第二十六章
1第二十六品
Chabbisatimo paricchedo
2二十六、出起清净之论
26. Vuṭṭhānavisuddhikathā
1019一〇一九
1019.
2如是修行者,内观已达顶点;
Tassevaṃ paṭipannassa, sikhāpattā vipassanā;
3当这名为‘出起行者’的状态出现时,它便现起。
Vuṭṭhānagāminī nāma, yadā hoti tadā pana.
1020一零二零。
1020.
5遍作、近行、随顺、种姓之后;
Parikammopacārānulomagotrabhuto paraṃ;
6道生起,随后果生起;有分之后,是省察。
Maggo tato phalaṃ hoti, bhavaṅgā paccavekkhaṇā.
1021
1021.
8以遍作、近行、随顺为行境。
Parikammopacārānulomasaṅkhātagocarā ;
9成为道之转向后,于涅槃证得种姓。
Maggassāvajjanaṃ hutvā, nibbāne hoti gotrabhu.
1022
1022.
11第四、第五或第六,随其所宜;
Catutthaṃ pañcamaṃ vātha, chaṭṭhaṃ vāpi yathārahaṃ;
12道速行心唯有一次,安止于涅槃。
Appeti maggajavanaṃ, nibbāne sakimeva taṃ.
1023一〇二三。
1023.
14由此,依次得三果、二果,或一果;
Tato phalāni tīṇi dve, ekaṃ vātha yathākkamaṃ;
15在道、余漏尽、灭尽道及出起之路中。
Maggāvasesanirodhamaggavuṭṭhānavīthiyaṃ.
1024一〇二四。
1024.
17此后,于有分断落之时,
Tato bhavaṅgapātova,
18截断彼已,转而省察;
Taṃ chetvā paccavekkhaṇā;
19此有三维度与五种类别,
Tisso pañcavidhā honti,
20如其相应,确实如此。
Yathāyogaṃ tathā hi ca.
1025一〇二五。
1025.
22必定省察道、果与涅槃;
Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, avassaṃ paccavekkhati;
23或观察已断之烦恼与残余烦恼,或不观察。
Hīne kilese sese ca, paccavekkhati vā na vā.
1026一〇二六。
1026.
25此后,他又如先前一般,观照诸行,修习内观;
Tato ca puna saṅkhāre, vipassanto yathā pure;
26渐次证入其余的道与果。
Appeti anupubbena, sesamaggaphalāni ca.
1027一〇二七。
1027.
28于此,说示了涅槃、果、道与内观;
Tattha vuccanti nibbāna-phalamaggavipassanā;
29即空性、无相及无愿。
Suññatā cānimittā ca, tathāpaṇihitāni ca.
1028一〇二八
1028.
31因以“空性内观”等名而修观;
Suññatāvipassanādināmena hi vipassati;
32此为解脱门,如是分为三种。
Vimokkhamukhabhūtāti, tividhā bhājitā tathā.
1029一〇二九。
1029.
34以空性等为名,解脱有三种。
Suññatādikanāmena, vimokkhā tividhā matā;
35即涅槃、果与道,以及等至与定。
Nibbānaphalamaggā ca, samāpattisamādhayo.
1030
1030.
37即于此处,证得第一阶位的圣者;
Tattheva paṭhamabhūmiṃ, patto ariyapuggalo;
38他最多七次往返,故名为须陀洹。
Sattakkhattuparamo so, sotāpannoti vuccati.
1031
1031.
40已达至第二地,名为一来果;
Patto dutiyabhūmiñca, sakadāgāmināmako;
41仅一次还来此世间,而后得生人间。
Sakimeva imaṃ lokaṃ, āgantvā hoti mānusaṃ.
1032
1032.
43证得第三地者,即名为不还果;
Patto tatiyabhūmiñca, anāgāmīti vuccati;
44不再来此欲界受生,而是生于梵天界。
Brahmalokā anāgantvā, idhakāmopapattiyā.
1033一〇三三。
1033.
46已达第四地,为阿拉汉、最上人。
Patto catutthabhūmiñca, arahā aggapuggalo;
47于现法中熄灭苦火,故名为阿拉汉。
Diṭṭheva dhamme dukkhaggiṃ, nibbāpetīti vuccati.
