善士品
善人品
Sujanakaṇḍo
41
41.
2应当善于忍耐,
Sabbhireva samāsetha,
3应当善于断除烦恼;
Sabbhi kubbetha santhavaṃ;
4深信正法,
Sataṃ saddhammamaññāya,
5则为优越,不堕恶趣。
Seyyo hoti na pāpiyo.
42
42.
7当舍恶友之交,
Caja dujjana saṃsaggaṃ,
8亲近善友欢聚;
Bhaja sādhu samāgamaṃ;
9应当日日行持善法,
Kara puññamahorattiṃ,
10舍离常乐诸无常。
Sara niccamaniccataṃ.
43
43.
12如同虞美人花朵,
Yathā udumbarapakkā,
13仅在外侧显现华美;
Bahirattakamevaca;
14其内却充满空虚,
Anto kimīhi sampuṇṇā,
15邪恶人心也是这样。
Evaṃ dujjanahaddayā.
44
44.
17正如同断绝者,
Yathāpi panasāpakkā,
18宛如外部荆棘一般;
Bahi kaṇḍakameva ca;
19终极具足无死之性,
Anto amatasampannā,
20贤圣之心也是这样。
Evaṃ sujanahadayā.
45
45.
22即使幸福的檀香树,也不会失去其芬芳,
Sukkhopi candanataru na jahāti gandhaṃ,
23如同蛇行至人前,亦不会丧失其游走之态。
Nāgo gato naramukhe na jahāti līḷaṃ;
24若所染着者香甜可人,便不会舍弃高贵之物。
Yantāgato madhurasaṃ na jahāti ucchu,
25即使痛苦,有智慧之人亦不会抛弃正法。
Dukkhopi paṇḍitajano na jahāti dhammaṃ.
46
46.
27狮子者,虽有嗜欲之念,
Sīho nāma jighacchāpi,
28然不会食用树叶诸类。
Paṇṇādīni na khādati;
29狮子者,虽有饥渴之状,
Sīho nāma kisocāpi,
30然不食蛇肉诸类。
Nāgamaṃsaṃ na khādati.
47
47.
32出生于贵族家庭,是贵族的子弟,
Kula-jāto kula-putto,
33家族族谱被妥善保存;
Kula-vaṃsa-surakkhato;
34即使自己遭遇苦难,
Attanā dukkha-pattopi,
35也不作损害自身资格的恶业。
Hīna-kammaṃ na kāraye.
48
48.
37世间凉爽的是檀香,
Candanaṃ sītalaṃ loke,
38由此而生的月光也同样凉爽;
Tato candaṃva sītalaṃ;
39月亮和檀香树的凉意,
Canda-candanasītamhā,
40善美的话语,言辞清雅。
Sādhu vākyaṃ subhāsitaṃ.
49
49.
42东方初升的太阳,西方的日落,
Udeyya bhāṇu pacchime,
43乃至喜马拉雅山王的尊名;
Merurājā nameyyapi;
44地狱中寒冷之处,
Sītalā narakaggipi,
45以及山顶上的莲花。
Pabbatagge ca uppalaṃ.
46开发展现,非反倒,
Vikase na viparītaṃ,
47此乃善法,从不失殊。
Sādhuvāyyaṃ kudācanaṃ.
50
50.
49树荫可喜悦安乐,
Sukhā rukkhassa chāyāva,
50继之为亲母与父;
Tato ñāti mātā pitu;
51继之为国王的老师,
Tato ācariyo rañño,
52继之为佛多样化。
Tato buddhassanekadhā.
51
51.
54蜂蜂意欲采花,
Bhamarā pupphamicchanti,
55贤人渴求美德;
Guṇamicchanti sujanā;
56苍蝇贪恋脏物,
Makkhikā pūtimicchanti,
57恶人追随嗔恨。
Dosamicchanti dujjanā.
52
52.
59无母者言语恶劣,
Mātāhīnassa dubbhāsā,
60无父者行为不正;
Pitāhīnassa dukriyā;
61父母二者皆为微不足道者,
Ubho mātā pitā hīnā,
62恶口恶行俱不善。
Dubbhasāca dukīriyā.
53
53.
64母亲是最尊者,其言辞和善,
Mātā seṭṭhassa subhāsā,
65父亲是最尊者,其行事良善;
Pitā seṭṭhassa sukriyā;
66父母二者皆为最尊者,
Ubho mātā pitā seṭṭhā,
67其言辞和行为皆善美。
Subhāsāca sukīriyā.
54
54.
