13. 无量分别
113. 无量分别
13. Appamaññāvibhaṅgo
11. 经分别注释
1. Suttantabhājanīyavaṇṇanā
642642.「以方位为限」者,即以「一方」等所说的方位为限,以及以精舍、村落、城镇、国家、区域、王国等方位为限。「以众生为限」者,即以「一切女人、一切男人、圣者、凡夫」等方式而进行的众生限定。「此」者,即此词句,或此词句之义。「随转者」者,即依增上范畴而转起者。「彼二者」者,即「如是」之词与「如是」之词,两者。盖说「如是第二」时,乃显明此义:「如以慈俱行之心遍满东方等一方而住,如是亦以慈俱行之心遍满第二方而住。」其余二者亦同此理。由于「如是」一词,此「如是」之词表方式义,即等同「如是」之意;故其所显之义为:「如以慈俱行之心遍满一方、第二方、第三方、第四方而住,如是亦以慈俱行之心遍满上方、下方、横方而住。」因此说「慈……乃至……彼二者」。「彼」者,即指此二者。「遍满之间等之立足处」者,遍满之外的另一种遍满名为「遍满之间」,以此为首者即称「遍满之间等」。此慈修习之「遍满之间」,即是广大性;「等」字摄取地遍之间之娴熟性等。彼「遍满之间等」的立足处、作为其处者,乃以「以广大」等所说的慈修习之差别。对于如上所述仅涉及所提及之方式的彼二者,乃无处所、无余地。故以此故,不言彼二者,此即其义。
642.Disādesodhināti ‘‘ekaṃ disa’’ntiādidisodhinā, vihāragāmanigamanagarajanapadarajjādidesodhinā ca. Sattodhināti ‘‘sabbā itthiyo, sabbe purisā, ariyā, anariyā’’tiādivasappavattena sattodhinā. Etassāti etassa padassa, padatthassa vā. Anuvattakanti adhikāravasena pavattakaṃ. Taṃ dvayanti tathā-saddo, iti-saddoti ubhayaṃ. ‘‘Tathā dutiya’’nti hi vutte ‘‘tathā-saddo yathā mettāsahagatena cetasā puratthimādīsu ekaṃ disaṃ pharitvā viharati, tathā dutiyampi disaṃ mettāsahagatena cetasā pharitvā viharatī’’ti imamatthaṃ dīpeti. Sesadvayepi eseva nayo. Yasmā itīti ayaṃ iti-saddo pakāratthe, evanti vuttaṃ hoti, tasmā ‘‘yathā mettāsahagatena cetasā ekaṃ, dutiyaṃ, tatiyaṃ, catutthaṃ disaṃ pharitvā viharati, evaṃ uddhaṃ, adho, tiriyaṃ mettāsahagatena cetasā pharitvā viharatī’’ti imamatthaṃ dīpeti. Tena vuttaṃ ‘‘mettā…pe… taṃ dvaya’’nti. Tassāti dvayassa. Pharaṇantarādiṭṭhānanti pharaṇato aññaṃ pharaṇantaraṃ, taṃ ādi yassa, taṃ pharaṇantarādi. Pharaṇantarañhetaṃ mettābhāvanāya, yadidaṃ vipulatā. Ādi-saddena bhummantarapaguṇabhāvādi gayhati, tassa pharaṇantarādino ṭhānaṃ ṭhānabhūto ‘‘vipulenā’’tiādinā vuccamāno mettābhāvanāviseso. Vuttappakāramattaparāmasanassa tassa dvayassa aṭṭhānaṃ anokāsoti. Iti katvā iminā kāraṇena na vuttaṃ taṃ dvayanti attho.
643643.「贪」者,即欲贪。「爱著」者,即对子女等的爱著。「失坏」者,即所称为贪与爱著的慈修习之失坏、毁损。「不生起」者,即凭借惭与愧之力而不生起。
643.Rāgassāti kāmarāgassa. Sinehassāti puttasinehādisinehassa. Vipattiyāti rāgasinehasaṅkhātāya mettābhāvanāya vipattiyā vināsassa. Anuppattito hirottappabalena anuppajjanato.
645645.「胜解后」者,即将修习之心善好地投注于所缘上;而此处之胜解,由于是藉遍满方式而成,故说「善好地扩展开来」。又由于对所缘善好地不游移,方成就慈修习之胜解,故亦说「以强有力的胜解而胜解」。
645.Adhimuñcitvāti bhāvanācittaṃ ārammaṇe suṭṭhu vissajjetvā, taṃ panettha adhimuccanaṃ yasmā pharaṇavaseneva hoti, tasmā vuttaṃ ‘‘suṭṭhu pasāretvā’’ti. Yasmā pana ārammaṇe suṭṭhu asaṃsappanavaseneva taṃ mettābhāvanāya adhimuccanaṃ hoti, tasmā ‘‘balavatā vā adhimokkhena adhimuccitvā’’ti ca vuttaṃ.
648648.「彼诸词句」以全部、整体,即以包含方位、地域等差别的一切限定。「以一切限定的方位、地域、个人遍满方式」者,即以成为一切限定的方位、地域、个人等遍满的各种方式。
648.Etesaṃ padānaṃ sabbena sakalena disādesādibhedena avadhinā. Sabbāvadhidisādipharaṇākārehīti sabbāvadhibhūtadisādesapuggalapharaṇappakārehi.
650650.「依障碍义」者,即依镇伏义。
650.Vighātavasenāti vikkhambhanavasena.
8经分别注释完毕。
Suttantabhājanīyavaṇṇanā niṭṭhitā.
73. 问分注释
3. Pañhapucchakavaṇṇanā
699699. 已说诸善等法。然而在此无量分别中,所说之无量,其自性唯是世间,非如蕴分别等中所说之蕴等亦为出世间。为彰显一切无量唯是世间性,故注释书中说「然而在此」等语。为显示此义,而说:「然而在此……乃至……故」。
699.Kathitānaṃ kusalādidhammānaṃ. Imasmiṃ pana appamaññāvibhaṅge kathitā appamaññā, tā ca sabhāvato lokiyā eva, na khandhavibhaṅgādīsu kathitā khandhādayo viya lokuttarāpīti ekaṃsato sabbāsaṃ appamaññānaṃ lokiyabhāvameva dīpetuṃ aṭṭhakathāyaṃ ‘‘imasmiṃ panā’’tiādi vuttanti imamatthaṃ dassento āha ‘‘imasmiṃ pana…pe… hotī’’ti.
11问分注释完毕。
Pañhapucchakavaṇṇanā niṭṭhitā.
12无量分别注释完毕。
Appamaññāvibhaṅgavaṇṇanā niṭṭhitā.