← 文献总目录

善士品

e1005n.nrf1 · 静态文献页 · 139 段 · 打开交互阅读器

1善人品
Sujanakaṇḍo
41
41.
2唯与善士共交往,
Sabbhireva samāsetha,
3与善士结亲厚谊;
Sabbhi kubbetha santhavaṃ;
4了知善士之正法,
Sataṃ saddhammamaññāya,
5则为优越,不堕恶趣。
Seyyo hoti na pāpiyo.
42
42.
7当舍恶友之交,
Caja dujjana saṃsaggaṃ,
8亲近善友之集会;
Bhaja sādhu samāgamaṃ;
9应于昼夜勤修善法;
Kara puññamahorattiṃ,
10常忆念常与无常。
Sara niccamaniccataṃ.
43
43.
12如同优昙婆罗果,
Yathā udumbarapakkā,
13仅外表鲜丽而已;
Bahirattakamevaca;
14其内却充满诸虫。
Anto kimīhi sampuṇṇā,
15邪恶之人也是如此。
Evaṃ dujjanahaddayā.
44
44.
17犹如果实已烂,
Yathāpi panasāpakkā,
18唯余外表多刺;
Bahi kaṇḍakameva ca;
19其内悉皆具足不死,
Anto amatasampannā,
20善士之心亦复如是。
Evaṃ sujanahadayā.
45
45.
22旃檀之木纵枯槁,亦不舍离其芬芳,
Sukkhopi candanataru na jahāti gandhaṃ,
23蛇行至人前,亦不失其游走之态。
Nāgo gato naramukhe na jahāti līḷaṃ;
24甘蔗虽入压榨机,亦不失其甘甜。
Yantāgato madhurasaṃ na jahāti ucchu,
25即使身处痛苦,智者亦不舍弃正法。
Dukkhopi paṇḍitajano na jahāti dhammaṃ.
46
46.
27狮子,即使饥饿,
Sīho nāma jighacchāpi,
28也不以树叶等为食;
Paṇṇādīni na khādati;
29狮子,即使饥渴瘦弱,
Sīho nāma kisocāpi,
30不食蛇肉。
Nāgamaṃsaṃ na khādati.
47
47.
32生贵族家,是良家子,
Kula-jāto kula-putto,
33家族血脉善守护;
Kula-vaṃsa-surakkhato;
34即便自身遭遇苦难,
Attanā dukkha-pattopi,
35亦不造作卑劣之业。
Hīna-kammaṃ na kāraye.
48
48.
37世间的旃檀是清凉的,
Candanaṃ sītalaṃ loke,
38由此而生的清凉,犹如月光般凉爽;
Tato candaṃva sītalaṃ;
39胜过月亮与檀香的凉意,
Canda-candanasītamhā,
40善说之辞,美妙殊胜。
Sādhu vākyaṃ subhāsitaṃ.
49
49.
42东方升起的太阳,与西方的落日,
Udeyya bhāṇu pacchime,
43乃至须弥山王的尊名;
Merurājā nameyyapi;
44乃至地狱中的寒冷之处,
Sītalā narakaggipi,
45与山顶的莲花。
Pabbatagge ca uppalaṃ.
46绽放而不颠倒,
Vikase na viparītaṃ,
47善语从来不失殊胜。
Sādhuvāyyaṃ kudācanaṃ.
50
50.
49树荫能带来安乐,
Sukhā rukkhassa chāyāva,
50其次为亲族、母亲与父亲;
Tato ñāti mātā pitu;
51其次为国王的老师,
Tato ācariyo rañño,
52由此,佛陀以种种方式,
Tato buddhassanekadhā.
51
51.
54犹如蜜蜂寻觅花蜜,
Bhamarā pupphamicchanti,
55贤善之人追寻美德。
Guṇamicchanti sujanā;
56苍蝇贪著腐臭,
Makkhikā pūtimicchanti,
57恶人贪著嗔恨。
Dosamicchanti dujjanā.
52
52.
59无母之人,言辞鄙恶。
Mātāhīnassa dubbhāsā,
60无父者行不善
Pitāhīnassa dukriyā;
61父母二者皆下劣
Ubho mātā pitā hīnā,
62恶口、恶行
Dubbhasāca dukīriyā.
53
53.
64母为最胜之善语者,
Mātā seṭṭhassa subhāsā,
65父为最胜之善行者;
Pitā seṭṭhassa sukriyā;
66父母二者皆为最胜,
Ubho mātā pitā seṭṭhā,
67言辞与行为皆善美。
Subhāsāca sukīriyā.
54
54.
69战场上,众人渴求勇士;
Saṅgāme sūra-micchanti,
