← 文献总目录

5. 第五章

abh06t.nrf77 · 静态文献页 · 265 段 · 打开交互阅读器

15. 第五品
5. Pañcamo paricchedo
2涅槃施设之阐明
Nibbānapaññattiparidīpano
304
304.
2已说贪等之灭尽,涅槃具有寂静相;
Rāgādīnaṃ khayaṃ vuttaṃ, nibbānaṃ santilakkhaṇaṃ;
3为轮回之苦所热恼者,此中足以为安息处。
Saṃsāradukkhasantāpatattassālaṃ sametave.
305
305.
5仅灭尽并非涅槃,以有“深奥”等言说故;
Khayamattaṃ na nibbānaṃ, sagambhīrādivācato;
6因为无有之物,如龟毛,不可言说。
Abhāvassa hi kummānaṃ, lomasseva na vācatā.
306
306.
8所谓灭尽,即是道;此灭尽乃证得彼道者。
Khayoti vuccate maggo, tappāpattā idaṃ khayaṃ;
9阿拉汉果,因无生灭,故为恒常。
Arahattaṃ viyuppāda-vayābhāvā dhuvañca taṃ.
307
307.
11因为有为与假名,并非智之所缘。
Saṅkhataṃ sammutiñcāpi, ñāṇamālamba neva hi;
12因此,断除垢秽与事,应希求无为。
Chinde male tato vatthu, icchitabbamasaṅkhataṃ.
308三百零八
308.
14欲证得彼寂静者,应受持六种清净;
Pattukāmena taṃ santiṃ, chabbisuddhiṃ samādiya;
15然而,希求利益者应修证知见清净。
Ñāṇadassanasuddhī tu, sādhetabbā hitatthinā.
309三百零九。
309.
17其中,依思等而分的戒清净有四种;
Cetanādividhā sīla-suddhi tattha catubbidhā;
18近行定即名为心清净。
Sopacārasamādhī tu, cittasuddhīti vuccate.
310
310.
20成就了这二种清净之后,所谓名,是朝向所缘者;色,是变坏者——
Sampādetvādidvesuddhiṃ, namanā nāmaṃ tu ruppa-
21如是确定“无有我、我所等事”。
To rūpaṃ natthi attādivatthūti ca vavatthape.
311
311.
23犹如摩尼宝、干牛粪、日光与火,虽不共在一处,值遇和合时(则能生火);
Maṇindhanātape aggi, asantopi samāgame;
24心亦如此,当所依、所缘等和合时(即得生起)。
Yathā hoti tathā cittaṃ, vatthālambādisaṅgame.
312
312.
26犹如盲人与跛者,各自单独皆不能行走;
Paṅgulandhā yathā gantuṃ, paccekamasamatthakā;
27当它们结合时,便如此前行;名色所摄的诸行,亦复如是。
Yanti yuttā yathā evaṃ, nāmarūpavhayā kriyā.
313
313.
29此即是‘于名色之外,别无有我、我所等’之见;
Na nāmarūpato añño, attādi iti dassanaṃ;
30因能清净邪见,故称为见清净。
Sodhanattā hi duddiṭṭhiṃ, diṭṭhisuddhīti vuccati.
314三百一十四。
314.
32以无明、渴爱、取、业等为始,而有此二者;
Avijjātaṇhupādāna-kammenādimhi taṃ dvayaṃ;
33色由业等生,名依依处等转起。
Rūpaṃ kammādito nāmaṃ, vatthādīhi pavattiyaṃ.
315三百一十五。
315.
35恒常、遍处、一切,并非无处不相似;
Sadā sabbattha sabbesaṃ, sadisaṃ na yato tato;
36他见以无因、他因、我、常等为因。
Nāhetunāñño attādiniccahetūti passati.
316
316.
38如此,以智慧审察诸缘,由此度疑;
Evaṃ tīrayate kaṅkhā, yāya paññāya paccaye;
39依见故,此清净即名为度疑。
Diṭṭhattā suddhi sā kaṅkhātaraṇaṃ iti vuccati.
317
317.
