← 文献总目录

领袖论

e1004n.nrf3 · 静态文献页 · 171 段 · 打开交互阅读器

1导师传
Nāyakakathā
164
164.
2迦叶是位商人。
Kassako vāṇijomacco,
3沙门多闻具戒;
Samaṇo sutasīlavā;
4在这些广大者中,
Tesu vipulajātesu,
5国家也会广大兴盛。
Raṭṭhaṃpi vipulaṃ siyā.
165
165.
7在那些软弱者之中,
Tesu dubbalajātesu,
8国家亦将衰弱;
Raṭṭhaṃpi dubbalaṃ siyā;
9因此,国家应当广大而强盛,
Tasmā raṭṭhaṃpi vipulaṃ,
10应有一位具足国邦精粹者来护持。
Dhāraye raṭṭhasāravā.
166
166.
12那棵大树的硕果累累者,
Mahārukkhassa phalino,
13将其生果斩断的人;
Āmaṃ chindati yo phalaṃ;
14不知其味
Rasañcassa najānāti,
15种子亦随之坏灭
Bījañcassa vinassati.
167
167.
17国土犹如大树
Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,
18行非正法而治理者,
Yo adhammena sāsati;
19于味却无分别,
Rasañcassa najānāti,
20则彼国土亦衰亡。
Raṭṭhañcāpi vinassati.
168
168.
22犹如一棵硕果累累的大树,
Mahārukkhassa phalino,
23若有人只知摘取其成熟之果,
Pakkaṃ chindati yo phalaṃ;
24却能了知果实的滋味,
Rasañcassa vijānāti,
25种子发芽生长。
Bījañcassa nanassati.
169一百六十九。
169.
27国如大树之喻。
Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,
28以法治理国政;
Dhammena yo pasāsati;
29亦能辨别其味,
Rasañcassa vijānāti,
30并且能维护国家。
Raṭṭhañcāpi nanassati.
170
170.
32国土及人民,
Janappadañca yorājā,
33若国王以非法加以统治,
Adhammena pasāsati;
34则为国王与一切臣属,
Sabbo sadhihi sorājā,
35他便与刹帝利相敌对。
Viruddho hoti khattiyo.
171
171.
37同样地,对于村落中的伤害,
Tatheva nigame hiṃsaṃ,
38那些从事买卖的人;
Ye yuttā kayavikkaye;
39诸如课税与贡赋等强制索取,
Suṅkadānabalīkāre,
40他便与自己的库藏相违逆。
Sa kosena virujjhati.
172
172.
42在那大国的柏树林中,
Mahāravarakhettesu,
43“Saṅga”,意为结、缚。此处是指束缚、缠缚之义。
Saṅga, me katanissame;
44国王若侵害已得势者,
Ussite hiṃsayaṃ rājā,
45便会与有力者相违抗。
Sabalena virujjhati.
173数字『173』,此为经文段落编号。
173.
47同样地,摧残诸仙人,
Tatheva isayo hiṃso,
48梵行清净者亦受克自制。
Saṃyame brahmacāriyo;
49刹帝利而行非法,
Adhammacāri khattīyo,
50他便与天界相违。
So saggena virujjhati.
174
174.
52自作之业,不由他人,
Sayaṃkatā naparena,
53身为大臣,又值壮年;
Mahānajjo juvakatā;
54为国王所嫉妒;
Issarena tathā raññā,
55与在己国中的统治权。
Saraṭṭhe adhipaccatā.
175一百七十五
175.
57无论是恶业,还是善业,
Pāpaṃvāpi hi puññaṃvā,
58皆为精进所造。
Padhāno yaṃ karotice;
59世间正是如此成就。
Lokopevaṃ karotyeva,
60智者应当明了此事。
Taṃ vijāneyya paṇḍito.
176
176.
62如同龟类与鱼类,
Kacchapīnañca macchīnaṃ,
63母鸡与母牛,
Kukkuṭīnañca dhenūnaṃ;
64对幼子自然有哺育之情:
Puttaposā yathāhoti,
65人间的国王,对子民亦当如此。
Tathā maccesu rājūnaṃ.
177
177.
67无有统领者,终将毁灭;
Anāyakā vinassanti,
68统领众多者,亦将毁灭;
Nassanti bahunāyakā;
69以女人为统领者,终将毁灭。
Thīnāyakā vinassanti,
70明智的领导者则不消亡。
Nassanti susunāyakā.
178
178.
72而彼处有众多领导者,
Bahuvo yattha netāro,
73人人皆自许为智者,
Sabbe paṇḍitamānino;
74众人皆望成就大事,
Sabbe mahattamicchanti,
75却不知所作皆将坏灭。
Kataṃ nesaṃ vinassati.
179
179.
77唯求增胜反致毁灭,
Nodayāya vināsāya,
78多因领众之业所累
Bahunāyakatā bhūsaṃ;
79不净者消亡
Nomilanti vinassanti,
80犹如莲花为蟒蛇所摧
Padmā nyakkehisattahi.
180一百八十。
180.
82不满足者虽为出家人,却如同迷失者;
Asantuṭṭho yatī naṭṭho,
83满足者则如同大地之主般安稳。
Santuṭṭhoca mahīpati;
84怀有惭耻的歌女已经消亡,
Salajjā gaṇikā naṭṭhā,
85而无惭无愧的却是良家女子。
Nilajjātu kulaṅganā.
181
181.
87不应追随恶众而行,
Na gaṇassa ggato gacche,
