MN 1 · 根本法门经

中部 · 49 段 · 打开交互阅读器

1如是我闻:一时,世尊住在伍咖答的吉祥林沙罗树王树下。那时,世尊对诸比丘说:“诸比丘。”他们答:“尊者。”世尊说道:“诸比丘,我将为你们开示一切法的根本法门。你们要仔细听,善加作意,我要说了。”“是的,尊者。”那些比丘回答世尊。世尊接着说道:
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā ukkaṭṭhāyaṃ viharati subhagavane sālarājamūle. Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi – ‘‘bhikkhavo’’ti. ‘‘Bhadante’’ti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca – ‘‘sabbadhammamūlapariyāyaṃ vo, bhikkhave, desessāmi. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha, bhāsissāmī’’ti. ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca –
2诸比丘,有一类无闻凡夫,他未曾见圣者,于圣法不通晓、未受调练;未曾见善士,于善士法不通晓、未受调练。他认知地是地;认知地是地之后,他便想地、于地中想、从地想、想“地是我的”,并对地欢喜。这是什么缘故呢?我说:“他尚未彻底了知它。”
‘‘Idha, bhikkhave, assutavā puthujjano ariyānaṃ adassāvī ariyadhammassa akovido ariyadhamme avinīto, sappurisānaṃ adassāvī sappurisadhammassa akovido sappurisadhamme avinīto – pathaviṃ pathavito sañjānāti; pathaviṃ pathavito saññatvā pathaviṃ maññati, pathaviyā maññati, pathavito maññati, pathaviṃ meti maññati , pathaviṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
3他认知水是水;认知水是水之后,他便想水、于水中想、从水想、想“水是我的”,并对水欢喜。这是什么缘故呢?我说:“他尚未彻底了知它。”
‘‘Āpaṃ āpato sañjānāti; āpaṃ āpato saññatvā āpaṃ maññati, āpasmiṃ maññati, āpato maññati, āpaṃ meti maññati, āpaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
4他将火认知为火;如此认知之后,便思量火、于火中思量、从火来思量、思量“火是我的”,并对火生起欢喜。这是什么缘故呢?我说:“他尚未完全了知它。”
‘‘Tejaṃ tejato sañjānāti; tejaṃ tejato saññatvā tejaṃ maññati, tejasmiṃ maññati, tejato maññati, tejaṃ meti maññati, tejaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
5他将风认知为风;如此认知之后,便思量风、于风中思量、从风来思量、思量“风是我的”,并对风生起欢喜。这是什么缘故呢?我说:“他尚未完全了知它。”
‘‘Vāyaṃ vāyato sañjānāti; vāyaṃ vāyato saññatvā vāyaṃ maññati, vāyasmiṃ maññati, vāyato maññati, vāyaṃ meti maññati, vāyaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
3他将生灵认知为生灵;如此认知之后,便思量生灵、于生灵中思量、从生灵来思量、思量“生灵是我的”,并对生灵生起欢喜。这是什么缘故呢?我说:“他尚未完全了知它。”
‘‘Bhūte bhūtato sañjānāti; bhūte bhūtato saññatvā bhūte maññati, bhūtesu maññati, bhūtato maññati, bhūte meti maññati, bhūte abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
7他将诸天认知为诸天;如此认知后,他便对诸天起妄想、于诸天中起妄想、从诸天起妄想、妄想“诸天是我的”,并对诸天感到欢喜。这是什么原因呢?我说:“因为他尚未遍知。”
‘‘Deve devato sañjānāti; deve devato saññatvā deve maññati, devesu maññati, devato maññati, deve meti maññati, deve abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
8他将生主认知为生主;如此认知后,他便对生主起妄想、于生主中起妄想、从生主起妄想、妄想“生主是我的”,并对生主感到欢喜。这是什么原因呢?我说:“因为他尚未遍知。”
‘‘Pajāpatiṃ pajāpatito sañjānāti; pajāpatiṃ pajāpatito saññatvā pajāpatiṃ maññati, pajāpatismiṃ maññati, pajāpatito maññati, pajāpatiṃ meti maññati, pajāpatiṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
