← 文献总目录

2. 第二章

abh06t.nrf74 · 静态文献页 · 149 段 · 打开交互阅读器

1二、第二品
2. Dutiyo paricchedo
2三蕴略说
Khandhattayasaṅkhepo
73
73.
2受以三种方式体验,即乐、苦与舍;
Vedanānubhavo tedhā, sukhadukkhamupekkhayā;
3其特征为领受可意、不可意及中舍的感受。
Iṭṭhāniṭṭhānubhavanamajjhānubhavalakkhaṇā.
74
74.
5身苦、心苦,以及乐受与舍受;
Kāyikaṃ mānasaṃ dukkhaṃ, sukhopekkhā ca vedanā;
6其中一种唯是心法,依五根之别而有五种。
Ekaṃ mānasameveti, pañcadhindriyabhedato.
75
75.
8想以念为系缚,随不同方式而生起想;
Yathā tathā vā saññāṇaṃ, saññā satinibandhanaṃ;
9它依六门所生之触,随应而分为六种。
Chadhā chadvārasambhūtaphassajānaṃ vasena sā.
76
76.
11行蕴是思与触,
Saṅkhārā cetanā phasso,
12作意、命根与住立;
Manakkārāyu saṇṭhiti;
13寻、伺与精进,
Takko cāro ca vāyāmo,
14喜、欲与胜解。
Pīti chandodhimokkhako.
77
77.
16信、念、惭与愧,施、慈与慧;
Saddhā sati hirottappaṃ, cāgo mettā mati puna;
17中舍性与轻安,身、心二种自在。
Majjhattatā ca passaddhī, kāyacittavasā duve.
78
78.
19轻快性、柔软性、适业性、练达性与正直性;
Lahutā mudukammaññapāguññamujutā tathā;
20悲、随喜,及正语、正业、正命之防护。
Dayā mudā micchāvācā, kammantājīvasaṃvaro.
79
79.
22贪、瞋、痴,以及见与掉举;
Lobho doso ca moho ca, diṭṭhi uddhaccameva ca;
23无惭、无愧,以及疑。
Ahirīkaṃ anottappaṃ, vicikicchitameva ca.
80
80.
25慢、嫉、悭、恶作、惛沉与睡眠。
Māno issā ca maccheraṃ, kukkuccaṃ thinamiddhakaṃ;
26如上,这些即是名为行蕴的五十法。
Iti eteva paññāsa, saṅkhārakkhandhasaññitā.
81
81.
28遍行是思,触是触境,依止处即心的安住。
Byāpāro cetanā phasso, phusanaṃ saraṇaṃ tahiṃ;
29意之策动与持护,等持不散乱。
Manakkāro pālanāyu, samādhi avisāratā.
82
82.
31寻、伺、胜解、精进、喜、欲;
Āropanānumajjaṭṭhā, takkacārā panīhanā;
32精进、喜、欲:欲即想要造作的欲求。
Vīriyaṃ pīnanā pīti, chando tu kattukāmatā.
83
83.
34胜解即决意,信即净信;
Adhimokkho nicchayo saddhā,
35净信即皈依,念即忆持;
Pasādo saraṇaṃ sati;
36惭即厌离恶行,
Hirī pāpajigucchā hi,
37愧,是由于对彼之畏惧。
Ottappaṃ tassa bhīrutā.
84
84.
39无著与不粗暴,舍与慈,以及慧;
Alaggo ca acaṇḍikkaṃ, cāgo mettā mati pana;
40如实觉知是为中舍,其特相为平等安住。
Yāthāvabodho majjhattaṃ, samavāhitalakkhaṇaṃ.
85
85.
42六对:身心的沉重、不尊重、僵硬。
Cha yugāni kāyacittadaragāravathaddhatā-
43去除不调柔、疾病与扭曲。
Akammaññattagelaññakuṭilānaṃ vinodanā.
86
86.
45依次对治掉举等、昏沉等、邪见等。
Tānuddhatādithinādidiṭṭhādīnaṃ yathākkamaṃ;
46其余如贪等、信等、谄等的对立法。
Sesakādiasaddhādimāyādīnaṃ vipakkhino.
87
87.
