领袖论
导师传
Nāyakakathā
164
164.
2迦叶是商人,
Kassako vāṇijomacco,
3沙门拥有良善的戒德;
Samaṇo sutasīlavā;
4在这些广大发达者中,
Tesu vipulajātesu,
5国家也应当广大兴盛。
Raṭṭhaṃpi vipulaṃ siyā.
165
165.
7在那些软弱者中,
Tesu dubbalajātesu,
8国家也将衰弱;
Raṭṭhaṃpi dubbalaṃ siyā;
9因此国家应广大强盛,
Tasmā raṭṭhaṃpi vipulaṃ,
10由具国家本质的人来守护。
Dhāraye raṭṭhasāravā.
166
166.
12伟大树木的结果者,
Mahārukkhassa phalino,
13断除果报者,
Āmaṃ chindati yo phalaṃ;
14不知其滋味,
Rasañcassa najānāti,
15其因亦随之灭亡。
Bījañcassa vinassati.
167
167.
17国如大树,
Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,
18以非正法治理者。
Yo adhammena sāsati;
19对味道却不知晓,
Rasañcassa najānāti,
20国土也同样灭亡。
Raṭṭhañcāpi vinassati.
168
168.
22大树结果实,
Mahārukkhassa phalino,
23成熟的果子被采摘;
Pakkaṃ chindati yo phalaṃ;
24对味道却是了解的,
Rasañcassa vijānāti,
25种子发芽生长。
Bījañcassa nanassati.
169一百六十九。
169.
27国如大树之喻,
Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,
28以法为纲领治理国政;
Dhammena yo pasāsati;
29亦能知味道,
Rasañcassa vijānāti,
30并且能维护国家。
Raṭṭhañcāpi nanassati.
170
170.
32国土及其国王,
Janappadañca yorājā,
33是以不正的方法加以统治;
Adhammena pasāsati;
34一切臣属及真正的国王,
Sabbo sadhihi sorājā,
35与贵族势不两立。
Viruddho hoti khattiyo.
171
171.
37同样地,在经典中,伤害行为,
Tatheva nigame hiṃsaṃ,
38是指一切与身体毁坏相关的,
Ye yuttā kayavikkaye;
39诸如断指断骨等残害,
Suṅkadānabalīkāre,
40由此乃至产生忿怒而中断善行的。
Sa kosena virujjhati.
172
172.
42在大国柏树林中,
Mahāravarakhettesu,
43『Saṅga』者,结、缚也。此处意指束缚、绊缚之义。
Saṅga, me katanissame;
44国王若侵害已升起者,
Ussite hiṃsayaṃ rājā,
45则与有力者相违抗。
Sabalena virujjhati.
173数字『173』,此为经文段落编号。
173.
47同样地,侵害诸仙人,
Tatheva isayo hiṃso,
48以及持守梵行者;
Saṃyame brahmacāriyo;
49不合律行者国王,
Adhammacāri khattīyo,
50他被法净尽所废止。
So saggena virujjhati.
174
174.
52自己动手,不依他人,
Sayaṃkatā naparena,
53为大臣,壮年者;
Mahānajjo juvakatā;
54为国王所嫉妒,
Issarena tathā raññā,
55城主的主导条件。
Saraṭṭhe adhipaccatā.
175一百七十五。
175.
57即使是恶业,或善业,
Pāpaṃvāpi hi puññaṃvā,
58所起的努力行为;
Padhāno yaṃ karotice;
59世间就是这样成就的,
Lokopevaṃ karotyeva,
60对此应当由智慧者认识明了。
Taṃ vijāneyya paṇḍito.
176
176.
62如龟类之于鱼类,
Kacchapīnañca macchīnaṃ,
63如鸡类之于牛之母,
Kukkuṭīnañca dhenūnaṃ;
64子与子母之间常有如此关系,
Puttaposā yathāhoti,
65王族之间于鱼类亦是如此。
Tathā maccesu rājūnaṃ.
177
177.
67无领导者则灭亡,
Anāyakā vinassanti,
68有领导者则不灭亡;
Nassanti bahunāyakā;
69无明的领导者则灭亡,
Thīnāyakā vinassanti,
70明智的领导者则不灭亡。
Nassanti susunāyakā.
178
178.
72当多数为领导者,
Bahuvo yattha netāro,
73诸人皆自以为有学识,
Sabbe paṇḍitamānino;
74诸人皆希图成大,
Sabbe mahattamicchanti,
75未曾了知此等将何以而灭。
Kataṃ nesaṃ vinassati.
179
179.
77因愚痴故致失败与毁灭,
Nodayāya vināsāya,
78多由领袖业所累。
Bahunāyakatā bhūsaṃ;
79不净者灭亡,
Nomilanti vinassanti,
80如同莲花被蟒蛇所灭。
Padmā nyakkehisattahi.
180一百八十。
180.
82不满足者如乞丐一样贫穷,
Asantuṭṭho yatī naṭṭho,
83满足者则如诸王子般富有;
Santuṭṭhoca mahīpati;
84无耻的歌女已被毁灭,
Salajjā gaṇikā naṭṭhā,
85不可堕入十大恶趣的行为中。
Nilajjātu kulaṅganā.
181
181.
87不应随从恶众同去,
Na gaṇassa ggato gacche,
88因成熟的业报结果相等;
Siddhe kamme samaṃphalaṃ;
89若堕入恶趣果报,
Kammavippatti cehoti,
90声业便于此被摧毁。
Mukharo tatra haññate.
182
182.