41彼已证得遍知,于此义精勤努力;
Pattaññātapariñño so, atraṭṭho yatateyati;
42为了审查遍知的清净义,恒常恭敬。
Tīraṇavhapariññāya, visuddhatthaṃ sadādaro.
318三百一十八
318.
44将三时等诸蕴,收摄为聚组;
Tikālādivasā khandhe, samāsetvā kalāpato;
45他最初如是观照:无常、苦、无我。
Aniccā dukkhānattāti, ādo evaṃ vipassati.
319三百一十九。
319.
47诸蕴以灭尽之义为无常,以怖畏之义为苦;
Khandhāniccā khayaṭṭhena, bhayaṭṭhena dukhāva te;
48以无我、无坚实之义,如此一再地观照。
Anattāsārakaṭṭhena, iti passe punappunaṃ.
320
320.
50应以无常等四十行相而作意;
Ākārehi aniccādicattālīsehi sammase;
51是为了令诸相明晰,并于一切诸蕴全面观察。
Lakkhaṇānaṃ vibhūtatthaṃ, khandhānaṃ pana sabbaso.
321
321.
53若如此仍未成就,则应以九种方式使诸根变得锐利;
Evañcāpi asijjhante, navadhā nisitindriyo;
54依七重观法,正确地观照色与无色。
Sattakadvayato sammā, rūpārūpe vipassaye.
322三百二十二。
322.
56由对色的执取与舍离,由增长、老去、消散(的现象);
Rūpamādānanikkhepā, vayovuddhattagāmito;
57依颜色等而正确地作意,及依于法性与色等(作意)。
Sammasevannajādīhi, dhammatārūpatopi ca.
323三百二十三
323.
59从聚、刹那、次第的角度而观。
Nāmaṃ kalāpayamato, khaṇato kamatopi ca;
60应见邪见、慢与贪欲的破除等。
Diṭṭhimānanikantīnaṃ, passe ugghāṭanādito.
324三百二十四。
324.
62以无明、渴爱与业为因,色法生起。
Avijjātaṇhākammanna-hetuto rūpaṃ ubbhave;
63若离食与触,则三受不生。
Vināhāraṃ saphassehi, vedanādittayaṃ bhave.
325三百二十五。
325.
65离开它们,便无有触,
Tehiyeva vinā phassaṃ,
66但却是依于名色等的增上;
Nāmarūpādhikehi tu;
67由于因的灭尽,种种心
Cittaṃ hetukkhayā so so,
68灭去;然而各个心确实如此。
Veti ve tassa tassa tu.
326三百二十六。
326.
70如此由因而生灭,亦由刹那而生灭;
Hetutodayanāsevaṃ, khaṇodayavayenapi;
71以此五十行相,观见生灭。
Iti paññāsākārehi, passe punūdayabbayaṃ.
327三百二十七。
327.
73瑜伽行者如是精勤,观见生灭;
Yogissevaṃ samāraddhaudayabbayadassino;
74染污法、自性法,以及从因而生起的法,皆得显现。
Pātubhonti upaklesā, sabhāvā hetutopi ca.
328三百二十八。
328.
76它们即是光明、精进、喜、轻安、乐与舍;
Te obhāsamatussāhapassaddhisukhupekkhanā;
77念、喜、胜解与欲,此即十种。
Sati pītādhimokkho ca, nikanti ca dasīritā.
329三百二十九。
329.
79贪、见、慢、执取与事,此三十种。
Taṇhādiṭṭhunnatiggāhavatthuto tiṃsadhā te ca;
80愚者于其生起时动摇,将非道见为道。
Taduppanne cale bālo, amagge maggadassako.
330三百三十。
330.
82内观既入道,智者得智慧。
Vipassanā pathokkantā, tadāsi matimādhunā;
83他如此观见:此道并非执取的对象。
Na maggo gāhavatthuttā, tesaṃ iti vipassati.
331三百三十一。
331.
85于随烦恼中,依无常等之力,观于生灭;
Upaklese aniccādi-vasage sodayabbaye;
86对于观照者,超越行境之见即名为道。
Passato vīthinokkantadassanaṃ vuccate patho.