9他将梵天认知为梵天;如此认知后,他便对梵天起妄想、于梵天中起妄想、从梵天起妄想、妄想“梵天是我的”,并对梵天感到欢喜。这是什么原因呢?我说:“因为他尚未遍知。”
‘‘Brahmaṃ brahmato sañjānāti; brahmaṃ brahmato saññatvā brahmaṃ maññati , brahmasmiṃ maññati, brahmato maññati, brahmaṃ meti maññati, brahmaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
10他将光音天认知为光音天。在将光音天认知为光音天之后,他便思量光音天、于光音天中思量、以为从光音天而来、思量“光音天是我的”,并对光音天感到欢喜。这是什么原因呢?我说:“这对他而言,是未遍知。”
‘‘Ābhassare ābhassarato sañjānāti; ābhassare ābhassarato saññatvā ābhassare maññati, ābhassaresu maññati, ābhassarato maññati, ābhassare meti maññati, ābhassare abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
11他将遍净天认知为遍净天。在将遍净天认知为遍净天之后,他便思量遍净天、于遍净天中思量、以为从遍净天而来、思量“遍净天是我的”,并对遍净天感到欢喜。这是什么原因呢?我说:“这对他而言,是未遍知。”
‘‘Subhakiṇhe subhakiṇhato sañjānāti; subhakiṇhe subhakiṇhato saññatvā subhakiṇhe maññati, subhakiṇhesu maññati, subhakiṇhato maññati, subhakiṇhe meti maññati, subhakiṇhe abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
12他将广果天认知为广果天。在将广果天认知为广果天之后,他便思量广果天、于广果天中思量、以为从广果天而来、思量“广果天是我的”,并对广果天感到欢喜。这是什么原因呢?我说:“这对他而言,是未遍知。”
‘‘Vehapphale vehapphalato sañjānāti; vehapphale vehapphalato saññatvā vehapphale maññati, vehapphalesu maññati, vehapphalato maññati, vehapphale meti maññati, vehapphale abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
13他将阿毗浮认知为阿毗浮;这样认知之后,便思量阿毗浮、于阿毗浮中思量、从阿毗浮思量、思量“阿毗浮是我的”,并对阿毗浮心生欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还未遍知它。
‘‘Abhibhuṃ abhibhūto sañjānāti; abhibhuṃ abhibhūto saññatvā abhibhuṃ maññati, abhibhusmiṃ maññati, abhibhūto maññati, abhibhuṃ meti maññati, abhibhuṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
4他将空无边处认知为空无边处;这样认知之后,便思量空无边处、于空无边处中思量、从空无边处思量、思量“空无边处是我的”,并对空无边处心生欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还未遍知它。
‘‘Ākāsānañcāyatanaṃ ākāsānañcāyatanato sañjānāti; ākāsānañcāyatanaṃ ākāsānañcāyatanato saññatvā ākāsānañcāyatanaṃ maññati, ākāsānañcāyatanasmiṃ maññati, ākāsānañcāyatanato maññati, ākāsānañcāyatanaṃ meti maññati, ākāsānañcāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
15他将识无边处认知为识无边处;这样认知之后,便思量识无边处、于识无边处中思量、从识无边处思量、思量“识无边处是我的”,并对识无边处心生欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还未遍知它。
‘‘Viññāṇañcāyatanaṃ viññāṇañcāyatanato sañjānāti; viññāṇañcāyatanaṃ viññāṇañcāyatanato saññatvā viññāṇañcāyatanaṃ maññati, viññāṇañcāyatanasmiṃ maññati, viññāṇañcāyatanato maññati, viññāṇañcāyatanaṃ meti maññati, viññāṇañcāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
16他认知无所有处为无所有处;如此认知后,便思量无所有处、于无所有处中思量、依无所有处思量、思量“无所有处是我的”,并对无所有处生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还未遍知。