92守护者也是修行者,
Padhiro ca tapassīni,
93勇猛者亦如战场上的勇士;
Sūro raṇavaṇo tathā;
94中阶者如同堕落的王者,
Majjapo patithī rājā,
95我不将此等视为无效。
Ete nasaddahāmahaṃ.
183
183.
97应当知晓子女的可托付之处,
Jāneyya pesane bhaccaṃ,
98即使是亲属遇有危险时亦须明辨,
Bandhavāpi bhayāgate;
99在困苦之时亦当视为朋友,
Āpadāsu tathā mittaṃ,
100在家业毁坏时亦当对待如亲族。
Dārañca vibhavakkhaye.
184一百八十四。
184.
102勇士应当面对战斗勇敢无畏,
Raṇā paccāgataṃ sūraṃ,
103财富和房屋已到来;
Dhanañca gharamāgataṃ;
104已熟的稻谷被欣赏,
Jiṇṇa mannaṃ pasaṃseyya,
105妻子则趋向荒野。
Dārañca gatayobbanaṃ.
185
185.
107在信心增长而强盛之人中,
Saddhāpemesu santesu,
108一百只老鼠害破坏粮食。
Nagaṇe māsakaṃ sataṃ;
109『信』者,归于寂静之中,
Saddhāvemesva santesu,
110即使是一百月的数目也是这样。
Māsakaṃpi sataṃ gaṇe.
186
186.
112不动如已服驭之象之布施,
Adantadamanaṃ dānaṃ,
113布施在一切处皆为成就之因;
Dānaṃ sabbatthasādhakaṃ;
114以和悦恳切之语而布施,
Dānena piyavācena,
115他们倾覆否定。
Unnamanti namantica.
187
187.
117布施犹如猛虎的猛药,
Dānaṃ sinehabhesajjaṃ,
118贪欲如同毒蛇的猛毒;
Maccheraṃ dussanosadhaṃ;
119布施犹如荣耀的良药,
Dānaṃ yasassabhosajjaṃ,
120贪欲如同业力的猛毒。
Maccheraṃ kappanosadhaṃ.
188一百八十八。
188.
122于饥饿时,粮食给予者,
Dubbhikkhe annadātaṃca,
123于富饶时,黄金给予者;
Subhikkheca hiraññadaṃ;
124于恐惧时,护持安全者,
Bhayecābhayatādānaṃ,
125即便在天上也被广为尊敬。
Saggepi bahu maññate.
189一百八十九。
189.
127虽有百眼、百耳,
Sataṃcakkhu sataṃkaṇṇā,
128『领导者的子女』者,『永远』也。
Nāyakassa sutā sadā;
129然而仍如盲者、愚者;
Tathāpi andhapadhīro;
130『这是』,『领导者的本质』也。
Esā nāyakadhammatā.
190
190.
132忍耐、警醒、[精进]站立,
Khamā jāgariyu ṭṭhānaṃ,
133分别应当明辨;
Saṃvibhāgo dayikkhaṇā;
134胜义者的德性;
Nāyakassa guṇāete,
135应以利益大众为念。
Icchitabbā hitatthinā.
191
191.
137受人轻视则温和,
Paribhūto mudū hoti,
138胜过则无烦恼怨恨;
Atitikkhoca veravā;
139了知这二者,
Etañcaubhayaṃ ñatvā,
140当居中而行。
Anumajjhaṃ samācare.
192
192.
142无多余阻碍而能,
Nekantamudunā sakkā,
143迅速单一而捷疾;
Ekantatikhiṇenavā;
144于自我加以确立,
Attaṃ mahante ṭhapetuṃ,
145因此,两者皆应舍弃。
Tasmā ubhaya mācare.
193一百九十三。
193.
147应当避开背后而作礼敬,
Piṭṭhito kkaṃ niseveyya,
148应远离火盆燃烧的座位;
Kucchinātu hutāsanaṃ;
149应当对主人一心恭敬,
Sāmikaṃ sabbabhāvena,
150以远离后世虚妄之见。
Paralokaṃ amāyāya.
194
194.
152我不愿奉行粗恶之语,
Naseve pharusaṃsāmiṃ,
153即使它像鱼儿喜欢水一般也不愿奉行;
Taṃpi sevena macchariṃ;
154随后奉行的是称赞之语,
Tato paggaṇhakaṃseve,
155奉行后又舍离称赞之语;
Seve niggaṇhakaṃ tato;
195
195.
157非彼为王者能制服无敌者,
Na sā rājā yo ajeyyaṃ jināti,
158非彼为友者能制服诸友,
Na so sakhāyo sakhāraṃ jināti;
159非彼为妻者能违抗丈夫,
Na sā bhariyā patino virodhati,
160非彼为人所称者能承担污秽事。
Na te vuttā ye nabharanti jiṇṇakaṃ.
196
196.
162非彼为众会所在,谓无争者,
Na sā sabhā yattha nasanti santo,
163非圣者者,非能转说法者也;
Na te santo ye navadanti dhammaṃ;
164舍弃贪欲与嗔恨及痴迷,
Rāgañca dosañca pahāya mohaṃ,
165诵说法者乃谓圣者。
Dhammaṃ bhaṇantāva bhavanti santo.
197
197.
167恒勤守护所闻法,
Sutassa rakkhā satatābhiyogo;
168为家中男子之智法。
Kulassa vattaṃ purisassa vijjā;
169国王的怠慢是导致失败的原因,
Rañño pamādo pasamodhanassa,
170我知晓他终究不会得到保护。
Thīnantu jānāmi na jātu rakkhaṃ.