← 文献总目录

第十七章

abh06t.nrf58 · 静态文献页 · 188 段 · 打开交互阅读器

1第十七章
Sattarasamo paricchedo
2十七、见摄论
17. Diṭṭhisaṅgahakathā
593
593.
2以“如是等”为名,诸法如欲等亦然;
Yevāpanakanāmena , dhammā chandādayo tathā;
3蕴等诸分,亦已如理列举。
Khandhādayo ca koṭṭhāsā, uddiṭṭhā hi yathārahaṃ.
594
594.
5于此,欲等诸法,已依其理分别;
Tattha chandādayo dhammā, vibhattāva yathārahaṃ;
6当知蕴等聚合,今亦从缘而生。
Khandhādirāsayo vāpi, viññeyyā dāni sambhavā.
595
595.
8受即受蕴,谓眼触等所生;
Vedanā vedanākkhandho, cakkhusamphassajādikā;
9想,即是想蕴,也说为六种。
Saññā ca saññākkhandhoti, chabbidhāpi pakāsitā.
596
596.
11以“行蕴”为名,指其余的心所法。
Saṅkhārakkhandhanāmena, sesā cetasikā matā;
12所说的六识身,依“识蕴”而得名。
Vuttā viññāṇakāyā cha, viññāṇakkhandhanāmato.
597五百九十七。
597.
14色蕴则再一次,与不相离者相应;
Rūpakkhandho punekova, sampayuttāviyogino;
15无色蕴则有四,合称五蕴。
Arūpino ca cattāro, pañcakkhandhā pavuccare.
598五百九十八。
598.
17意处之名,即是心;同样地,
Manāyatananāmaṃ tu, cittameva tathāparā;
18眼识界等七识界。
Cakkhuviññāṇadhātādisattaviññāṇadhātuyo.
599第五九九
599.
20一切心所法,悉摄于法处;
Sabbe cetasikā dhammā, dhammāyatanasaṅgahā;
21亦称为法界,五十二法悉皆如是。
Dhammadhātūti ca vuttā, dvipaññāsāpi sabbathā.
600
600.
23微细色法及涅槃,于此应当了知;
Sukhumāni ca rūpāni, nibbānañcettha gayhare;
24粗显色法,即十处与诸界。
Oḷārikāni rūpāni, dasāyatanadhātuyo.
601六百零一。
601.
26眼处、耳处、鼻处、舌处、身处;
Cakkhusotaghānajivhā-kāyāyatananāmakā;
27及色处、声处、香处、味处、触处。
Rūpasaddagandharasa-phoṭṭhabbāyatanāni ca.
602六百零二。
602.
29一切十二处,即为十八界。
Dvādasāyatanā sabbe, hontaṭṭhārasadhātuyo;
30除诸蕴与涅槃外,三界之中无有施设。
Khandhā ṭhapetvā nibbānaṃ, natthi paṇṇatti tīsupi.
603
603.
32食等诸部分,如前所说之理。
Āhārādi ca koṭṭhāsā, pubbe vuttanayāva te;
33如此,杂集之概要,应为具慧者所了知。
Iti missakasaṅkhepo, viññātabbo vibhāvinā.
604
604.
35于十二不善心中,十四法亦得确立;
Dvādasākusalesveva, cuddasāpi vavatthitā;
36凡属有过失者,今亦将其摄集说明。
Ye sāvajjāva tesampi, saṅgaho dāni niyyate.
605
605.
38欲漏、有漏、见漏及无明漏,
Kāmāsavo bhavāsavo, diṭṭhāvijjāsavāti ca;
39四种漏已说,三种法依其自性。
Cattāro āsavā vuttā, tayo dhammā sarūpato.
606
606.
41诸漏者,以漏为义,
Āsavā āsavaṭṭhena,
42同样,诸暴流以冲走为义;
Oghā vuyhanato tathā;
43诸轭,以联结为义,故称为轭;
Yojentīti ca yogāti,
44此四种皆已宣说。
Te cattāro ca desitā.
607六百零七条。
607.
46欲有与嗔恚,慢、见及疑;
Kāmabbhavo ca paṭigho, māno diṭṭhi ca saṃsayo;
47戒禁取,有贪,及另一者。
Sīlabbataparāmāso, bhavarāgo tathāparo.
608第六百零八条。
608.
49嫉妒、悭吝与无明,如此为十结;
Issā macchariyāvijjā, iti saṃyojanā dasa;
50八法以其自性,于阿毗达摩中阐明。
Aṭṭha dhammā sarūpena, abhidhamme pakāsitā.
609第六〇九偈
609.
52断除嫉妒与悭吝,于彼处调伏慢心;
Issāmacchariyaṃ hitvā, katvā mānuddhavaṃ tahiṃ;
53破除有贪,依色与无色分为二种。
Bhinditvā bhavarāgañca, rūpārūpavasā dvidhā.
610第六一〇偈。
610.
55即五下分结,及五上分结。
Pañcorambhāgiyā ceva, pañcuddhambhāgiyāti ca;
56共说有十种结,于经中则依其体性说为七种。
Dasa saṃyojanā vuttā, sutte satta sarūpato.
611第六一一节。
611.
58结法有四种,其中三种体性相同;
Ganthā dhammā ca cattāro, tayo dhammā sarūpato;
59贪欲身结与嗔恚,即所称的身结。
Abhijjhākāyagantho ca, byāpādo ca pavuccati.
612第六一二节。
612.
61戒禁取,以及另一身结;
Sīlabbataparāmāso, kāyagantho tathāparo;
62执取“此是真实”,如是分别诸见。
Idaṃsaccābhiniveso, iti diṭṭhi vibhedito.
613
613.
64欲贪与嗔恚,昏沉睡眠次之;
Kāmacchando ca byāpādo, thinamiddhamathāparaṃ;
65以及掉举与追悔,疑与无明为第八;
Tathā uddhaccakukkuccaṃ, kaṅkhāvijjāti aṭṭhime.
614
614.
67名为盖障之法,又被说为六种;
Dhammā nivaraṇā nāma, chadhā ca pana desitā;
68邪见虽有多类,即称为执取。
Micchādiṭṭhi panekāva, parāmāsoti vuccati.
615
615.
70取有四种,即名为欲取等;
Upādānāni cattāri, kāmupādādināmakā;
71见取、戒禁取及我语取。
Diṭṭhisīlabbataṃ atta-vādupādānameva ca.
616
616.
73依贪与依见者唯二,而见则被宣说为三种;
Lobhadiṭṭhivasā dveva, tividhā diṭṭhi desitā;
74见、戒禁取以及唯言论,此由大仙所宣说。
Diṭṭhi sīlabbatamatta-vādo ceti mahesinā.
617617.
617.
76贪、嗔与痴,
Lobho doso ca moho ca,
77慢、见与疑;
Māno diṭṭhi ca saṃsayo;
78昏沉与掉举,
Thinamuddhaccamevātha,
79以及令世间毁灭的一对,亦是如此。
Lokanāsayugaṃ tathā.
618第六百一十八。
618.
81如是,烦恼之依处即被开示为烦恼;
Itthaṃ kilesavatthūni, kilesāti pakāsitā;
82而这十种,从后文所述及其自性来看,皆属相同。
Dasete tu samānāva, parato ca sarūpato.
619第六百一十九
619.
84欲贪、瞋恚、慢、见与疑;
Kāmarāgo ca paṭigho, māno diṭṭhi ca saṃsayo;
85有贪与无明,此六种称为众生之随眠。
Bhavarāgo avijjāti, cha sattānusayā matā.
620执取、障碍、戏论与妄想;
620.Gāhā ca palibodhā ca, papañcā ceva maññanā.
87渴爱、慢与见,而见依渴爱而住。
Taṇhā māno ca diṭṭhi ca, diṭṭhi taṇhā ca nissayā.
621第六百二十一偈。
621.
89二种执取,三种依止之妄想。
Parāmāsekako dveva, nissayā maññanā tayo;
90漏、暴流、轭、结,及取,皆为二种。
Āsavoghayogaganthā, upādānā ca dubbidhā.
622六百二十二。
622.
92已说八种盖、七种随眠之论;
Aṭṭha nīvaraṇā vuttā, sattadhānusayā kathā;
93结与烦恼,各别有十,随后安立。
Saṃyojanā kilesā ca, daseva parato ṭhitā.