332三百三十二。
332.
88辨明道与非道之后,那如此生起的慧;
Maggāmagge vavatthetvā, yā paññā evamuṭṭhitā;
89此即名为道非道智的清净,为第五清净。
Maggāmaggikkhasaṅkhātā, suddhi sā pañcamī bhave.
333三百三十三。
333.
91由名为断的遍知,最初成就清净;
Pahānavhapariññāya, ādito suddhisiddhiyā;
92依于称为度知的遍知,精勤者如今抵达终点。
Tīraṇavhapariññāya, antago yatatedhunā.
334三百三十四。
334.
94那具九智者,清净次第而生起。
Jāyate navañāṇī sā, visuddhi kamatodaya-
95精勤修习者,此处确有九种观智。
Bbayādī ghaṭamānassa, nava honti panettha hi.
335三百三十五。
335.
97由相续、聚集与遮蔽,
Santatīriyato ceva, ghanenāpi ca channato;
98若诸行之相不显现,观智便成染污。
Lakkhaṇāni na khāyante, saṃkiliṭṭhā vipassanā.
336三三六
336.
100此后,更应于此精勤观察,再度修习生灭观。
Tatotra sammase bhiyyo, punadevudayabbayaṃ;
101由此彻见无常等,当达最上纯熟。
Tenāniccādisampassaṃ, paṭutaṃ paramaṃ vaje.
337三百三十七
337.
103转而以生、住等相观察时,
Āvaṭṭetvā yaduppādaṭṭhitiādīhi passato;
104当智唯安住于坏灭时,即名坏灭智。
Bhaṅgeva tiṭṭhate ñāṇaṃ, tadā bhaṅgamatī siyā.
338三百三十八
338.
106如是观见坏灭时,三界即显现。
Evaṃ passayato bhaṅgaṃ, tibhavo khāyate yadā;
107狮子等怖畏生起时,或可得遇怖畏之机。
Sīhādiva bhayaṃ hutvā, siyā laddhā bhayikkhaṇā.
339三百三十九。
339.
109过患确立,犹如诸蕴为燃烧之屋。
Sādīnavā patiṭṭhante, khandhādittagharaṃ viya;
110于彼时彼处,若能获得,则有过患随观。
Yadā tadā siyā laddhā, ādīnavānupassanā.
340三百四十。
340.
112见诸行之过患,于诸有等而不喜乐;
Saṅkhārādīnavaṃ disvā, ramate na bhavādisu;
113彼时若得智慧,便可有厌离之观。
Mati yadā tadā laddhā, siyā nibbidapassanā.
341三百四十一。
341.
115当你的智慧欲求从一切行中解脱时,
Ñāṇaṃ muccitukāmaṃ te, sabbabhūsaṅkhate yadā;
116如同鱼等从网等中解脱时,那时即获得舍离之智。
Jālādīhi ca macchādī, tadā laddhā cajjamati.
342三百四十二。
342.
118以智观照诸行,知其不净、无常、苦、无我。
Saṅkhāre asubhāniccadukkhatonattato mati;
119见四种精勤,即审察随观。
Passantī cattumussukkā, paṭisaṅkhānupassanā.
343三百四十三。
343.
121此中为了一切智的显现与转起而说;
Vuttātra paṭubhāvāya, sabbañāṇapavattiyā;
122以鱼之想,如捕蛇猎人的譬喻。
Mīnasaññāya sappassa, gāhaluddasamopamā.
344
344.
124于我、我所为空,以“我不在任何处”等二种方式;
Attattaniyato suññaṃ, dvidhā ‘‘nāhaṃ kvacā’’dinā;
125以四种、六种乃至多种方式,强力地观照者。
Catudhā chabbidhā cāpi, bahudhā passato bhusaṃ.
345
345.
127如旋涡,三火交逼;
Āvaṭṭatiggimāsajja,
128如筋,以慧观照诸行;
Nhārūva mati saṅkhataṃ;
129如四种妻之于过失,
Cattabhariyo yathā dose,
130如是,他观察那。
Tathā taṃ samupekkhate.