1034一〇三四
1034.
49如是,依于道果之位的诸圣者。
Iti maggaphalaṭṭhānaṃ, vasā ariyapuggalā;
50二分与四分,析为八种。
Dvidhāpi catudhā yuggā, aṭṭha honti vibhāgato.
1035一〇三五。
1035.
52俱分解脱者
Ubhatobhāgavimutta-
53然而,依分科等而说:
Vibhāgādivasā pana;
54这七种已分别,
Vibhattā honti sattete,
55诚如其所宜。
Yathāyogaṃ tathā hi ca.
1036一〇三六。
1036.
57信重者从无常出起,亦从苦出起;
Saddhādhurassāniccato, vuṭṭhānaṃ dukkhatopi ca;
58慧重者从无我出起,智者如此阐明。
Paññādhurassānattato, iti dīpenti paṇḍitā.
1037一〇三七。
1037.
60初为随信行,中为信解脱;
Saddhānusāri ādimhi, majjhe saddhāvimuttako;
61终为慧解脱,是故应为信增上者。
Ante paññāvimuttova, tasmā saddhādhuro siyā.
1038
1038.
63初为随法行,其后至得见;
Dhammānusāri ādimhi, diṭṭhippatto tatopari;
64终成慧解脱,亦为慧重者。
Ante paññāvimuttova, hoti paññādhuropi ca.
1039
1039.
66既有止乘者,复以色界为最上之基;
Samathayānikā ceva, rūpānuttarapādakā;
67又有观乘者及一切纯观行者。
Vipassanāyānikā ca, sabbe sukkhavipassakā.
1040一千零四十
1040.
69由于职责承担的差别,总而言之,总有五种。
Dhuravuṭṭhānabhedena, honti pañceva sabbathā;
70而以无色界为基础者,最初也同样有两种。
Āruppapādakā cāpi, ādimhi duvidhā tathā.
1041一零四一。
1041.
72于六处中,处于中等者,称为身证者;
Chasu ṭhānesu majjhake, kāyasakkhīti bhājitā;
73俱分解脱者,安住于阿罗汉果。
Ubhatobhāgavimutto, arahatte patiṭṭhito.
1042
1042.
75如此,依所说乘与出离负担之差别而作区分;
Itthaṃ vuttayānadhura-vuṭṭhānānaṃ vibhāgato;
76以及道果地,与七种圣者。
Maggapphalabhūmiyo ca, sattaṭṭhāriyapuggalā.
1043
1043.
78其中,无上智是通达诸谛的智慧。
Tattha cānuttarañāṇaṃ, saccānaṃ paṭivedhakaṃ;
79以正断而断,清净烦恼与随眠。
Samucchedappahānena, klesānusayasodhanaṃ.
1044一〇四四。
1044.
81依四种道的区分,称为“出起”;
Catumaggavibhāgena, vuṭṭhānanti pakittitaṃ;
82然亦名为“智见清净”。
Ñāṇadassanavisuddhi, nāma hoti tathāpi ca.
1045一〇四五。
1045.
84道亦遍知三地之苦;
Maggo ca parijānāti, dukkhaṃ tebhūmakaṃ tathā;
85如应断除渴爱之集。
Yathāyogaṃ pajahati, taṇhāsamudayampi ca.
1046一〇四六。
1046.
87证得灭,修习无上的道谛;
Nirodhaṃ sacchikaroti, maggasaccamanuttaraṃ;
88已进入修习之道的人,即称为‘修习’。
Bhāvanāvīthimotiṇṇo, bhāvetīti pavuccati.
1047一〇四七。
1047.
90从邪见、疑、戒禁取,
Diṭṭhiggatavicikicchā-sīlabbatamasesato;
91以及能令堕恶趣的贪、嗔等三种。
Apāyagamanīyañca, rāgadosādikattayaṃ.
1048一〇四八。
1048.
93共住之烦恼,由俱生断而断;
Tadekaṭṭhe kilese ca, sahajātappahānato;
94初地入流道即断除。
Pajahāti sotāpatti-maggo paṭhamabhūmiko.
