← 文献总目录

5. 第五章

abh06t.nrf77 · 静态文献页 · 265 段 · 打开交互阅读器

5. 第五品
5. Pañcamo paricchedo
1涅槃施设之阐明
Nibbānapaññattiparidīpano
304
304.
3已说摄贪欲等烦恼的断尽,涅槃是安静的标志;
Rāgādīnaṃ khayaṃ vuttaṃ, nibbānaṃ santilakkhaṇaṃ;
4是轮回苦恼疼痛的止息、汇合之所。
Saṃsāradukkhasantāpatattassālaṃ sametave.
305
305.
6涅槃并非无有之灭,正如庄严深奥的言说所示;
Khayamattaṃ na nibbānaṃ, sagambhīrādivācato;
7无形无声的东西,不如毛发一样,不会被口舌所能表达。
Abhāvassa hi kummānaṃ, lomasseva na vācatā.
306
306.
9所谓灭尽者,是指灭除烦恼之道;此灭尽乃指恶业之灭。
Khayoti vuccate maggo, tappāpattā idaṃ khayaṃ;
10阿拉汉果,是断除生起与老死的确实成就。
Arahattaṃ viyuppāda-vayābhāvā dhuvañca taṃ.
307
307.
12积累与共识,即使依赖知识,却非真正归依;
Saṅkhataṃ sammutiñcāpi, ñāṇamālamba neva hi;
13去除污垢之后,应当追求非积累之物。
Chinde male tato vatthu, icchitabbamasaṅkhataṃ.
308三百零八。
308.
15欲求证得那安乐,应达成二十六种清净;
Pattukāmena taṃ santiṃ, chabbisuddhiṃ samādiya;
16但知见清净,应为利益而修行。
Ñāṇadassanasuddhī tu, sādhetabbā hitatthinā.
309三百零九。
309.
18品行的清净自意念等始,有四种;
Cetanādividhā sīla-suddhi tattha catubbidhā;
19恰当行为所生的定,被称为心的清净。
Sopacārasamādhī tu, cittasuddhīti vuccate.
310
310.
21完成了所谓清净行为者是归敬的心态,
Sampādetvādidvesuddhiṃ, namanā nāmaṃ tu ruppa-
22归敬之心恰似对自身本体诸根的依附,因无有对色法本体的执著。
To rūpaṃ natthi attādivatthūti ca vavatthape.
311
311.
24如同用犀角或木材生火,尽管生火但不与火合一;
Maṇindhanātape aggi, asantopi samāgame;
25心亦如是,随缘而起,依诸根境而现相。
Yathā hoti tathā cittaṃ, vatthālambādisaṅgame.
312
312.
27如同跛足之人行走独步,不能与他人相等;
Paṅgulandhā yathā gantuṃ, paccekamasamatthakā;
28有分别力者亦往,名色交互作用不异。
Yanti yuttā yathā evaṃ, nāmarūpavhayā kriyā.
313
313.
30此见非因名色等异,而是见自性得以显现;
Na nāmarūpato añño, attādi iti dassanaṃ;
31因除染污故名为净见,实为见洁净之意。
Sodhanattā hi duddiṭṭhiṃ, diṭṭhisuddhīti vuccati.
314三百一十四。
314.
33由无明和渴爱之取(业)的起始而生起此二者;
Avijjātaṇhupādāna-kammenādimhi taṃ dvayaṃ;
34色是由业而生,因根本缘起……(譬如)诸物等而生。
Rūpaṃ kammādito nāmaṃ, vatthādīhi pavattiyaṃ.
315三百一十五。
315.
36恒常地、处处为一切诸法所具,如然相同,而非此处之因彼处之故;
Sadā sabbattha sabbesaṃ, sadisaṃ na yato tato;
37无见他因缘为等果报等,见自性为无常因缘。
Nāhetunāñño attādiniccahetūti passati.
316
316.
39由此疑惑得以解除,依赖的是智慧;
Evaṃ tīrayate kaṅkhā, yāya paññāya paccaye;
40见所见的清净,此谓彼疑得以渡越。
Diṭṭhattā suddhi sā kaṅkhātaraṇaṃ iti vuccati.
317
317.