346
346.
132即使具有过患,慧仍住于相;
Tāva sādīnavānampi, lakkhaṇe tiṭṭhate mati;
133只要她未见到那岸边,犹如海鸟。
Na passe yāva sā tīraṃ, sāmuddasakuṇī yathā.
347
347.
135这便是达到顶峰的观慧——行舍智。
Saṅkhārupekkhāñāṇāyaṃ, sikhāpattā vipassanā;
136它既被称为“出起导向”,也被称为“随顺”。
Vuṭṭhānagāminīti ca, sānulomāti vuccati.
348
348.
138七种人到达解脱之门,成就圣者位。
Patvā mokkhamukhaṃ satta, sādhetiriyapuggale;
139它依禅支等差别以及依基础等而作分别。
Jhānaṅgādippabhede ca, pādakādivasena sā.
349
349.
141若某位瑜伽行者从无常中出起,
Aniccato hi vuṭṭhānaṃ, yadi yassāsi yogino;
142他便会有众多解脱,成就敏锐的信根。
Sodhimokkhassa bāhullā, tikkhasaddhindriyo bhave.
350
350.
144若从苦与无我出起,他们便会次第拥有这些;
Dukkhatonattato tañce, siyā honti kamena te;
145轻安与觉受增广,定与慧根锐利。
Passaddhivedabāhullā, tikkhekaggamatindriyā.
351三百五十一。
351.
147若从无我出起,则称为慧增上者;
Paññādhurattamuddiṭṭhaṃ, vuṭṭhānaṃ yadinattato;
148若从其余二者出起,则称为信增上者,因其执取类似。
Saddhādhurattaṃ sesehi, taṃ viyābhinivesato.
352三百五十二。
352.
150利根信者与止息者这两种,是随信行者。
Dve tikkhasaddhasamathā, siyuṃ saddhānusārino;
151在初、中、后等六种阶段中,有信解脱者。
Ādo majjhesu ṭhānesu, chasu saddhāvimuttakā.
353三百五十三。
353.
153另一类为随法行者与得见者,于无尽处;
Itaro dhammānusārīdo, diṭṭhippatto anantake;
154慧解脱者有二种,他们亦是禅那者与无禅那者。
Paññāmuttobhayatthante, ajhānijhānikā ca te.
354三百五十四。
354.
156对利根信者,则说信解脱性;
Tikkhasaddhassa cantepi, saddhāmuttattamīritaṃ;
157《清净道论》中,于中等根器者,说八处身证性。
Visuddhimagge majjhassa, kāyasakkhittamaṭṭhasu.
355三五五。
355.
159在解脱论中所说者,即针对利根慧阿罗汉;
Vuttaṃ mokkhakathāyaṃ yaṃ, tikkhapaññārahassa tu;
160这便是见至,而此在阿毗达摩中则不成立。
Diṭṭhipattattaṃ hetañca, tañca natthābhidhammike.
356三百五十六。
356.
162若他们处于六中之间,便皆为八解脱之获得者;
Te sabbe aṭṭhamokkhānaṃ, lābhī ce chasu majjhasu;
163身证者位于最终,俱分解脱者亦然。
Kāyasakkhī siyuṃ ante, ubhatobhāgamuttakā.
357三百五十七。
357.
165随顺确有四种,或为三种、两种;
Anulomāni cattāri, tīṇi dve vā bhavanti hi;
166于道途中,有钝、中、利之超越;
Maggassa vīthiyaṃ mandamajjhatikkhamatibbasā.
358三百五十八。
358.
168《清净道论》中有四种,悉皆确立;
Visuddhimagge cattāri, paṭisiddhāni sabbathā;
169因《八解脱论》中既作是说,故如是宣说。
Evamaṭṭhasāliniyā, vuttattā evamīritaṃ.
359三百五十九。
359.
171即使有有分随伴的过患,也不会因不转起而变得坚固。
Bhavaṅgāsannadosopi, nappanāya thirattato;
172瑜伽者由此获得清净、行道、智见。
Suddhiṃ paṭipadāñāṇadassanevaṃ labhe yati.
