← 文献总目录

6. 第六章

abh06t.nrf6 · 静态文献页 · 272 段 · 打开交互阅读器

16. 第六章
6. Chaṭṭho paricchedo
2所缘分别的阐述
Ārammaṇavibhāganiddeso
291
291.
2至于这些心识的所缘,则更超于此。
Etesaṃ pana cittānaṃ, ārammaṇamito paraṃ;
3我今以此宣说,离此则无能证得故。
Dassayissāmahaṃ tena, vinā natthi hi sambhavo.
292
292.
5色、声、香、味、触及法,这些即是所缘境界;
Rūpaṃ saddaṃ gandhaṃ rasaṃ, phoṭṭhabbaṃ dhammameva ca;
6其中,依于四大所造之色,由四因所生;
Chadhā ārammaṇaṃ āhu, chaḷārammaṇakovidā.
293
293.
8于彼处,依执取之缘,色身从四方显现;
Tattha bhūte upādāya, vaṇṇo catusamuṭṭhito;
9声有二种,由心等所生;
Sanidassanapaṭigho, rūpārammaṇasaññito.
294
294.
11声音之生起有二种:由心所生之声。
Duvidho hi samuddiṭṭho, saddo cittotusambhavo;
12唯具识之声,方为心所生。
Saviññāṇakasaddova, hoti cittasamuṭṭhito.
295〔第295颂〕
295.
14“无识之声”者,
Aviññāṇakasaddo yo,
15当知它是由时节为因而生起的。
So hotūtusamuṭṭhito;
16此声又有两种,
Duvidhopi ayaṃ saddo,
17归于声所缘。
Saddārammaṇataṃ gato.
296第二百九十六条
296.
19“被持”者,谓行走时(所持),或亦以显示(气味)之义;
Dharīyatīti gacchanto, gandho sūcanatopi vā;
20此香由四种因生起,许为香所缘。
Ayaṃ catusamuṭṭhāno, gandhārammaṇasammato.
297
297.
22“他们品尝味”,故称为“味”;
Rasamānā rasantīti, rasoti parikittito;
23它亦由四种因生起,名为味所缘。
Sova catusamuṭṭhāno, rasārammaṇanāmako.
298
298.
25“被触及”故,称为触,即地、火、风三大种;
Phusīyatīti phoṭṭhabbaṃ, pathavītejavāyavo;
26触由四种大种所生,故称触所缘。
Phoṭṭhabbaṃ catusambhūtaṃ, phoṭṭhabbārammaṇaṃ mataṃ.
299
299.
28舍弃了一切名与色,以及色等五蕴;
Sabbaṃ nāmañca rūpañca, hitvā rūpādipañcakaṃ;
29相与施设,名为法所缘。
Lakkhaṇāni ca paññatti-dhammārammaṇasaññitaṃ.
300
300.
31于欲界地,可得六种所缘;
Chārammaṇāni labbhanti, kāmāvacarabhūmiyaṃ;
32于色界有三所缘,于无色界唯法所缘一种。
Tīṇi rūpe panārūpe, dhammārammaṇamekakaṃ.
301第三百零一偈。
301.
34那些因刹那、事、极微而不进入范围者;
Khaṇavatthuparittattā , āpāthaṃ na vajanti ye;
35据说,那些以色等为所缘者,即是法所缘。
Te dhammārammaṇā honti, yesaṃ rūpādayo kira.
302第三百零二偈。
302.
37他们确实应当被否定——彼此的行境;
Te paṭikkhipitabbāva, aññamaññassa gocaraṃ;
38并非互相领受者,然而心确是他们的行境。
Neva paccanubhontānaṃ, mano tesaṃ tu gocaraṃ.
303三百零三。
303.
40而因为世尊曾说过‘它领受’,
Tañca ‘‘paccanubhotī’’ti, vuttattā pana satthunā;
41然而,色等确实唯以色等为所缘。
Rūpādārammaṇāneva, honti rūpādayo pana.
304三百零四。
304.