‘‘Ākiñcaññāyatanaṃ ākiñcaññāyatanato sañjānāti; ākiñcaññāyatanaṃ ākiñcaññāyatanato saññatvā ākiñcaññāyatanaṃ maññati, ākiñcaññāyatanasmiṃ maññati, ākiñcaññāyatanato maññati, ākiñcaññāyatanaṃ meti maññati, ākiñcaññāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
17他认知非想非非想处为非想非非想处;如此认知后,便思量非想非非想处、于非想非非想处中思量、依非想非非想处思量、思量“非想非非想处是我的”,并对非想非非想处生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还未遍知。
‘‘Nevasaññānāsaññāyatanaṃ nevasaññānāsaññāyatanato sañjānāti; nevasaññānāsaññāyatanaṃ nevasaññānāsaññāyatanato saññatvā nevasaññānāsaññāyatanaṃ maññati, nevasaññānāsaññāyatanasmiṃ maññati, nevasaññānāsaññāyatanato maññati, nevasaññānāsaññāyatanaṃ meti maññati, nevasaññānāsaññāyatanaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
5他认知所见为所见;如此认知后,便思量所见、于所见中思量、依所见思量、思量“所见是我的”,并对所见生起欢喜。那是什么原因呢?我说,这是因为他还未遍知。
‘‘Diṭṭhaṃ diṭṭhato sañjānāti; diṭṭhaṃ diṭṭhato saññatvā diṭṭhaṃ maññati, diṭṭhasmiṃ maññati, diṭṭhato maññati, diṭṭhaṃ meti maññati, diṭṭhaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
19他将所闻认知为所闻;认知为所闻之后,便思惟所闻,于所闻中思惟,从所闻思惟,思惟“所闻是我的”,并对所闻生起欢喜。这是什么缘故呢?我说,这是由于他未能遍知。
‘‘Sutaṃ sutato sañjānāti; sutaṃ sutato saññatvā sutaṃ maññati, sutasmiṃ maññati, sutato maññati, sutaṃ meti maññati, sutaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
20他将所感知认知为所感知;认知为所感知之后,便思惟所感知,于所感知中思惟,从所感知思惟,思惟“所感知是我的”,并对所感知生起欢喜。这是什么缘故呢?我说,这是由于他未能遍知。
‘‘Mutaṃ mutato sañjānāti; mutaṃ mutato saññatvā mutaṃ maññati, mutasmiṃ maññati, mutato maññati, mutaṃ meti maññati, mutaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
21他将所识知认知为所识知;认知为所识知之后,便思惟所识知,于所识知中思惟,从所识知识惟,思惟“所识知是我的”,并对所识知生起欢喜。这是什么缘故呢?我说,这是由于他未能遍知。
‘‘Viññātaṃ viññātato sañjānāti; viññātaṃ viññātato saññatvā viññātaṃ maññati, viññātasmiṃ maññati, viññātato maññati, viññātaṃ meti maññati, viññātaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
6他将单一性认知为单一性;如此认知之后,便思惟单一性,于单一性中思惟,从单一性思惟,思惟“单一性是我的”,并对单一性生起欢喜。为何如此?我说,这是因为他对单一性未得遍知。
‘‘Ekattaṃ ekattato sañjānāti; ekattaṃ ekattato saññatvā ekattaṃ maññati, ekattasmiṃ maññati, ekattato maññati, ekattaṃ meti maññati, ekattaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
23他将多样性认知为多样性;如此认知之后,便思惟多样性,于多样性中思惟,从多样性思惟,思惟“多样性是我的”,并对多样性生起欢喜。为何如此?我说,这是因为他对多样性未得遍知。
‘‘Nānattaṃ nānattato sañjānāti; nānattaṃ nānattato saññatvā nānattaṃ maññati, nānattasmiṃ maññati, nānattato maññati, nānattaṃ meti maññati, nānattaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
24他将一切认知为一切;如此认知之后,便思惟一切,于一切中思惟,从一切思惟,思惟“一切是我的”,并对一切生起欢喜。为何如此?我说,这是因为他对一切未得遍知。
