
Na vajjaṃ sabba-bhojanaṃ.
243二百四十三。
243.
37四五种遮止法,
Cattāro pañca ālope,
38成为以后饮水;
Ābhutvā udakaṃ pive;
39适合清净独处;
Alaṃ phāsu-vihārāya;
40这是比丘谨守戒律之故。
Pahitattassa bhikkhuno.
244
244.
42人为常具正念,
Manujassa sadā satimato,
43适度知足所得之食,
Mattaṃ jānato laddha-bhojanaṃ;
44能使身体生起受用,
Tanukassa bhavanti vedanā,
45渐渐延长寿命加护。
Sanikaṃ jīrati āyu pālayaṃ.
245二百四十五。
245.
47老者倾向半卧安适,
Garūnaṃ aḍḍha-sohiccaṃ,
48年轻者则不宜怠惰懒散;
Lahūnaṃ nāti-kittiyā;
49量过度者,如此所显现,
Mattā-pamāṇaṃ niddiṭṭhaṃ,
50寿命因此而安乐长久。
Sukhaṃ jīrati tāvatā.
246二百四十六。
246.
52因无水而口渴者,
Toyābhāve pipāsattā,
53瞬间以手中得解脱;
Khaṇā pāṇehi muccate;
54故于所有睡眠中,皆然。
Tasmā sabbāsuvatthāsu,
55渴欲饮水。
Deyyaṃ vāriṃ pipāsaye.
247二百四十七。
247.
57冷水、牛奶、稀薄的酥油羹,
Sītodakaṃ payo khuddaṃ,
58以及一壶壶分,分为两份;
Ghatamekekaso dviso;
59三份合而为一的或,
Tisso samaggamatha vā,
60盛于碗中的黄色青年。
Page pitaṃ yuvattadaṃ.
248二百四十八。
248.
62梵天以美味为食,
Annaṃ brahmā rase viṇhu,
63摩诃萨罗亦以食物而存;
Bhutte ceva mahesaro;
64如是了知而有所食用,
Evaṃ ñatvātu yo bhuñje,
65则不为饮食之害所染。
Anna-dosaṃ na limpate.
249二百四十九。
249.
67十月为终结的月份,
Kattikassantimo bhāgo,
68即雨季的结束,
Yaṃ cādo miga-māsajo;
69所谓的严冬寒冷,
Tāvubho yama-dāṭhākhyo,
70以简朴饮食度日。
Laghvāhārova jīvati.
250二百五十。
250.
72恭敬师长的行为,
Satthānukula-cariyā ,
73由心识的成功运转所致;
Cittaññāvasavattinā;
74依赖智慧的护持,
Buddhi-rakkhilitatthena,
75如满溢的良药。
Paripuṇṇaṃ rasāyanaṃ.
250二百五十。
250.
77无生者,没有生者,
A-jātiyā a-jātānaṃ,
78有生者则归于灭。
Jātānaṃ vinivattiyā;
79已见病因之处者,
Rogānaṃ yo vidhi diṭṭho,
80善行彼以成其乐。
Taṃ sukhatthī samācare.
252
252.
82健康为至高之利,
Ārogyaṃ paramā lābhā,
83知足为至极财富;
Santuṭṭhi paramaṃ dhanaṃ;
84信赖为至上亲族。
Vissāsā paramā ñāti,
85涅槃是极至的安乐。
Nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ.