← 中部目录

MN 1 · 根本法门经

Tipitaka 7.0 静态阅读页 · 49 段 · 打开交互阅读器

1如是我闻:有一次,世尊住在伍咖答的吉祥林沙罗树王下。在那里,世尊对诸比丘说:"诸比丘。"那些比丘回应世尊:"尊者。"世尊这样说道:"诸比丘,我将为你们开示一切法的根本法门。你们要仔细听,善加作意,我要说了。""是的,尊者。"那些比丘回答世尊。世尊这样说道:
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā ukkaṭṭhāyaṃ viharati subhagavane sālarājamūle. Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi – ‘‘bhikkhavo’’ti. ‘‘Bhadante’’ti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca – ‘‘sabbadhammamūlapariyāyaṃ vo, bhikkhave, desessāmi. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha, bhāsissāmī’’ti. ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca –
2诸比丘,这里,一个不通晓圣法、没见过圣者、不熟练圣法、没在圣法中得到教导的凡夫,一个没见过善士、不熟练善士法、没在善士法中得到教导的人,他把地当作地来认知;把地当作地认知之后,他想地、在地当中想、从地来想、想'地是我的',并且对地欢喜。这是什么原因呢?我说:'他还没有完全了知它。'
‘‘Idha, bhikkhave, assutavā puthujjano ariyānaṃ adassāvī ariyadhammassa akovido ariyadhamme avinīto, sappurisānaṃ adassāvī sappurisadhammassa akovido sappurisadhamme avinīto – pathaviṃ pathavito sañjānāti; pathaviṃ pathavito saññatvā pathaviṃ maññati, pathaviyā maññati, pathavito maññati, pathaviṃ meti maññati , pathaviṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
3他把水当作水来认知;把水当作水认知之后,他想水、在水当中想、从水来想、想'水是我的',并且对水欢喜。这是什么原因呢?我说:'他还没有完全了知它。'
‘‘Āpaṃ āpato sañjānāti; āpaṃ āpato saññatvā āpaṃ maññati, āpasmiṃ maññati, āpato maññati, āpaṃ meti maññati, āpaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
4他把火当作火来认知;把火当作火认知之后,他想火、在火当中想、从火来想、想'火是我的',并且对火欢喜。这是什么原因呢?我说:'他还没有完全了知它。'
‘‘Tejaṃ tejato sañjānāti; tejaṃ tejato saññatvā tejaṃ maññati, tejasmiṃ maññati, tejato maññati, tejaṃ meti maññati, tejaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
5他把风当作风来认知;把风当作风认知之后,他想风、在风当中想、从风来想、想'风是我的',并且对风欢喜。这是什么原因呢?我说:'他还没有完全了知它。'
‘‘Vāyaṃ vāyato sañjānāti; vāyaṃ vāyato saññatvā vāyaṃ maññati, vāyasmiṃ maññati, vāyato maññati, vāyaṃ meti maññati, vāyaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
3他把生物当作生物来认知;把生物当作生物认知之后,他想生物、在生物当中想、从生物来想、想'生物是我的',并且对生物欢喜。这是什么原因呢?我说:'他还没有完全了知它。'
‘‘Bhūte bhūtato sañjānāti; bhūte bhūtato saññatvā bhūte maññati, bhūtesu maññati, bhūtato maññati, bhūte meti maññati, bhūte abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
7他将诸天认知为诸天;在将诸天认知为诸天之后,他便对诸天产生妄想、在诸天中产生妄想、从诸天产生妄想、妄想“诸天是我的”,并对诸天感到欢喜。那是什么原因呢?我说:“那对于他来说,是没有遍知的。”
‘‘Deve devato sañjānāti; deve devato saññatvā deve maññati, devesu maññati, devato maññati, deve meti maññati, deve abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
8他将生主认知为生主;在将生主认知为生主之后,他便对生主产生妄想、在生主中产生妄想、从生主产生妄想、妄想“生主是我的”,并对生主感到欢喜。那是什么原因呢?我说:“那对于他来说,是没有遍知的。”
‘‘Pajāpatiṃ pajāpatito sañjānāti; pajāpatiṃ pajāpatito saññatvā pajāpatiṃ maññati, pajāpatismiṃ maññati, pajāpatito maññati, pajāpatiṃ meti maññati, pajāpatiṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
9他将梵天认知为梵天;在将梵天认知为梵天之后,他便对梵天产生妄想、在梵天中产生妄想、从梵天产生妄想、妄想“梵天是我的”,并对梵天感到欢喜。那是什么原因呢?我说:“那对于他来说,是没有遍知的。”
‘‘Brahmaṃ brahmato sañjānāti; brahmaṃ brahmato saññatvā brahmaṃ maññati , brahmasmiṃ maññati, brahmato maññati, brahmaṃ meti maññati, brahmaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
10他将光音天认知为光音天;在将光音天认知为光音天之后,他便对光音天产生妄想、在光音天中产生妄想、从光音天产生妄想、妄想“光音天是我的”,并对光音天感到欢喜。那是什么原因呢?我说:“那对于他来说,是没有遍知的。”
‘‘Ābhassare ābhassarato sañjānāti; ābhassare ābhassarato saññatvā ābhassare maññati, ābhassaresu maññati, ābhassarato maññati, ābhassare meti maññati, ābhassare abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
11他将遍净天认知为遍净天;在将遍净天认知为遍净天之后,他便对遍净天产生妄想、在遍净天中产生妄想、从遍净天产生妄想、妄想“遍净天是我的”,并对遍净天感到欢喜。那是什么原因呢?我说:“那对于他来说,是没有遍知的。”
‘‘Subhakiṇhe subhakiṇhato sañjānāti; subhakiṇhe subhakiṇhato saññatvā subhakiṇhe maññati, subhakiṇhesu maññati, subhakiṇhato maññati, subhakiṇhe meti maññati, subhakiṇhe abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
12他将广果天认知为广果天;在将广果天认知为广果天之后,他便对广果天产生妄想、在广果天中产生妄想、从广果天产生妄想、妄想“广果天是我的”,并对广果天感到欢喜。那是什么原因呢?我说:“那对于他来说,是没有遍知的。”
‘‘Vehapphale vehapphalato sañjānāti; vehapphale vehapphalato saññatvā vehapphale maññati, vehapphalesu maññati, vehapphalato maññati, vehapphale meti maññati, vehapphale abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
13凡夫面对“征服者”,将其认知为征服者;这样认知之后,就思量征服者、在征服者之中思量、从征服者的角度思量、思量“征服者是我的”,并对征服者生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还没有遍知它。
‘‘Abhibhuṃ abhibhūto sañjānāti; abhibhuṃ abhibhūto saññatvā abhibhuṃ maññati, abhibhusmiṃ maññati, abhibhūto maññati, abhibhuṃ meti maññati, abhibhuṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
4凡夫面对“空无边处”,将其认知为空无边处;这样认知之后,就思量空无边处、在空无边处之中思量、从空无边处的角度思量、思量“空无边处是我的”,并对空无边处生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还没有遍知它。
‘‘Ākāsānañcāyatanaṃ ākāsānañcāyatanato sañjānāti; ākāsānañcāyatanaṃ ākāsānañcāyatanato saññatvā ākāsānañcāyatanaṃ maññati, ākāsānañcāyatanasmiṃ maññati, ākāsānañcāyatanato maññati, ākāsānañcāyatanaṃ meti maññati, ākāsānañcāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
15凡夫面对“识无边处”,将其认知为识无边处;这样认知之后,就思量识无边处、在识无边处之中思量、从识无边处的角度思量、思量“识无边处是我的”,并对识无边处生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还没有遍知它。
‘‘Viññāṇañcāyatanaṃ viññāṇañcāyatanato sañjānāti; viññāṇañcāyatanaṃ viññāṇañcāyatanato saññatvā viññāṇañcāyatanaṃ maññati, viññāṇañcāyatanasmiṃ maññati, viññāṇañcāyatanato maññati, viññāṇañcāyatanaṃ meti maññati, viññāṇañcāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
16凡夫面对“无所有处”,将其认知为无所有处;这样认知之后,就思量无所有处、在无所有处之中思量、从无所有处的角度思量、思量“无所有处是我的”,并对无所有处生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还没有遍知它。
‘‘Ākiñcaññāyatanaṃ ākiñcaññāyatanato sañjānāti; ākiñcaññāyatanaṃ ākiñcaññāyatanato saññatvā ākiñcaññāyatanaṃ maññati, ākiñcaññāyatanasmiṃ maññati, ākiñcaññāyatanato maññati, ākiñcaññāyatanaṃ meti maññati, ākiñcaññāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
17凡夫面对“非想非非想处”,将其认知为非想非非想处;这样认知之后,就思量非想非非想处、在非想非非想处之中思量、从非想非非想处的角度思量、思量“非想非非想处是我的”,并对非想非非想处生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还没有遍知它。