43天眼等诸智,所行境不出色等范围;
Dibbacakkhādiñāṇānaṃ, rūpādīneva gocarā;
44它们唯以无行境为境,故说“他们即非”亦不成立。
Anāpāthagatāneva, tānītipi na yujjati.
305三百零五
305.
46若此是色所缘,如何成为法所缘?
Yaṃ rūpārammaṇaṃ hontaṃ, taṃ dhammārammaṇaṃ kathaṃ;
47若如是,这些之决定又如何有?
Evaṃ sati panetesaṃ, niyamoti kathaṃ bhave.
306三百零六。
306.
49这一切所缘,说为六种;
Sabbaṃ ārammaṇaṃ etaṃ, chabbidhaṃ samudīritaṃ;
50依小所缘等,彼思量为多种。
Taṃ parittattikādīnaṃ, vasena bahudhā mataṃ.
307三百零七
307.
52一切欲界果报,以及唯作与二因;
Sabbo kāmavipāko ca, kriyāhetudvayampi ca;
53二十五种决定为小所缘。
Pañcavīsati ekantaṃ, parittārammaṇā siyuṃ.
308三百零八
308.
55所依不同,共有五种;而色、声等境则更为多样。
Iṭṭhādibhedā pañceva, rūpasaddādayo pana;
56两类五种识,依次以之为所缘境。
Viññāṇānaṃ dvipañcannaṃ, gocarā paṭipāṭiyā.
309三百零九。
309.
58色等五类,皆为三意界之所缘;
Rūpādipañcakaṃ sabbaṃ, manodhātuttayassa tu;
59然而这十三种心,唯以色蕴为所缘境。
Terasannaṃ panetesaṃ, rūpakkhandhova gocaro.
310三百一十。
310.
61既非色法,亦非施设,非过去,非未来;
Nārūpaṃ na ca paññattiṃ, nātītaṃ na canāgataṃ;
62它们取所缘时,唯现在法为所缘境。
Ārammaṇaṃ karonte ca, vattamāno hi gocaro.
311三百一十一。
311.
64此十三种心生起于欲界;
Terasetāni cittāni, jāyante kāmadhātuyaṃ;
65四种生于色界,无色界中无心生。
Cattāri rūpāvacare, neva kiñci arūpisu.
312三百一十二
312.
67对于八种大唯作心与三种推度心,以色等小所缘为境。
Mahāpākānamaṭṭhannaṃ , santīraṇattayassapi;
68在六门中,以色等小所缘为境。
Chasu dvāresu rūpādichaparittāni gocarā.
313三百一十三
313.
70色等六种小所缘,是笑心生起之境。
Rūpādayo parittā cha, hasituppādagocarā;
71于五门中是现在所缘,于意门中则为三时所缘。
Pañcadvāre paṭuppannā, manodvāre tikālikā.
314三百一十四。
314.
73第二无色界心与第四无色界心,此六种为决定,以广大心为所缘。
Dutiyāruppacittañca, catutthāruppamānasaṃ;
74这六种是决定的,彼大心所缘为境。
Chabbidhaṃ niyataṃ hoti, taṃ mahaggatagocaraṃ.
315三百一十五。
315.
76因为以涅槃为所缘,故绝对无他;
Nibbānārammaṇattā hi, ekantena anaññato;
77八种无漏心的所缘是无量的。
Aṭṭhānāsavacittānaṃ, appamāṇova gocaro.
316三百一十六
316.
79四种与智不相应者,属欲界善心;
Cattāro ñāṇahīnā ca, kāmāvacarapuññato;
80唯作心亦有四种,及十二不善心。
Kriyatopi ca cattāro, dvādasākusalāni ca.
317三百一十七。
317.
82它们既以微细的法为所缘,又是广大心的行境;
Parittārammaṇā ceva, te mahaggatagocarā;
83正因以施设(概念)为所缘,所以它们实不可说。
Paññattārammaṇattā hi, navattabbāva honti te.
318三百一十八
318.
85四种与智相应者,从善心而言,也从唯作心而言;
Cattāro ñāṇasaṃyuttā, puññato kriyatopi ca;
86同样地,两种神通智,以及唯作心的确定。
Tathābhiññādvayañceva, kriyāvoṭṭhabbanampi ca.
