14. 第十四章
1第十四章
14. Cuddasamo paricchedo
2色界定修习之解说
Rūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso
789
789.
2我将解说修习之法、利益之法,
Bhāvanānayamahaṃ hitānayaṃ,
3敬奉善逝与安乐之道;
Mānayañca sugataṃ sukhānayaṃ;
4我今宣说无上妙义,自此之后,
Byākaromi paramaṃ ito paraṃ,
5请聆听此甘美殊胜的解说。
Taṃ suṇātha madhuratthavaṇṇanaṃ.
790
790.
7然而,若人欲证得超越人间的法之智见,
Uttaraṃ tu manussānaṃ, dhammato ñāṇadassanaṃ;
8最初即应修习戒律的净化。
Pattukāmena kātabbaṃ, ādito sīlasodhanaṃ.
791七百九十一。
791.
10对于行为摇摆不定、戒行恶劣、远离戒律者,
Saṅkassarasamācāre, dussīle sīlavajjite;
11若无禅那,道从何生?故应清净戒德。
Natthi jhānaṃ kuto maggo, tasmā sīlaṃ visodhaye.
792七百九十二。
792.
13戒依行持与禁止而分为两种,这是公认的。
Sīlaṃ cārittavārittavasena duvidhaṃ mataṃ;
14此戒又是无缺、不破、无斑、无可指责的。
Taṃ panācchiddamakkhaṇḍamakammāsamaninditaṃ.
793
793.
16这是希求利益、渴望远离之乐者所应行持的。
Kattabbaṃ atthakāmena, vivekasukhamicchatā;
17戒,是比丘们无上的庄严。
Sīlañca nāma bhikkhūnaṃ, alaṅkāro anuttaro.
794
794.
19是宝,是皈依,是安稳;是保护,是庇护,是归宿;
Ratanaṃ saraṇaṃ khemaṃ, tāṇaṃ leṇaṃ parāyaṇaṃ;
20是如意宝珠,是殊胜;戒,是无上的车乘。
Cintāmaṇi paṇīto ca, sīlaṃ yānamanuttaraṃ.
795
795.
22戒是清凉之水,能洗去烦恼之垢;
Sītalaṃ salilaṃ sīlaṃ, kilesamaladhovanaṃ;
23是功德之根本,又能摧破过失之力。
Guṇānaṃ mūlabhūtañca, dosānaṃ balaghāti ca.
796
796.
25这是升登三十三天的最上阶梯。
Tidivārohaṇañcetaṃ, sopānaṃ paramuttamaṃ;
26是通往安稳涅槃之城的安全之道。
Maggo khemo ca nibbānanagarassa pavesane.
797第797偈。
797.
28因此,那极为清净之戒,具备二种特征。
Tasmā suparisuddhaṃ taṃ, sīlaṃ duvidhalakkhaṇaṃ;
29欲求利益、好乐戒行的比丘,应当如此行持。
Kattabbaṃ atthakāmena, piyasīlena bhikkhunā.
798第七百九十八偈。
798.
31于此,行持于戒者,当安住于清净与坚定;
Kātabbo pana sīlasmiṃ, parisuddhe ṭhitenidha;
32断除障碍,及十种障碍。
Palibodhassupacchedo, palibodhā dasāhu ca.
799
799.
34住处、家族与利养,
‘‘Āvāso ca kulaṃ lābho,
35僧众与业为第五;
Gaṇo kammañca pañcamaṃ;
36旅途、亲属与疾病,
Addhānaṃ ñāti ābādho,
37结缚与神通——这十种称为障碍。
Gantho iddhīti te dasā’’ti.
800
800.
39断除这十种障碍后,
Palibodhassupacchedaṃ, katvā dasavidhassapi;
40应当去亲近那位授予业处的人。
Upasaṅkamitabbo so, kammaṭṭhānassa dāyako.
801八百零一。
801.
42他应可亲、可敬、可尊崇,善于说法且堪忍言语;
Piyo garu bhāvanīyo, vattā ca vacanakkhamo;
43能作深妙之论,而不置人于不当之处。
Gambhīrañca kathaṃ kattā, no caṭṭhāne niyojako.
802八百零二。
802.
45前往亲近具足如是功德、志求利益者;
Evamādiguṇopetamupagantvā hitesinaṃ;
46适时亲近善知识,彼为授予业处者。
Kalyāṇamittaṃ kālena, kammaṭṭhānassa dāyakaṃ.
803八百零三。
803.
48当取业处;然先须对其尽诸义务。
Kammaṭṭhānaṃ gahetabbaṃ, vattaṃ katvā panassa tu;
49了知其性行之后,亦应授予该比丘。
Tenāpi caritaṃ ñatvā, dātabbaṃ tassa bhikkhuno.
804
804.
51此性行,即依贪、嗔、痴而有;
Caritaṃ panidaṃ rāgadosamohavasena ca;
52及依信、觉慧、寻思,说为六种。
Saddhābuddhivitakkānaṃ, vasena chabbidhaṃ mataṃ.
805
805.
54依其混合之理,则成六十四种。
Vomissakanayā tesaṃ, catusaṭṭhi bhavanti te;
55因其于此并无必要,故我未在此开示。
Tehi attho na catthīti, na mayā idha dassitā.
806第八百零六。
806.
57此处有不净十种,及身至念;
Asubhā ca dasevettha, tathā kāyagatāsati;
58这十一种适合贪行者。
Ekādasa ime rāga-caritassānukūlatā.
807八百〇七。
807.
60四种梵住,及这些有色遍中的黄遍;
Catasso appamaññāyo, savaṇṇakasiṇā ime;
61而这八种始终适宜嗔行者。
Aṭṭheva ca sadā dosa-caritassānukūlatā.
808第八百零八。
808.
63此中,那适合痴行者与寻行者;
Taṃ mohacaritassettha, vitakkacaritassa ca;
64名为‘适合’;而安般念则适合多种行者。
Anukūlanti niddiṭṭhaṃ, ānāpānaṃ panekakaṃ.
809第八〇九。
809.
66前六随念,是信行者的所依;
Purimānussatichakkaṃ, saddhācaritadehino;
67与死随念、寂止随念相应,以念为食而安住。
Maraṇūpasamāyuttā, satimāhāranissitā.
810810.
810.
69想是界之安立,依智慧与本性而生;
Saññā dhātuvavatthānaṃ, buddhippakatijantuno;
70此四者则被说为随顺。
Ime pana ca cattāro, anukūlāti dīpitā.
811第八百一十一条。
811.