360三百六十。
360.
174犹如转向,为第六与第七清净之道;
Āvajjaṃ viya maggassa, chaṭṭhasattamasuddhinaṃ;
175依止内在的寂静,由他们清净而生起种姓心。
Antarā santimārabbha, tehi gotrabhu jāyate.
361361.
361.
177能断三结之道,由此生起;
Saṃyojanattayacchedī, maggo uppajjate tato;
178其果有一、二、三,此后为所说之超越。
Phalāni ekaṃ dve tīṇi, tato vuttamatikkamā.
362三百六十二。
362.
180如此修习时,贪与瞋便变得微薄;
Tathā bhāvayato hoti, rāgadosatanūkaraṃ;
181第二(道)及其果,即是斯陀含与其果。
Dutiyo tapphalaṃ tamhā, sakadāgāmi tapphalī.
363三百六十三。
363.
183当这样修习时,于有中灭尽贪与嗔;
Evaṃ bhāvayato rāgadosanāsakarubbhave;
184第三道及其果;由此,住于彼果者即是不还者。
Tatiyo tapphalaṃ tamhā, tapphalaṭṭhonāgāmiko.
364三百六十四。
364.
186如此修习时,其余烦恼的灭尽,即称为有漏灭尽。
Evaṃ bhāvayato sesadosanāsakarubbhave;
187第四是彼果,由此,阿罗汉为彼果的第八位。
Catuttho tapphalaṃ tamhā, arahā tapphalaṭṭhako.
365三百六十五。
365.
189所作已办,已断有结,以依著的灭尽而成为应供;
Katakicco bhavacchedo, dakkhiṇeyyopadhikkhayā;
190犹如灯灭,他趣入名为一切苦之边际的涅槃。
Nibbutiṃ yāti dīpova, sabbadukkhantasaññitaṃ.
366三百六十六。
366.
192如此,名为智见的清净便得以成就;
Evaṃ siddhā siyā suddhi, ñāṇadassanasaññitā;
193以上,即是真实与胜义的略说。
Vuttaṃ ettāvatā saccaṃ, paramatthaṃ samāsato.
367三百六十七。
367.
195所谓世俗谛,是指依众生等而说;
Saccaṃ sammuti sattādiavatthu vuccate yato;
196正如旋火轮不可得,它实离于色等诸法。
Na labbhālātacakkaṃva, taṃ hi rūpādayo vinā.
368三百六十八。
368.
198以种种方式,而不舍离色等诸法;
Tena tena pakārena, rūpādiṃ na vihāya tu;
199如是,种种名称与执取便由此转起。
Tathā tathābhidhānañca, gāhañca vattate tato.
369三百六十九。
369.
201由假想而得,故非虚妄。
Labbhate parikappena, yato taṃ na musā tato;
202他们说,于有限等中,依言说而缘取未说之境。
Avuttālambamiccāhu, parittādīsvavācato.
370三百七十。
370.
204此恶友或善友,即所谓“有情”,乃是诸蕴的相续;
Pāpakalyāṇamittoyaṃ, sattoti khandhasantati;
205执取它为同一性之后,智者便在世间如此称呼。
Ekattena gahetvāna, voharantīdha paṇḍitā.
371三百七十一。
371.
207即便如地等喻,补特伽罗也并非从彼处而成。
Pathavādi viyekopi, puggalo na yato tato;
208因邪见事之相,于有中执取补特伽罗。
Kudiṭṭhivatthubhāvena, puggalaggahaṇaṃ bhave.
372三百七十二。
372.
210然而,以‘想’等词,从所缘境的角度而作此说;
Etaṃ visayato katvā, saṅkhādīhi padehi tu;
211此即‘无有之施设’,为知者们所说。
Avijjamānapaññatti, iti taññūhi bhāsitā.
373三百七十三。
373.
213存在者的施设,以色等为所缘境故;
Paññatti vijjamānassa, rūpādivisayattato;
214若有人善说‘身’的施设,请如实谛听。
Kāyaṃ paññatti ce suṭṭhu, vadato suṇa saccato.