319三百一十九
319.
88这十一种心的行境有三种
Ekādasannametesaṃ, tividho hoti gocaro;
89因其以施设(概念)为所缘,这些心亦有不可说。
Paññattārammaṇattā hi, navattabbāpi hontime.
320三百二十。
320.
91而其余所说的那些心,正是那些心。
Yāni vuttāvasesāni, cittāni pana tāni hi;
92具有辨慧者应了知它们为“不可说所缘”。
Navattabbārammaṇānīti, viññeyyāni vibhāvinā.
95有限所缘三法已完。
Parittārammaṇattikaṃ samattaṃ.
321三百二十一
321.
94第二无色界心与第四无色界心
Dutiyāruppacittañca , catutthāruppamānasaṃ;
95然而有六种,纯粹以过去为所缘。
Chabbidhaṃ pana ekanta-atītārammaṇaṃ siyā.
322三百二十二
322.
97对于两种五识和三种意界;
Viññāṇānaṃ dvipañcannaṃ, manodhātuttayassa ca;
98色等五种法,唯以现在为所缘境。
Pañca rūpādayo dhammā, paccuppannāva gocarā.
323三百二十三。
323.
100八欲界大异熟心,三种推度心,
Aṭṭha kāmamahāpākā, santīraṇattayampi ca;
101以及生笑心,此十二种为意。
Hasituppādacittanti, dvādasete tu mānasā.
324三百二十四。
324.
103或以过去为所缘,而现行于现在、未来境;
Siyātītārammaṇā paccu-ppannānāgatagocarā;
104善、不善于欲界,及唯作,有九种意心。
Kusalākusalā kāme, kriyato nava mānasā.
325三百二十五。
325.
106两种神通相应心,亦可以过去等为所缘;
Abhiññāmānasā dvepi, siyātītādigocarā;
107即使在安止与施设的阶段,这些心亦不可说为与何者结合。
Santapaññattikālepi, navattabbā bhavantime.
326三百二十六
326.
109然而,其余一切,于色界与无色界有中,
Sesāni pana sabbāni, rūpārūpabhavesupi;
110皆不可说,依过去所缘等而言。
Navattabbāni honteva, atītārammaṇādinā.
327三百二十七。
327.
112于欲界,唯作心有五种;于色界,有第五种唯作心;
Kāmato ca kriyā pañca, rūpato pañcamī kriyā;
113此六种心,无有不可行境。
Cittānaṃ channametesaṃ, natthi kiñci agocaraṃ.
328三百二十八
328.
115涅槃、果与道,以及色、非色;
Nibbānañca phalaṃ maggaṃ, rūpañcārūpameva ca;
116能行其境的心,有多少?请告诉我。
Sakkonti gocaraṃ kātuṃ, kati cittāni me vada.
329三百二十九。
329.
118四种与智相应者,
Cattāro ñāṇasaṃyuttā,
119福与唯作亦复如是;
Puññato kriyato tathā;
120两种神通心,
Abhiññāhadayā dvepi,
121以及唯作确定心。
Kriyā voṭṭhabbanampi ca.
330(三百三十。)
330.
123十一种心亦能缘取其境;
Sakkonti gocaraṃ kātuṃ, cittānekādasāpi ca;
124涅槃、果、道,以及色界与非色界。
Nibbānañca phalaṃ maggaṃ, rūpañcārūpameva ca.
331(三百三十一。)
331.
126于诸心中,请告诉我:心有多少种?
Cittesu pana sabbesu, kati cittāni me vada;
127阿拉汉果与道,能取为所缘境。
Arahattaphalaṃ maggaṃ, kātuṃ sakkonti gocaraṃ.
332
332.
129于诸心中,请听我说:有六种心。
Sabbesu pana cittesu, cha ca cittāni me suṇa;
130阿拉汉果与道,能取其行境。
Arahattaphalaṃ maggaṃ, kātuṃ sakkonti gocaraṃ.
