格言华丛
礼敬彼世尊、阿拉汉、正自觉者
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa
1格言花束
Nītimañjarī
1
1.
3家族灭绝而消亡,
Kulakkhaye vinassanti,
4家族法则世代相传;
Kuladhammā sanantanā;
5法失而家族尽灭,
Dhamme naṭṭhe kulaṃ sabbaṃ,
6邪法横行而恶徒称王。
Adhammo abhibhū khalaṃ.
2
2.
8邪法称王时被驯服,
Adhammābhibhavā dantā,
9恶徒反而肆虐作恶;
Padussanti kulitthiyo;
10恶者苦难,违背自身正法,
Thīsu duṭṭhā sva dhammena,
11生起如色彩杂乱之象。
Jāyate vaṇṇasaṅkaro.
3
3.
13亲爱者言辞柔和,善摄美德,
Piyaṃ bhāse guṇaggāho,
14却生如虎狼,心怀凶狠;
Sūro siyā vikantano;
15施主如同月光般的女子,
Dātā candasamā nārī,
16常在所见之物中生憎恶。
Diṭṭhaṃ diṭṭhaṃ nahāsaye.
4
4.
18果何起于真实?
Kutotthi kumitte saccaṃ,
19果何生于贪欲增长?
Kudāre rativaḍḍhanaṃ;
20果何生于心意欢喜?
Kudesamhi mano rammaṃ,
21果何生于财富富饶?
Kurāje bhogasampadaṃ.
22于朋友中确立相应,
Saṅketeva amittasmiṃ,
23于朋友中亦不疏远;
Mittasmiṃ pi navissase;
24无畏者胜过有惧者,
Abhayā bhaya muppannaṃ,
25纵使根本受苦也如此,
Api mūlāni kantati.
26先行者胜过后来者,
Adiṭṭhova paro seyyo,
27恶念人不可信赖。
Dummitto no vissāsiko.
28火供果报明显可知,
Aggihomaphalaṃ vedo,
29但持戒果报更被看重;
Satthaṃsīlaphalaṃ mataṃ;
30性欲的果报是女人,
Ratiputtaphalaṃ nārī,
31施舍贪食的果报是财富。
Dānabhuttiphalaṃ dhanaṃ.
32虚假是冒失,是幻术,
Asaccaṃ sāhasaṃ māyā,
33愚痴是无明,不贪欲;
Mūḷhatta ma tilobhatā;
34无忧虑和安静,
Asocaṃ niddayattañca,
35身心衰弱,恼恨是自性所生。
Thīnaṃ dosā sabhāvajā.
36饮食是生命的负担,
Jāyāya bhattuno bhāro,
37是弟子对老师所负的责任;
Sissena guruno kato;
38对父亲的职责如同国家官员,
Amaccakehi rājassa,
39对父母就是自己本分的承担。
Pitarānaṃ nijenaca.
5
5.
41因努力而终止,
Uyyamena hi sijjhanti,
42行为非出于随意愿望;
Kammāni na manorathā;
43因经中如狮般猛利之言,
Na hi suttassa sīhassa,
44野兽绝不会从口中进入。
Pavīsanti mukhe migā.
45此处极寒极湿,
Atisītaṃ atiuṇhaṃ,
46极为漫长且深沉;
Atisāyamidaṃ ahu;
47因此,于分解之时,
Iti visaṭṭhakammante,
48须臾间猛击学童。
Khaṇā accenti māṇave.
49取用业的作用,
Ādānassa padānassa,
50以及必须执行的业,
Kattabbassa ca kammuno;
51迅速不可废弃之法,
Khippaṃ akayyamānassa,
52随时间渐现其成就。
Kāle pivati sampadaṃ.
53虽未显现,潜藏其中,
Nādabbe nihitā kāci,
54行持必然成就其果。
Kriyā phalavatī bhave;
55即使没有侵犯害人之心,
Nabyāpārasatenāpi,
56也难如独行者行走般轻快。
Sukova pāṭhate bako.
57若有人渡过河流时,
Yo dandhakāle tarati,
58又在渡船上摇晃,
Taraṇīye ca dandhaye;
59则无用之船桨,
Sukkhapaṇṇaṃ va akkamma,
60会折损自身之利益。
Atthaṃ bhañjati attano.