‘‘Nevasaññānāsaññāyatanaṃ nevasaññānāsaññāyatanato sañjānāti; nevasaññānāsaññāyatanaṃ nevasaññānāsaññāyatanato saññatvā nevasaññānāsaññāyatanaṃ maññati, nevasaññānāsaññāyatanasmiṃ maññati, nevasaññānāsaññāyatanato maññati, nevasaññānāsaññāyatanaṃ meti maññati, nevasaññānāsaññāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
5凡夫面对“已见的”,将其认知为已见的;这样认知之后,就思量已见的、在已见的之中思量、从已见的角度思量、思量“已见的是我的”,并对已见的生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还没有遍知它。
‘‘Diṭṭhaṃ diṭṭhato sañjānāti; diṭṭhaṃ diṭṭhato saññatvā diṭṭhaṃ maññati, diṭṭhasmiṃ maññati, diṭṭhato maññati, diṭṭhaṃ meti maññati, diṭṭhaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
19他将所闻认知为所闻;认知为所闻之后,他想所闻,在所闻中想,从所闻想,想“所闻是我的”,对所闻欢喜。那是什么原因呢?我说那是因为他未遍知。
‘‘Sutaṃ sutato sañjānāti; sutaṃ sutato saññatvā sutaṃ maññati, sutasmiṃ maññati, sutato maññati, sutaṃ meti maññati, sutaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
20他将所感知认知为所感知;认知为所感知之后,他想所感知,在所感知中想,从所感知想,想“所感知是我的”,对所感知欢喜。那是什么原因呢?我说那是因为他未遍知。
‘‘Mutaṃ mutato sañjānāti; mutaṃ mutato saññatvā mutaṃ maññati, mutasmiṃ maññati, mutato maññati, mutaṃ meti maññati, mutaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
21他将所识知认知为所识知;认知为所识知之后,他想所识知,在所识知中想,从所识知想,想“所识知是我的”,对所识知欢喜。那是什么原因呢?我说那是因为他未遍知。
‘‘Viññātaṃ viññātato sañjānāti; viññātaṃ viññātato saññatvā viññātaṃ maññati, viññātasmiṃ maññati, viññātato maññati, viññātaṃ meti maññati, viññātaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
6他将单一性认知为单一性;认知为单一性之后,他想单一性,在单一性中想,从单一性想,想“单一性是我的”,对单一性欢喜。那是什么原因呢?我说那是因为他未遍知。
‘‘Ekattaṃ ekattato sañjānāti; ekattaṃ ekattato saññatvā ekattaṃ maññati, ekattasmiṃ maññati, ekattato maññati, ekattaṃ meti maññati, ekattaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
23他将多样性认知为多样性;认知为多样性之后,他想多样性,在多样性中想,从多样性想,想“多样性是我的”,对多样性欢喜。那是什么原因呢?我说那是因为他未遍知。
‘‘Nānattaṃ nānattato sañjānāti; nānattaṃ nānattato saññatvā nānattaṃ maññati, nānattasmiṃ maññati, nānattato maññati, nānattaṃ meti maññati, nānattaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
24他将一切认知为一切;认知为一切之后,他想一切,在一切中想,从一切想,想“一切是我的”,对一切欢喜。那是什么原因呢?我说那是因为他未遍知。
‘‘Sabbaṃ sabbato sañjānāti; sabbaṃ sabbato saññatvā sabbaṃ maññati, sabbasmiṃ maññati, sabbato maññati, sabbaṃ meti maññati, sabbaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
25他将涅槃认知为涅槃;认知涅槃为涅槃后,他想象涅槃,在涅槃中想象,从涅槃想象,想象‘涅槃是我的’,并欢喜涅槃。那是什么原因呢?我说:‘这在他尚未被遍知。’
‘‘Nibbānaṃ nibbānato sañjānāti; nibbānaṃ nibbānato saññatvā nibbānaṃ maññati, nibbānasmiṃ maññati , nibbānato maññati, nibbānaṃ meti maññati, nibbānaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
26依凡夫第一理地分别完
Puthujjanavasena paṭhamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
7比丘们,那位有学比丘,尚未证得心意,住于希求那无上的离轭安稳,他也了知地就是地;了知地就是地之后,他不应想象地,不应在地中想象,不应从地想象,不应想象‘地是我的’,不应欢喜地。那是什么原因呢?我说:‘这在他应当被遍知。’
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu sekkho appattamānaso anuttaraṃ yogakkhemaṃ patthayamāno viharati, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ mā maññi , pathaviyā mā maññi, pathavito mā maññi, pathaviṃ meti mā maññi, pathaviṃ mābhinandi . Taṃ kissa hetu? ‘Pariññeyyaṃ tassā’ti vadāmi.