70谋士之中,则无好奇与惊疑。
Mantīsu akūtūhalaṃ;
71于饮食中,亲爱者;
Piyañca annapānesu,
72事起之际,贤明人;
Atthe jāte ca paṇḍitaṃ.
55
55.
74犬见犬时,
Sunakho sunakhaṃ disvā,
75他露出牙齿,意欲伤害。
Dantaṃ dasseti hiṃsituṃ;
76恶人见到善人,
Dujjano sujanaṃ disvā,
77便起瞋怒,图谋加害。
Rosayaṃ hiṃsamicchati.
56
56.
79切莫匆忙行事,
Mā ca vegena kiccāni,
80无论自作或令他作;
Karosi kārāpesi vā;
81仓促所为之业,
Sahasā kāritaṃ kammaṃ,
82愚者事后追悔。
Mando pacchānutappati.
57
57.
84舍断愤怒之后,他不再忧恼悲伤,
Kodhaṃ vihitvā na kadācinasoce,
85圣者们称扬断除伪善;
Makkhappahānaṃ isayo avaṇṇayuṃ;
86对于一切粗恶的言语,应当忍耐;
Sabbesa phārusa-vacaṃ khametha,
87诸圣者称此为无上的忍耐。
Etaṃ khantiṃ uttamamāhu santo.
58
58.
89滞碍的居处满是苦迫,
Dukkho nivāso sambādhe,
90处不净困苦之地;
Ṭhāne asucisaṅkate;
91是故,于怨敌、不喜爱者,不应亲近。
Tato arimhi appiye,
92乃至对忘恩负义者,亦当无嗔。
Tatopi akataññunā.
59
59.
94应当教诫教授,
Ovādeyyānusāseyya,
95且应制止恶行与障碍;
Gāpakā ca nivāraye;
96善者因此为人所爱,
Satañhi so piyo hoti,
97不善者则不受人喜爱。
Asataṃ hoti appiyo.
60
60.
99以最上之谦逊,
Uttamattanivātena,
100以离间战胜勇士;
Sūraṃ bhedena nijjaye;
101以低劣、微少的布施,
Nīcaṃ appaka dānena,
102以精进,赢得平等的胜利。
Vīriyena samaṃ jaye.
61
61.
104并非毒物都称为毒,
Na visaṃ visamiccāhu,
105财富,称为僧团所有;
Dhanaṃ saṅghassa uccate;
106犹如毒药能杀一人;
Visaṃ ekaṃva hanati,
107一切俱为僧团之物。
Sabbaṃ saṅghassa santakaṃ.
62
62.
109在疾驰中,能辨别良骏;
Javane bhadraṃ jānanti,
110在负重中,能辨别壮畜;
Baliddañca vāhenā;
111在挤乳中,能辨别乳牛。
Duhena dhenuṃ jānanti,
112则是言辞善巧的智者。
Bhāsamānena paṇḍitaṃ.
63
63.
114善人纵使财富微薄,
Dhanamappampi sādhūnaṃ,
115亦如依止池水。
Kūpe vāriva nissayo;
116纵使不善者众多,
Bahuṃ api asādhūnaṃ,
117亦不似大海中的水;
Naca vārīva aṇṇave.
64
64.
119众河不饮自身之水,
Najjo pivanti no āpaṃ,
120树木不食其果;
Rukkhā khādanti no phalaṃ;
121云雨不滞于一处;
Vassanti kvaci no meghā,
122善者皆为他人积财。
Paratthāya sataṃ dhanaṃ.
65
65.
124不应期求不可得者,
Apattheyyaṃ na pattheyya,
125不应思惟不可议者;
A cinteyyaṃ na cintaye;
126唯应善思惟法。
Dhammameva sucinteyya,
127切莫让光阴徒然空过。
Kālaṃ moghaṃ na accaye.
66
66.
129不曾思惟者亦得以长存,
Acintitampi bhavati,
130经思惟者却终将消亡;
Cintitampi vinassati;
131非由思惟所生之乐,
Na hi cintāmayā bhogā,
132于女人或男子之中,
Itthiyā purisassavā.
67
67.
134为不善者所喜爱。
Asantassa piyo hoti,
135即使相处和睦,也不生起爱意。
Sante na kurute piyaṃ;
136喜爱不真实的法。
Asataṃ dhammaṃ roceti,
137这就是堕落之因的根本所在。
Taṃ parābhavato mukhaṃ.
139善人品已完结。
Sujanakaṇḍo niṭṭhito.