69战场上勇士们殊无错谬,
Saṅgāme sūra-micchanti,
70谋士们毫无疑惑好奇,
Mantīsu akūtūhalaṃ;
71至于亲爱者于食饮之中,
Piyañca annapānesu,
72受用时亦显贤智。
Atthe jāte ca paṇḍitaṃ.
55
55.
74见到犬牙锋利光明,
Sunakho sunakhaṃ disvā,
75显现出断杀之牙。
Dantaṃ dasseti hiṃsituṃ;
76恶人见善人,
Dujjano sujanaṃ disvā,
77便生瞋恚与害意。
Rosayaṃ hiṃsamicchati.
56
56.
79勿急速从事行为,
Mā ca vegena kiccāni,
80无论作或令作;
Karosi kārāpesi vā;
81仓卒所为之业,
Sahasā kāritaṃ kammaṃ,
82迟缓之后悔之。
Mando pacchānutappati.
57
57.
84愤怒既已生起,从不忧恼悲伤,
Kodhaṃ vihitvā na kadācinasoce,
85如释除虫般辞去恶色之言;
Makkhappahānaṃ isayo avaṇṇayuṃ;
86对于一切粗恶的言语应当宽恕包容,
Sabbesa phārusa-vacaṃ khametha,
87贤圣称此为最高忍耐。
Etaṃ khantiṃ uttamamāhu santo.
58
58.
89痛苦常常居于缠累中,
Dukkho nivāso sambādhe,
90生于污秽困苦之处;
Ṭhāne asucisaṅkate;
91于是,对于怨敌者,应以不亲近为本分。
Tato arimhi appiye,
92对此,应保持无嗔恨意。
Tatopi akataññunā.
59
59.
94应当劝谏和指正,
Ovādeyyānusāseyya,
95阻止恶行及障碍行为;
Gāpakā ca nivāraye;
96善者因此而受爱护,
Satañhi so piyo hoti,
97不善者则不受喜爱。
Asataṃ hoti appiyo.
60
60.
99以最精微的气息风吹拂,
Uttamattanivātena,
100以勇猛的突破而得胜;
Sūraṃ bhedena nijjaye;
101以低劣少量的布施,
Nīcaṃ appaka dānena,
102以精进的力量获得平等的胜利。
Vīriyena samaṃ jaye.
61
61.
104非所有毒物都称为毒,
Na visaṃ visamiccāhu,
105财富被僧团称为尊贵。
Dhanaṃ saṅghassa uccate;
106如同一物体被打碎,
Visaṃ ekaṃva hanati,
107这对僧团是毁灭的根本。
Sabbaṃ saṅghassa santakaṃ.
62
62.
109在快速奔行时善巧者能够辨别,
Javane bhadraṃ jānanti,
110也能承载重物者;
Baliddañca vāhenā;
111能以狠厉对待如牛者,
Duhena dhenuṃ jānanti,
112则是口舌巧妙的智者。
Bhāsamānena paṇḍitaṃ.
63
63.
114财富虽归善人所有,
Dhanamappampi sādhūnaṃ,
115如同依止池塘之水;
Kūpe vāriva nissayo;
116对于众多不善之人,
Bahuṃ api asādhūnaṃ,
117如同依于无水之海。
Naca vārīva aṇṇave.
64
64.
119不是他们饮用水,
Najjo pivanti no āpaṃ,
120树木也不取用其果实;
Rukkhā khādanti no phalaṃ;
121云在某处停留,
Vassanti kvaci no meghā,
122为他者聚集财富。
Paratthāya sataṃ dhanaṃ.
65
65.
124不可得到者不可求取,
Apattheyyaṃ na pattheyya,
125不可思惟者不可思惟;
A cinteyyaṃ na cintaye;
126唯应净思法,
Dhammameva sucinteyya,
127切莫徒然虚耗时光。
Kālaṃ moghaṃ na accaye.
66
66.
129即使是不曾思惟者,
Acintitampi bhavati,
130经思惟者亦将灭灭;
Cintitampi vinassati;
131因思虑所生之享乐,
Na hi cintāmayā bhogā,
132无法得于女人及男子。
Itthiyā purisassavā.
67
67.
134不和睦者所爱者得不到,
Asantassa piyo hoti,
135和睦时亦不造爱意。
Sante na kurute piyaṃ;
136令不真实法显现出光彩,
Asataṃ dhammaṃ roceti,
137此即是堕落之因的根本所在。
Taṃ parābhavato mukhaṃ.
138善人品已完结。
Sujanakaṇḍo niṭṭhito.