‘‘Sabbaṃ sabbato sañjānāti; sabbaṃ sabbato saññatvā sabbaṃ maññati, sabbasmiṃ maññati, sabbato maññati, sabbaṃ meti maññati, sabbaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
25他认知涅槃为涅槃;认知涅槃为涅槃后,他便思量涅槃,于涅槃中思量,从涅槃思量,思量‘涅槃是我的’,并对涅槃心生欢喜。这是什么原因呢?我说:‘这是他所未遍知的。’
‘‘Nibbānaṃ nibbānato sañjānāti; nibbānaṃ nibbānato saññatvā nibbānaṃ maññati, nibbānasmiṃ maññati , nibbānato maññati, nibbānaṃ meti maññati, nibbānaṃ abhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Apariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
7诸比丘,那有学比丘,虽未圆满心意,仍住于希求无上离轭安稳的向往中,他也如实证知地即是地;如实证知地即是地之后,便不应思量地,不应于地中思量,不应从地思量,不应思量‘地是我的’,不应欢喜地。这是什么原因呢?我说:‘此是应遍知的。’
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu sekkho appattamānaso anuttaraṃ yogakkhemaṃ patthayamāno viharati, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ mā maññi , pathaviyā mā maññi, pathavito mā maññi, pathaviṃ meti mā maññi, pathaviṃ mābhinandi . Taṃ kissa hetu? ‘Pariññeyyaṃ tassā’ti vadāmi.
31水……火……风……众生……天神……生主……梵天……光音天……遍净天……广果天……阿毗浮天……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……殊异……一切……涅槃,他证知涅槃为涅槃;证知涅槃为涅槃后,他不于涅槃起想,不于涅槃中起想,不依涅槃起想,不想“涅槃是我的”,不喜乐涅槃。为什么这样呢?我说:“他已遍知。”
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ mā maññi, nibbānasmiṃ mā maññi, nibbānato mā maññi, nibbānaṃ meti mā maññi, nibbānaṃ mābhinandi. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññeyyaṃ tassā’ti vadāmi.
8诸比丘,那位阿拉汉比丘——已尽诸漏,梵行已立,应作已作,重担已卸,达到自己的目标,有结已尽,以正慧彻底解脱——他也如实了知地为地;了知地为地之后,他于地不作思量,不在地中思量,不从地思量,不思量“地是我的”,不贪著地。那是什么原因呢?我说:“它已被他遍知。”
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
34水……火……风……众生……天神……生主……梵天……光音天……遍净天……广果天……阿毗浮……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……殊异……一切……涅槃,他如实了知涅槃为涅槃;了知涅槃为涅槃之后,他于涅槃不作思量,不在涅槃中思量,不从涅槃思量,不思量“涅槃是我的”,不贪著涅槃。那是什么原因呢?我说:“它已被如来遍知。”
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātaṃ tassā’ti vadāmi.
9诸比丘,那位阿拉汉比丘——已尽诸漏,梵行已立,应作已作,重担已卸,达到自己的目标,有结已尽,以正慧彻底解脱——他也如实了知地为地;了知地为地之后,他于地不作思量,不在地中思量,不从地思量,不思量“地是我的”,不贪著地。那是什么原因呢?因为贪已灭尽,他已离贪之故。
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā rāgassa, vītarāgattā.
37对于水……乃至……火……风……众生……诸天……生主……梵天……光音天……遍净天……广果天……阿毗浮……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……多样……一切……他以涅槃为涅槃而证知;以涅槃为涅槃而证知后,他不认为涅槃,不在涅槃中认为,不从涅槃认为,不认为‘涅槃是我的’,他不欢喜涅槃。何以故?因为贪的灭尽、离贪。
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ … nevasaññānāsaññāyatanaṃ … diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā rāgassa, vītarāgattā.
10诸比丘!那位比丘是阿拉汉、漏尽者、住圣行者、所作已办、放下重担、达到目标、灭尽有结、以正智而解脱者,他也以地为地而证知;以地为地而证知后,他不认为地,在地中不认为,从地不认为,不认为‘地是我的’,他不欢喜地。何以故?因为嗔的灭尽、离嗔。
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā dosassa, vītadosattā.
