2. 第二章
二、第二章
2. Dutiyo paricchedo
1三蕴略说
Khandhattayasaṅkhepo
73
73.
3受有感受的体验,本质上是对苦乐的平等观照。
Vedanānubhavo tedhā, sukhadukkhamupekkhayā;
4这是对所欲与所不欲感受的体验,以及对中感(平静感受)的标志。
Iṭṭhāniṭṭhānubhavanamajjhānubhavalakkhaṇā.
74
74.
6身心之苦,即身苦与心苦,以及对感受的平等观照,
Kāyikaṃ mānasaṃ dukkhaṃ, sukhopekkhā ca vedanā;
7心身合一而成,因五根五境的不同而异。
Ekaṃ mānasameveti, pañcadhindriyabhedato.
75
75.
9如实知见分别与识,识因念而束缚;
Yathā tathā vā saññāṇaṃ, saññā satinibandhanaṃ;
10依止六入产生触,使其生起,随其所缘而现。
Chadhā chadvārasambhūtaphassajānaṃ vasena sā.
76
76.
12行蕴者即意志,触蕴者即接触,
Saṅkhārā cetanā phasso,
13念蕴者为思惟,寿命者即存在,
Manakkārāyu saṇṭhiti;
14决断及精进,
Takko cāro ca vāyāmo,
15喜悦及渴望解脱。
Pīti chandodhimokkhako.
77
77.
17信解、念住、羞耻及惭愧,布施与慈爱及思想,
Saddhā sati hirottappaṃ, cāgo mettā mati puna;
18中道与安心,为身心所具的两者。
Majjhattatā ca passaddhī, kāyacittavasā duve.
78
78.
20轻便、柔顺、随顺、不急躁,善于做合宜善业;
Lahutā mudukammaññapāguññamujutā tathā;
21慈悲喜乐、不妄语、不妄行、不邪命;
Dayā mudā micchāvācā, kammantājīvasaṃvaro.
79
79.
23贪欲、瞋恚与愚痴,以及见解的躁动;
Lobho doso ca moho ca, diṭṭhi uddhaccameva ca;
24无耻、无惭愧,常生疑惑;
Ahirīkaṃ anottappaṃ, vicikicchitameva ca.
80
80.
26傲慢、嫉妒与吝惜,恶意忧虑与昏沉;
Māno issā ca maccheraṃ, kukkuccaṃ thinamiddhakaṃ;
27以上诸法,合计五十种,皆属行蕴的分别。
Iti eteva paññāsa, saṅkhārakkhandhasaññitā.
81
81.
29蔓延者是意志,触境是触,依止处即心得寄托;
Byāpāro cetanā phasso, phusanaṃ saraṇaṃ tahiṃ;
30念念发动与保持,专注则见根本清明。
Manakkāro pālanāyu, samādhi avisāratā.
82
82.
32加持推展及安住,智慧行为为本源;
Āropanānumajjaṭṭhā, takkacārā panīhanā;
33精进饮持与喜乐,欲求实为用功心。
Vīriyaṃ pīnanā pīti, chando tu kattukāmatā.
83
83.
35重心乃断定,信心坚固为依;
Adhimokkho nicchayo saddhā,
36安稳寄托则是念,皆护持修道之基。
Pasādo saraṇaṃ sati;
37羞耻是恶行的混杂物,
Hirī pāpajigucchā hi,
38廉耻和畏敬即谨慎心。
Ottappaṃ tassa bhīrutā.
84
84.
40戒断欲求和不强暴,舍弃嗔恚与慈心,
Alaggo ca acaṇḍikkaṃ, cāgo mettā mati pana;
41中道觉悟真实理解,具有平等持守的标志。
Yāthāvabodho majjhattaṃ, samavāhitalakkhaṇaṃ.
85
85.
43六十年间身心的疲惫与尊重渐衰,
Cha yugāni kāyacittadaragāravathaddhatā-
44无所作为、沉迷愚昧、迷乱曲折的解脱。
Akammaññattagelaññakuṭilānaṃ vinodanā.
86
86.
46如实依照被思惟的、被见知的诸法等而行;
Tānuddhatādithinādidiṭṭhādīnaṃ yathākkamaṃ;
47对诸恶欲等如剩余者、谬妄者,则当断除。
Sesakādiasaddhādimāyādīnaṃ vipakkhino.
87
87.