42彼已获得明了,了达清净者,于此处努力实践;
Pattaññātapariñño so, atraṭṭho yatateyati;
43凭借得度之智,清净目标永不丧失。
Tīraṇavhapariññāya, visuddhatthaṃ sadādaro.
318三百一十八。
318.
45承续于此,乃于蕴中聚集成团;
Tikālādivasā khandhe, samāsetvā kalāpato;
46彼观察说:无常、苦、无我,这样了知。
Aniccā dukkhānattāti, ādo evaṃ vipassati.
319三百一十九。
319.
48蕴无常,由灭尽性而生怖,由恐怖故而苦;
Khandhāniccā khayaṭṭhena, bhayaṭṭhena dukhāva te;
49无我则体性空乏,所以复复观之。
Anattāsārakaṭṭhena, iti passe punappunaṃ.
320
320.
51由形相无常等四十一相构成,
Ākārehi aniccādicattālīsehi sammase;
52(经)应分辨这些相的特性,而法蕴则应全面观察。
Lakkhaṇānaṃ vibhūtatthaṃ, khandhānaṃ pana sabbaso.
321
321.
54由此也生起厌离,九种根门净;
Evañcāpi asijjhante, navadhā nisitindriyo;
55在七对(识根)上,正分别色与非色之道理。
Sattakadvayato sammā, rūpārūpe vipassaye.
322三百二十二。
322.
57从色法的取受与舍弃,及因果增长与消减的变化;
Rūpamādānanikkhepā, vayovuddhattagāmito;
58以及对法的真实本质以正当方式的观察,亦是如此。
Sammasevannajādīhi, dhammatārūpatopi ca.
323三百二十三。
323.
60于名称的造作、瞬间生灭之际,
Nāmaṃ kalāpayamato, khaṇato kamatopi ca;
61于执持观点的众生中,观察其内心揭露诸法的本来相。
Diṭṭhimānanikantīnaṃ, passe ugghāṭanādito.
324三百二十四。
324.
63无明、渴爱与业行为,作为色法生起的因缘,
Avijjātaṇhākammanna-hetuto rūpaṃ ubbhave;
64无行、不接触诸法,是受的产生。
Vināhāraṃ saphassehi, vedanādittayaṃ bhave.
325三百二十五。
325.
66正是这无行所生的无触,
Tehiyeva vinā phassaṃ,
67却依赖于名色法而起;
Nāmarūpādhikehi tu;
68心为缘起之因故而有,
Cittaṃ hetukkhayā so so,
69彼此因彼心而分别现于各自。
Veti ve tassa tassa tu.
326三百二十六。
326.
71如因生灭之灭,亦如瞬息之消散;
Hetutodayanāsevaṃ, khaṇodayavayenapi;
72由此五十法门,当见诸生灭之起止。
Iti paññāsākārehi, passe punūdayabbayaṃ.
327三百二十七。
327.
74修习者如是精进,见知生起与灭亡的实相,
Yogissevaṃ samāraddhaudayabbayadassino;
75各种烦恼和本性,以及缘起的因,皆由此显现。
Pātubhonti upaklesā, sabhāvā hetutopi ca.
328三百二十八。
328.
77他们具备清楚的觉照、耐心、安静、快乐和平等心;
Te obhāsamatussāhapassaddhisukhupekkhanā;
78又有正念、信解与修习的增进,以及恬淡守戒。
Sati pītādhimokkho ca, nikanti ca dasīritā.
329三百二十九。
329.
80因贪欲及见执而生起的抓取,有三十种;
Taṇhādiṭṭhunnatiggāhavatthuto tiṃsadhā te ca;
81若此时起身妄动,则如愚痴者,前行者陷于地狱。
Taduppanne cale bālo, amagge maggadassako.
330三百三十。
330.
83观智清楚通达时,智者以智慧赞叹;
Vipassanā pathokkantā, tadāsi matimādhunā;
84若非以正道为依止,智者则识知其不善。
Na maggo gāhavatthuttā, tesaṃ iti vipassati.
331三百三十一。
331.
86「障碍」者,指无常等所执着所生之污染恶。
Upaklese aniccādi-vasage sodayabbaye;
87「通达过去途径」者,谓见诸行已灭而通达之法称为道。
Passato vīthinokkantadassanaṃ vuccate patho.
332三百三十二。
332.
89「道上道中」者,谓智如是显现:
Maggāmagge vavatthetvā, yā paññā evamuṭṭhitā;
90诸道道者所表通达之意,清净即是第五圣谛。
Maggāmaggikkhasaṅkhātā, suddhi sā pañcamī bhave.
333三百三十三。
333.
92因舍弃烦恼的理解而生起,源于清净成就;
Pahānavhapariññāya, ādito suddhisiddhiyā;
93因达成彼岸的理解而生起,以内心的精进为因。
Tīraṇavhapariññāya, antago yatatedhunā.
334三百三十四。
334.
95新知见由此生起,身心清净之业逐渐始发;
Jāyate navañāṇī sā, visuddhi kamatodaya-
96于成长之烦恼等中,新知见乃真实存在于此。
Bbayādī ghaṭamānassa, nava honti panettha hi.
335三百三十五。
335.
98「恒常护持」及「密集遮蔽」的状态;
Santatīriyato ceva, ghanenāpi ca channato;
99五取蕴的相状不会被破坏,此即为观智具足而染污之相,
Lakkhaṇāni na khāyante, saṃkiliṭṭhā vipassanā.
336三百三十六、
336.
101在此更应精勤谨察生灭变化;
Tatotra sammase bhiyyo, punadevudayabbayaṃ;
102以至能了知无常等圣法,精进勤修究竟厉行。
Tenāniccādisampassaṃ, paṭutaṃ paramaṃ vaje.
337三百三十七、
337.
104观于轮转、发生、存在等诸法;
Āvaṭṭetvā yaduppādaṭṭhitiādīhi passato;
105智慧立如破碎,彼时即得破碎智。
Bhaṅgeva tiṭṭhate ñāṇaṃ, tadā bhaṅgamatī siyā.
338三百三十八。
338.
107如是观察破碎,三界遭耗时;
Evaṃ passayato bhaṅgaṃ, tibhavo khāyate yadā;
108如狮等生怖畏,得此时当怖惧。
Sīhādiva bhayaṃ hutvā, siyā laddhā bhayikkhaṇā.
339三百三十九。
339.
110障碍如同房屋那样稳定地建立,堆叠于蕴之上。
Sādīnavā patiṭṭhante, khandhādittagharaṃ viya;
111当此时此刻得以见知时,便有观察障碍之正见。
Yadā tadā siyā laddhā, ādīnavānupassanā.
340三百四十。
340.
113观察业等诸行的障碍时,于生死等中过不生欢喜;
Saṅkhārādīnavaṃ disvā, ramate na bhavādisu;
114当此时此刻智慧得现前,生出离欲厌离生死之观。
Mati yadā tadā laddhā, siyā nibbidapassanā.
341三百四十一。
341.
116智者希求解脱之时,便舍弃一切诸行所聚合之物;
Ñāṇaṃ muccitukāmaṃ te, sabbabhūsaṅkhate yadā;
117譬如鱼网及捕鱼之物,智者一旦得已,则即放弃。
Jālādīhi ca macchādī, tadā laddhā cajjamati.
342三百四十二。
342.
119诸行本为不净、无常、苦之所缘,心以此为非乐并非高尚;
Saṅkhāre asubhāniccadukkhatonattato mati;
120见于此苦而生厌离,反复观照及正念思惟。
Passantī cattumussukkā, paṭisaṅkhānupassanā.
343三百四十三。
343.
122在此依示现之义,为了显现一切知识的推动,
Vuttātra paṭubhāvāya, sabbañāṇapavattiyā;
123以愚者的见解,譬如钝钝鸟雀的轰鸣声。
Mīnasaññāya sappassa, gāhaluddasamopamā.
344
344.
125于自身所限定者为空,两种『我在何处』之类的分别,
Attattaniyato suññaṃ, dvidhā ‘‘nāhaṃ kvacā’’dinā;
126四种、六种,更有六种以上,多样观察杂乱无章。
Catudhā chabbidhā cāpi, bahudhā passato bhusaṃ.
345
345.