6
6.
62凡施予者与受用者,
Yaṃ dadāti yaṃ bhuñjati,
63富人即财的主人;
Tadeva dhanino dhanaṃ;
64他人则为智者所戏弄,
Aññe matassa kīḷanti,
65贫者亦如富者一般。
Dārehipi dhanehipi.
66不施舍而仅享用者,
Dānopabhogahīnena ,
67凭财物而感安乐者乃富人。
Dhanena dhanino sukhaṃ;
68何等为贫穷者的特征,
Ko viseso daliddassa,
69即过度守护财物,
Adhikaṃ dhanarakkhaṇaṃ.
70断绝自己本应享受的幸福,
Nijasokhyaṃ nirundhanto,
71沉溺于卑劣的财物与狭隘的慈悲;
Nīcabhogo mitampaco;
72彼者积累财富,
Dhanaṃ sañcayate yo so,
73却如负重的畜生一般。
Parabhāravaho pasu.
74所谓煮饭者,
Yaṃ ussukā saṅkharonti,
75卤煮多种财物,
Alakkhikā bahuṃ dhanaṃ;
76能工巧匠与不工巧匠,
Sippavanto asippāvā,
77使用这些财物作为器具。
Lakkhi vā tāni bhuñjati.
7
7.
79于广大心意中,
Sampatyaṃ mahataṃ cittaṃ,
80产生如莲般柔软的身心;
Bhave uppale komalaṃ;
81由于大雨倾盆,
Vipatyaṃca mahāsela,
82岩石密集相接如坚固岩层。
Silāsaṅghātakakkasaṃ.
8
8.
84藐视不可思议的善根,
Asambhabyaguṇaṃ thutvā,
85愚痴者因而生起忧愁;
Khedo mudhāva jāyate;
86观见缺乏的损害,
Avhāyaṃ canda mu llokya,
87如月缺般因而衰退。
Nacandota mu pāgamī.
9
9.
89应当在口中持守真实,
Saccaṃ mukhamhi dhāreyya,
90应当在耳中听受胜义;
Kaṇṇe sutaṃ bhuje jayaṃ;
91应当在心中怀有宽忍与勇猛,
Hadayamhi khamaṃ vīraṃ,
92并视众生为眼中仆人。
Lokādāsaṃca locane.
93勿使所闻之声变偏妄,
Saddamattaṃ naphandeyya,
94而应明了声音之因缘。
Aññatvā saddakāraṇaṃ;
95了知声响之因,
Saddahetuṃ pariññāya,
96欢喜或恐怖亦然。
Pamodo vā bhayo tathā.
97诸听闻者当应智慧,
Sabbasuta ma dhīyeyya,
98轻慢、懈怠、中庸者皆是。
Hīnamukkaṭṭhamajjhimaṃ.
10
10.
100愚钝人家族纯净,
Dunnāriyā kulaṃ suddhaṃ,
101子嗣因娇纵而亡。
Putto nassati lālanā;
102燃烧的是亲属,
Samiddhi anayā bandhu,
103羞耻与害怕为根本。
Pavāsā madanā hirī.
104培育五年,
Lālaye pañcavassāni,
105抚养十年;
Dasavassāni tālaye;
106直到十六岁,
Pattetu soḷasevasse,
107如对儿子朋友般对待。
Puttaṃ mittaṃva ācare.
108助长诸多过失,
Lālane bahavo dosā,
109助长诸多善行。
Lālane bahavo guṇā.
110使恶事得到遏止,护念利益之端,
Pāpā nivārayati yojayate hitāya,
111隐藏隐蔽之事,显露善行之迹;
Guyhāni gūhati guṇaṃ pakaṭīkaroti;
112同时还能消释灾患,适时给予援助,
Āpattikañca najahāti dadāti kāle,
113这是圣者常称的具足印证。
Sammitta lakkhaṇamidaṃ pavadanti santo.
11
11.
115恶人同恶人共处而生存,
Dujjano jīyate yutyā,
116因拘束而被制伏;
Niggahena nadhīmatā;
117大树被砍倒,
Nipātyate mahārukkho,
118必因斧头而灭亡。
Tassamīpa khatikkhayā.