49以遣除苦恼为志愿的慈悲喜舍;
Dukkhāpanayanakāmā, dayā modā pamodanā;
50远离语言恶行等,断除其欲。
Vacīduccaritādīnaṃ, virāmo viratittayaṃ.
88
88.
52贪欲、嗔恚与愚痴,
Lobho doso ca moho ca,
53贪婪、嗔恨与愚昧无知。
Gedhacaṇḍamanandhanā;
54对欲望产生的见解是恶毒的,
Kamena diṭṭhi duggāho,
55心念烦乱而动荡不安。
Uddhaccaṃ bhantataṃ mataṃ.
89
89.
57缺乏廉耻与无惭愧,缺乏恐惧内省,
Ahirīkamalajjattaṃ, anottappamatāsatā;
58充满怀疑迟疑,执持骄慢高傲的特征。
Saṃsayo vicikicchā hi, māno unnatilakkhaṇo.
90
90.
60持有他人财产的妒恨,
Parassakasampattīnaṃ ,
61嫉妒隐蔽难察;
Usūyā ca nigūhanā;
62嫉妒与恶毒,
Issāmaccherakā tāpo,
63如烧灼心者所致忧愁。
Katākatassa socanā.
91
91.
65心中忧闷紧缩,行动缺乏远大志向;
Thinaṃ cittassa saṅkoco, akammaññattatā pana;
66沉沦于中庸,正知慧者亦将失去其特征。
Middhamiccevametesaṃ, lakkhaṇañca naye budho.
92
92.
68五受(色受)及诸彼上诸根界皆被压制,七觉支全然消减;
Vedanādisamādhantā, satta sabbagasaññitā;
69慧辩智慧全然断绝,此称六种破坏者。
Takkādiadhimokkhantā, cha pakiṇṇakanāmakā.
93
93.
71信等诸波罗蜜者,断除者共二十五;
Saddhādayo viramantā, araṇā pañcavīsati;
72贪等诸恶欲道,所依者共十四;
Lobhādimiddhakantāni, saraṇāni catuddasa.
94
94.
74嫉恚悔恨恼怒恶,爱悲喜余共四十一,由三界生;
Issāmaccherakukkuccadosā kāme dayā mudā;
75爱乃色界及余,共四十一,俱为三界所生;
Kāme rūpe ca sesā cha-cattālīsa tidhātujā.
95
95.
77欲望止息及内心不执固,是清净者;
Chandanicchayamajjhattamanakkārā sauddhavā;
78悲等五种及傲等六,共十六,是惭愧所摄。
Dayādī pañca mānādī, cha yevāpana soḷasa.
96
96.
80欲有五种固定形态,各有其独特特征;
Chandādī pañca niyatā, tatthekādasa netarā;
81无愧与无怖这两种心态,是灭世界的二者。
Ahirīkamanottappaṃ, lokanāsanakaṃ dvayaṃ.
97
97.
83此二者谓为二种烦恼构成的迷惑,四种恶劣名号之中;
Ete dve mohuddhaccāti, cattāro pāpasabbagā;
84被称为世间防护者,即是羞愧与无怖二名。
Lokapāladukaṃ vuttaṃ, hiriottappanāmakaṃ.
98
98.
86(诸)对境观想的止息,禅那的特征与正当修行;
Ārammaṇūpanijjhānā, jhānaṅgā takkacārakā;
87喜乐与专注,此七个为其分别述说。
Pīti ekaggatā ceti, satta vittittayena ve.
99
99.
89信心与念,是一切宁静、坚固的根基,能毁灭世间。
Saddhā sati matekagga-dhiti lokavināsakā;
90九种持护之心,力大而坚固,永不动摇。
Pālakā nava cetāni, balāni avikampato.
100
100.
92此处谈及信心等五事,作四种分别;
Ettha saddhādipañcāyu, katvātra catudhā matiṃ;
93以感受分为二百七十六种,依诸根为基础。
Vedanāhi dvisattete, indriyānādhipaccato.
101一百零一。
101.
95『心』与『色』二者为根,由此产生所谓诸根。
Manarūpindriyehete , sabbe indriyanāmakā;
96二十二种称名的器官,合成单一的二合体。
Bāvīsati bhavantāyudvayaṃ katvekasaṅgahaṃ.
102
102.
98从见地、意根、智慧、正念、戒律等五者,构成修行的八种隐逸生活;
Diṭṭhīhekaggatātakkasatīviratiyo pathā;
99由此升起之四难舍外,破除十二分分别。
Aṭṭha niyyānato ādicaturo bhitvāna dvādasa.