48悲、喜、随喜——欲拔除苦;
Dukkhāpanayanakāmā, dayā modā pamodanā;
49远离语恶行等,是为三种远离。
Vacīduccaritādīnaṃ, virāmo viratittayaṃ.
88
88.
51贪欲、嗔恚与愚痴,
Lobho doso ca moho ca,
52贪求、暴戾与愚痴;
Gedhacaṇḍamanandhanā;
53依次是邪见,难以把捉,
Kamena diṭṭhi duggāho,
54掉举即是散乱。
Uddhaccaṃ bhantataṃ mataṃ.
89
89.
56无惭无愧,无惧放逸;
Ahirīkamalajjattaṃ, anottappamatāsatā;
57疑惑即是犹豫,慢以高举为相。
Saṃsayo vicikicchā hi, māno unnatilakkhaṇo.
90
90.
59对他人的成就,
Parassakasampattīnaṃ ,
60嫉妒与隐瞒;
Usūyā ca nigūhanā;
61嫉妒与悭吝,是苦,
Issāmaccherakā tāpo,
62追悔于已作与未作之事。
Katākatassa socanā.
91
91.
64昏沉为心的沉滞、不堪作业;
Thinaṃ cittassa saṅkoco, akammaññattatā pana;
65睡眠亦是如此;智者当知此二法的特征与理趣。
Middhamiccevametesaṃ, lakkhaṇañca naye budho.
92
92.
67以受等为边际之定,有七种,称为一切摄。
Vedanādisamādhantā, satta sabbagasaññitā;
68以寻等为边际之胜解,有六种,名为杂类。
Takkādiadhimokkhantā, cha pakiṇṇakanāmakā.
93
93.
70信等离去,无诤者有二十五种。
Saddhādayo viramantā, araṇā pañcavīsati;
71贪等至昏沉为边际的十四种所依。
Lobhādimiddhakantāni, saraṇāni catuddasa.
94
94.
73嫉、悭、恶作、瞋,欲界之悲与喜;
Issāmaccherakukkuccadosā kāme dayā mudā;
74于欲界、色界,其余四十六种为三界所生。
Kāme rūpe ca sesā cha-cattālīsa tidhātujā.
95
95.
76欲、决意、中舍、无敬,是为清净者;
Chandanicchayamajjhattamanakkārā sauddhavā;
77悲等五种、慢等六种,以及十六种。
Dayādī pañca mānādī, cha yevāpana soḷasa.
96
96.
79欲等五种是决定的,其中另有十一种不属其余;
Chandādī pañca niyatā, tatthekādasa netarā;
80无惭与无愧,是毁坏世间的二法。
Ahirīkamanottappaṃ, lokanāsanakaṃ dvayaṃ.
97
97.
82此二与痴、掉举,合为四种,摄一切恶。
Ete dve mohuddhaccāti, cattāro pāpasabbagā;
83世间守护者有二,名为惭与愧。
Lokapāladukaṃ vuttaṃ, hiriottappanāmakaṃ.
98
98.
85对所缘的审察,即是寻与伺等禅支;
Ārammaṇūpanijjhānā, jhānaṅgā takkacārakā;
86喜、一境性等,如是七种,以三重而说。
Pīti ekaggatā ceti, satta vittittayena ve.
99
99.
88信、念、慧、一境性、精进——这些是世间的灭除者。
Saddhā sati matekagga-dhiti lokavināsakā;
89此九种力为守护者,无有动摇。
Pālakā nava cetāni, balāni avikampato.
100
100.
91于此,依信等五者,作四种慧分别;
Ettha saddhādipañcāyu, katvātra catudhā matiṃ;
92以受为首,此二百七十六根,依增上之义而说。
Vedanāhi dvisattete, indriyānādhipaccato.
101一百零一
101.
94意根与色根,这些一切皆名为根。
Manarūpindriyehete , sabbe indriyanāmakā;
95二十二种存在,合为二类,摄归为一。
Bāvīsati bhavantāyudvayaṃ katvekasaṅgahaṃ.
102
102.
97见、一境性、寻、念、诸离,是道。
Diṭṭhīhekaggatātakkasatīviratiyo pathā;
98八种,由出离等,将初四种析为十二。
Aṭṭha niyyānato ādicaturo bhitvāna dvādasa.