333
333.
132四种与智相应心,及唯作心与确定心;
Cattāro ñāṇasaṃyuttā, kriyā voṭṭhabbanampi ca;
133唯作神通及意界,此六者能取其行境。
Kriyābhiññā manodhātu, cha ca sakkonti gocaraṃ.
334
334.
135四种与智相应及神通心,依功德而说;
Cattāro ñāṇasaṃyuttā-bhiññācittañca puññato;
136能成就阿拉汉果与圣道,并以它们为所缘而转。
Nārahattaṃ phalaṃ maggaṃ, kātuṃ sakkonti gocaraṃ.
335
335.
138为何阿拉汉的道心或果心,
Kasmā arahato magga-cittaṃ vā phalamānasaṃ;
139凡夫或有学,实不能知。
Puthujjanā vā sekkhā vā, na sakkonti hi jānituṃ.
336三百三十六
336.
141凡夫不知,
Puthujjano na jānāti,
142初果者的心;
Sotāpannassa mānasaṃ;
143初果者不知,
Sotāpanno na jānāti,
144一来果者的心。
Sakadāgāmissa mānasaṃ.
337
337.
146一来果者不知不还果者的心;
Sakadāgāmī na jānāti, anāgāmissa mānasaṃ;
147不还果者不知阿拉汉的心;
Anāgāmī na jānāti, arahantassa mānasaṃ.
338
338.
149下位者决不知上位者的心。
Heṭṭhimo heṭṭhimo neva, jānāti uparūpari;
150上位者能了知下位者的心。
Uparūpari jānāti, heṭṭhimassa ca mānasaṃ.
339
339.
152任何一法,对于另一法
Yo dhammo yassa dhammassa,
153则成为所缘。
Hoti ārammaṇaṃ pana;
154我将它——提出之后,
Tamuddharitvā ekekaṃ,
155从此以后依次宣说。
Pavakkhāmi ito paraṃ.
340
340.
157于欲界,善心的所缘,于善与不善心亦然;
Kusalārammaṇaṃ kāme, kusalākusalassa ca;
158神通智唯作心,及善唯作心。
Abhiññāmānasassāpi, kusalassa kriyassa ca.
341三百四十一。
341.
160欲界异熟心,及欲界唯作心。
Kāmāvacarapākassa, tathā kāmakriyassa ca;
161而这些诸聚,应有六种所缘。
Etesaṃ pana rāsīnaṃ, channaṃ ārammaṇaṃ siyā.
342三百四十二。
342.
163色界福德,当除欲界异熟;
Rūpāvacarapuññāni, kāmapākaṃ tato vinā;
164然而,五种聚确实有所缘。
Pañcannaṃ pana rāsīnaṃ, honti ārammaṇāni hi.
343
343.
166无色善心,以及三地善心;
Āruppakusalañcāpi, tebhūmakusalassa ca;
167同样地,三地唯作心与不善心。
Tebhūmakakriyassāpi, tathevākusalassapi.
344
344.
169无色界异熟的,以及两种第四的;
Arūpāvacarapākānaṃ , dvinnaṃ pana catutthadu;
170这些八聚的,成为所缘缘。
Imesaṃ aṭṭharāsīnaṃ, hotārammaṇapaccayo.
345三百四十五。
345.
172非所摄之福德,及欲界者;
Apariyāpannapuññampi, kāmāvacaratopi ca;
173及色界第五禅之善心与唯作心。
Rūpato pañcamassāpi, kusalassa kriyassa ca.
346三百四十六。
346.
175而四种聚,恒常是所缘。
Catunnaṃ pana rāsīnaṃ, hoti ārammaṇaṃ sadā;
176同样地,不善心与欲界、色界之心。
Tathevākusalaṃ kāma-rūpāvacarato pana.
347第三百四十七
347.
178同样,对于善心、唯作心和不善心。
Kusalassa kriyassāpi, tathevākusalassa ca;
179欲界果报的六种聚,已说。
Kāmāvacarapākānaṃ, channaṃ rāsīnamīritaṃ.