88于已成熟的业,果报平等;
Siddhe kamme samaṃphalaṃ;
89倘若业报衰损现起,
Kammavippatti cehoti,
90饶舌者便在那处被摧毁。
Mukharo tatra haññate.
182
182.
92精勤者亦是苦行者,
Padhiro ca tapassīni,
93勇猛善战者亦是如此;
Sūro raṇavaṇo tathā;
94豪饮放逸的君王,
Majjapo patithī rājā,
95我不以这些为可信。
Ete nasaddahāmahaṃ.
183
183.
97应当知晓可委以重任的子女,
Jāneyya pesane bhaccaṃ,
98亲属值遇危难时亦应辨明。
Bandhavāpi bhayāgate;
99遭遇困苦时,方为真友;
Āpadāsu tathā mittaṃ,
100家财耗散时,方为贤妻。
Dārañca vibhavakkhaye.
184一百八十四。
184.
102从战场归来的勇士,
Raṇā paccāgataṃ sūraṃ,
103财富来到家中,
Dhanañca gharamāgataṃ;
104成熟的稻谷受人称赞,
Jiṇṇa mannaṃ pasaṃseyya,
105妻子则青春已逝
Dārañca gatayobbanaṃ.
185
185.
107在具足信心与敬爱者中
Saddhāpemesu santesu,
108一百只老鼠害破坏粮食。
Nagaṇe māsakaṃ sataṃ;
109信,在于诸寂静之中,
Saddhāvemesva santesu,
110虽百月之数,亦不过如此。
Māsakaṃpi sataṃ gaṇe.
186
186.
112能调伏未调伏者之布施,
Adantadamanaṃ dānaṃ,
113布施是一切成就的助缘;
Dānaṃ sabbatthasādhakaṃ;
114布施与和悦之语,
Dānena piyavācena,
115能令人提升与归顺。
Unnamanti namantica.
187
187.
117布施是息灭嗔恚的良药,
Dānaṃ sinehabhesajjaṃ,
118悭吝是消除恶念的毒药;
Maccheraṃ dussanosadhaṃ;
119布施是成就美名的良药,
Dānaṃ yasassabhosajjaṃ,
120悭吝如同劫末之毒。
Maccheraṃ kappanosadhaṃ.
188一百八十八。
188.
122于饥馑时,施予食物者,
Dubbhikkhe annadātaṃca,
123丰足时施黄金者,
Subhikkheca hiraññadaṃ;
124危难时施无畏者,
Bhayecābhayatādānaṃ,
125纵在天界,亦倍受尊敬。
Saggepi bahu maññate.
189一百八十九
189.
127虽有百眼、百耳,
Sataṃcakkhu sataṃkaṇṇā,
128‘领导者的子女’者,即‘永远’之意。
Nāyakassa sutā sadā;
129却仍如盲者、愚人;
Tathāpi andhapadhīro;
130这是导师的本质。
Esā nāyakadhammatā.
190
190.
132忍耐、警醒、精进,
Khamā jāgariyu ṭṭhānaṃ,
133应以慧分别而善见;
Saṃvibhāgo dayikkhaṇā;
134这些乃是导师之功德,
Nāyakassa guṇāete,
135为希求利益者所应希求。
Icchitabbā hitatthinā.
191
191.
137受人轻视时,他柔和。
Paribhūto mudū hoti,
138能胜过时,则无怨恨。
Atitikkhoca veravā;
139了知此二者,
Etañcaubhayaṃ ñatvā,
140应行于中道。
Anumajjhaṃ samācare.
192
192.
142单凭柔和,不能成就;
Nekantamudunā sakkā,
143单靠严厉,亦不能成就。
Ekantatikhiṇenavā;
144应将自我安立于崇高之中。
Attaṃ mahante ṭhapetuṃ,
145因此,二者皆当舍离。
Tasmā ubhaya mācare.
193一九三。
193.
147作礼敬时,应当避开背后。
Piṭṭhito kkaṃ niseveyya,
148应远离燃着火盆的座位。
Kucchinātu hutāsanaṃ;
149应当一心恭敬主人。
Sāmikaṃ sabbabhāvena,
150为来世故,不应行欺诳。
Paralokaṃ amāyāya.
194
194.
152我不应奉行粗恶之语,
Naseve pharusaṃsāmiṃ,
153亦不应亲近吝啬之人;
Taṃpi sevena macchariṃ;
154此后应行称赞,
Tato paggaṇhakaṃseve,
155此后应行贬斥;
Seve niggaṇhakaṃ tato;
195
195.
157并非征服无敌者便堪称王。
Na sā rājā yo ajeyyaṃ jināti,
158真正的朋友,不会去胜伏其友;
Na so sakhāyo sakhāraṃ jināti;
159真正的妻子,不会去违逆其夫;
Na sā bhariyā patino virodhati,
160不能忍受老朽的人,便不配称为人。
Na te vuttā ye nabharanti jiṇṇakaṃ.
196
196.
162若无圣者在其中,那里便不成真正的集会。
Na sā sabhā yattha nasanti santo,
163不说法者,并非圣者。
Na te santo ye navadanti dhammaṃ;
164已舍离贪欲、嗔恚与愚痴,
Rāgañca dosañca pahāya mohaṃ,
165说法者即是圣者。
Dhammaṃ bhaṇantāva bhavanti santo.
197
197.
167恒常精勤守护所闻法,
Sutassa rakkhā satatābhiyogo;
168家族的责任,人的明慧,
Kulassa vattaṃ purisassa vijjā;
169国王的放逸正是导致覆灭之因。
Rañño pamādo pasamodhanassa,
170我知道,懈怠之人绝不会有护佑。
Thīnantu jānāmi na jātu rakkhaṃ.