128当猛虎盘踞静止,
Āvaṭṭatiggimāsajja,
129其心专注而镇定;
Nhārūva mati saṅkhataṃ;
130如同四负重者承受负荷,
Cattabhariyo yathā dose,
131亦以平静心态忍受不快。
Tathā taṃ samupekkhate.
346
346.
133甚至具有灾难威力者,心念仍恒守准则。
Tāva sādīnavānampi, lakkhaṇe tiṭṭhate mati;
134直到看见那岸边,就如同看见海燕般。
Na passe yāva sā tīraṃ, sāmuddasakuṇī yathā.
347
347.
136此为对蕴的观智,称为级次次第之内观;
Saṅkhārupekkhāñāṇāyaṃ, sikhāpattā vipassanā;
137因其由下而上而行,故名顺流。
Vuṭṭhānagāminīti ca, sānulomāti vuccati.
348
348.
139入于解脱之门,诸得道者成就此果。
Patvā mokkhamukhaṃ satta, sādhetiriyapuggale;
140禅支等之差别,以上身如足等类分别说之。
Jhānaṅgādippabhede ca, pādakādivasena sā.
349
349.
142诸瑜伽士若能觉知无常之实相,
Aniccato hi vuṭṭhānaṃ, yadi yassāsi yogino;
143则能广现出通向解脱的坚固捷径,其根识敏锐迅速。
Sodhimokkhassa bāhullā, tikkhasaddhindriyo bhave.
350
350.
145自苦起,虽为苦苦,然因贪欲者亦成其果。
Dukkhatonattato tañce, siyā honti kamena te;
146宁静、调伏、念处广泛、三根具足。
Passaddhivedabāhullā, tikkhekaggamatindriyā.
351三百五十一。
351.
148智慧极胜之人于觉知中所见,若有所起;
Paññādhurattamuddiṭṭhaṃ, vuṭṭhānaṃ yadinattato;
149信心随之滋长,因其专注坚固。
Saddhādhurattaṃ sesehi, taṃ viyābhinivesato.
352三百五十二。
352.
151有二种精进快捷与信心相应之士;
Dve tikkhasaddhasamathā, siyuṃ saddhānusārino;
152在中心处所,信解解脱者共六人。
Ādo majjhesu ṭhānesu, chasu saddhāvimuttakā.
353三百五十三。
353.
154另有一位随法而行者,具大见,至无尽;
Itaro dhammānusārīdo, diṭṭhippatto anantake;
155智慧解脱为两向,且为正念正定守护者。
Paññāmuttobhayatthante, ajhānijhānikā ca te.
354三百五十四。
354.
157信心锐利者之末端,信解解脱的极致。
Tikkhasaddhassa cantepi, saddhāmuttattamīritaṃ;
158在净道经中居中的部分,讲述身业所成的重要内容。
Visuddhimagge majjhassa, kāyasakkhittamaṭṭhasu.
355三百五十五。
355.
160所说者为解脱之法,具三明慧者于此方有所证知;
Vuttaṃ mokkhakathāyaṃ yaṃ, tikkhapaññārahassa tu;
161于见与得解原因,原无其他深义。
Diṭṭhipattattaṃ hetañca, tañca natthābhidhammike.
356三百五十六。
356.
163若其中六种能得,八解脱法皆可获得者。
Te sabbe aṭṭhamokkhānaṃ, lābhī ce chasu majjhasu;
164身为见证者,其证成立于终时,意谓身体二分皆已了脱。
Kāyasakkhī siyuṃ ante, ubhatobhāgamuttakā.
357三百五十七。
357.
166顺行者共有四种,且有三种或两种之差别;
Anulomāni cattāri, tīṇi dve vā bhavanti hi;
167此间道乃通向圣道的路径,其速度为缓慢、中等及快速三类。
Maggassa vīthiyaṃ mandamajjhatikkhamatibbasā.
358三百五十八。
358.
169清净之道亦有四种,其皆被各方承认确立。
Visuddhimagge cattāri, paṭisiddhāni sabbathā;
170如前所述,此义亦如所说。
Evamaṭṭhasāliniyā, vuttattā evamīritaṃ.
359三百五十九。
359.
172现行蕴的烦恼,也不应由外面加诸,使其生起;
Bhavaṅgāsannadosopi, nappanāya thirattato;
173清净者只因道的修习与智慧的见证,修道者便得清净。
Suddhiṃ paṭipadāñāṇadassanevaṃ labhe yati.