72四无色与其余诸遍,这一切被赞叹为随顺一切行者。
Cattāropi ca āruppā, sesāni kasiṇāni ca;
73这一切被赞叹为随顺一切行者。
Anukūlā ime sabba-caritānanti vaṇṇitā.
812第八百一十二条。
812.
75然而,这一切并非一向相违之故。
Idaṃ sabbaṃ panekanta-vipaccanīkabhāvato;
76因其极其相应,故如是说;智者当知如此。
Atisappāyato vutta-miti ñeyyaṃ vibhāvinā.
813第八百一十三条。
813.
78一切业处,应说为四十种;
Kammaṭṭhānāni sabbāni, cattālīsāti niddise;
79即十遍、十不净、十随念。
Kasiṇāni dasa ceva, asubhānussatī dasa.
814第八百一十四。
814.
81四梵住,以及四无色;
Catasso appamaññāyo, cattāro ca arūpino;
82四界分别,与食厌想。
Catudhātuvavatthānaṃ, saññā cāhāratā iti.
815八百一十五。
815.
84在这些业处之中,有几种是近行安止?
Kammaṭṭhānesu etesu, upacāravahā kati;
85除去入出息念与身至念,其余八种为安止。
Ānāpānasatiṃ kāya-gataṃ hitvā panaṭṭhapi.
816(义释文义编号八一六)
816.
87其余者,有随念、想、分别等十三种,
Sesānussatiyo saññā, vavatthānanti terasa;
88这些称为“近行引导”,余者则称为“安住引导”。
Upacāravahā vuttā, sesā te appanāvahā.
817(义释文编号:八一七)
817.
90于此,在能带来安止定的所缘中,有十种遍。
Appanāyāvahesvettha, kasiṇāni dasāpi ca;
91入出息念与这些遍,皆为四禅那所摄。
Ānāpānasatī ceva, catukkajjhānikā ime.
818818.
818.
93此中十不净,及身至念;
Asubhāni dasa cettha, tathā kāyagatāsati;
94此十一法,属初禅。
Ekādasa ime dhammā, paṭhamajjhānikā siyuṃ.
819八百一十九。
819.
96以初梵住等为始,此三法能引发三禅;
Ādibrahmavihārāti , tikajjhānavahā tayo;
97第四无色定,亦被视为第四禅所摄。
Catutthāpi ca āruppā, catutthajjhānikā matā.
820第八百二十节。
820.
99依所缘与依禅支,有两种超越;
Vasenārammaṇaṅgānaṃ, duvidho samatikkamo;
100于色界、无色界中,有行境超越与禅支超越。
Gocarātikkamārūpe, rūpe jhānaṅgatikkamo.
821第八百二十一节。
821.
102于此,唯十遍处应被扩展;
Daseva kasiṇānettha, vaḍḍhetabbāni honti hi;
103其余如不净等,则不应扩展。
Na ca vaḍḍhaniyā sesā, bhavanti asubhādayo.
822第八百二十二。
822.
105这里论及十遍与十不净;
Daseva kasiṇānettha, asubhāni dasāpi ca;
106入出息念亦如此,身至念亦然。
Ānāpānasatī ceva, tathā kāyagatāsati.
823823.
823.
108似相者,诚为所缘。
Paṭibhāganimittāni , honti ārammaṇāni hi;
109余者唯以似相为所缘。
Sesāneva paṭibhāga-nimittārammaṇā siyuṃ.
824第八百二十四条。
824.
111十不净、食厌想、身至念
Asubhāni dasāhāra-saññā kāyagatāsati;
112此十二种,于诸天中一切时皆不生起
Devesu nappavattanti, dvādasetāni sabbadā.
825第八百二十五条
825.
114此十二种,以及入出息念;
Tāni dvādasa cetāni, ānāpānasatīpi ca;
115然此十三种,于梵天界中不存在;
Teraseva panetāni, brahmaloke na vijjare.
826
826.
117除四无色外,于无色界中更无所有;
Ṭhapetvā caturārūpe, natthi kiñci arūpisu;
118在人间界,一切皆在转起,无可置疑。
Manussaloke sabbāni, pavattanti na saṃsayo.
827
827.
120舍弃第四遍处及不净遍处;
Catutthaṃ kasiṇaṃ hitvā, kasiṇā asubhāni ca;
121此十九法,唯依所见而执取。
Diṭṭheneva gahetabbā, ime ekūnavīsati.
828
828.
123于身随念中,皮等五法亦依所见而执取。
Satiyampi ca kāyamhi, diṭṭhena tacapañcakaṃ;
124其余于此,皆应依所闻而执取,此已阐明。
Sesamettha suteneva, gahetabbanti dīpitaṃ.
829
829.
126入出息念,于此则依所触而阐明。
Ānāpānasatī ettha, phuṭṭhena paridīpitā;
127此中的风遍,依所见与所触而执取。
Vāyokasiṇamevettha, diṭṭhaphuṭṭhena gayhati.
830第八百三十条。
830.
129其余十八法,亦唯由所闻而可执取;
Suteneva gahetabbā, sesā aṭṭhārasāpi ca;
130舍、无量,及五无色。
Upekkhā appamaññā ca, arūpā ceva pañcime.
831第八百三十一条。
831.
132应从最初即执取,已说明其非无。
Āditova gahetabbā, na hontīti pakāsitā;
133应先取三十五法,余者除外。
Pañcatiṃsāvasesāni, gahetabbāni ādito.
832
832.
135在这些业处中,除空遍之外;
Kammaṭṭhānesu hetesu, ākāsakasiṇaṃ vinā;
136九种遍,则为无色定的所缘。
Kasiṇā nava honte ca, arūpānaṃ tu paccayā.
833
833.
138遍有十种,乃是神通之因缘。
Dasāpi kasiṇā honti, abhiññānaṃ tu paccayā;
139三种梵住,亦为第四禅那所缘。
Tayo brahmavihārāpi, catukkassa bhavanti tu.
834
834.
141下位的无色定,正是上位无色定之因;
Heṭṭhimaṃ heṭṭhimāruppaṃ, uparūparimassa hi;
142同样,第四无色定被说为灭尽定的因。
Tathā catutthamāruppaṃ, nirodhassāti dīpitaṃ.
835
835.
144而这一切,总共有四十种;
Sabbāni ca panetāni, cattālīsavidhāni tu;
145它们成为内观、有成就与安乐的缘。
Vipassanābhavasampatti-sukhānaṃ paccayā siyuṃ.
836
836.
147从师长跟前领受业处后;
Kammaṭṭhānaṃ gahetvāna, ācariyassa santike;
148对常住者应当为说,对来者即于来时宣说。
Vasantassa kathetabbaṃ, āgatassāgatakkhaṇe.
