← 文献总目录

9. 第九章

abh06t.nrf9 · 静态文献页 · 194 段 · 打开交互阅读器

1第九章
9. Navamo paricchedo
2福果缘之解说
Puññavipākapaccayaniddeso
560
560.
2三十二种果报心,唯是世间;
Bāttiṃsa pākacittāni, lokikāneva yāni hi;
3这些果报心,于结生与转起中。
Etesaṃ pākacittānaṃ, paṭisandhipavattisu.
561
561.
5福、非福等诸行,及彼之缘如何;
Puññāpuññādisaṅkhārā, yathā yesañca paccayā;
6于有等中,他们亦应为智者所了知。
Bhavādīsu tathā tepi, viññātabbā vibhāvinā.
562五百六十二。
562.
8三有、四生,以及五趣;
Tayo bhavā catasso ca, yoniyo gatipañcakaṃ;
9七识住,九有情居。
Viññāṇaṭṭhitiyo satta, sattāvāsā naveritā.
563五百六十三。
563.
11于欲界中,名为福行的八思;
Kāme puññābhisaṅkhāra-saññitā aṭṭha cetanā;
12在欲界善趣中,作为九种果报心之缘。
Navannaṃ pākacittānaṃ, kāme sugatiyaṃ pana.
564
564.
14以及以异刹那业为依止缘;
Nānākkhaṇikakammūpa-nissayapaccayehi ca;
15因为在结生时,它们有二种缘。
Dvedhā hi paccayā tesaṃ, bhavanti paṭisandhiyaṃ.
565
565.
17舍俱的无因意识界,
Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātuyā ;
18除了少分异熟心之外,它们在转起时有两种方式。
Vinā parittapākānaṃ, honti dvedhā pavattiyaṃ.
566
566.
20正是彼思,在色有中以二种方式成为缘;
Tāyeva cetanā rūpa-bhave dvedhāva paccayā;
21五种异熟心,于转起时成为缘。
Pañcannaṃ pākacittānaṃ, bhavanti hi pavattiyaṃ.
567
567.
23八种小异熟心,于欲界恶趣中亦然。
Aṭṭhannaṃ tu parittānaṃ, kāme duggatiyaṃ tathā;
24于转起时成为缘,于结生时则不成为缘。
Pavatte paccayā honti, na honti paṭisandhiyaṃ.
568
568.
26在欲界善趣中也是如此,即如前所述的那些种类。
Honti vuttappakārāva, kāme sugatiyaṃ tathā;
27对于十六种异熟心,在转起与结生时成为缘。
Soḷasannaṃ vipākānaṃ, pavatte paṭisandhiyaṃ.
569
569.
29在色界地,福行成为色法之缘。
Rūpe puññābhisaṅkhārā, rūpāvacarabhūmiyaṃ;
30五种异熟心,于结生时成为缘。
Pañcannaṃ pākacittānaṃ, paccayā paṭisandhiyaṃ.
570五百七十。
570.
32这些福行与非福行,在欲界中导向恶趣与善趣两种;
Hontimāpuññasaṅkhārā, kāme duggatiyaṃ dvidhā;
33然而,有一类识是结生的缘。
Viññāṇassa panekassa, paccayā paṭisandhiyaṃ.
571五百七十一。
571.
35六种识则仅于转起时存在,非于结生时。
Channaṃ pana pavatteva, honti no paṭisandhiyaṃ;
36七种于转起时与结生时皆存在。
Sattannampi bhavanteva, pavatte paṭisandhiyaṃ.
572五百七十二。
572.
38于欲界善趣中,此七种亦复如是。
Kāme sugatiyaṃ tesaṃ, sattannampi tatheva ca;
39它们是转起的缘,而非结生的缘。
Pavatte paccayā honti, na honti paṭisandhiyaṃ.
573五百七十三。
573.
41四种识在色界中也是如此。
Viññāṇānaṃ catunnampi, tesaṃ rūpabhave tathā;
42它们是转起之缘,而非结生之缘。
Pavatte paccayā honti, na honti paṭisandhiyaṃ.
574五百七十四。
574.
44于欲有中,对可意色等有所得时;
So ca kāmabhaveniṭṭha-rūpādiupaladdhiyaṃ;
45至于不可意的色等,在梵天界中并不存在。
Aniṭṭharūpādayo pana, brahmaloke na vijjare.
575五百七十五。
575.