119林中有被捕获的野兽,
Vane migāca luddhānaṃ,
120也有恶人与善人。
Dujjanānañca sajjanā;
121他们不是无缘的仇敌,
Akāraṇaverī honti,
122而是以三种饮食为优美。
Tiṇabhakkhā supesalā.
123用手掌按摩脚底,
Pādalaggaṃ karaṭṭhena,
124如同修剪枝条般修整。
Kaṇḍakeneva kaṇḍakaṃ.
125若不见愚者,莫轻视他,
Bālaṃ napasse nasuṇe,
126应与愚者一同相处。
Nacabālena saṃvase;
127轻薄无益的闲谈,
Bālenāllāpasallāpaṃ,
128不生长也不培养。
Nakare nacarocaye.
12
12.
130如同小儿尚不能做事,
Upa kattuṃ yathā khuddo,
131我们更不能如此。
Samattho natathāmahā;
132水井确实能解除干渴,
Kūpo hi hanti pipāsaṃ,
133大海却不能做到。
Natu pāyo mahambudhi.
13
13.
135「取」与「受」之意,
Ādānassa padānassa,
136以及「应当作」的行为,
Kattabbassaca kammuno;
137迅速不拖延地去作,
Khippaṃ akaramānassa,
138时间便消耗了此果报。
Kālo bhakkhati taṃ rasaṃ.
139若执「恒星」为准的,
Nakkhattaṃ paṭimānentaṃ,
140实为愚者所作之事;
Attho bālaṃ upajjhagā;
141义即义之本体,犹如星宿,
Attho atthassa nakkhattaṃ,
142星辰将行何事?
Kiṃ karissanti tārakā.
143智慧如无老死,
Ajarāmarova pañño,
144思维其理义所在;
Vijjamatthañca cintaye;
145犹如握发,
Gahitoviya kesesu,
146应当以死持守正法。
Maccunā dhammamācare.
14
14.
148宰相大臣诸贤,
Vajjā gurūca mantīca,
149三国共聚一处;
Tayo raṭṭhābhisaṅkhatā;
150生命为牢具所困,
Jīvīta dakkha kosānaṃ,
151增长与消灭俱存。
Vaḍḍhanā nāsanāca te.
15
15.
153正当行为则增长,
Thirena kammaṃ vaḍḍhati,
154过度则非急速增。
Athirena turena no;
155树木于结果之时,
Phalanti samaye rukkhā,
156即便经受严寒与多雨,
Sittāpi bahuvārinā.
157如是男子若风中摇动,
Vāyāmetheva puriso,
158智者也应当不为所乱。
Nanibbindeyya paṇḍito.
159这种努力并非无用,
Payatano tādiso neva,
160如同枝干不能不孕果实;
Kayyo yena phalaṃ nahi;
161种子皆为根本,
Selagge kūpakhaṇanā,
162如何得水般聚?
Kathaṃ toyasamāgamo.
163由智慧而正行,
Ñāṇaṅkusena sammaggaṃ,
164坚忍且奋发如象蹲。
Niyyatyussāhakuñjaro.
165不迁延于业未决,
Asamekkhitakammantaṃ,
166迅速下降于果位。
Turitābhi nipātinaṃ;
167有些业因其业性而难以消除,
Tānikammāni tappenti,
168如同口中含有沸腾的热水一般。
Uṇhaṃ va jjhohitaṃ mukhe.
16
16.
170此类贪欲行为应当被遮蔽,
Chaddosā puriseneha,
171应当放弃企图攀求财物的执着;
Hātabbā bhūtimicchantā;
172疲惫、困倦、恐惧与愤怒,
Niddā majjaṃ bhayaṃ kodho,
173懒散和沉睡过久皆属应当断除之事。
Ālasyaṃ dīghasuttatā.
174昼间以善行持戒者,
Na divā suppasīlena,
175夜晚以断欲显现者,
Rattimuṭṭhānadessinā;
176常以醉酒失去理智者,
Niccasoṇḍena mattena,
177能够居住于宅舍中。
Sakkā āvasituṃ gharaṃ.
178不可畏惧者而令人恐惧,
Abhetabbamhi bhāyanti,
179当被畏惧者却不畏惧。
Bhāyitabbe nabhāyare;
180他们因恐惧与危险而迷惑,
Bhayābhaya vimuḷhā te,
181如懒象般迟缓和软弱。
Jimhānugā ujuñjahā.