1049一〇四九。
1049.
96亦断除其共住者,及贪、嗔等烦恼;
Tadekaṭṭhe pajahati, rāgadosādikepi ca;
97然粗重者,由第二地斯陀含道断除。
Thūle tu sakadāgāmi-maggo dutiyabhūmiko.
1050第一千零五十。
1050.
99阿那含道无余断除;
Pajahāti anāgāmi-maggo niravasesato;
100欲贪与嗔恚,以及与它们共存者,由生起而有。
Kāmarāgabyāpāde ca, tadekaṭṭhe ca sambhavā.
1051第一千零五十一
1051.
102色贪、无色贪、慢、掉举、无明,此五种。
Rūpārūparāgamānu-ddhaccāvijjāti pañcakaṃ;
103最上道断除,并断尽一切所余烦恼。
Aggamaggo pajahati, klese sese ca sabbathā.
1052一〇五二。
1052.
105如是,通达真谛,能带来烦恼灭尽之果;
Iti saccapaṭivedhaṃ, klesakkhayaphalāvahaṃ;
106诸觉者阐明道智,亦即第七清净。
Maggañāṇaṃ pakāsenti, visuddhiṃ sattamaṃ budhā.
1053一〇五三。
1053.
108如是,依六清净的次第,为一切清净;
Chabbisuddhikamenevaṃ, sabbathāya visuddhiyā;
109由此第七所证得者,名为涅槃。
Sattamāyānupattabbaṃ, nibbānanti pavuccati.
1054一〇五四。
1054.
111能灭尽烦恼的救护,超越轮回的最上者;
Klesakkhayakaraṃ tāṇaṃ, saṃsārātikkamaṃ paraṃ;
112是彼岸、无畏岸,出离一切诸行。
Pārimaṃ tīramabhayaṃ, sabbasaṅkhāranissaṭaṃ.
1055一〇五五。
1055.
114由此,摧伏骄慢、调伏渴爱等,
Tenammadanimmadanaṃ , pipāsavinayādinā;
115显示了烦恼、轮回、诸行的对治。
Klesasaṃsārasaṅkhāra-paṭipakkhanidassitaṃ.
1056一零五六。
1056.
117不老、不死、永恒、不生、无为
Ajarāmaramaccanta-manuppādamasaṅkhataṃ;
118无上、无行、无量、无与伦比
Anuttaramasaṅkhāraṃ, anantamatulañca taṃ.
1057一〇五七
1057.
120胜义无喻,寂静无等之乐;
Paramatthamanopammaṃ, santi appaṭimaṃ sukhaṃ;
121灭谛涅槃,究竟不死之境。
Nirodhasacca nibbānaṃ, ekantaṃ amataṃ padaṃ.
1058一〇五八。
1058.
123有余涅槃界,及另一种;
Sopādisesanibbāna-dhātu ceva tathāparā;
124无余涅槃界。如此,依说示分为二种。
Anupādisesā ceti, duvidhā pariyāyato.
1059一〇五九。
1059.
126空、无相及无愿;
Suññataṃ cānimittañca, tathāpaṇihitanti ca;
127由无我执等执取,亦分为三种。
Attādigāhābhāvena, tividhāpi ca bhājitaṃ.
1060
1060.
129依烦恼、轮回、行之对治而分别。
Klesasaṃsārasaṅkhāra-paccanīkavibhāgato;
130依有之灭等种种差别,亦以多种方式宣说。
Bhavakkhayādibhedehi, bahudhāpi pavuccati.
1061一〇六一。
1061.
132如此,这不死法、出世间法、无时法,
Tadevamaccutaṃ dhammaṃ, lokuttaramakālikaṃ;
133无有渴爱,超越渴爱,故名为「涅槃」。
Vānābhāvā vānātīto, ‘‘nibbāna’’nti pakittitaṃ.
136如是涅槃分别中出定清净之论已毕。
Iti nibbānavibhāge vuṭṭhānavisuddhikathā niṭṭhitā.
137第二十六章。
Chabbīsatimo paricchedo.
138一切涅槃分别亦已毕。
Niṭṭhito ca sabbathāpi nibbānavibhāgo.