623六百二十三。
623.
95一、二、六、七、八、十,各随其宜;
Ekadvitichasattaṭṭhadasakā tu yathārahaṃ;
96诸法依其自性而存在,正如前述诸蕴所说。
Dhammā sarūpato honti, yathāvuttesu rāsisu.
624六百二十四
624.
98欲贪与有贪,欲漏与有漏;
Kāmarāgabhavarāgā, kāmāsavabhavāsavā;
99色贪与无色贪,如是贪分别。
Rūparāgārūparāga, iti lobho vibhedito.
625六百二十五。
625.
101执取此为真实,邪见与戒禁取亦然;
Idaṃsaccābhiniveso , diṭṭhi sīlabbataṃ tathā;
102我论与执取,如是名为邪见。
Attavādo parāmāso, iti diṭṭhi pavuccati.
626
626.
104邪见有十五种,贪有十八种;
Diṭṭhi pañcadasavidhā, lobhaṭṭhārasadhā tahiṃ;
105其余诸法与自他诸蕴相应,合为六十二种。
Sesā sapararāsīhi, samānā dvādasaṭṭhitā.
627
627.
107邪见与贪,于十一种生起中得以确立;
Ekādasasamuṭṭhāne, diṭṭhilobhā vavatthitā;
108无明于七处所说,嗔恚则于五处。
Avijjā sattasu vuttā, paṭigho pana pañcasu.
628
628.
110慢与疑,于四处所说;
Māno ca vicikicchā ca, catuṭṭhānesu uddhaṭo;
111于三处、二处,则为懈怠(thīna)等。此八者,皆为带格变化者。
Tīsu dvīsu ca thīnanti, aṭṭhete savibhattikā.
629
629.
113嫉妒、悭吝、恶作与昏沉,乃是世间的毁灭者。
Issāmaccherakukkuccamiddhalokavināsakā;
114此六种具格变化的法,合为不混杂的十四法。
Chāvibhattikadhammāti, asambhinnā catuddasa.
630六百三十
630.
116色贪、无色贪、欲漏、有漏。
Rūparāgārūparāga-kāmāsavabhavāsavā;
117这些存在于离见者之中,然依前已说之理。
Honti diṭṭhiviyuttesu, pubbe vuttanayā pana.
631六百三十一
631.
119如是,智者了知有过失的概要后,
Iti sāvajjasaṅkhepaṃ, ñatvā puna vicakkhaṇo;
120亦应阐明菩提分法的摄集。
Bodhipakkhiyadhammānaṃ, saṅgahampi vibhāvaye.
632六百三十二。
632.
122其中,想颠倒、心颠倒、见颠倒,依次为:
Yesu saññācittadiṭṭhi-vipallāsā yathākkamaṃ;
123净、乐、常、我,如是安立为十二种。
Subhaṃ sukhaṃ niccamattā, iti dvādasadhā ṭhitā.
633六百三十三
633.
125于此,于身、于受、于心、于法,轮转而起;
Tattha kāye vedanāsu, citte dhammesu cakkamā;
126呈现为不净、苦、无常、无我。
Asubhaṃ dukkhamaniccamanattāti upaṭṭhitā.
634六百三十四。
634.
128为断除如前所述的颠倒,如理所应
Yathāvuttavipallāsapahānāya yathārahaṃ;
129然而,由所缘与作用各异,依其方式而生起
Bhinnā visayakiccānaṃ, vasena pana sambhavā.
635六百三十五
635.
131四念处,即身随观等;
Cattāro satipaṭṭhānā, kāyānupassanādayo;
132如此,正念即是大仙所宣说的那一种。
Iti vuttā panekāva, sammāsati mahesinā.
636
636.
134为断除已生与未生之恶,为令未生之善生起;
Uppannānuppannapāpapahānānuppannāya ca;
135或令未生与已生之善,生起并增长。
Anuppannuppannehi vā, nibbatti abhivuddhiyā.
637
637.
137精勤者之精进,依作用与功用而有差别;
Padahantassa vāyāmo, kiccābhogavibhāgato;
138正勤有四种,大仙如是说。
Sammappadhānā cattāro, iti vuttā mahesinā.
638
638.