837
837.
150若比丘领受后,想要前往他处,
Uggahetvā panaññatra, gantukāmassa bhikkhuno;
151然而,他既不应讲得过于简略,也不应讲得过于详细。
Nātisaṅkhepavitthāraṃ, kathetabbaṃ tu tenapi.
838第八百三十八。
838.
153持取了业处,那便是意生者的正住处。
Kammaṭṭhānaṃ gahetvāna, sammaṭṭhānaṃ manobhuno;
154然而,应恒常远离十八种过失。
Aṭṭhārasahi dosehi, niccaṃ pana vivajjite.
839第八百三十九。
839.
156于适当住处中,应依村而住。
Anurūpe vihārasmiṃ, vihātabbaṃ tu gāmato;
157不远不近,安稳而具足五支。
Nātidūre naccāsanne, sive pañcaṅgasaṃyute.
840
840.
159即使微小的障碍,也当断除。
Khuddako palibodhopi, chinditabbo panatthi ce;
160长发、指甲与体毛,智者应当剪除。
Dīghā kesā nakhā lomā, chinditabbā vibhāvinā.
841
841.
162那件袈裟如果变脏了,应当加以染色。
Cīvaraṃ rajitabbaṃ taṃ, kiliṭṭhaṃ tu sace siyā;
163如果钵有污垢,应当将其妥善煮净。
Sace patte malaṃ hoti, pacitabbova suṭṭhu so.
842第八百四十二条。
842.
165断除障碍之后,再由那位比丘
Acchinnapalibodhena , pacchā tena ca bhikkhunā;
166在闲静的住处,随其所乐而安住
Pavivitte panokāse, vasantena yathāsukhaṃ.
843第八百四十三条
843.
168避开青色、黄色、白色与红色的泥土,
Vajjetvā mattikaṃ nīlaṃ, pītaṃ setañca lohitaṃ;
169唯以细腻而近于深色的红褐色泥土,作成令人悦意的圆相。
Saṇhāyāruṇavaṇṇāya, mattikāya manoramaṃ.
844第八百四十四。
844.
171希望证得禅那的智者,应当修习遍禅;
Kattabbaṃ kasiṇajjhānaṃ, pattukāmena dhīmatā;
172于寂静的住处,或于类似的户外之处。
Senāsane vivittasmiṃ, bahiddhā vāpi tādise.
845845.
845.
174在隐蔽之处、岩荫下,或洞穴之中;
Paṭicchanne panaṭṭhāne, pabbhāre vā guhantare;
175应作可携带之[遍相],或即安立在那里的[固定相]。
Saṃhārimaṃ vā kātabbaṃ, taṃ tatraṭṭhakameva vā.
846〔八四六〕
846.
177制作可携僧衣时,在四种杖量中,
Saṃhārimaṃ karontena, daṇḍakesu catūsvapi;
178或用皮革、或用粗麻、或用布片,也是如此。
Cammaṃ vā kaṭasāraṃ vā, dussapattampi vā tathā.
847〔八四七〕
847.
180捆缚之后,应依陶土的尺度而作;
Bandhitvā tathā kātabbaṃ, mattikāya pamāṇato;
181铺展于地面后,便应加以观察。
Bhūmiyaṃ pattharitvā ca, oloketabbameva taṃ.
848第八百四十八。
848.
183于彼处,在地面划出圆形,钉下小桩后;
Tatraṭṭhaṃ bhūmiyaṃ vaṭṭaṃ, ākoṭitvāna khāṇuke;
184以蔓藤绑结后,应做成平正的圆心。
Vallīhi taṃ vinandhitvā, kātabbaṃ kaṇṇikaṃ samaṃ.
849第八百四十九。
849.
186论其宽度,为一搩手四指。
Vitthārato pamāṇena, vidatthicaturaṅgulaṃ;
187可作圆形,若展开则不如法。
Vaṭṭaṃ vattati taṃ kātuṃ, vivaṭṭaṃ pana micchatā.
850八百五十
850.
189将遍处圆相修得善妙平正,犹如鼓面后;
Bherītalasamaṃ sādhu, katvā kasiṇamaṇḍalaṃ;
190清扫该处,沐浴后,智者便至。
Sammajjitvāna taṃ ṭhānaṃ, nhatvā āgamma paṇḍito.
851八百五十一
851.
192从彼遍处圆相起,仅一臂伸展之处。
Hatthapāsapamāṇasmiṃ, tamhā kasiṇamaṇḍalā;
193在铺设善妙之处,在座具善加敷设的座上。
Padese tu supaññatte, āsanasmiṃ suatthate.
852八百五十二。
852.
195于彼高处安坐已,离一拃四指之处;
Ucce tattha nisīditvā, vidatthicaturaṅgule;
196端正其身,系念于前。
Ujukāyaṃ paṇidhāya, katvā parimukhaṃ satiṃ.
853八百五十三。
853.
198见欲乐之过患,视出离为安稳。
Kāmesvādīnavaṃ disvā, nekkhammaṃ daṭṭhu khemato;
199于三宝生起殊胜的喜悦与欢喜。
Paramaṃ pītipāmojjaṃ, janetvā ratanattaye.
854第八百五十四
854.
201我确实分享此行道之乐,
‘‘Bhāgī assamahaṃ addhā, imāya paṭipattiyā;
202即远离之乐,已发最上精进。
Pavivekasukhassā’’ti, katvā ussāhamuttamaṃ.
855第八百五十五
855.
204应以同样的方式,睁开双眼后;
Ākārena sameneva, ummīlitvāna locanaṃ;
205善取所缘相者,应当反复修习。
Nimittaṃ gaṇhatā sādhu, bhāvetabbaṃ punappunaṃ.
856
856.
207不应观其颜色,亦不应观其相状;
Na vaṇṇo pekkhitabbo so, daṭṭhabbaṃ na ca lakkhaṇaṃ;
208然而不舍离颜色,依增上之力而行。
Vaṇṇaṃ pana amuñcitvā, ussadassa vasena hi.
857
857.
210将心安立于施设之法,令心专一;
Cittaṃ paṇṇattidhammasmiṃ, ṭhapetvekaggamānaso;
211智者应念诵“地、地”,而后如是修习。
‘‘Pathavī pathavi’’ccevaṃ, vatvā bhāveyya paṇḍito.
858八百五十八。
858.
213地、大地、地面、持财者、持宝藏者;
Pathavī medanī bhūmi, vasudhā ca vasundharā;
214如是,于大地诸名之中,仅说其一亦足矣。
Evaṃ pathavināmesu, ekaṃ vattumpi vaṭṭati.
859八百五十九。
859.