47在无色界地,同样是不动行;
Tathevāneñjasaṅkhāro , arūpāvacarabhūmiyaṃ;
48四种异熟心,于转起与结生中
Catunnaṃ pākacittānaṃ, pavatte paṭisandhiyaṃ.
576五百七十六
576.
50如是,首先,这些心于诸有中的结生与转起
Evaṃ tāva bhavesvete, paṭisandhipavattisu;
51智者应当依照它们如何成为缘的方式,如此了知。
Yathā ca paccayā honti, tathā ñeyyā vibhāvinā.
577五百七十七。
577.
53同样的道理,应当于胎等处了知;此处略说。
Eseva ca nayo ñeyyo, yoniādīsu tatridaṃ;
54然而自始即仅示其纲领。
Ādito pana paṭṭhāya, mukhamattanidassanaṃ.
578五百七十八。
578.
56福行无差别,于二有中亦然。
Avisesena puññābhi-saṅkhāro dvibhavesupi;
57然而,在结生之后,它便生起一切果报。
Datvāna paṭisandhiṃ tu, sabbapākaṃ janeti so.
579五百七十九。
579.
59同样,于卵生等四种生源中,亦应如是了知。
Tathā catūsu viññeyyo, aṇḍajādīsu yonisu;
60于众多天人的两种趣中也是如此。
Bahudevamanussānaṃ, gatīsu dvīsu eva ca.
580第五百八十节。
580.
62同样,于种种身等识的安住状态中也是如此;
Tathā nānattakāyādi-viññāṇānaṃ ṭhitīsupi;
63同样,对于所述的四种众生住处,也是如此。
Tathā vuttappakārasmiṃ, sattāvāse catubbidhe.
581581.
581.
65如是,福行于有等诸处,各随其应。
Evaṃ puññābhisaṅkhāro, bhavādīsu yathārahaṃ;
66是二十一种果报的缘,又有二种。
Ekavīsatipākānaṃ, paccayo hoti ca dvidhā.
582
582.
68在欲界中,为非福行;于有中,在四生处。
Kāme apuññasaṅkhāro, bhave catūsu yonisu;
69于三趣中之一趣,及于一种识住中。
Tīsu gatīsu ekissā, viññāṇaṭṭhitiyāpi ca.
583
583.
71然于某一种有情居,
Sattāvāse panekasmiṃ,
72此缘复有二种;
Uhoti so paccayo dvidhā;
73于七种异熟心,
Sattannaṃ pākacittānaṃ,
74在转起与结生中。
Pavatte paṭisandhiyaṃ.
584第五百八十四。
584.
76同样地,不动行又于一种色界有中。
Tathevāneñjasaṅkhāro, ekārūpabhave puna;
77即于一种生处,亦于一种趣中。
Ekissā yoniyā ceva, ekissā gatiyāpi ca.
585第五百八十五。
585.
79唯三种心住中,四种有情居;
Tīsu cittaṭṭhitīsveva, sattāvāse catubbidhe;
80对于四种异熟心,它成为两种缘。
Catunnaṃ pākacittānaṃ, dvedhā so hoti paccayo.
586
586.
82应知诸行,依结生与转起而存在于有等之中;
Paṭisandhipavattīnaṃ , vaseneva bhavādisu;
83亦应知诸行,如其各自之缘。
Vijānitabbā saṅkhārā, yathā yesañca paccayā.
587
587.
85然而,于色与非色诸法中,并无转移;
Na rūpārūpadhammānaṃ, saṅkanti pana vijjati;
86若无转移,结生如何可能?
Saṅkantibhāve asati, paṭisandhi kathaṃ siyā.
588五百八十八。
588.
88心无转移,从过去有至于此;
Natthi cittassa saṅkanti, atītabhavato idha;
89若无其因,彼则不现。
Tato hetuṃ vinā tassa, pātubhāvo na vijjati.
589589.
589.
91然而,得善缘已,唯色与非色生起。
Suladdhapaccayaṃ rūpā-rūpamattaṃ tu jāyati;
92然而,当如是生起时,实已得缘。
Uppajjamānamevaṃ tu, labhitvā paccayaṃ pana.
590五百九十。
590.
94所谓‘进入他之有’,是依共称而说。
Bhavantaramupetīti, samaññāya pavuccati;
95既非有情,亦非命者,自我也不存在。
Na ca satto na ca jīvo, na attā vāpi vijjati.
591五百九十一。
591.