28对于水…… 对于火…… 对于风…… 对于众生…… 对于诸天…… 对于生主…… 对于梵天…… 对于极光净天…… 对于遍净天…… 对于广果天…… 对于阿毗浮…… 对于空无边处…… 对于识无边处…… 对于无所有处…… 对于非想非非想处…… 对于所见的…… 对于所闻的…… 对于所感知的…… 对于所识知的…… 对于单一性…… 对于多样性…… 对于一切…… 他以涅槃作为涅槃来了知;以涅槃作为涅槃来了知之后,他不以涅槃来妄想,不于涅槃中妄想,不从涅槃妄想,不妄想‘涅槃是我的’,不欢喜涅槃。这是什么原因?我说:‘因为如来已遍知了它。’
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ … ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātantaṃ tathāgatassā’ti vadāmi.
29依有学第二理地分别完
Sekkhavasena dutiyanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
8比丘们,那位阿拉汉比丘,诸漏已尽,梵行已立,应作已作,负担已卸,达到了自己的目标,有结已尽,以正慧完全解脱,他也了知地就是地;了知地就是地之后,他不想象地,不在地中想象,不从地想象,不想象‘地是我的’,不欢喜地。那是什么原因呢?我说:‘这在他已被遍知。’
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
31水……火……风……众生……天神……生主……梵天……极光净天……遍净天……广果天……征服者……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……殊异……一切……涅槃;了知涅槃就是涅槃之后,他不应想象涅槃,不应在涅槃中想象,不应从涅槃想象,不应想象‘涅槃是我的’,不应欢喜涅槃。那是什么原因呢?我说:‘这在他应当被遍知。’
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ mā maññi, nibbānasmiṃ mā maññi, nibbānato mā maññi, nibbānaṃ meti mā maññi, nibbānaṃ mābhinandi. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññeyyaṃ tassā’ti vadāmi.
32依漏尽者第三理地分别完
Khīṇāsavavasena tatiyanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
9比丘们,那位阿拉汉比丘,诸漏已尽,梵行已立,应作已作,负担已卸,达到了自己的目标,有结已尽,以正慧完全解脱,他也了知地就是地;了知地就是地之后,他不想象地,不在地中想象,不从地想象,不想象‘地是我的’,不欢喜地。那是什么原因呢?因为贪的灭尽,离贪之故。
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā rāgassa, vītarāgattā.
34水……火……风……众生……天神……生主……梵天……极光净天……遍净天……广果天……征服者……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……殊异……一切……涅槃;了知涅槃就是涅槃之后,他不想象涅槃,不在涅槃中想象,不从涅槃想象,不想象‘涅槃是我的’,不欢喜涅槃。那是什么原因呢?我说:‘这在他已被遍知。’
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
35依漏尽者第四理地分别完
Khīṇāsavavasena catutthanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
10诸比丘!那位已是阿拉汉、漏尽者、住圣行者、所作已办、放下重担、达到目标、灭尽有结、以正智而解脱的比丘,也以地为地而证知;以地为地而证知后,他不认为地,在地中不认为,从地不认为,不认为‘地是我的’,他不欢喜地。为什么?因为嗔的灭尽、离嗔。
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā dosassa, vītadosattā.
37水……乃至……火……风……众生……诸天……生主……梵天……光音天……遍净天……广果天……阿毗浮……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……多样……一切……他以涅槃为涅槃而证知;以涅槃为涅槃而证知后,他不认为涅槃,不在涅槃中认为,不从涅槃认为,不认为‘涅槃是我的’,他不欢喜涅槃。为什么?因为贪的灭尽、离贪。
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ … nevasaññānāsaññāyatanaṃ … diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā rāgassa, vītarāgattā.