348三百四十八
348.
181以果报为所缘的,于欲界;以及从欲界生起的;
Vipākārammaṇaṃ kāme, kāmāvacaratopi ca;
182从色界生起的,善心与唯作心;
Rūpāvacarato ceva, kusalassa kriyassa ca.
349
349.
184对于欲界的果报心,同样对于不善心;
Kāmāvacarapākānaṃ, tathevākusalassa ca;
185而对于六种积聚,它成为所缘缘。
Channañca pana rāsīnaṃ, hotārammaṇapaccayo.
350
350.
187异熟所缘在色法中,亦来自欲界;
Vipākārammaṇaṃ rūpe, kāmāvacaratopi ca;
188亦来自色界,对于善心与唯作心。
Rūpāvacarato ceva, kusalassa kriyassa ca.
351三百五十一。
351.
190所谓非福,是五种积聚的所行境;
Apuññassāti pañcannaṃ, rāsīnaṃ hoti gocaro;
191在无色界异熟中,此理亦被认可。
Arūpāvacarapākesu, ayameva nayo mato.
352三百五十二。
352.
193非所摄的异熟,亦来自欲界与色界;
Apariyāpannapākampi, kāmato rūpatopi ca;
194然而,它亦是善心与唯作心的所缘。
Kusalassa kriyassāpi, hoti ārammaṇaṃ pana.
353
353.
196此唯作心属于欲界,亦属欲界;
Kriyacittamidaṃ kāme, kāmāvacaratopi ca;
197对于色界的善心与唯作心,亦复如是。
Rūpāvacarato ceva, kusalassa kriyassa ca.
354
354.
199对于欲界异熟心,同样对于不善心,也是如此;
Kāmāvacarapākassa, tathevākusalassa ca;
200此六种聚,成为所缘缘。
Channaṃ rāsīnametesaṃ, hotārammaṇapaccayo.
355
355.
202在色界中,造作心若离欲界果报,便不能生起。
Yaṃ kriyāmānasaṃ rūpe, kāmapākaṃ tato vinā;
203而于五种聚,则成为所缘。
Pañcannaṃ pana rāsīnaṃ, hoti ārammaṇaṃ pana.
356
356.
205然而,于无色界中,唯作心唯以彼五种为所缘。
Kriyācittaṃ panāruppe, tesaṃ pañcannameva ca;
206无色界之唯作心,亦以六种为所缘。
Āruppassa kriyassāpi, channaṃ hoteva gocaro.
357三百五十七。
357.
208色法由四种生起之源所生,称为色所缘;
Rūpaṃ catusamuṭṭhānaṃ, rūpārammaṇasaññitaṃ;
209对于欲界的福行与善心,也是如此。
Kāmāvacarapuññassa, tatheva kusalassa ca.
358三百五十八。
358.
211对于二种神通心,以及欲界的果报心与造作心;
Abhiññādvayacittassa, kāmapākakriyassa ca;
212这六种聚,成为它们的所缘缘。
Channaṃ rāsīnametesaṃ, hotārammaṇapaccayo.
359三百五十九。
359.
214然而,以涅槃为所缘的,则是欲界与色界〔心〕;
Nibbānārammaṇaṃ kāma-rūpāvacarato pana;
215对于善心,两者皆有;对于欲界、色界的唯作心,也是如此。
Kusalassubhayassāpi, kāmarūpakriyassa ca.
360三六〇。
360.
217对于出世间心、果报心与善心;
Apariyāpannato ceva, phalassa kusalassa ca;
218这六种聚便成为这些心的所缘缘。
Channaṃ rāsīnametesaṃ, hotārammaṇapaccayo.
361
361.
220然而,一切种种法皆以概念为所缘。
Nānappakārakaṃ sabbaṃ, paññattārammaṇaṃ pana;
221对于三地福德,也同样对于三地不善法;
Tebhūmakassa puññassa, tathevākusalassa ca.
362
362.
223对于色界与无色界的果报心,以及三地的唯作心;
Rūpārūpavipākassa, tebhūmakakriyassa ca;
224然而,对于这九种聚,它们便是所缘缘。
Navannaṃ pana rāsīnaṃ, hotārammaṇapaccayo.