97既已显明此义,进而就结生过程;
Tayidaṃ pākaṭaṃ katvā, paṭisandhikkamaṃ pana;
98我将善为开示,请诸位谛听这极难觉悟之法。
Dassayissāmahaṃ sādhu, nibodhatha sudubbudhaṃ.
592五百九十二。
592.
100过去生中,他临命终时
Atītasmiṃ bhave tassa, āsannamaraṇassa hi;
101犹如一片枯黄的棕榈叶,被弃置在烈日之下
Haritaṃ tālapaṇṇaṃva, pakkhittaṃ ātape pana.
593五百九十三
593.
103当身躯干枯衰损,眼等诸根坏灭之时,
Sussamāne sarīrasmiṃ, naṭṭhe cakkhundriyādike;
104仅余心所依处,身净色亦依之而立。
Hadayavatthumattasmiṃ, ṭhite kāyappasādike.
594
594.
106依止于所依处之心,于彼刹那亦得安住;
Vatthusannissitaṃ cittaṃ, hoti tasmiṃ khaṇepi ca;
107先前所造业,或为善,或为不善。
Pubbānusevitaṃ kammaṃ, puññaṃ vāpuññameva vā.
595
595.
109依止于业或业相而转起;
Kammaṃ kammanimittaṃ vā, ālambitvā pavattati;
110如此转起之识,已得诸缘。
Evaṃ pavattamānaṃ taṃ, viññāṇaṃ laddhapaccayaṃ.
596五百九十六
596.
112然而,在被无明所覆藏的过患境域中,
Avijjāya paṭicchannā-dīnave visaye pana;
113渴爱令诸行倾向彼境,俱生诸行则投送之。
Taṇhā nameti saṅkhārā, khipanti sahajā pana.
597五百九十七
597.
115并非正在死灭,而是依相续之力,被渴爱所牵引;
Na mīyamānaṃ taṇhāya, taṃ santativasā pana;
116然而,从此岸凭依绳索,
Orimā pana tīramhā, ālambitvāna rajjukaṃ.
598
598.
118这是跨越母体(之喻),它舍弃了先前的依止;
Mātikātikkamovetaṃ , purimaṃ jahati nissayaṃ;
119或是依附于随后由业所生的依止。
Aparaṃ kammasambhūtaṃ, lambitvā vāpi nissayaṃ.
599
599.
121然而,它依于所缘等诸缘而转起;
Taṃ panārammaṇādīhi, paccayehi pavattati;
122于此,前者为死亡,后者则为结生。
Purimaṃ cavanaṃ ettha, pacchimaṃ paṭisandhi tu.
600
600.
124此既非从前际而来,亦非从有分现起于此;
Tadetaṃ nāpi purimā, bhavatopi idhāgataṃ;
125它也不是无因的、由业等所生而显现。
Kammādiñca vinā hetuṃ, pātubhūtaṃ na ceva taṃ.
601
601.
127于此,此心之前际从有而来。
Ettha cetassa cittassa, purimā bhavato pana;
128由不来此处,依过去有之因等而生起。
Idhānāgamanetīta-bhavahetūhi sambhave.
602
602.
130回声、灯、印等,于此为譬喻。
Paṭighosadīpamuddādī, bhavantettha nidassanā;
131正如声音等因缘,去至他处,而成其他之因。
Yathā āgantvā aññatra, honti saddādihetukā.
603
603.
133同样,智者应如是了知识:
Evameva ca viññāṇaṃ, veditabbaṃ vibhāvinā;
134由于相续的连结,既非同一,亦非别异。
Santānabandhato natthi, ekatā vāpi nānatā.
604
604.
136然而,若执取相续上的连结,便会成为绝对的同一性;
Sati santānabandhe tu, ekantenekatā siyā;
137如同从乳产生的凝乳,在任何时候都不会是同一个东西。
Khīrato dadhisambhūtaṃ, na bhaveyya kadācipi.
605
605.
139再者,若那成为绝对的差异性,
Athāpi pana ekanta-nānatā sā bhaveyya ce;
140乳的主人并非人,也不会成为凝乳的主人。
Khīrasāmī naro neva, dadhisāmī bhaveyya so.
606
606.
142因此,于此,也并非绝对的一性或异性;
Tasmā ettha panekanta-ekatānānatāpi vā;
143也不应为通达教法的智者所亲近。
Na ceva upagantabbā, viññunā samayaññunā.
607
607.
