第二十六章
第二十六品
Chabbisatimo paricchedo
1二十六、出定清净之论
26. Vuṭṭhānavisuddhikathā
1019一零一九。
1019.
3如是修行者,具足修习内观之正勤;
Tassevaṃ paṭipannassa, sikhāpattā vipassanā;
4此为所谓觉知生起之流转,彼时彼刻现起。
Vuṭṭhānagāminī nāma, yadā hoti tadā pana.
1020一零二〇。
1020.
6遵循正行正法,正齐正续、顺理而行;
Parikammopacārānulomagotrabhuto paraṃ;
7由此而得正道及果报,乃由观照生存之流。
Maggo tato phalaṃ hoti, bhavaṅgā paccavekkhaṇā.
1021
1021.
9依顺于修行行为而分类的所作行为;
Parikammopacārānulomasaṅkhātagocarā ;
10断除对道的毁谤后,即于涅槃证得世系果位。
Maggassāvajjanaṃ hutvā, nibbāne hoti gotrabhu.
1022
1022.
12若为第四或第五,抑或第六,视其合理情形;
Catutthaṃ pañcamaṃ vātha, chaṭṭhaṃ vāpi yathārahaṃ;
13弃绝对道的疾走,唯于涅槃获得安住。
Appeti maggajavanaṃ, nibbāne sakimeva taṃ.
1023一〇二三。
1023.
15然后果报有三种与两种,一者或任其自然;
Tato phalāni tīṇi dve, ekaṃ vātha yathākkamaṃ;
16即是修行道的完成、止灭,以及道的现行三种。
Maggāvasesanirodhamaggavuṭṭhānavīthiyaṃ.
1024一〇二四。
1024.
18然后如断除生死流转一样,
Tato bhavaṅgapātova,
19断除后,以反观来观察;
Taṃ chetvā paccavekkhaṇā;
20共有三种和五种,
Tisso pañcavidhā honti,
21恰如其分,也是这样。
Yathāyogaṃ tathā hi ca.
1025一〇二五。
1025.
23法、果、涅槃与瓦萨,皆须反复观照;
Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, avassaṃ paccavekkhati;
24对于低劣烦恼及其余余烦恼,或观照,或不观照。
Hīne kilese sese ca, paccavekkhati vā na vā.
1026一〇二六。
1026.
26然后,修习者对行蕴(造作法)观察内观,正如从前所观察的一样;
Tato ca puna saṅkhāre, vipassanto yathā pure;
27逐渐渐进,最终完全通达道与果的境界。
Appeti anupubbena, sesamaggaphalāni ca.
1027一〇二七。
1027.
29这里称为涅槃果道内观;
Tattha vuccanti nibbāna-phalamaggavipassanā;
30空性与无相,及其如实安住的状态。
Suññatā cānimittā ca, tathāpaṇihitāni ca.
1028一〇二八。
1028.
32正以空性观照等名修习般若观,
Suññatāvipassanādināmena hi vipassati;
33谓此观是解脱之门,其义分为三种。
Vimokkhamukhabhūtāti, tividhā bhājitā tathā.
1029一〇二九。
1029.
35以空性等诸名为名,此解脱被视为三种,
Suññatādikanāmena, vimokkhā tividhā matā;
36即涅槃果报之道与禅定之成就。
Nibbānaphalamaggā ca, samāpattisamādhayo.
1030
1030.
38确实如是,圣者已获得第一阶段果位;
Tattheva paṭhamabhūmiṃ, patto ariyapuggalo;
39彼在七次生命之上,故名为初果圣者。
Sattakkhattuparamo so, sotāpannoti vuccati.
1031
1031.
41得第二阶段果位者,称为一来果;
Patto dutiyabhūmiñca, sakadāgāmināmako;
42正是在这一世进入世间,成为人身。
Sakimeva imaṃ lokaṃ, āgantvā hoti mānusaṃ.
1032
1032.
44得第三地者,称为不还果;
Patto tatiyabhūmiñca, anāgāmīti vuccati;
45不到梵天界,因在此欲界得生故;
Brahmalokā anāgantvā, idhakāmopapattiyā.
1033一零三三。
1033.
47得第四地者,为第一等阿拉汉圣人;
Patto catutthabhūmiñca, arahā aggapuggalo;
48已见法中苦集,谓之令灭;
Diṭṭheva dhamme dukkhaggiṃ, nibbāpetīti vuccati.