140欲、精进、心、观,由如来所说;
Chando ca vīriyaṃ cittaṃ, vīmaṃsāti ca tādinā;
141这是四神足,解说为四种成就之基。
Cattāro iddhipādāti, vibhattā caturādhipā.
639
639.
143信根与精进,念与定;
Saddhindriyañca vīriyaṃ, sati ceva samādhi ca;
144慧根等五根,悉摄于菩提分中。
Paññindriyañca pañceva, bodhipakkhiyasaṅgahe.
640
640.
146诸根以根之义为根,诸力以力之义为力;
Indriyānindriyaṭṭhena, balaṭṭhena balāni ca;
147如此,大仙将其区分、分别,而成此二类。
Iti bhinnā vibhattā ca, duvidhāpi mahesinā.
641
641.
149念与择法,同样,精进与喜;
Satī ca dhammavicayo, tathā vīriyapītiyo;
150轻安与定,及舍,大仙说。
Passaddhi ca samādhi ca, upekkhāti ca tādinā.
642
642.
152七觉支,由觉者自性所宣说;
Desitā satta bojjhaṅgā, bujjhantassa sabhāvato;
153依身与心的差别而作区分,使轻安成为一项。
Kāyacittavasā bhinnaṃ, katvā passaddhimekakaṃ.
643
643.
155正见、正思惟、正精进,以及三种远离——正语、正业、正命;
Sammādiṭṭhi ca saṅkappo, vāyāmo viratittayaṃ;
156正念与正定,此即所谓八支圣道。
Sammāsati samādhī ca, maggo aṭṭhaṅgiko mato.
644六百四十四
644.
158如是略说为七,依分别则三十七;
Iti satteva saṅkhepā, sattatiṃsa pabhedato;
159将轻安合为一,则不重复者十四。
Ekaṃ katvāna passaddhiṃ, asambhinnā catuddasa.
645六百四十五。
645.
161精进说为九种,在六组与五组中;
Navadhā vīriyaṃ vuttaṃ, chasu rāsīsu pañcasu;
162念则说为八种,余者同属一组。
Aṭṭhadhā sati sesā tu, samānapadarāsikā.
646
646.
164慧分五组,定摄四支;
Pañcasveva tu paññā ca, samādhi caturāsiko;
165信分二组,此五法皆有所摄。
Saddhā dvīsu vibhattāti, pañcete savibhattikā.
647
647.
167余者分摄九组,欲、心等。
Navā vibhattikā sesā, chando cittamathāparaṃ;
168喜、轻安、舍,正思惟与三种离。
Pīti passaddhipekkhā ca, saṅkappo viratittayaṃ.
648
648.
170依如上所说,一切觉支皆归摄于此;
Iti vuttanayā sabbe, bodhipakkhiyasaṅgahā;
171在出世间法中,它们皆如其应地悉数生起。
Lokuttaresu sambhonti, sabbathāpi yathārahaṃ.
649
649.
173于前期阶段,对世间法,则如其所应而得。
Pubbabhāge yathāyogaṃ, lokiyesu ca labbhare;
174在穿透与修习之时,于六清净的转起中。
Nibbedabhāvanākāle, chabbisuddhipavattiyaṃ.
650六百五十。
650.
176如是,此混合品中,诸觉支所摄。
Iti missakasāvajjā, bodhipakkhiyasaṅgahā;
177于所行品中,各随其可能而安立。
Yevāpanakarāsimhi, yathāsambhavato ṭhitā.
651六百五十一。
651.
179业道则于善与不善中,以一切方式生起;
Kammapathā tu sambhonti, puññāpuññesu sabbathā;
180非道与善行,恶行亦复如是。
Apathā ca sucaritā, tathā duccaritāpi ca.
652
652.
182其中,于业道处,无贪等;
Tattha kammapathaṭṭhāne, anabhijjhādayo pana;
183以近行而说,或是在果报与唯作中。
Upacārena vuccanti, vipākesu kriyesu vāti.
186如是,于心所分别中,见摄论终了。
Iti cetasikavibhāge diṭṭhisaṅgahakathā niṭṭhitā.
187第十七章。
Sattarasamo paricchedo.
188心所分别已于一切方面终了。
Niṭṭhito ca sabbathāpi cetasikavibhāgo.