145岂非如是?当彼业无转生而显现时,
Nanu evamasaṅkanti-pātubhāve tassa sati;
146那些于此人生状态中,由诸蕴所生起者,
Ye imasmiṃ manussatta-bhāve khandhābhisambhavā.
608
608.
148由于它们在此灭尽,而业是果报之因;
Tesaṃ idha niruddhattā, kammassa phalahetuno;
149因为业若转移到其他者,在此处所作之业,
Paratthāgamato ceva, idha tassa katassa hi.
609
609.
151则果报从其他者、从他处生起,此果则当属他人;
Aññassa aññato ceva, kammato taṃ phalaṃ siyā;
152因此,这一切的安立全然不善妙。
Tasmā na sundaraṃ etaṃ, vidhānaṃ sabbameva ca.
153在此,有说——
Etthāha –
610六一〇
610.
155此果在相续中,不属他人,也不从他处生;
Santāne yaṃ phalaṃ etaṃ, nāññassa na ca aññato;
156种子的造作,正是此义的证明。
Bījānaṃ abhisaṅkhāro, etassatthassa sādhako.
611
611.
158然而,在同一个相续中现起的果报,
Ekasmiṃ pana santāne, vattamānaṃ phalaṃ pana;
159既不应说为‘属他者’,亦非从他处生起。
Aññassātipi vā neva, aññato vā na hoti taṃ.
612
612.
161种子的构造,正是对此义理的证明。
Bījānaṃ abhisaṅkhārā, etassatthassa sādhako;
162然而,当种子的构造完成时,便有蜜等果报生起。
Bījānaṃ abhisaṅkhāre, kate tu madhuādinā.
613六一三。
613.
164在那种子的相续中,最初获得的缘;
Tassa bījassa santāne, paṭhamaṃ laddhapaccayo;
165然而,其后时,就果实而言,它是甘美的。
Madhuro phalaso tassa, hoti kālantare pana.
614六一四。
614.
167因为那些种子与造作,确实不能到达果位;
Na hi tāni hi bījāni, abhisaṅkharaṇampi vā;
168此理亦当如是了知。
Pāpuṇanti phalaṭṭhānaṃ, evaṃ ñeyyamidampi ca.
615
615.
170幼年时所运用的明、技艺、医药等,
Bālakāle payuttena, vijjāsipposadhādinā;
171应当在老年时期,以此譬喻来说明能带来果报。
Dīpetabbo ayaṃ vuddha-kālasmiṃ phaladāyinā.
616
616.
173即便如此,那业,无论是现行的,
Evaṃ santepi taṃ kammaṃ, vijjamānampi vā pana;
174还是已不再现行的,又或者成为果报的缘。
Phalassa paccayo hoti, atha vāvijjamānakaṃ.
617六一七。
617.
176若它是存在者,则在其转起的刹那,
Vijjamānaṃ sace hoti, tappavattikkhaṇe pana;
177必定有异熟,且与此因俱在。
Bhavitabbaṃ vipākena, saddhimeva ca hetunā.
618六一八。
618.
179或者,若它是不存在、已灭尽的法,却可以成为缘;
Atha vāvijjamānaṃ taṃ, niruddhaṃ paccayo bhave;
180在转起刹那之前,之后,果岂非恒常?
Pavattikkhaṇato pubbe, pacchā niccaphalaṃ siyā.
181被称为 ——
Vuccate –
619六一九。
619.
183已作之业即是缘,故其果并非恒常;
Kaṭattā paccayo kammaṃ, tasmā niccaphalaṃ na ca;
184应以担保等业作为譬喻来了知。
Pāṭibhogādikaṃ kammaṃ, veditabbaṃ nidassanaṃ.
620六二〇。
620.
186正因为已作,那业便成为果报的缘;
Kaṭattāyeva taṃ kammaṃ, phalassa pana paccayo;
187它既非存在,也非不存在。
Na cassa vijjamānattaṃ, tassa vāvijjamānatā.
621六二一。
621.
189此《阿毗达摩入门》,乃胜义之阐明;
Abhidhammāvatāroyaṃ, paramatthapakāsano;
190又,此论应当被听闻,能令闻者增长喜与慧。
Sotabbo pana sotūnaṃ, pītibuddhivivaḍḍhano.
193《阿毗达摩入门》中,名为“福异熟缘之解说”
Iti abhidhammāvatāre puññavipākapaccayaniddeso nāma
194第九章。
Navamo paricchedo.