216睁眼闭眼,应反复观察;
Ummīlitvā nimīlitvā, āvajjeyya punappunaṃ;
217只要取相还未生起,他就应如此行持。
Yāvuggahanimittaṃ tu, nuppajjati ca tāva so.
860八百六十。
860.
219当他如此修习,心得一境性;
Evaṃ bhāvayato tassa, puna ekaggacetaso;
220当禅修者闭眼作意时,
Yadā pana nimīletvā, āvajjantassa yogino.
861八百六十一。
861.
222正如睁眼之时,如是趋入于境;
Yathā ummīlitekāle, tathāpāthaṃ tu yāti ce;
223此即名为‘取相’,亦名为‘生起’。
Taduggahanimittaṃ ta-muppannanti pavuccati.
862八百六十二
862.
225然而,当相生起时,禅修者从那时起
Nimitte pana sañjāte, tato pabhuti yoginā;
226不应再坐于该处,智者应当了知。
Nisīditabbaṃ no cevaṃ, tasmiṃ ṭhāne vijānatā.
863第八六三条。
863.
228智者进入自己的住处后,
Attano vasanaṭṭhānaṃ, pavisitvāna dhīmatā;
229他在那里坐下后,应随宜修习。
Tena tattha nisinnena, bhāvetabbaṃ yathāsukhaṃ.
864八百六十四
864.
231为断除戏论,于洗脚时,
Papañcaparihāratthaṃ, pādānaṃ pana dhovane;
232应备便鞋一双,拭脚布二块。
Tassekatalikā dve ca, icchitabbā upāhanā.
865八百六十五
865.
234他的定力尚稚嫩,若因某种不适缘,
Samādhitaruṇo tassa, asappāyena kenaci;
235若那定力退失,便应再去取得它。
Sace nassati taṃ ṭhānaṃ, gantvāvādāya taṃ pana.
866第八百六十六。
866.
237安然坐于座上,应数数修习;
Pīṭhe sukhanisinnena, bhāvetabbaṃ punappunaṃ;
238应作意,并排除寻思。
Samannāharitabbañca, kare takkāhatampi ca.
867第八百六十七。
867.
240然而,若舍弃了那个相,心便向外驰骋;
Nimittaṃ pana taṃ hitvā, cittaṃ dhāvati ce bahi;
241应当制止它,将心安住于相上。
Nivāretvā nimittasmiṃ, ṭhapetabbaṃ tu mānasaṃ.
868
868.
243无论在何处坐下,苦行者都希望心能如此;
Yattha yattha nisīditvā, tamicchati tapodhano;
244随处,无论昼夜,他的心都现起那相。
Tattha tattha divārattiṃ, tassupaṭṭhāti cetaso.
869
869.
246当修行者如此渐次行持时,
Evaṃ tassa karontassa, anupubbena yogino;
247一切五盖也皆被镇伏。
Vikkhambhanti ca sabbāni, pañca nīvaraṇānipi.
870八百七十。
870.
249心也由近行定而得定;
Samādhiyati cittampi, upacārasamādhinā;
250瑜伽行者生起似相。
Paṭibhāganimittampi, uppajjati ca yogino.
871八百七十一。
871.
252然而,此与前者究竟有何差别?
Ko panāyaṃ viseso hi, imassa purimassa vā;
253犹如从袋中取出的镜面,已被擦拭得光洁明净。
Thavikā nīhatādāsa-maṇḍalaṃ viya majjitaṃ.
872八百七十二。
872.
255犹如从云中现出的圆满月轮;
Meghato viya nikkhantaṃ, sampuṇṇacandamaṇḍalaṃ;
256那似相,犹如云中白鹤。
Paṭibhāganimittaṃ taṃ, balākā viya toyade.
873八百七十三。
873.
258那难取之相,破之方现;
Taduggahanimittaṃ taṃ, padāletvāva niggataṃ;
259它变得更加清净,现起而安住于他。
Tatodhikataraṃ suddhaṃ, hutvāpaṭṭhāti tassa taṃ.
874第八百七十四。
874.
261虽具微细之形,却无有色。
Tanusaṇṭhānavantañca, vaṇṇavantaṃ na ceva taṃ;
262那仅是现起之相,由慧所生、修习所成。
Upaṭṭhākāramattaṃ taṃ, paññajaṃ bhāvanāmayaṃ.
875第八百七十五。
875.
264当似相生起时,此即修习所成之相,
Paṭibhāge samuppanne, nimitte bhāvanāmaye;
265五盖确实已被镇伏。
Honti vikkhambhitāneva, pañca nīvaraṇānipi.
876八百七十六。
876.
267对于已投入修行的比丘,烦恼确实已平息。
Kilesā sannisinnāva, yuttayogassa bhikkhuno;
268心实已等持,以近行定故。
Cittaṃ samāhitaṃyeva, upacārasamādhinā.
877八百七十七。
877.
270依二种行相,心则入定。
Ākārehi pana dvīhi, samādhiyati mānasaṃ;
271在近行刹那,及于得定之时。
Upacārakkhaṇe tassa, paṭilābhe samādhino.
878八百七十八。
878.
273以断五盖,于近行刹那亦然;
Nīvāraṇappahānena , upacārakkhaṇe tathā;
274由诸禅支显现故,于证得之刹那。
Aṅgānaṃ pātubhāvena, paṭilābhakkhaṇe pana.
879八百七十九。
879.
276那么,这两种定有何差别呢?
Dvinnaṃ pana samādhīnaṃ, kiṃ nānākaraṇaṃ pana;
277诸支已得坚固,以近行而守护。
Aṅgāni thāmajātāni, upacārakkhaṇena ca.
880第八八〇。
880.
279然而,于安止,诸支已具力而生起;
Appanāya panaṅgāni, thāmajātāni jāyare;
280因此,此安止心,纵使一整天亦能相续运转。
Tasmā taṃ appanācittaṃ, divasampi pavattati.
881881。
881.
282即依彼跏趺坐,增广彼所缘相已;
Pallaṅkena ca teneva, vaḍḍhetvā taṃ nimittakaṃ;
283若他善美,便能证得安止。
Appanaṃ adhigantuṃ so, sakkoti yadi sundaraṃ.
882第八百八十二
882.
285若他不能以此
No ce sakkoti so tena,
286然而,对于瑜伽行者,那相
Taṃ nimittaṃ tu yoginā;
287犹如转轮圣王之胎,
Cakkavattiya gabbhova,
288如宝物般难得。
Ratanaṃ viya dullabhaṃ.
883第八百八十三条。
883.