1034一零三四。
1034.
50此为道果所依之处,圣人灭后所住之法;
Iti maggaphalaṭṭhānaṃ, vasā ariyapuggalā;
51又有二种、四重共结,合计有八种分别;
Dvidhāpi catudhā yuggā, aṭṭha honti vibhāgato.
1035(数字)一千三十五。
1035.
53双边解脱者,
Ubhatobhāgavimutta-
54分科等为次;
Vibhāgādivasā pana;
55共分计为七者,
Vibhattā honti sattete,
56如其所适,如实亦然。
Yathāyogaṃ tathā hi ca.
1036一〇三六。
1036.
58信心之柱无常,兴起亦为苦;
Saddhādhurassāniccato, vuṭṭhānaṃ dukkhatopi ca;
59智慧之柱无我,智者乃称此为灯。
Paññādhurassānattato, iti dīpenti paṇḍitā.
1037一〇三七。
1037.
61循信行者,初中至信心解脱者;
Saddhānusāri ādimhi, majjhe saddhāvimuttako;
62由于最终智慧已经解脱,因此信心是次上的。
Ante paññāvimuttova, tasmā saddhādhuro siyā.
1038
1038.
64遵循法者,在见解的层次上已经获得见解的果位;
Dhammānusāri ādimhi, diṭṭhippatto tatopari;
65在最终智慧已解脱的层次上,同时也处于智慧的至高层次。
Ante paññāvimuttova, hoti paññādhuropi ca.
1039
1039.
67又有安详禅定与无色禅定,其中无色禅定超越色界。
Samathayānikā ceva, rūpānuttarapādakā;
68进入内观禅者,全皆为乐观禅者。
Vipassanāyānikā ca, sabbe sukkhavipassakā.
1040一零四零。
1040.
70由于持久立断的差别,整体共有五种情况;
Dhuravuṭṭhānabhedena, honti pañceva sabbathā;
71无色根境者亦如是,起初分为两类。
Āruppapādakā cāpi, ādimhi duvidhā tathā.
1041一零四一。
1041.
73在六处之中,于中间处为身根,诸根依此划分。
Chasu ṭhānesu majjhake, kāyasakkhīti bhājitā;
74解脱于彼此二有,立于阿拉汉果位者。
Ubhatobhāgavimutto, arahatte patiṭṭhito.
1042
1042.
76此说乃对不正见执着者的区别划分;
Itthaṃ vuttayānadhura-vuṭṭhānānaṃ vibhāgato;
77以及道果之所,七住地圣者。
Maggapphalabhūmiyo ca, sattaṭṭhāriyapuggalā.
1043
1043.
79其中文中最高智慧,为真谛之启示者;
Tattha cānuttarañāṇaṃ, saccānaṃ paṭivedhakaṃ;
80断除断灭由此生起的烦恼习气。
Samucchedappahānena, klesānusayasodhanaṃ.
1044一〇四四。
1044.
82通过分为四种道路而显现成熟,这是众所周知的说法;
Catumaggavibhāgena, vuṭṭhānanti pakittitaṃ;
83这一名称即是智慧与内证之净。
Ñāṇadassanavisuddhi, nāma hoti tathāpi ca.
1045一〇四五。
1045.
85并且通达此道,了解苦本身即三苦根源。
Maggo ca parijānāti, dukkhaṃ tebhūmakaṃ tathā;
86如法断除,亦断除渴爱之集。
Yathāyogaṃ pajahati, taṇhāsamudayampi ca.
1046一〇四六。
1046.
88证得灭谛,修习无上圣道;
Nirodhaṃ sacchikaroti, maggasaccamanuttaraṃ;
89越过修行之途,谓之修成。
Bhāvanāvīthimotiṇṇo, bhāvetīti pavuccati.
1047一〇四七。
1047.
91因见失所致疑,及于戒律无所依止;
Diṭṭhiggatavicikicchā-sīlabbatamasesato;
92以及导向恶趣的,贪、嗔等三种〔烦恼〕。
Apāyagamanīyañca, rāgadosādikattayaṃ.
1048一〇四八。
1048.
94于同义的烦恼,以及俱生断除故;
Tadekaṭṭhe kilese ca, sahajātappahānato;
95彼断除者,断除「入流圣道」者,乃「初果位」也。
Pajahāti sotāpatti-maggo paṭhamabhūmiko.