40对于水……乃至……火……风……众生……诸天……生主……梵天……光音天……遍净天……广果天……阿毗浮……空无边处……识无边处……无所有处……非想非非想处……所见……所闻……所觉……所识……单一……多样……一切……他以涅槃为涅槃而证知;以涅槃为涅槃而证知后,他不认为涅槃,不在涅槃中认为,不从涅槃认为,不认为‘涅槃是我的’,他不欢喜涅槃。何以故?因为嗔的灭尽、离嗔。
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā dosassa, vītadosattā.
11诸比丘!那位已是阿拉汉、漏尽者、梵行已立、所作已办、放下重担、达到目标、灭尽有结、以正智解脱的比丘,也如实知地即是地;如实知地即是地后,他既不以为地是地,也不在地中以为,不从地以为,不以为‘地是我的’,他不欢喜地。这是为什么呢?因为痴已灭尽,他已离痴。
‘‘Yopi so, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ khīṇāsavo vusitavā katakaraṇīyo ohitabhāro anuppattasadattho parikkhīṇabhavasaṃyojano sammadaññā vimutto, sopi pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā mohassa, vītamohattā.
43水、火、风、众生、诸天、生主、梵天、光音天、遍净天、广果天、阿毗浮、空无边处、识无边处、无所有处、非想非非想处、所见、所闻、所觉、所识、单一、多样、一切——他都如实知涅槃即是涅槃;如实知涅槃即是涅槃后,他既不以为涅槃是涅槃,也不在涅槃中以为,不从涅槃以为,不以为‘涅槃是我的’,他不欢喜涅槃。这是为什么呢?因为痴已灭尽,他已离痴。
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ … nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? Khayā mohassa, vītamohattā.
12诸比丘!如来、阿拉汉、正自觉者也如实知地即是地;如实知地即是地后,他既不以为地是地,也不在地中以为,不从地以为,不以为‘地是我的’,他不欢喜地。为什么呢?因为我说:‘此是如来已遍知的。’
‘‘Tathāgatopi, bhikkhave, arahaṃ sammāsambuddho pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati . Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātantaṃ tathāgatassā’ti vadāmi.
28他如实了知水为水;如实了知水为水后,他不于水起妄想,不于水中起妄想,不依水起妄想,不执取“水是我的”,不欢喜水。……他如实了知火为火……如实了知风为风……如实了知众生为众生……如实了知诸天为诸天……如实了知生主为生主……如实了知梵天为梵天……如实了知光音天为光音天……如实了知遍净天为遍净天……如实了知广果天为广果天……如实了知阿毗浮为阿毗浮……如实了知空无边处为空无边处……如实了知识无边处为识无边处……如实了知无所有处为无所有处……如实了知非想非非想处为非想非非想处……如实了知所见为所见……如实了知所闻为所闻……如实了知所感知为所感知……如实了知所识知为所识知……如实了知单一性为单一性……如实了知多样性为多样性……如实了知一切为一切……他如实了知涅槃为涅槃;如实了知涅槃为涅槃后,他不于涅槃起妄想,不于涅槃中起妄想,不依涅槃起妄想,不执取“涅槃是我的”,不欢喜涅槃。这是什么缘故呢?我说:“因为如来已遍知于此。”
‘‘Āpaṃ…pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ … ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Pariññātantaṃ tathāgatassā’ti vadāmi.
13诸比丘,如来、阿拉汉、正自觉者也如实了知地为地;如实了知地为地后,他不于地起妄想,不于地中起妄想,不依地起妄想,不执取“地是我的”,不欢喜地。这是什么缘故呢?因为他如此了知:“欢喜是苦之根”,并且“从有生,有生者则有老死”。因此,诸比丘,我说:“如来由一切渴爱的灭尽、离贪、灭、舍、弃,已现正觉无上正自觉。”
‘‘Tathāgatopi , bhikkhave, arahaṃ sammāsambuddho pathaviṃ pathavito abhijānāti; pathaviṃ pathavito abhiññāya pathaviṃ na maññati, pathaviyā na maññati, pathavito na maññati, pathaviṃ meti na maññati, pathaviṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Nandī dukkhassa mūla’nti – iti viditvā ‘bhavā jāti bhūtassa jarāmaraṇa’nti. Tasmātiha, bhikkhave, ‘tathāgato sabbaso taṇhānaṃ khayā virāgā nirodhā cāgā paṭinissaggā anuttaraṃ sammāsambodhiṃ abhisambuddho’ti vadāmi.