360三百六十。
360.
175如同道路,至第六、第七净阶段的清净;
Āvajjaṃ viya maggassa, chaṭṭhasattamasuddhinaṃ;
176继此而启内心安隐者,由彼形成了同族之生。
Antarā santimārabbha, tehi gotrabhu jāyate.
361三百六十一。
361.
178断除三结缚者,依此有正道生起;
Saṃyojanattayacchedī, maggo uppajjate tato;
179其果一二三,之后所说得以超越。
Phalāni ekaṃ dve tīṇi, tato vuttamatikkamā.
362三百六十二。
362.
181如是思惟时,便生起贪欲烦恼之身。
Tathā bhāvayato hoti, rāgadosatanūkaraṃ;
182第二种果报是当生于那有余果报者之间。
Dutiyo tapphalaṃ tamhā, sakadāgāmi tapphalī.
363三百六十三。
363.
184如此思惟时,若生起恼恨忧愁则不中善。
Evaṃ bhāvayato rāgadosanāsakarubbhave;
185第三种果报是当生于无余果报者之中。
Tatiyo tapphalaṃ tamhā, tapphalaṭṭhonāgāmiko.
364三百六十四。
364.
187如此思惟时,若生起终极的无余恼恨忧愁则不中善。
Evaṃ bhāvayato sesadosanāsakarubbhave;
188第四是正果,那阿拉汉是正果中的主体。
Catuttho tapphalaṃ tamhā, arahā tapphalaṭṭhako.
365三百六十五。
365.
190应当完成的事为断除生死,断灭南方邪见;
Katakicco bhavacchedo, dakkhiṇeyyopadhikkhayā;
191如同灯灭,了知一切苦的本质而得涅槃。
Nibbutiṃ yāti dīpova, sabbadukkhantasaññitaṃ.
366三百六十六。
366.
193如此即成究竟清净,具足智慧与见解。
Evaṃ siddhā siyā suddhi, ñāṇadassanasaññitā;
194此处所说的真实至此为止,是对究竟止境的总摄。
Vuttaṃ ettāvatā saccaṃ, paramatthaṃ samāsato.
367三百六十七。
367.
196所谓共识的真实,是指由七种事物构成的外相所称。
Saccaṃ sammuti sattādiavatthu vuccate yato;
197因缺少如轮般流转无碍的条件,那是没有色等诸内外因缘的。
Na labbhālātacakkaṃva, taṃ hi rūpādayo vinā.
368三百六十八。
368.
199无论哪一种方式,都不离弃色等诸法;
Tena tena pakārena, rūpādiṃ na vihāya tu;
200如是,如是的名称,接着即是常用(称谓)。
Tathā tathābhidhānañca, gāhañca vattate tato.
369三百六十九。
369.
202以广义的解释而得,因其非虚妄而成;
Labbhate parikappena, yato taṃ na musā tato;
203非依附无益之物言语而转;
Avuttālambamiccāhu, parittādīsvavācato.
370三百七十。
370.
205这堪称是恶善之友,谓存在蕴聚的连贯。
Pāpakalyāṇamittoyaṃ, sattoti khandhasantati;
206以唯一一法为执持,于此勤修行者谓为智慧者。
Ekattena gahetvāna, voharantīdha paṇḍitā.
371三百七十一。
371.
208即使是像大地一样广大的人,也无所依止而生,
Pathavādi viyekopi, puggalo na yato tato;
209因如乱栅围网之缘故,导致对众生的执着。
Kudiṭṭhivatthubhāvena, puggalaggahaṇaṃ bhave.
372三百七十二。
372.
211从此主题出发,用计数法及词句分别述之;
Etaṃ visayato katvā, saṅkhādīhi padehi tu;
212「无明存在」者,依此者们所说。
Avijjamānapaññatti, iti taññūhi bhāsitā.
373三百七十三。
373.
214于存在的认知中,因触及形色等境界;
Paññatti vijjamānassa, rūpādivisayattato;
215若认知身为真实,应如实正听所说。
Kāyaṃ paññatti ce suṭṭhu, vadato suṇa saccato.
374三百七十四。
374.