103
103.
101触即是意,
Phasso ca cetanā ceva,
102因不同的缘故而异;
Dvevetthāhāraṇattato;
103缘的种类有人身与非人间之分,
Āhārā manavojāhi,
104有四种不同的差别。
Bhavanti caturothavā.
104
104.
106恶因起自根本的因缘,
Hetu mūlaṭṭhato pāpe,
107由于贪欲而发起的恶意。
Lobhādittayamīritaṃ;
108以及由于善业而未被显露的善意,
Kusalābyākate cāpi,
109同样由于无贪欲而发起的善意。
Alobhādittayaṃ tathā.
105
105.
111由见取之贪爱所引发的恶行之道与其恶果,
Diṭṭhilobhadusā kammapathāpāyassa maggato;
112对于应当生起之善方而得正趣之人,则此道被视为成熟而顺利的道路。
Tabbipakkhā sugatiyā, tayoti cha pathīritā.
106一百零六。
106.
114清净等类共六,章章成对分列,
Passaddhādiyugāni cha, vaggattā yugaḷāni tu;
115有益又有智慧,因具诸多利益。
Upakārā sati dhī ca, bahūpakārabhāvato.
107一百零七。
107.
117断除烦恼之使,
Oghāharaṇato yogā,
118与节制相应合;
Yojanenābhavaggato;
119由闻慧得未净见,见理不清惑昏迷,
Savanenāsavā diṭṭhi-
120迷惑所致愚为愚,贪欲随之更难除。
Mohejettha dudhā lubho.
108
108.
122执着坚固处所见,三种取著难自舍;
Daḷhaggāhena diṭṭhejā, upādānaṃ tidhā tahiṃ;
123因见嫉怨结成结,见结世间有二种。
Diṭṭhi dosena te ganthā, ganthato diṭṭhiha dvidhā.
109
109.
125由五盖遮蔽而生的苦欲烦恼得以净除的修行;
Pañcāvaraṇato kāma-kaṅkhādosuddhavaṃ tapo;
126因昏沉睡眠与无明所生,是五盖之中的两种遮蔽。
Thinamiddhañca mohena, cha vā nīvaraṇānitha.
110
110.
128一旦使苦热得以净除,即称为昏沉睡眠;
Katvā tāpuddhavaṃ ekaṃ, thinamiddhañca vuccati;
129既因执着于事务的利益,亦因业障的余染而生。
Kiccassāhārato ceva, vipakkhassa ca lesato.
111
111.
131见受斗争的论段,
Diṭṭhejuddhavadosandha-
132疑惑逐渐消减完备,
Kaṅkhāthinuṇṇatī dasa;
133由世间倾向所结集,
Lokanāsayugenete,
134烦恼因心的污染而生。
Kilesā cittaklesato.
112一百一十二。
112.
136贪恨迷乱心起,持见怀疑行为不清;
Lobhadosamūhamāna-diṭṭhikaṅkhissamaccharā;
137「结缚」者,指造见,断除结缚。
Saṃyojanāni diṭṭhejā, bhitvā bandhanato dudhā.
113第一百一十三。
113.
139这些造见为无明、愚痴、慢心、疑惑、嗔恨和嗔恨的观见所生。
Tāni mohuddhavaṃmānakaṅkhādosejadiṭṭhiyo;
140嗔恚等见如乳汁,宠爱贪欲,断除于经律所示。
Dudhādiṭṭhi tidhā lobhaṃ, bhitvā sutte dasīritā.
114第一百一十四。
114.
142见为贪欲、无明、慢心、嗔恚、疑惑等,故名结缚。
Diṭṭhilobhamūhamānadosakaṅkhā tahiṃ dudhā;
143由于贪欲,这些心所染污的烦恼便被激发起来。
Katvā lobhamime sattānusayā samudīritā.
115
115.
145见解确是一切偏执和断见的根源,应当如是整体地了知,
Diṭṭhi eva parāmāso, ñeyyo evaṃ samāsato;
146这就是说,所谓五蕴行唯有依循其所述义而被理解。
Attho saṅkhārakkhandhassa, vutto vuttānusārato.
147如是,《谛略》中名为“三蕴略说”者竟。
Iti saccasaṅkhepe khandhattayasaṅkhepo nāma
148第二章。
Dutiyo paricchedo.