290应恒常以不放逸、具足正念而守护;
Satataṃ appamattena, rakkhitabbaṃ satīmatā;
291守护相者所得之定,无有退失。
Nimittaṃ rakkhato laddhaṃ, parihāni na vijjati.
884第八百八十四条。
884.
293若无守护,所得悉皆灭失;
Ārakkhaṇe asantamhi, laddhaṃ laddhaṃ vinassati;
294因此,它确应被守护,此即守护之法。
Rakkhitabbaṃ hi tasmā taṃ, tatrāyaṃ rakkhaṇāvidhi.
885
885.
296住所、行处、谈话、人、饮食、时节
Āvāso gocaro bhassaṃ, puggalo bhojanaṃ utu;
297威仪——此七者,于不适宜时应回避。
Iriyāpathoti sattete, asappāye vivajjaye.
886
886.
299于适宜时应奉行此七者,如是修行者,
Sappāye satta seveyya, evañhi paṭipajjato;
300比丘不久即得安止。
Na cireneva kālena, hoti bhikkhussa appanā.
887
887.
302若虽如此修行,而仍未得安止,
Yassappanā na hoteva, evampi paṭipajjato;
303智者当善巧成就安止。
Appanāya ca kosallaṃ, sammā sampādaye budho.
888
888.
305此乃安止善巧,于此说为十种;
Appanāya hi kosalla-midaṃ dasavidhaṃ idha;
306我因恐广解结缚,故作此释出。
Ganthavitthārabhītena, mayā vissajjitanti ca.
889
889.
308如此修习成就时,然而安止之善巧;
Evañhi sampādayato, appanākosallaṃ pana;
309获得所缘相时,安止便转起。
Paṭiladdhe nimittasmiṃ, appanā sampavattati.
890
890.
311即便如是修行者,若安止仍未转起,
Evampi paṭipannassa, sace sā nappavattati;
312智者亦不舍离瑜伽,唯应精勤努力。
Tathāpi na jahe yogaṃ, vāyametheva paṇḍito.
891
891.
314因此,智者应善察心之转起相;
Cittappavattiākāraṃ , tasmā sallakkhayaṃ budho;
315当恒常策励平等精进。
Samataṃ vīriyasseva, yojayetha punappunaṃ.
892
892.
317心若稍现沉滞,即应将其提起;
Īsakampi layaṃ yantaṃ, paggaṇhetheva mānasaṃ;
318制止了过度的精进之后,应令其平稳地持续。
Accāraddhaṃ nisedhetvā, samameva pavattaye.
893八百九十三。
893.
320令心从沉滞与掉举的状态中解脱出来之后,
Līnatuddhatabhāvehi, mocayitvāna mānasaṃ;
321应引导心朝向似相。
Paṭibhāganimittābhi-mukhaṃ taṃ paṭipādaye.
894八百九十四。
894.
323然而,当如此引导心朝向相时,
Evaṃ nimittābhimukhaṃ, paṭipādayato pana;
324如今,他的安止定即将成就。
Idānevappanā tassa, sā samijjhissatīti ca.
895八百九十五。
895.
326有分既断,同样,地遍(呈现);
Bhavaṅgaṃ pana pacchijja, pathavīkasiṇaṃ tathā;
327在瑜伽行者的意门中,即以此(地遍)为所缘。
Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.
896第八九六条。
896.
329心即于此所缘中生起,随之转向。
Jāyatevajjanaṃ cittaṃ, tatrevārammaṇe tato;
330随后生起速行心,其数有四或五个。
Javanāni ca jāyante, tassa cattāri pañca vā.
897第八百九十七条。
897.
332然而最终,有一心属于色界。
Avasāne panekaṃ tu, rūpāvacarikaṃ bhave;
333而寻等法较其余法更为强盛。
Takkādayo panaññehi, bhavanti balavattarā.
898第八百九十八条。
898.
335于未得安止之心,这些法依遍作与近行而生起;
Appanācetaso tāni, parikammopacārato;
336这些法称为遍作,亦名为近行。
Vuccanti parikammāni, upacārāni cātipi.
899
899.
338因随顺安止故,它们即是随顺;
Appanāyānulomattā , anulomāni eva ca;
339在这当中,那最后者,即称为种姓。
Yaṃ taṃ sabbantimaṃ ettha, gotrabhūti pavuccati.
900
900.
341于此,因已取之取,故说遍作、安止等;
Gahitāgahaṇenettha, parikammappanādikaṃ;
342第二是近行,第三是随顺。
Dutiyaṃ upacāraṃ taṃ, tatiyaṃ anulomakaṃ.
901第九百零一条。
901.
344第四为种姓见,第五为安止心。
Catutthaṃ gotrabhu diṭṭhaṃ, pañcamaṃ appanāmano;
345或第一为近行,第二为随顺。
Paṭhamaṃ upacāraṃ vā, dutiyaṃ anulomakaṃ.
902第九百零二条。
902.
347第三是种姓心所见,第四是安止心;
Tatiyaṃ gotrabhu diṭṭhaṃ, catutthaṃ appanāmano;
348安止在第四或第五,并不超越于此。
Catutthaṃ pañcamaṃ vāti, appeti na tato paraṃ.
903第903条。
903.
350于第六或第七刹那,安止亦不生起;
Chaṭṭhe vā sattame vāpi, appanā neva jāyati;
351由于邻近有分心,速行心即止于此。
Āsannattā bhavaṅgassa, javanaṃ pati tāvade.
904第九百零四条。
904.
353由前前修习而得,或第六、或第七;
Purimehāsevanaṃ laddhā, chaṭṭhaṃ vā sattamampi vā;
354此处所说的‘安止’,乃是论师乔达多所言。
Appetīti panetthāha, godatto ābhidhammiko.
905九百零五。
905.
356犹如奔跑之人,
Dhāvanto hi yathā koci,
357如被斩首之人,
Naro chinnataṭāmukho;
358想要在边缘站立。
Ṭhātukāmo pariyante,
359他完全无法站立。
Ṭhātuṃ sakkoti neva so.
906九百零六。
906.
361同样地,于第六或第七速行心,意(心)
Evameva panacchaṭṭhe, sattame vāpi mānaso;
362不能令安止生起,智者应当了知。
Na sakkotīti appetuṃ, veditabbaṃ vibhāvinā.
907
907.
364而此安止,唯有一个心识刹那;
Ekacittakkhaṇāyeva, hotāyaṃ appanā pana;
365此后便落入有分,如是阐明。
Tato bhavaṅgapātova, hotīti paridīpitaṃ.
908
908.