1049一〇四九。
1049.
97亦断除同义的,乃至贪、嗔等〔烦恼〕;
Tadekaṭṭhe pajahati, rāgadosādikepi ca;
98而大果位之中,预流果道为第二地位。
Thūle tu sakadāgāmi-maggo dutiyabhūmiko.
1050第一千零五十。
1050.
100断去不还果道者,因无余贪染离欲善根,断涩无余。
Pajahāti anāgāmi-maggo niravasesato;
101由对欲乐贪爱及愤恚,且在此一处起。
Kāmarāgabyāpāde ca, tadekaṭṭhe ca sambhavā.
1051第一千零五十一。
1051.
103色、无色两根本烦恼与无明共五者。
Rūpārūparāgamānu-ddhaccāvijjāti pañcakaṃ;
104「阿耨多道」者,断灭诸烦恼之道,烦恼悉皆灭尽,无所遗留。
Aggamaggo pajahati, klese sese ca sabbathā.
1052一〇五二。
1052.
106于此于真实之涵摄,显示烦恼灭尽之果。
Iti saccapaṭivedhaṃ, klesakkhayaphalāvahaṃ;
107诸尊觉者宣示修道之慧明,表现第七圣洁之纯净。
Maggañāṇaṃ pakāsenti, visuddhiṃ sattamaṃ budhā.
1053一〇五三。
1053.
109如同二十六种圣洁以普遍之洁净常恒存在。
Chabbisuddhikamenevaṃ, sabbathāya visuddhiyā;
110『第七应生法』者,谓之涅槃。
Sattamāyānupattabbaṃ, nibbānanti pavuccati.
1054一零五四。
1054.
112此为破除烦恼之果,超越轮回之彼岸;
Klesakkhayakaraṃ tāṇaṃ, saṃsārātikkamaṃ paraṃ;
113为彼岸无惧之岸,诸行已尽之所。
Pārimaṃ tīramabhayaṃ, sabbasaṅkhāranissaṭaṃ.
1055一零五五。
1055.
115由此断除傲慢与狂妄,断绝渴爱、戒禁等烦恼;
Tenammadanimmadanaṃ , pipāsavinayādinā;
116烦恼轮回之行的示现。
Klesasaṃsārasaṅkhāra-paṭipakkhanidassitaṃ.
1056一零五六。
1056.
118不生不死永恒失落者,无生灭所造作;
Ajarāmaramaccanta-manuppādamasaṅkhataṃ;
119无上行境,无量无边者焉。
Anuttaramasaṅkhāraṃ, anantamatulañca taṃ.
1057一零五七。
1057.
121最高真义之无比,安稳无双的安乐;
Paramatthamanopammaṃ, santi appaṭimaṃ sukhaṃ;
122灭谛者,涅槃,是绝对的无死之境界,彼处远离生死束缚。
Nirodhasacca nibbānaṃ, ekantaṃ amataṃ padaṃ.
1058一零五八。
1058.
124有余涅槃与无余涅槃之界亦同列于此。
Sopādisesanibbāna-dhātu ceva tathāparā;
125所谓无余,即分两种说法来解释。
Anupādisesā ceti, duvidhā pariyāyato.
1059一零五九。
1059.
127该说法中,空无与无相亦于此被归入。
Suññataṃ cānimittañca, tathāpaṇihitanti ca;
128因自我执著之相,依此而生起的境界,有三种划分。
Attādigāhābhāvena, tividhāpi ca bhājitaṃ.
1060
1060.
130关于烦恼、轮回、造作的相续根本的分类。
Klesasaṃsārasaṅkhāra-paccanīkavibhāgato;
131依生死灭等差别,同时亦多种说法。
Bhavakkhayādibhedehi, bahudhāpi pavuccati.
1061一〇六一。
1061.
133正是莫越法,此法超越世间、不随时节变化。
Tadevamaccutaṃ dhammaṃ, lokuttaramakālikaṃ;
134有无分别,超越分别者,称为涅槃。
Vānābhāvā vānātīto, ‘‘nibbāna’’nti pakittitaṃ.
135如是涅槃分别中出定清净之论已毕。
Iti nibbānavibhāge vuṭṭhānavisuddhikathā niṭṭhitā.
136第二十六品。
Chabbīsatimo paricchedo.
137一切涅槃分别亦已毕。
Niṭṭhito ca sabbathāpi nibbānavibhāgo.