374三百七十四
374.
216声音是表识之变异,故属二谛;
Saviññattivikāro hi, saddo saccadvayassa tu;
217因其令人得知识别,故名为‘施设’,此乃知者们所说。
Paññāpanattā paññatti, iti taññūhi bhāsitā.
375三百七十五。
375.
219以现在等为所缘的词无碍解智。
Paccuppannādiālambaṃ, niruttipaṭisambhidā-
220如此,此义唯依正念而得成立,非以他法。
Ñāṇassāti idañcevaṃ, sati yujjati nāññathā.
376376
376.
222所谓声音、名称、概念等,对于一切事物而言,
Saddābhidheyyasaṅkhādi, iti ce sabbavatthunaṃ;
223正因应当被施设,故摄集于施设句中。
Paññāpetabbato hoti, paññattipadasaṅgaho.
377三七七。
377.
225“一切施设法”,若如此宣说时,
‘‘Sabbe paññattidhammā’’ti, desetabbaṃ tathā sati;
226那么,施设本身也成了所应施设的对象。
Atha paññāpanassāpi, paññāpetabbavatthunaṃ.
378三百七十八。
378.
228若有人说“为了阐明分别,故这样略说”,
Vibhāgaṃ ñāpanatthaṃ hi, tathuddeso katoti ce;
229那就不应另外再作施设路的摄集。
Na kattabbaṃ visuṃ tena, paññattipathasaṅgahaṃ.
379三百七十九。
379.
231由‘施设’等四种语句而得以施设;
Paññāpiyattā catūhi, paññattādipadehi sā;
232由其他论师所安立,诸师作如是说。
Parehi paññāpanattā, iti ācariyābravuṃ.
380三百八十。
380.
234据说,乃是以色等为所依而可被施设。
Rūpādayo upādāya, paññāpetabbato kira;
235第一,是依于不存在之事而施设。
Avijjamānopādāyapaññatti paṭhamā tato.
381三百八十一
381.
237于耳识相续之后,依其已生之类;
Sotaviññāṇasantānānantaraṃ pattajātinā;
238以先所执取的约定,由意门心。
Gahitapubbasaṅketamanodvārikacetasā.
382三百八十二。
382.
240以所执取者,而假立七车等;
Paññāpenti gahitāya, yāya sattarathādayo;
241此即是名为‘名称施设’,又被称作第二。
Iti sā nāmapaññatti, dutiyāti ca kittitā.
383三百八十三。
383.
243由声音了知种种名称,进而了知义理。
Saddato aññanāmāvabodhenatthāvabodhanaṃ;
244正因为难以成就,先前的方法才值得赞叹。
Kicchasādhanato pubbanayo eva pasaṃsiyo.
384三百八十四。
384.
246此为有之施设,亦为无之性;
Sā vijjamānapaññatti, tathā avijjamānatā;
247依有而立的无,则与之相反。
Vijjamānena cāvijjamānā tabbiparītakā.
385三百八十五
385.
249依于无而立之有,则与彼相反;
Avijjamānena vijjamānatabbiparītakā;
250这些六种,首位是慧等;
Iccetā chabbidhā tāsu, paṭhamā matiādikā.
386三百八十六。
386.
252有情、具信者、勇猛之人,
Satto saddho narussāho,
253部众与意行;
Seniyo manacetanā;
254如是此诸应了知,
Iccevametā viññeyyā,
255以次第而言,为第二等。
Kamato dutiyādikā.
387三百八十七。
387.
257如此依相了知后,
Evaṃ lakkhaṇato ñatvā,
258二谛不相混淆
Saccadvayamasaṅkaraṃ;
259然而,世俗的言说应当采用,
Kātabbo pana vohāro,
260智者不任意而行。
Viññūhi na yathā tathāti.
263如是,于谛摄中,名为涅槃施设之阐明
Iti saccasaṅkhepe nibbānapaññattiparidīpano nāma
264第五品。
Pañcamo paricchedo.
265谛摄已竟。
Saccasaṅkhepo niṭṭhito.