367此后,截断有分,出于省察,
Tato bhavaṅgaṃ chinditvā, paccavekkhaṇahetukaṃ;
368转向后,即是禅那省察之心。
Āvajjanaṃ tato jhāna-paccavekkhaṇamānasaṃ.
909九百零九。
909.
370欲贪、嗔恚、昏沉睡眠、掉举,
Kāmacchando ca byāpādo, thinamiddhañca uddhato;
371追悔与疑——此五盖已被断除。
Kukkuccaṃ vicikicchā ca, pahīnā pañcime pana.
910九百一十。
910.
373由寻与伺,由喜与乐,
Vitakkena vicārena, pītiyā ca sukhena ca;
374与心一境性相应,此是五支禅那。
Ekaggatāya saṃyuttaṃ, jhānaṃ pañcaṅgikaṃ idaṃ.
911第九百一十一。
911.
376贪著种种所缘的人,便随顺了欲贪;
Nānāvisayaluddhassa , kāmacchandavasā pana;
377从此处到彼处游荡,犹如林中的猴子。
Ito cito bhamantassa, vane makkaṭako viya.
912第九百一十二。
912.
379心唯住于单一所缘,即是等持;
Ekasmiṃ visayeyeva, samādhāneva cetaso;
380即称为“定是欲贪的对治”。
‘‘Samādhi kāmacchandassa, paṭipakkho’’ti vuccati.
913
913.
382既因喜悦之状态,亦由本性清凉;
Pāmojjabhāvato ceva, sītalattā sabhāvato;
383因此,喜称为‘嗔恚的对治’。
‘‘Byāpādassa tato pīti, paṭipakkhā’’ti bhāsitā.
914
914.
385以其广大性,从出离等而生起;
Savipphārikabhāvena, nekkhammādipavattito;
386寻称为‘昏沉睡眠的对治’。
‘‘Vitakko thinamiddhassa, paṭipakkho’’ti vaṇṇito.
915第九百一十五条。
915.
388未得寂静者,自身亦极度不安;
Avūpasantabhāvassa, sayañcevātisantato;
389是乐,为掉举与追悔二者的对治。
‘‘Sukhaṃ uddhaccakukkucca-dvayassa paṭipakkhakaṃ’’.
916第九百一十六条。
916.
391与慧相应故,说『寻』之相为触击;
Matiyā anurūpattā, ‘‘anumajjanalakkhaṇo;
392『伺』乃疑之对治,如是显示。
Vicāro vicikicchāya, paṭipakkho’’ti dīpito.
917九百一十七
917.
394此禅那离五支、具五支;
Pañcaṅgavippayuttaṃ taṃ, jhānaṃ pañcaṅgasaṃyutaṃ;
395寂静,具足三种善妙,具足十相。
Sivaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ.
918九百一十八。
918.
397瑜伽师依此证得初禅。
Evañcādhigataṃ hoti, paṭhamaṃ tena yoginā;
398欲令此禅那长久安住者,应当于一切时中……
Suciraṭṭhitikāmena, tassa jhānassa sabbaso.
919九百一十九。
919.
400然于进入彼定之前,应当先清净诸恶法;
Taṃ samāpajjitabbaṃ tu, visodhetvāna pāpake;
401若能进入彼定,此定便能长久安住。
Taṃ samāpajjato tassa, suciraṭṭhitikaṃ bhave.
920九百二十。
920.
403此处,为希求心之修习增广的比丘,
Cittabhāvanavepullaṃ, patthayantena bhikkhunā;
404应当次第修习、增长此似相。
Paṭibhāganimittaṃ taṃ, vaḍḍhetabbaṃ yathākkamaṃ.
921九百二十一
921.
406增长之基有二:近行与安止;
Vaḍḍhanābhūmiyo dve ca, upacārañca appanā;
407或仅达近行,亦可得其增长。
Upacārampi vā patvā, vaḍḍhetuṃ tañca vattati.
922九百二十二。
922.
409若得安止,此中则有增长之次第:
Appanaṃ pana patvā vā, tatrāyaṃ vaḍḍhanakkamo;
410如农夫在适当之处割除杂草,如理耕作。
Kasitabbaṃ yathāṭhānaṃ, paricchindati kassako.
923
923.
412行者依此方法,或以一指、或以二指等,
Yoginā evamevampi, aṅguladvaṅgulādinā;
413反复划分之后,应随其所欲而增长。
Paricchijja paricchijja, vaḍḍhetabbaṃ yathicchakaṃ.
924
924.
415即使在初禅中,也应以五种行相(五种自在)来修习。
Pattepi paṭhame jhāne, ākārehipi pañcahi;
416那位善修习的苦行者,当以此方式而住于具足。
Suciṇṇavasinā tena, bhavitabbaṃ tapassinā.
925第九百二十五节。
925.
418于转向、等至、决意三者之中,
Āvajjanaṃ samāpatti, adhiṭṭhānesu tīsu ca;
419在出定与省察中,说为五种自在。
Vuṭṭhānapaccavekkhāsu, vasitā pañca bhāsitā.
926第九百二十六节。
926.
421转向后、决意后,再三进入等至;
Āvajjitvā adhiṭṭhitvā, samāpajja punappunaṃ;
422出定后观察,当成就五种自在。
Vuṭṭhitvā paccavekkhitvā, vasitā pañca sādhaye.
927九百二十七。
927.
424若于初禅未得自在,而希求第二禅者;
Paṭhame avasipatte, dutiyaṃ yo panicchati;
425修行者于两边皆失,第一与第二亦然。
Ubhato bhaṭṭhobhave yogī, paṭhamā dutiyāpi ca.
928九百二十八。
928.
427若与欲俱行的想,依作意而转起,
Kāmassahagatā saññā, manakkārā caranti ce;
428放逸者的禅那,即属退分。
Pamādayogino jhānaṃ, hoti taṃ hānabhāgiyaṃ.
929九百二十九
929.
430当念住安立彼处,寂静即是随法性。
Sati santiṭṭhate tasmiṃ, santā tadanudhammatā;
431迟钝修行者的禅那,属于住分。
Mandassa yogino jhānaṃ, hoti taṃ ṭhitibhāgiyaṃ.
930九百三十。
930.
433与寻俱行的想,依作意而转起。
Atakkasahitā saññā, manakkārā caranti ce;
434不放逸者之禅那,是为胜分。
Appamattassa taṃ jhānaṃ, visesabhāgiyaṃ siyā.
931
931.
436若与厌离相应之想,依于作意而转起;
Nibbidāsaṃyutā saññā, manakkārā caranti ce;
437此禅那成为决择分,如是已明。
Nibbedhabhāgiyaṃ jhānaṃ, hotīti paridīpitaṃ.
932
932.