38依漏尽者第五理地分别完
Khīṇāsavavasena pañcamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
11诸比丘!那位已是阿拉汉、漏尽者、住圣行者、所作已办、放下重担、达到目标、灭尽有结、以正智而解脱的比丘,也以地为地而证知;以地为地而证知后,他不认为地,在地中不认为,从地不认为,不认为‘地是我的’,他不欢喜地。为什么?因为痴的灭尽、离痴。
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā mohassa, vītamohattā.
40水……乃至……火……风……众生……诸天……生主……梵天……光音天……遍净天……广果天……阿毗浮……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……多样……一切……他以涅槃为涅槃而证知;以涅槃为涅槃而证知后,他不认为涅槃,不在涅槃中认为,不从涅槃认为,不认为‘涅槃是我的’,他不欢喜涅槃。为什么?因为嗔的灭尽、离嗔。
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā dosassa, vītadosattā.
41依漏尽者第六理地分别完
Khīṇāsavavasena chaṭṭhanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
12诸比丘!如来、阿拉汉、正等正觉者也以地为地而证知;以地为地而证知后,他不认为地,在地中不认为,从地不认为,不认为‘地是我的’,他不欢喜地。为什么?我这样说:‘因为这是如来已经遍知了的。’
‘‘Tathāgatopi, bhikkhave, arahaṃ sammāsambuddho pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati . Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātantaṃ tathāgatassā’ti vadāmi.
43水……乃至……火……风……众生……诸天……生主……梵天……光音天……遍净天……广果天……阿毗浮……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……多样……一切……他以涅槃为涅槃而证知;以涅槃为涅槃而证知后,他不认为涅槃,不在涅槃中认为,不从涅槃认为,不认为‘涅槃是我的’,他不欢喜涅槃。为什么?因为痴的灭尽、离痴。
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ … nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā mohassa, vītamohattā.
44依如来第七理地分别完
Tathāgatavasena sattamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
13诸比丘,如来、阿拉汉、正等正觉者也以地作为地来了知;以地作为地来了知之后,他不以地来妄想,不于地中妄想,不从地妄想,不妄想‘地是我的’,不欢喜地。这是什么原因?如此了知之后:‘欢喜是苦之根’,并且‘由有而生,由生者而有老死’。因此,诸比丘,我说:‘如来由于对一切渴爱的灭尽、离贪、灭、舍、弃,已现正觉了无上的正等正觉。’
‘‘Tathāgatopi , bhikkhave, arahaṃ sammāsambuddho pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Nandī dukkhassa mūla’nti – iti viditvā ‘bhavā jāti bhūtassa jarāmaraṇa’nti. Tasmātiha, bhikkhave, ‘tathāgato sabbaso taṇhānaṃ khayā virāgā nirodhā cāgā paṭinissaggā anuttaraṃ sammāsambodhiṃ abhisambuddho’ti vadāmi.
46对于水…… 对于火…… 对于风…… 对于众生…… 对于诸天…… 对于生主…… 对于梵天…… 对于极光净天…… 对于遍净天…… 对于广果天…… 对于阿毗浮…… 对于空无边处…… 对于识无边处…… 对于无所有处…… 对于非想非非想处…… 对于所见的…… 对于所闻的…… 对于所感知的…… 对于所识知的…… 对于单一性…… 对于多样性…… 对于一切…… 他以涅槃作为涅槃来了知;以涅槃作为涅槃来了知之后,他不以涅槃来妄想,不于涅槃中妄想,不从涅槃妄想,不妄想‘涅槃是我的’,不欢喜涅槃。这是什么原因?如此了知之后:‘欢喜是苦之根’,并且‘由有而生,由生者而有老死’。因此,诸比丘,我说:‘如来由于对一切渴爱的灭尽、离贪、灭、舍、弃,已现正觉了无上的正等正觉。’
‘‘Āpaṃ …pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Nandī dukkhassa mūla’nti – iti viditvā ‘bhavā jāti bhūtassa jarāmaraṇa’nti. Tasmātiha, bhikkhave, ‘tathāgato sabbaso taṇhānaṃ khayā virāgā nirodhā cāgā paṭinissaggā anuttaraṃ sammāsambodhiṃ abhisambuddho’ti vadāmī’’ti.
47依如来第八理地分别完
Tathāgatavasena aṭṭhamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
48这便是世尊所说。但那些比丘们对世尊的话并不欢喜。
Idamavoca bhagavā. Na te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti.
49根本法门经完 第一
Mūlapariyāyasuttaṃ niṭṭhitaṃ paṭhamaṃ.