217因识别之转变,乃真实二谛之声也;
Saviññattivikāro hi, saddo saccadvayassa tu;
218『表相』者,谓表征、显现,此义由此众生所知也。
Paññāpanattā paññatti, iti taññūhi bhāsitā.
375三百七十五。
375.
220『现起之所依』,谓现起之事物之所依;『语义分别』,谓对语言所表达义理之分别。
Paccuppannādiālambaṃ, niruttipaṭisambhidā-
221此所谓『智慧』者,唯有此义相契合,别无他义。
Ñāṇassāti idañcevaṃ, sati yujjati nāññathā.
376三百七十六。
376.
223若说为『声音、引用及数量』等,谓此即诸法之总相。
Saddābhidheyyasaṅkhādi, iti ce sabbavatthunaṃ;
224必须要加以说明的是,这里指的是对约定用语的汇集。
Paññāpetabbato hoti, paññattipadasaṅgaho.
377三百七十七。
377.
226『一切约定法』,应当如此宣说时,
‘‘Sabbe paññattidhammā’’ti, desetabbaṃ tathā sati;
227接着对说明部分,也属于必须说明的范畴。
Atha paññāpanassāpi, paññāpetabbavatthunaṃ.
378三百七十八。
378.
229若论分门别类是为了认识,确实如此说法。
Vibhāgaṃ ñāpanatthaṃ hi, tathuddeso katoti ce;
230不应以此为泛泛之说,而应当视为对预设道路的综合说明。
Na kattabbaṃ visuṃ tena, paññattipathasaṅgahaṃ.
379三百七十九。
379.
232由于智慧的适当应用,依靠四种预设的初起条件而成立;
Paññāpiyattā catūhi, paññattādipadehi sā;
233师长们说,这即是以其他条件为依据而生起的智慧。
Parehi paññāpanattā, iti ācariyābravuṃ.
380三百八十。
380.
235以色等诸法为缘,应当加以说明,确实如是。
Rūpādayo upādāya, paññāpetabbato kira;
236无明缘起的智见是第一。
Avijjamānopādāyapaññatti paṭhamā tato.
381三百八十一。
381.
238耳根识的连续,在染污的再生之后;
Sotaviññāṇasantānānantaraṃ pattajātinā;
239以先前所摄取的意流为心。
Gahitapubbasaṅketamanodvārikacetasā.
382三百八十二。
382.
241以七轮等所摄取的智见揭示。
Paññāpenti gahitāya, yāya sattarathādayo;
242此谓名称分别,第二者名声彰显。
Iti sā nāmapaññatti, dutiyāti ca kittitā.
383三百八十三。
383.
244此言依因应众名之义,作为明了名相之用;
Saddato aññanāmāvabodhenatthāvabodhanaṃ;
245由于达成任务而先行之者,实为赞叹。
Kicchasādhanato pubbanayo eva pasaṃsiyo.
384三百八十四。
384.
247此谓知识现前的分别,亦称无知之状。
Sā vijjamānapaññatti, tathā avijjamānatā;
248有知识者即在知识之内,其彼端亦是如此。
Vijjamānena cāvijjamānā tabbiparītakā.
385三百八十五。
385.
250无知识者即在无知识之内,其彼端亦是如此;
Avijjamānena vijjamānatabbiparītakā;
251此等有六种,首为见解等。
Iccetā chabbidhā tāsu, paṭhamā matiādikā.
386三百八十六。
386.
253存在者,信者,人类与野兽也,
Satto saddho narussāho,
254意念的勤勉;
Seniyo manacetanā;
255可从此处认识,
Iccevametā viññeyyā,
256欲望是第二等类别的。
Kamato dutiyādikā.
387三百八十七。
387.
258依此特征了知,
Evaṃ lakkhaṇato ñatvā,
259即二谛的混合;
Saccadvayamasaṅkaraṃ;
260但行为应当怎样为之,
Kātabbo pana vohāro,
261智者不会随意行事。
Viññūhi na yathā tathāti.
262如是,于谛摄中,名为涅槃施设之阐明
Iti saccasaṅkhepe nibbānapaññattiparidīpano nāma
263第五品。
Pañcamo paricchedo.
264谛摄已竟。
Saccasaṅkhepo niṭṭhito.