103
103.
100触与思。
Phasso ca cetanā ceva,
101此处二者是依“引出”而言。
Dvevetthāhāraṇattato;
102食有来自人与非人等的种类。
Āhārā manavojāhi,
103有四种,或其他差别。
Bhavanti caturothavā.
104
104.
105不善法以因、以根为基,
Hetu mūlaṭṭhato pāpe,
106贪等三法所宣说;
Lobhādittayamīritaṃ;
107善法、无记法也是如此。
Kusalābyākate cāpi,
108即无贪等三法。
Alobhādittayaṃ tathā.
105
105.
110邪见与贪等垢秽,是趣向恶趣的业道;
Diṭṭhilobhadusā kammapathāpāyassa maggato;
111相反的则趣向善趣;如是,此三即成六道之说。
Tabbipakkhā sugatiyā, tayoti cha pathīritā.
106一百零六
106.
113轻安等对法有六种,由组成故,列为双对。
Passaddhādiyugāni cha, vaggattā yugaḷāni tu;
114念与慧为资助者,因具多资助性故。
Upakārā sati dhī ca, bahūpakārabhāvato.
107一百零七。
107.
116断除烦恼之使。
Oghāharaṇato yogā,
117与节制相应。
Yojanenābhavaggato;
118由听闻所生的见未清净,见解不明,陷于迷惑昏沉,
Savanenāsavā diṭṭhi-
119因迷惑而致愚痴,贪欲随之而难断,
Mohejettha dudhā lubho.
108
108.
121以坚固执取生起之见,于此处有三种取著;
Daḷhaggāhena diṭṭhejā, upādānaṃ tidhā tahiṃ;
122以见的过患而成那些结缚,由结缚故,见有二种。
Diṭṭhi dosena te ganthā, ganthato diṭṭhiha dvidhā.
109
109.
124由于五盖——欲、疑、掉举之过患得以净除的苦行;
Pañcāvaraṇato kāma-kaṅkhādosuddhavaṃ tapo;
125而昏沉睡眠则以痴,或说,这些便是六种盖。
Thinamiddhañca mohena, cha vā nīvaraṇānitha.
110
110.
127将掉举作为一种,以及昏沉睡眠,而被称为
Katvā tāpuddhavaṃ ekaṃ, thinamiddhañca vuccati;
128既从作用与食物,亦从敌对者的残余
Kiccassāhārato ceva, vipakkhassa ca lesato.
111
111.
130见生起与掉举的过患,以及痴——
Diṭṭhejuddhavadosandha-
131疑惑、惛沉、高举等十种
Kaṅkhāthinuṇṇatī dasa;
132此乃毁坏世间之双轭
Lokanāsayugenete,
133烦恼由心之染污而生
Kilesā cittaklesato.
112一百一十二。
112.
135贪、嗔、痴、慢、见、疑、悭;
Lobhadosamūhamāna-diṭṭhikaṅkhissamaccharā;
136这些依见而生的结缚,断除之后,便从束缚中解脱。
Saṃyojanāni diṭṭhejā, bhitvā bandhanato dudhā.
113第一百一十三。
113.
138这些即痴、掉举、慢、疑、瞋、生起之见;
Tāni mohuddhavaṃmānakaṅkhādosejadiṭṭhiyo;
139瞋等之见三种,贪欲,断已,于经中宣说为十。
Dudhādiṭṭhi tidhā lobhaṃ, bhitvā sutte dasīritā.
114第一百一十四
114.
141见、贪、痴、慢、嗔、疑,于此为二重的嗔恚等;
Diṭṭhilobhamūhamānadosakaṅkhā tahiṃ dudhā;
142由生起贪故,说这些众生之随眠。
Katvā lobhamime sattānusayā samudīritā.
115
115.
144邪见即是执取,应如是简略了知;
Diṭṭhi eva parāmāso, ñeyyo evaṃ samāsato;
145行蕴之义,依所说而说;
Attho saṅkhārakkhandhassa, vutto vuttānusārato.
148如是,于谛略中,名为“三蕴略说”者。
Iti saccasaṅkhepe khandhattayasaṅkhepo nāma
149第二章。
Dutiyo paricchedo.