439因此,在这五种之中,善行习练者
Tasmā pañcasu etesu, suciṇṇavasinā pana;
440从熟练的第一禅那出定后,便依规则而行。
Paṭhamā paguṇato jhānā, vuṭṭhāya vidhinā tato.
933九百三十三。
933.
442因为这些至邻近不善法之垢;
Yasmā ayaṃ samāpatti, āsannākusalārikā;
443由于寻思者之粗重,故此禅支羸弱。
Thūlattā takkacārānaṃ, tatoyaṃ aṅgadubbalā.
934九百三十四。
934.
445瑜伽行者如此观见初禅之过患后,
Iti ādīnavaṃ disvā, paṭhame pana yoginā;
446智者思惟第二禅那为寂静后,
Dutiyaṃ santato jhānaṃ, cintayitvāna dhīmatā.
935
935.
448于初禅中,更完全制伏欲求后,
Nikantiṃ pariyādāya, jhānasmiṃ paṭhame puna;
449为证得第二禅,应修习其行道。
Dutiyādhigamatthāya, kātabbo bhāvanakkamo.
936
936.
451那时,当他如法从初禅出定后;
Athassa paṭhamajjhānā, vuṭṭhāya vidhinā yadā;
452具念正知者,审察禅支。
Satassa sampajānassa, jhānaṅgaṃ paccavekkhato.
937
937.
454瑜伽行者们,从粗大的寻思行中,得以稳固安住;
Thūlato takkacārā hi, upatiṭṭhanti yogino;
455他的其余三支,便安住于寂静之中。
Sesamaṅgattayaṃ tassa, santamevopatiṭṭhati.
938
938.
457那时,为了舍弃粗重的支分,那位瑜伽行者……
Thūlaṅgānaṃ pahānāya, tadā tassa ca yogino;
458为证得寂静支分,那正是其相。
Santaṅgapaṭilābhāya, nimittaṃ tu tadeva ca.
939
939.
460心中反复作意“地为地”,
‘‘Pathavī pathavi’’ccevaṃ, karoto manasā puna;
461现在,第二禅将由此生起,这便是其义。
Idāni dutiyajjhāna-muppajjissati taṃ iti.
940
940.
463有分断除之后,地遍现前;
Bhavaṅgaṃ pana pacchijja, pathavīkasiṇaṃ pana;
464瑜伽行者于意门中,即以此地为所缘。
Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.
941第九百四十一颂
941.
466转向之心生起,随后缘取彼所缘;
Jāyatāvajjanaṃ cittaṃ, tasmiṃ ārammaṇe tato;
467速行心遂生起,他们为四或五。
Javanāni hi jāyante, tassa cattāri pañca vā.
942第九百四十二颂。
942.
469而于结束时,其等速行心亦有多数;
Avasāne panekampi, tesaṃ javanacetasaṃ;
470此即为色界第二禅心。
Rūpāvacarikaṃ hoti, dutiyajjhānamānasaṃ.
943
943.
472清净信与中舍,喜与乐俱;
Sampasādanamajjhattaṃ, pītiyā ca sukhena ca;
473与心一境性相应,此禅那具足三支。
Ekaggatāya saṃyuttaṃ, jhānaṃ hoti tivaṅgikaṃ.
944
944.
475依前所说之法,观察其余;
Heṭṭhā vuttanayeneva, sesaṃ samupalakkhaye;
476如是,则缺二支,与三支相应。
Evaṃ duvaṅgahīnaṃ tu, tīhi aṅgehi saṃyutaṃ.
945九百四十五。
945.
478此禅那具三种善妙,具足十种特相;
Jhānaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ;
479是比丘所证得的第二禅那,为修习所成。
Dutiyādhigataṃ hoti, bhikkhunā bhāvanāmayaṃ.
946九百四十六。
946.
481证得第二禅时,以五种行相;
Dutiyādhigate jhāne, ākārehi ca pañcahi;
482成为善修习者,于第二禅亦具念。
Suciṇṇavasinā hutvā, dutiyepi satīmatā.
947
947.
484因此,从所娴熟的禅那出定后,又转向第二禅。
Tasmā paguṇato jhānā, vuṭṭhāya dutiyā puna;
485此第二禅等至,有寻与伺之敌迫近。
Āsannatakkacārāri, samāpatti ayaṃ iti.
948
948.
487喜爱喜者的心,便会被激荡。
Pītiyā piyato tassa, cetaso uppilāpanaṃ;
488然而,由于喜尚粗重,此(第二禅的)禅支便显羸弱。
Pītiyā pana thūlattā, tatoyaṃ aṅgadubbalā.
949
949.
490于第二禅中见到过患后,即于第三禅中见到寂静;
Tattha ādīnavaṃ disvā, tatiye santato pana;
491复于第二禅中,彻底制伏了欲求。
Nikantiṃ pariyādāya, jhānasmiṃ dutiye puna.
950
950.
493为证得第三禅,应当修习其次第;
Tatiyādhigamatthāya, kātabbo bhāvanakkamo;
494当他从第二禅出定之后,于某时;
Athassa dutiyajjhānā, vuṭṭhāya ca yadā pana.
951
951.
496具念正知,而省察禅支之时;
Satassa sampajānassa, jhānaṅgaṃ paccavekkhato;
497喜呈现为粗重,乐等则呈现为寂静。
Thūlato pītupaṭṭhāti, sukhādi santato pana.
952
952.
499为断除粗重支分,那时,那位瑜伽行者
Thūlaṅgānaṃ pahānāya, tadā tassa ca yogino;
500为获得寂静支分,所依正是那个相。
Santaṅgapaṭilābhāya, nimittaṃ tu tadeva ca.
953
953.
502“地,地”——心中如此作意已,复又……
‘‘Pathavī pathavi’’ccevaṃ, karoto manasā puna;
503“现在将生起第三禅”,如是作意。
Idāni tatiyaṃ jhāna-muppajjissati taṃ iti.
954
954.
505截断有分心后,又对地遍作意。
Bhavaṅgaṃ manupacchijja, pathavīkasiṇaṃ pana;
506取彼同一所缘,于瑜伽行者的意门中。
Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.
955第九百五十五条。
955.
508于是,对此所缘,意门转向心生起;
Jāyatāvajjanaṃ cittaṃ, tasmiṃ ārammaṇe tato;
509随后速行心生起,或四或五。
Javanāni ca jāyante, tassa cattāri pañca vā.
956第九百五十六条。
956.
511然而,在他们的速行心之末,唯有一心。
Avasāne panekaṃ tu, tesaṃ javanacetasaṃ;
512那是属于色界的第三禅心。
Rūpāvacarikaṃ hoti, tatiyajjhānamānasaṃ.