46他如实了知水为水;如实了知水为水后,他不于水起妄想,不于水中起妄想,不依水起妄想,不执取“水是我的”,不欢喜水。……如实了知火为火……如实了知风为风……如实了知众生为众生……如实了知诸天为诸天……如实了知生主为生主……如实了知梵天为梵天……如实了知光音天为光音天……如实了知遍净天为遍净天……如实了知广果天为广果天……如实了知阿毗浮为阿毗浮……如实了知空无边处为空无边处……如实了知识无边处为识无边处……如实了知无所有处为无所有处……如实了知非想非非想处为非想非非想处……如实了知所见为所见……如实了知所闻为所闻……如实了知所感知为所感知……如实了知所识知为所识知……如实了知单一性为单一性……如实了知多样性为多样性……如实了知一切为一切……他如实了知涅槃为涅槃;如实了知涅槃为涅槃后,他不于涅槃起妄想,不于涅槃中起妄想,不依涅槃起妄想,不执取“涅槃是我的”,不欢喜涅槃。这是什么缘故呢?因为他如此了知:“欢喜是苦之根”,并且“从有生,有生者则有老死”。因此,诸比丘,我说:“如来由一切渴爱的灭尽、离贪、灭、舍、弃,已现正觉无上正自觉。”
‘‘Āpaṃ …pe… tejaṃ… vāyaṃ… bhūte… deve… pajāpatiṃ… brahmaṃ… ābhassare… subhakiṇhe… vehapphale… abhibhuṃ… ākāsānañcāyatanaṃ… viññāṇañcāyatanaṃ… ākiñcaññāyatanaṃ… nevasaññānāsaññāyatanaṃ… diṭṭhaṃ… sutaṃ… mutaṃ… viññātaṃ… ekattaṃ… nānattaṃ… sabbaṃ… nibbānaṃ nibbānato abhijānāti; nibbānaṃ nibbānato abhiññāya nibbānaṃ na maññati, nibbānasmiṃ na maññati, nibbānato na maññati, nibbānaṃ meti na maññati, nibbānaṃ nābhinandati. Taṃ kissa hetu? ‘Nandī dukkhassa mūla’nti – iti viditvā ‘bhavā jāti bhūtassa jarāmaraṇa’nti. Tasmātiha, bhikkhave, ‘tathāgato sabbaso taṇhānaṃ khayā virāgā nirodhā cāgā paṭinissaggā anuttaraṃ sammāsambodhiṃ abhisambuddho’ti vadāmī’’ti.
48世尊如是说。诸比丘于世尊所说,不生欢喜。
Idamavoca bhagavā. Na te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti.
26依凡夫,第一地之分别终了。
Puthujjanavasena paṭhamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
29依有学,第二地之分别终了。
Sekkhavasena dutiyanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
32依漏尽者之第三理地分别,至此完毕。
Khīṇāsavavasena tatiyanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
35依漏尽者之第四理地分别,至此完毕。
Khīṇāsavavasena catutthanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
38依漏尽者之第五理地分别,至此完毕。
Khīṇāsavavasena pañcamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
41依漏尽者而分别的第六理地,已告圆满。
Khīṇāsavavasena chaṭṭhanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
44依如来而分别的第七理地,已告圆满。
Tathāgatavasena sattamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
47依如来而分别的第八理地,已告圆满。
Tathāgatavasena aṭṭhamanayabhūmiparicchedo niṭṭhito.
49第一根本法门经终
Mūlapariyāyasuttaṃ niṭṭhitaṃ paṭhamaṃ.