363三百六十三。
363.
226然而,以色为所缘的心有两种;信等行境各各有两种;
Rūpārammaṇikā dve tu, dve dve saddhādigocarā;
227名为五种所缘的心生起,被认为有三种。
Pañcārammaṇikā nāma, cittuppādā tayo matā.
364三百六十四
364.
229此处唯四十一,被视作六所缘;
Idhekacattālīseva, chaḷārammaṇikā matā;
230此即欲界心的所缘次第。
Kāmāvacaracittāna-mayamārammaṇakkamo.
365三百六十五
365.
232除去五神通,色界、无色界及无漏诸心,
Pañcābhiññā vivajjetvā, rūpārūpā anāsavā;
233此一切心生起,皆以法为所缘境。
Cittuppādā ime sabbe, dhammārammaṇagocarā.
366三百六十六。
366.
235初无色界善心,第二无色界心;
Paṭhamāruppakusalaṃ, dutiyāruppacetaso;
236此为善果报心与唯作心的所缘。
Kusalassa vipākassa, kriyassārammaṇaṃ bhave.
367三百六十七
367.
238此为初无色界之果,是第二无色界之心;
Paṭhamāruppapākoyaṃ , dutiyāruppacetaso;
239非是善异熟与唯作之所缘。
Kusalassa vipākassa, kriyassārammaṇaṃ na hi.
368三百六十八。
368.
241首者为唯作心,次者为无色界心;
Paṭhamaṃ tu kriyācittaṃ, dutiyāruppacetaso;
242既非福的所缘,亦非果报的所缘。
Na puññassa na pākassa, hoti ārammaṇaṃ pana.
369
369.
244第一为唯作心,第二为无色界心。
Paṭhamaṃ tu kriyācittaṃ, dutiyāruppacetaso;
245唯作心以彼为所缘,智者当如是了知。
Kriyassārammaṇaṃ hoti, iti ñeyyaṃ vibhāvinā.
370
370.
247凡夫与有学的无色界所缘,有两种。
Puthujjanassa sekkhassa, arūpārammaṇaṃ dvidhā;
248它既可为善,也可为善的果报。
Kusalaṃ kusalassāpi, vipākassa ca taṃ siyā.
371三百七十一
371.
250漏尽比丘的初无色界心。
Khīṇāsavassa bhikkhussa, paṭhamāruppamānasaṃ;
251所缘有三种,此为大仙所说。
Ārammaṇaṃ tidhā hoti, iti vuttaṃ mahesinā.
372三百七十二。
372.
253唯作心也能成为唯作心的所缘,善心也能成为唯作心的所缘;
Kriyassāpi kriyā hoti, kusalampi kriyassa ca;
254然而,对果报而言,善性有三种情况。
Kusalaṃ tu vipākassa, evaṃ hoti tidhā pana.
373
373.
256第三无色界心,以及第四无色界心;
Tatiyāruppacittampi, catutthāruppacetaso;
257同样地,所缘可有二种或三种。
Evameva dvidhā ceva, tidhā cārammaṇaṃ siyā.
374
374.
259凡于此处所依止的,
Yaṃ yaṃ pana idhārabbha,
260种种生起的行境,
Ye ye jāyanti gocaraṃ;
261如是如是对于它们各自,
So so tesañca tesañca,
262是所缘缘
Hotārammaṇapaccayo.
375三百七十五
375.
264而据说有人能渡此彼岸
Yo panimassa naro kira pāraṃ,
265此处难渡、更上、最上;
Duttaramuttaramuttaratīdha;
266他便能渡此阿毗达摩大海洋,
So abhidhammamahaṇṇavapāraṃ,
267此实为难渡、更上、最上。
Duttaramuttaramuttarateva.
271如是,《入阿毗达摩论》中,名为“所缘分别”的部分。
Iti abhidhammāvatāre ārammaṇavibhāgo nāma
272第六章。
Chaṭṭho paricchedo.