182对于生为人者,
Yassa manussabhūtassa,
183没有享受可供使用;
Natthi bhogāca sippakaṃ;
184那么对于那人来说,果报为何?
Kiṃ phalaṃ tassa mānussaṃ,
185他虽然是两足行者,却实如野兽一般。
Dvipādaṭṭho hi so migo.
17
17.
187应当采用多种方法,
Nānopāyova kattabbo,
188如果它们对自身有利;
Sace bhaveyya attano;
189便能如愿成就利益,
Atthasiddhi yathākāmaṃ,
190这些方法确实是利益之种。
Upāyo hi hitañjaso.
191如被迫害者、愚昧者一般,
Lañjadānabālisena ,
192或耍阴诡计诡诈者;
Kūṭaḍḍakāradhīvarā;
193断除宏大渊海,
Vinicchayamahāmacchaṃ,
194欲望之海因此被排除。
Oṭṭenti lobhasāgare.
195若有此四法,
Yassete caturo dhammā,
196犹如猴王般确实;
Vānarinda yathātava;
197真谛法即舍,
Saccaṃ dhammo dhīti cāgo,
198见闻者超越他。
Diṭṭhaṃ so ativattati.
18
18.
200有智慧者如宝物般珍贵,
Vidvāca ratanaṃ nārī,
201如琴声悦耳传达世间,
Vīṇā sātthaṃ giraṃmahī;
202具备德行之殊胜特质,
Guṇavisesa māgamma,
203德行与不德并存交织。
Guṇāni aguṇānica.
204财富强盛者世间尊敬,
Dhanavā balavā loke,
205但真正贤者才称智慧富有。
Dhanā bhavati paṇḍito.
206善苗依附于虫,
Sumane nissito kīṭo,
207无德而卑劣,自己堕落;
Nigguṇo hīnako sayaṃ;
208对那些如花环般串连者,
Taṃ pupphehi maṇḍentānaṃ,
209连王冠也将受损坏。
Raññaṃ siropi rohati.
210聚集于不显著者,
Alakkhikehi sañcītā,
211心念财富享受。
Dhanabhogāca cintitā;
212标志具有这些特征者,
Lakkhikassa bhavantete,
213标志者能正当享用。
Lakkhivā suṭṭhubhuñjati.
214在那人中贵族为最,
Khattiyo seṭṭho jane tasmiṃ,
215即具足族姓传承者;
Yo gottapaṭisārino;
216具足智慧与行为,
Vijjācaraṇasampanno,
217即为诸天人中的最胜。
So seṭṭho devamānuse.
218受持不灭之法,
Visāpi amataṃ gaṇhe,
219犹如保护珍宝极净者;
Gūthato maṇimuttamaṃ;
220如带刺之足履上之花,
Kaṇṭakapādapā pupphaṃ,
221虽残却为佳良;
Thirataṃ dukkulā varaṃ.
222诸多财富及美德,
Dhanissarādiguṇommi -
223众生因之而迅速流转。
Vegena vāhitā pajā.
19
19.
225其恒持慈者,
Yassa tthi satataṃ mettā,
226为诸世间所爱慕;
Sabbalokasuvallabhā;
227如海水向井中流,
Kūpāyate samuddopi,
228火光映于水中现;
Aggi tassa jalāyate.
20
20.
230如须弥山映于盐地,
Sakkharāyati merūpi,
231如净乳化肥沃地。
Visabhakkho sudhāyate;
232如鹿王般生起欲望,
Sasāyate migarāja,
233如瘤疾般烦扰不安;
Byālo mālāguṇāyate;
234如摇动之樗枝不定,
Dolāyate chamācālo,
235如多种兵器纷杂缠绕。
Nānāvudhā tiṇāyare.
21
21.
237唯有正念与精进,
Sameva sati ussāhe,
238是安乐之流、利益之因;
Sukhavāho hitaṅkaro;
239不足为多,亦非如是,
Ūne-dhike tathā nohi,
240中道总是善法。
Majjhago sādhu sabbadā.
241善哉,称为智者,
Sādhu kho paṇḍitonāma,
242非则为过智者。
Natveva atipaṇḍito.