957九百五十七。
957.
514具足念与正知,且与乐相应。
Satiyā sampajaññena, sampannaṃ tu sukhena ca;
515与一境性相应,第三种被认为具有二支。
Ekaggatāya saṃyuttaṃ, duvaṅgaṃ tatiyaṃ mataṃ.
958九百五十八
958.
517应如前说之理,善察其余诸义。
Heṭṭhā vuttanayeneva, sesaṃ samupalakkhaye;
518如此,虽缺一支,却与二支相应。
Evamekaṅgahīnaṃ tu, dvīhi aṅgehi saṃyutaṃ.
959
959.
520禅那具有三种善妙,具足十种相;
Jhānaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ;
521第三禅为比丘所证得,是修习所成。
Tatiyādhigataṃ hoti, bhikkhunā bhāvanāmayaṃ.
960
960.
523证得第三禅时,以五种行相;
Tatiyādhigate jhāne, ākārehi ca pañcahi;
524成为善修习而得自在者,对此具念。
Suciṇṇavasinā hutvā, tasmiṃ pana satīmatā.
961第九百六十一。
961.
526因此,他从娴熟的第三禅出定后,复又;
Tasmā paguṇato jhānā, vuṭṭhāya tatiyā puna;
527因为喜的过患近在眼前,以及这些等至。
Āsannapītidosā hi, samāpatti ayanti ca.
962第九百六十二。
962.
529在此之中,凡有心的转向,便唯求安乐;
Yadevacettha ābhogo, sukhamicceva cetaso;
530由于乐之粗重,此禅支便如此羸弱。
Evaṃ sukhassa thūlattā, hotāyaṃ aṅgadubbalā.
963
963.
532如此,在第三禅中见到过患之后;
Iti ādīnavaṃ disvā, jhānasmiṃ tatiye puna;
533瑜伽行者又以心照见:第四禅是寂静的。
Catutthaṃ santato disvā, cetasā pana yoginā.
964
964.
535彻底调伏了对第三禅的欲贪之后,
Nikantiṃ pariyādāya, jhānasmiṃ tatiye puna;
536为证得第四禅,应当修习此修行次第。
Catutthādhigamatthāya, kātabbo bhāvanakkamo.
965第九百六十五。
965.
538然而,当他从第三禅出定之后,
Athassa tatiyajjhānā, vuṭṭhāya hi yadā pana;
539具念、正知,他省察禅支。
Satassa sampajānassa, jhānaṅgaṃ paccavekkhato.
966九六六。
966.
541于他,心所生乐以粗重之相现起;
Thūlato tassupaṭṭhāti, sukhaṃ taṃ mānasaṃ tato;
542而舍以寂静之相现起于他,心一境性亦然。
Upekkhā santato tassa, cittassekaggatāpi ca.
967
967.
544为了舍弃粗重之支,为了获得寂静之支;
Thūlaṅgassa pahānāya, santaṅgassūpaladdhiyā;
545那正是其相,即‘地、地’。
Tadeva ca nimittañhi, ‘‘pathavī pathavī’’ti ca.
968
968.
547瑜伽行者唯以心一再造作;
Karoto manasā eva, punappunañca yogino;
548这便是第四禅,它将如是生起。
Catutthaṃ panidaṃ jhānaṃ, uppajjissati taṃ iti.
969第九六九偈。
969.
550同样地,截断有分之后,以地遍为所缘;
Bhavaṅgaṃ panupacchijja, pathavīkasiṇaṃ tathā;
551瑜伽行者即以此(地遍)为所缘,于意门中。
Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.
970第九百七十偈。
970.
553于彼所缘,转向心生起;
Jāyatāvajjanaṃ cittaṃ, tasmiṃ ārammaṇe tato;
554速行心生起,有四或五种。
Javanāni ca jāyante, tassa cattāri pañca vā.
971第九百七十一条。
971.
556然而,在那些速行心的末尾,则有彼所缘心生起。
Avasāne panekaṃ tu, tesaṃ javanacetasaṃ;
557此心为色界所摄,属第四禅。
Rūpāvacarikaṃ hoti, catutthajjhānamānasaṃ.
972第九百七十二条。
972.
559已断一支,与二支相应;
Ekaṅgavippahīnaṃ tu, dvīhi aṅgehi yogato;
560而此第四禅,则称为二支禅。
Catutthaṃ panidaṃ jhānaṃ, duvaṅganti pavuccati.
973九百七十三。
973.
562如是三种善妙,具足十种相;
Evaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ;
563第四禅由比丘修习而得成就。
Catutthādhigataṃ hoti, bhikkhunā bhāvanāmayaṃ.
974九百七十四。
974.
565因为对乐不再以舍心耽着,
Yasmā sukhamupekkhāya, na hotāsevanaṃ pana;
566唯与舍俱的速行心,速速生起。
Upekkhāsahagatāneva, javanāni javanti ca.
975九百七十五。
975.
568因此,与舍俱者,说为第四禅。
Upekkhāsahagataṃ tasmā, catutthaṃ samudīritaṃ;
569此中,此为差别;余如前说。
Ayamettha viseso hi, sesaṃ vuttanayaṃ pana.
976九百七十六
976.
571于四支禅那中,第二禅那分为两种;
Yaṃ catukkanaye jhānaṃ, dutiyaṃ taṃ dvidhā pana;
572在五支禅法中,第二禅被立为第三禅。
Katvāna pañcakanaye, dutiyaṃ tatiyaṃ kataṃ.
977九百七十七。
977.
574此处,第三禅即为第四禅,第四禅即为第五禅。
Tatiyaṃ taṃ catutthañca, catutthaṃ pañcamaṃ idha;
575初禅即是初禅,这便是此处的差别。
Paṭhamaṃ paṭhamaṃyeva, ayamettha visesatā.
978九百七十八。
978.
577如是,至此我已非过于简略地宣说。
Evamettāvatā vuttā, nātisaṅkhepato mayā;
578此色界修习,亦非过于详尽。
Nātivitthārato cāyaṃ, rūpāvacarabhāvanā.
979九百七十九。
979.
580具足如此极甜美、极殊胜之言语者,又怎能不令一切人心生欢喜?
Sumadhuravarataravacano, kaṃ nu janaṃ neva rañjayati;
581这是极锐利、极清净的智慧,能令人生起净信,可亲身证知。
Atinisitavisadabuddhi-pasādajana vedanīyoyaṃ.
584如是,于《阿毗达摩入门》中,色界定修习之解说
Iti abhidhammāvatāre rūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso
585名为第十四品。
Nāma cuddasamo paricchedo.